Sviť, hvězdičko, sviť

18.4.2014

Počátkem prosince loňského roku zpozoroval Ethan Kruse, student na University of Washington v Seattlu, že v systému KOI 3278 dochází jak k poklesu jeho jasnosti s periodu 88,18 dní, tak i k jejímu zvýšení po dobu 5 hodin se stejnou periodou, leč v opačné fázi. Jev byl nevelký, pouze 0,1%, ale nepochybný. Vysvětlením je gravitační čočka. 2.600 světelných vzdálenou dvojhvězdu KOI 3278 tvoří hvězda podobná Slunci a bílý trpaslík, malá, velmi hustá hvězda. Když se z našeho pohledu ocitne za svým větším souputníkem, jasnost poklesne. Když se ocitne před ním, zaostří jeho záření a jasnost vzroste. Gravitační čočka už byla pozorována dříve, ale takový jev doposud nalezen nebyl.

 

Grafenový IČ detektor

17.4.2014

Od svého objevení před deseti lety se grafen díky svým fyzikálním vlastnostem stal miláčkem experimentálních fyziků a pomalu proniká i do praxe. Nicméně možnosti pokusů s jednou vrstvou grafenu se zdají být vyčerpány, takže Zhaohui Zhong a Ted Norris s kolegy z University of Michigan přistoupili k experimentům s vrstvami dvěma, které odděluje nepatrná nevodivá mezírka. Sestrojili z nich citlivý fotodetektor na infračervené záření. Dopadající foton vytvoří v horní vrstvě pár elektron - díra. Elektron tuneluje přes nevodivou mezírku oddělují grafenové vrstvy do spodní z nich. Elektrické pole kladně nabitých děr z horní vrstvy ovlivňuje vodivost spodní vrstvy, která je zapojena báze FET tranzistoru. Signál se tak podstatně zesílí. Toto uspořádání umožňuje překlenout nízkou absorbanci monoatomické vrstvy.

 

Označené rostliny

16.4.2014
mikrofotografie označeného semenáčku huseníčku rolního za přítomnosti abscisové kyseliny, foto University of California v San Diegu

Důležitým rostlinným hormonem je kyselina abscisová, která reguluje růst rostlin za sucha a dalších nepříznivých okolností. Zobrazit její šíření rostlinou se podařilo týmu prof.Juliana Schroedera z University of California v San Diegu. Připravili fluoreskující bílkoviny, která se v rostlině navážou na buněčné receptory pro kyselinu abscisovou. Ve chvíli, kdy se objeví a naváže na svůj receptor, fluorescence bílkovin změní barvu z původní žluté a červené na modrou. Pod mikroskopem můžeme sledovat šíření hormonu v těle rostliny (viz obr, foto University of California v San Diegu). Konkrétně na tomto videu si můžeme prohlédnout šíření kyseliny abscisové v semenáčku huseníčku rolního, oblíbené pokusné rostliny.

 

Ježatou nanočástici,

15.4.2014
struktura kamptothecinu

která může v tělních buňkách uvolňovat za různých podmínek několik různých druhů léčiv, připravil tým chemiků z MIT pod vedením Jeremiaha Johnsona. Základem je kostra z makromolekuly polyethylenglykolu. Na ní jsou pomocí speciálních spojovacích molekul navázány sloučeniny s protirakovinným účinkem, konkrétně cisplatina, doxorubicin a kamptothecin. Celá částice vypadá jako miniaturní kartáč na lahve. Cisplatina se uvolní, jakmile nanočástice vstoupí do buňky. Můstky, které ji vážou na polyethylenglykolovou kostru, rozštěpí tripeptid glutathion, jež je v buňkách velmi rozšířen. Enzymy esterázy uvolní o něco později kamptothecin. Doxorubicin se uvolní, až když je jeho vazba na polyethylenglykol rozštěpena ultrafialovým světlem. Na navázání léčiv lze použít molekulárních můstků nejrůznějších vlastností, takže lze připravit částice, které průběžně uvolňují vybrané aktivní látky za předem definovaných podmínek. Polyethylenglykolový zbytek je biodegradabilní, takže se postupně sám rozloží.

 

Umělá živá pumpička

14.4.2014

Jednoduchou pumpičku, která může napomáhat průtoku krve cévami při jejich nedostatečnosti, sestrojil z kmenových buněk Narine Sarvazyan z George Washington University. Vypěstoval z nich trubici tvořenou srdečními svalovými buňkami, která zvládne rytmické stahy. Připomíná jednoduché srdce hmyzu a prohlédnout si ji můžeme na tomto videu. Doposud se výzkum kmenových buněk zaměřoval na zahojení poškozených orgánů, nikoliv na tvorbu nových. Jde o jednoduchý výtvor, nicméně vytvoření celého srdce z kmenových buněk musí začít právě takovými experimenty.

 

Významný krok ve výzkumu fotosyntézy

12.4.2014
logo AV ČR

Tisková zpráva AV ČR: Jihočeští vědci objasnili zrod fotosystému 2, což je složitý bílkovinný komplex přítomný v buňkách rostlin, řas a sinic. Jeho funkce je zcela zásadní pro proces fotosyntézy, a tím fakticky pro udržení života na naší planetě. Nicméně zatím nebylo příliš jasné, jak je takto komplikovaný komplex, který kromě řady bílkovin obsahuje také chlorofyl a karotenoidy, tvořen v buňkách. Výrazný krok k pochopení tohoto procesu učinili vědci z třeboňského Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Vědecké týmy prof. Josefa Komendy a dr. Romana Sobotky z Centra Algatech společně s kolegy z britských univerzit v těchto dnech publikují dvojici navazujících článků v prestižním americkém časopise Plant Cell. „Jedná se průlom v pochopení prvních kroků syntézy fotosystému 2, přesněji jakým mechanismem jsou zabudovány molekuly chlorofylu do základních stavebních bílkovin a jak je sestaveno funkční jádro fotosystému,“ uvedl Roman Sobotka z Centra Algatech.

K výzkumu byla použita modelová sinice Synechocystis 6803, která se používá v mnoha laboratořích po celém světě jako unikátní genetický nástroj pro studium fotosyntézy, a pracoviště v Třeboni patří mezi světově nejlepší v oboru. K danému projektu byla připravena řada mutantních kmenů, ve kterých byly cíleně zablokovány jednotlivé kroky tvorby fotosystému 2. Pomocí speciálních „bílkovinných kotev“ se z těchto kmenů podařilo izolovat první stavební bloky fotosystému, a právě tento krok umožnil rozklíčovat, jakým mechanismem buňky postupně skládají jednotlivé komponenty do konečné, velmi složité struktury. „Přestože obě studie popisují ,zrod´ fotosystému 2 v buňkách sinic, je velmi pravděpodobné, že obdobným způsobem dochází k tvorbě tohoto komplexu v buňkách všech druhů řas a rostlin,“ doplnil prof. Josef Komenda.

Nanorezonátor

11.4.2014
Při teplotě 5 K můžeme identifikovat jednotlivé částice (vlevo). Nad 20 K se zobrazení částic vzdálenějších od uchycení stává rozmazanější, což odpovídá jejich kmitavému pohybu (vpravo). Obr. Phys. Rev. Lett. 112, 117201, 17 March 2014, Stefan Müllegger et al, Radio-Wave Oscillations of Molecular-Chain Resonators. Délka bílé úsečky je 0,73 nm

Nanomechanický rezonátor z pouhých čtyř až sedmi molekul alfa,gama-bisdifenylen-beta-fenylallylových radikálů vytvořil Stefan Müllegger se svými kolegy z rakouské Johannes Kepler Universität Linz. Zmíněné radikály vytvářejí na zlatém povrchu za extrémně nízkých teplot trojúhelníkové klastry. Z nich vyrůstají lineární útvary tvořené 4 - 7 stejnými částicemi vzdálenými od sebe 0,7 nm, které podle své délky kmitají při frekvencích 51 and 127 MHz, což je v souladu s teoretickou předpovědí chování takového rezonátoru za teploty 25 K. Pod 20 K se kmitání zastaví. Jak vidíme na obrázku, kmitající částice lze přímo pozorovat rastrovacím tunelovým mikroskopem. Při teplotě 5 K můžeme identifikovat jednotlivé částice (vlevo). Nad 20 K se zobrazení částic vzdálenějších od uchycení stává rozmazanější, což odpovídá jejich kmitavému pohybu (vpravo). Délka úsečky na obrázku je 0,73 nm. Obr. Phys. Rev. Lett. 112, 117201, 17 March 2014, Stefan Müllegger et al, Radio-Wave Oscillations of Molecular-Chain Resonators.

 

Plovoucí mikrospirálka

10.4.2014
Snímek plavidélka pořízený rastrovacím elektronovým mikroskopem, délka bílé úsečky je 5 mikrometrů (Nano Lett. 2014, 14, 305-310).

Cévních svazků dřevin využil ke zhotovení drobných mikrometrových lodiček hnaných vnějším magnetickým polem tým prof.Josepha Wanga z University of California v San Diegu. Nejprve varem v roztoku hydroxidu draselného izolovali cévní svazek, který sám má přirozeně spirálový tvar. Na něj napařili vrstvu titanu o síle 20 nm a na ni vrstvu niklu o síle 80 nm. Poslední vrstvu tvoří ochranný lak. Po ponoření do kapaliny se v rotačním magnetickém poli plavidélko roztočí a rozpohybuje ve směru své osy. Na obrázku vidíme jeho snímek pořízený rastrovacím elektronovým mikroskopem. Délka bílé úsečky je 5 mikrometrů (Nano Lett. 2014, 14, 305-310). Při jeho výrobě byl použit cévní svazek z rostliny Rhaphiolepis indica z čeledi Rosaceae - růžovité.

 

Vaše náplast vás sleduje!

8.4.2014
zvětšený senzor, foto Felice Frankel

Ohebný elektronický senzor, který si přilepíte na kůži, a on bude průběžně sledovat vaše životní funkce, vyvinul inženýrský tým pod vedením prof. Johna A. Rogerse z University of Illinois v Urbana-Champaign a prof. Yonggang Huanga z Northwestern University v Evanstonu rovněž v Illinois. Tvoří ho pouzdro z průhledného plastu vyplněné nevodivou kapalinou. Pevné elektronické součástky jsou propojeny vlnitými vodiči, které se při deformaci protáhnou nebo zkrátí podle potřeby, avšak nepřeruší se. Senzor zatím může nepřetržitě sledovat EKG nebo EEG, ale připojení dalších čidel je možné. Nasnímané výsledky průběžně odesílá bezdrátově do počítače nebo mobilu. Na snímku Felice Frankel vidíme zvětšený senzor. Zřetelně můžeme rozeznat tvar vodičů. Manipulaci s ním si můžeme prohlédnout na tomto videu.

 

Komplexní analýza rajčat

7.4.2014
Plod geneticky rajčate. Rozdíly jsou patrné na první pohled, foto John Innes Centre

Neustálé zlepšování a zrychlování přístrojů pro chemickou analýzu umožňuje v současnosti provádět dříve nevídaná analytická stanovení. Owen Hoekenga z Cornell University se svými kolegy využil nových možností, a zkusili najít rozdíl mezi geneticky modifikovanými a nemodifikovanými rajčaty. V plodech identifikovali tisíc různých sloučenin a studovali nejrůznější odrůdy geneticky modifikovaných a standardně šlechtěných rajčat. Hledali rozdíly v přítomnosti látek a jejich koncentraci a žádnou odlišnost se jim prokázat nepodařilo. Byť jde o zajímavou studii, odpůrce geneticky modifikovaných organismů sotva přesvědčí, protože jejich obavy jsou založeny na neinformovanosti a iracionalitě.

Paradigma 11.4.2014: Kdyz nekdo argumentuje iracionalitou a neinformovanosti tak vzdy zbystrim a vduchu si prerikam nazvy knih ci afery ktere svym zpusobem bojuji s pychou, hrdosti, jesitnosti treba velke neomylne vedy: Struktura vedeckych revoluci, Cerna labut, Mym marodum, Komenskeho "Labyrint", Afera Climagate,...

11.4.2014: Možná místo memorování jmen knih byste mohl uvést argumenty. Třeba nějaký fundovaný argument proti geneticky modifikovaný organismů založený na racionalitě a informovanosti. Důkazy odkazem na autority jsou již dávno překonané. Navíc autoři, na které se odvoláváte, v knihách, které jmenuje, se obracejí právě proti iracionalitě a neinformovanosti, takže je to spíše argument pro geneticky modifikované organismy.

Paradigma 11.4.2014: Jeste jedna kniha je zajimava: Biologie viry. :) Co je neinfomovanost? Knihy v knihovne ktere sme este neprecetli zname neznamo nebo to co nevime o neznamu. Nechci filozofovat ale nekteri filozofove rikaji krom jinych absurdit ze existuje zname neznamo (neprectene knihy v knihovne) a nezname neznamo (knihy jeste nenapsane). Je to co vime a co potvrzuji analyzy skutecne zname znamo nebo jen ucelove se tvarici znamo o neznamem neznamu nebo znamem neznamu. Tyto veci jsou rozebrany v Cerne labuti. Neznamo muze byt podobne nejistote. Napr. Nejistote mereni. Kolem techto veci je brutalni teorie a rovnice, matematicke konstrukce vysledek kdyz nahlidnete pod poklicku a prozrite je ten ze empiricky tedy skoro receno statisticky je jen jedna vec v tomto svete jista. Vse ostatni zalezi krom jineho na interpretaci a uhlu pohledu. Matematika se tvari jako nejexaktejsi matkou vedy ale chovani organismu nelze rovnicemi a cisly popsat uz z jednoho duvodu- nejistote mereni, problem vysvetlen na matematickem prikladu s kulecnikovejma koulema v Cerne labuti. Vse je mnohem slozitejsi nez se zda, i moje rozumy a ja se rozhodne nepriklanim na tu nebo jinou stranu a skodil tomu nebo tomu, protoze vse zle muze byt pro neco dobre, napr. Geneticka modifikace tady probihala i bez nasi vule a bude probihat tez, dokud bude zivot i bez naseho usili nebo vuli. Slechteni plodin delal clovek odpradavna, selektivni vyber tu diky lidske inteligenci byl je a pravdepodobne i bude. Otazkou kterou bych agrumentoval je, je lidske telo a jeho silene slozity metabolismus, ktery je vice plny neznama nez znama schopen behem jeho zivota akceptovat bez vedlejsich skodlivych ucinku treba chronickych tak velke zmeny ve strave? Veda ucinila v historii hodne omylu co stala zivoty napr. prisla na chiralitu molekul leciv a brutalni rozdily v ucincich az kdyz se objevily teratogenni ucinky v populaci. Cas ukaze i u plodin. Zkusit proc ne? Slovy klasika: lidi na zemi je stejne jako sracek! :)

 

Aligátor naslouchá

5.4.2014
aligátor americký (Alligator mississippiensis), Everglades National Park, Florida, USA, listopad 2012.

Aligátoři, přestože nemají u ušních otvorů žádnou vnější strukturu, dokážou určit směr, odkud zvuk přichází. Mezinárodní biologický tým pod vedením Hilary Bierman a prof.Catherine Carr z University of Maryland při zkoumání aligátora amerického (Alligator mississippiensis) zjistil, že jim to umožňuje kanál naplněný vzduchem, který spojuje jejich střední ucha. Zvuk přichází k bubínkům z obou stran. Celý systém způsobuje, že rozdíl tlaku přes bubínek je maximální, když jejich hlava míří ke zdroji.

 

Virtuální mrtvolu

4.4.2014
pitevní hologram, foto Laura Bailey, University of Michigan

používají při pitvách studenti fakulty zubního lékařství University of Michigan v rámci programu Visible Human Project. Sledují hologram, který se vznáší ve vzduchu pomocí speciálních brýlí. Mohou studovat jak řezy podél různých rovin, tak provádět pomocí joysticku své vlastní. Výhodou oproti tradičnímu postupu je, že jednotlivé části lze zvětšit, snadno celý hologram natáčet kvůli lepšímu pohledu a hlavně lze vše provádět opakovaně. Video s virtuální pitvou si můžeme prohlédnout zde.

 

Chinonový akumulátor

3.4.2014
struktura 9,10-anthrachinone-2,7-disulfonové kyseliny

Zajímavý systém pro skladování elektrické energie testuje skupina prof.Michaela J.Azize z Harvard University. Jejich akumulátor vůbec nevyužívá drahých kovových iontů, ale chinonů, organických látek, které se mohou opakovaně redukovat a oxidovat. Nafionová membrána odděluje dvě uhlíkové elektrody. Na jedné z nich reaguje 9,10-anthrachinone-2,7-disulfonová kyselina, na druhé kyselina bromovodíková. Je-li elektřiny dostatek, brom Br2 se redukuje na kyselinu bromovodíkovou HBr a oxidací alkoholu vzniká chinon. Jako elektrolyt slouží kyselina sírová. Chemikálie se uskladňují v oddělených nádržích napojených čerpadlem na elektrochemických článek, kam se v případě potřeby přečerpávají nebo odvádějí. Kapacitu akumulátoru lze tímto způsobem neomezeně zvýšit, přičemž rozměry nejdražší části, membrány a elektrod, zůstávají omezené. Chceme-li elektřinu uskladněnou v podobě chemických sloučenin získat, připojíme zátěž a obě reakce se rozběhnou obráceným směrem. Protože chinony jsou levné, snadno dostupné sloučeniny, popsaný systém bude možné využít i ve velkém měřítku pro skladování větrné nebo sluneční elektřiny. Nevýhodou je nízké napětí, jež nepřesahuje 0,5 V, což je problém všech organických látek oproti kovům. Vyvážit by ho měla nízká cena. Proudová hustota 1,3 A/cm2 a výkon 0,6 W/cm2 nejsou špatné.

Petr Hroch 4.4.2014: Jo tak článek potřebuje elementární brom. No to by byl asi stejně příjemný provoz jako hliníkána.

Pavel 5.4.2014: V článku mi chybí informace, kolik hektolitrů chemikálií je zapotřebí na uskladnění jedné kWh. Protože to je to podstatné pro praktické nasazení.

5.4.2014: 1 kWh uskladníte asi ve 100 litrech roztoku, závisí samozřejmě i na koncetraci.

 

Internetové mapy pro nevidomé

2.4.2014
ukázka haptické mapy

Tisková zpráva ČVUT: Společným několikaletým úsilím středisek ELSA na Českém vysokém učení technickém v Praze, Teiresiás na Masarykově univerzitě v Brně a společnosti Seznam.cz mají nyní nevidomí lidé možnost využívat mapy umístěné na portálu Mapy.cz. Jedná se o světově unikátní počin, kdy jsou běžné mapové podklady automaticky upraveny tak, aby po vytištění na mikrokapslový papír byly čitelné hmatem. Otevírají se tím zcela nové perspektivy při používání hmatových map, jejichž výroba již nemusí být nutně záležitostí zdlouhavé manuální práce. Také internetové mapy mohou od nynějška být „blind friendly“. Od 1. dubna 2014 jsou haptické mapy dostupné na Mapy.cz, a to na adrese http://hapticke.mapy.cz.

Obrácený přenos energie

1.4.2014

Přenos tepla z tělesa chladnějšího na teplejší pozoroval v miniaturních rozměrech tým prof.Lukase Novotneho z švýcarské Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETH Zürich), Universität Wien a barcelonského Instituto de Ciencias Fotónicas (Ústav fotonických věd). Skleněnou kuličku o průměru 100 nm nejprve ochladili pod teplotu okolí a pak sledovali její ohřívání. Při naprosté většině pokusů se skutečně ohřála na teplotu okolí. Nicméně občas pozorovali i krátkodobý opačný proces. Tepelná energie z kuličky přecházela na okolní plyn. Druhý zákon termodynamiky zůstává v platnosti, nicméně v nanosvětě je možné i jeho krátkodobé porušení.

 

Chemický nástražný systém

31.3.2014

na ochranu bankomatů vyvinul prof.Wendelin Jan Stark ze švýcarské Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETH Zürich) se svými kolegy. Je založen na katalytickém rozkladu peroxidu vodíku, při kterém se uvolňuje velké množství tepla. V nádržkách oddělených křehkou plastovou membránou se nachází jednak peroxid vodíku H2O2, jednak oxid manganičitý MnO2 jako katalyzátor. Tuto reakci mnozí z nás jistě znají a sami ji zkoušeli. Jako katalyzátor způsobující rozklad peroxidu nám posloužil burel z baterií, což je triviální pojmenování pro oxid manganičitý. Při pokusu o násilné vniknutí dojde kvůli mechanickým otřesům k porušení membrány, obě chemikálie se dostanou do styku a dojde k prudké reakci a uvolnění tepla, což znehodnotí bankovky uvnitř bankomatu. Jak vypadá průběh této reakce, si můžeme prohlédnout na tomto videu. Reakci lze rovněž využít při vhodném uspořádání k přenosu značkovacího barviva nebo molekul deoxyribonukleové DNA kyseliny na bankovky. Výhodou nástražného systému je, že ke svému fungování nepotřebuje žádnou dodávku energie z vnějšku.

Označení pomocí DNA nelze zrakem rozeznat, protože dokážeme přesně stanovit strukturu její molekuly i z velmi malého množství. Zároveň lze připravit obrovské množství odlišných molekul DNA, takže každý bankomat může mít svou vlastní značku. Po nalezení odcizených bankovek není obtížné prokázat jejich původ. Navíc označení pomocí DNA se může přenést i na další předměty, se kterými se dostane do styku. Metody detekce jsou tak citlivé, že je možné určit osoby (např. autora anonymního dopisu), které byly v kontaktu s určitým listem papíru. Rukavice vás nemusí ochránit, dostačující může být i množství, které se na papír přenese z vydechovaného vzduchu.

 

Části želvy opět spolu

28.3.2014
Obě části kosti končetiny želvy Atlantochelys mortoni opět spolu

Amatérský paleontolog Gregory Harpel našel roku 2012 odlomenou půlku zkamenělé kosti z končetiny pravěké želvy Atlantochelys mortoni na známé lokalitě v Monmouth County v New Jersey. Zajímavé je, že chybějící polovina se nachází ve sbírkách Drexel University s popisem z roku 1849. Nalezena byla nejméně o 162 let dříve. Jak si můžeme prohlédnout na obrázku (foto Drexel University), rozdíl mezi oběma částmi je nepatrný. Ukazuje se, že fosilie nezvětrávají tak rychle, jak jsme se domnívali. Želva Atlantochelys mortoni je největší známou želvou dorůstající délky až tři metry. Žila před 75 až 70 miliony let.

 

Pivo pro zdraví

27.3.2014
Koronen, jeden z polyaromatických uhlovodíků

Příznivé účinky piva se mohou projevit v nečekaných situacích. Pivní marináda snižuje obsah škodlivých polyaromatických uhlovodíků v grilovaném mase. Olga Viegas a Isabel M. P. L. V. O. Ferreira z Universidade do Porto se svými kolegy ze španělské Universidade de Vigo testovali černý, nealkoholický a světlý spodně kvašený ležák. Naložení v černém pivu snižovalo obsah polyaromátů vzniklých během grilování nejvíce, ve světlém nejméně.

 

Jak moucha letí?

26.3.2014
Uspořádání experimentu, Walker SM, Schwyn DA, Mokso R, Wicklein M, Müller T, et al. (2014) In Vivo Time-Resolved Microtomography Reveals the Mechanics of the Blowfly Flight Motor. PLoS Biol 12(3): e1001823. doi:10.1371/journal.pbio.1001823

Obdivuhodnou vizualizaci pohybů létacích svalů hojné mouchy bzučivky obecné (Calliphora vicina) pomoci rentgenové mikrotomografie natočili Simon M. Walker, Daniel A. Schwyn, Tonya Müller a Graham K. Taylor z Oxford University spolu s dalšími kolegy z Velké Britanie a Švýcarska. Je to obdivuhodná práce, protože pohyby na mikrometrové úrovni snímali s frekvencí 145 Hz, což odpovídá pohybu muších křídel. Manévrování během letu kontroluje moucha pomocí třinácti párů manévrovacích svalů, jež dohromady představují méně než 3% váhy všech létajících svalů. Naprostou většinu hmotnosti představují svaly hnací, jež pracují pořád stejně. Cílem jejich zkoumání bylo zjistit, jak tak slabé svalečky mohou ovlivnit let mouchy. Důkladně prozkoumali pohyb pěti párů největších manévrovacích svalů. Zjistili, že využívají řadu různých nelineárních mechanismů, které zahrnují i šlachy a vnější kostru. Jejich vizualizaci mušího letu si můžeme prohlédnout zde.Na obrázku vidíme experimentální uspořádání (Walker SM, Schwyn DA, Mokso R, Wicklein M, Müller T, et al. (2014) In Vivo Time-Resolved Microtomography Reveals the Mechanics of the Blowfly Flight Motor. PLoS Biol 12(3): e1001823. doi:10.1371/journal.pbio.1001823)

 

Užitek z problému

25.3.2014
mikroskopický snímek krystalů devitritu, foto University of Cambridge

Při výrobě skla je žádoucí se vyvarovat příliš dlouhého zahřívání, protože by mohlo dojít ke vzniku krystalů devitritu, křemičitanu sodno-vápenatého. Vytváří vějířovitě uspořádané jehlicovité krystalky, kvůli který se sklo stane matné. Vidíme je na obrázku (foto University of Cambridge). Kevin Knowles a Haider Butt z University of Cambridge důkladně prozkoumali optické vlastnosti devitritu a zjistili, že světlo rozptyluje velmi účinně a rovnoměrně. Usoudili, že jde o ideální materiál pro výrobu optických difuzorů, zařízení na rozptyl světla. Např. mléčné žárovky jsou jím vybaveny. Okamžitě devitritový difuzor i vyrobili, protože to jde velmi snadno. Stačí pouze pořádně vyhřát vhodné sklo.

 

Čichám, čichám...

24.3.2014

Náš čich je zřejmě mnohem citlivější, než jsme se doposud domnívali. Leslie Vosshall se svými kolegy z Howard Hughes Medical Institute odhadují, že dosavadní odhad, že jsme schopni rozlišit 10.000 různých čichových vjemů, je hrubě podceněn. Na základě svých experimentů odhadují, že můžeme rozlišit až 1.000 miliard vůní a zápachů. Jde pouze o odhad učiněný na 26 pokusných osobách, z nichž každá provedla 264 experimentů. Pokaždé měla rozlišit dva shodné a jeden odlišný vzorek, které vznikly náhodných mísením deseti, dvaceti nebo třicet vůní ze 128 různých sloučenin, které způsobují čichový vjem. Možná je počet pokusných osob příliš malý, nicméně experiment je chytře navržen a určitě umožňuje alespoň předběžné soudy. S čichem na tom nejsme tak špatně, jak jsem si mysleli, jen ho neumíme používat. Rovněž ne všechny pachy vnímáme vědomě, přesto na nás působí. Je prokázáno, že důležitou součást sexuální přitažlivosti představují pachové vjemy, z nichž si většinu neuvědomujeme.

 

Papírová baterie

22.3.2014

Reagenční proužky, z nichž nejznámější jsou těhotenské testy, se staly díky jednoduchosti použití velmi rozšířeným nástrojem chemické analýzy. Ve své nejprostší podobě šlo prostě o papírový proužek nasáklý příslušným činidlem. Ze školy si nejspíš všichni pamatují lakmusový papírek, který je asi nejstarším typem tohoto druhu senzorů. Šlo o papír nasáklý roztokem lakmusu, což je směs barviv extrahovaných z různých typů lišejníků. Jejich barva závisí silně na pH, takže ze zabarvení papírku po ponoření do roztoku jsme mohli tuto veličinu přibližně stanovit. Zmíněné těhotenské testy jako podkladový materiál využívají plast a jsou již složitěji strukturované. Se zajímavou možností rozšíření přišel Juan Pablo Esquivel Bojorquez z Instituto de Microelectrónica de Barcelona se svými kolegy i z Instituto de Catálisis y Petroleoquímica v Madridu. Upravili methanolový palivový článek tak, že ho lze využít přímo na proužku papíru. Anodu tvoří napařená vrstva zlata, katodu vodivý papír s obsahem uhlíku. Methanol, jehož rozkladem na vodu a oxidu uhličitý vzniká v článku elektrická energie, se nachází ve vrstvičce gelu. Jako elektrolyt slouží hydroxid draselný KOH. Část papírku se při přípravě ponoří do jeho roztoku a nechá vyschnout. Kápneme-li na papír trochu vody, KOH se rozpustí a jeho roztok pomocí kapilárních sil vzlíná spolu s methanolem mezi elektrody, kde se na katodě oxiduje vzdušným kyslíkem. Jako katalyzátor slouží na katodě platina, na anodě směs platiny a ruthenia. Vytváří se pomocí speciálních inkoustů s obsahem jemně rozptýlených kovů. Esquivelův článek může sloužit jako zdroj energie přímo na reagenčním proužku, čímž se podstatně rozšiřují možnosti této metody.

 

Nepřírodní výběr

21.3.2014
7 cm dlouhá schránka plže Strombus pugilis, foto H. Zell, GNU Free Documentation License 1.2

Zhruba před sedmi tisíci lety představoval plž křídlatec karibský (Strombus pugilis) důležitou složku potravy lidí, kteří tehdy žili na východním pobřeží Panamy. Jeho intenzivní sběr v mělkých pobřežních lagunách vedl k evoluční adaptaci. Současní křídlatci jsou podstatně menší, než jejich dávní příbuzní. Obsahují pouze jednu třetinu jejich svalové hmoty. Jak zjistil Aaron O'Dea ze Smithsonian Tropical Research Institute se svými kolegy, ke zmenšení kvůli nepřírodnímu, lidmi řízenému výběru došlo během 1.500 let. Schránku křídlatce Strombus pugilis si můžeme prohlédnout na snímku H. Zella, GNU Free Documentation License 1.2.

 

Dopis dávno mrtvého

20.3.2014
dopis Aurelia Poliona domů, obr.University of California v Berkley

Římský voják Aurelius Polion sloužící na území dnešního Maďarska poslal před 1.800 lety dopis domů do Egypta své matce Seinufis, bratrovi Heronovi a sestře Plutu. Student Rice University Grant Adamson poškozený papyrus nalezený roku 1899 ve městě Tebtunis rozluštil. Jako dnešní vojáci sloužící daleko od domova posílá Aurelius pozdravy blízkým a modlí se za jejich zdraví. Stěžuje si, že neodpověděli na jeho předchozí dopisy. Zdraví i další příbuzné a oznamuje, že dostal od velitele povolení k návštěvě domova. Přestože jakožto voják určitě ovládal základy latiny jako tehdejšího jazyka velení, dopis napsal s chybami řecky. Jeho rodina zřejmě latinu příliš neovládala. Aurelius sloužil ve II.legii zvané Adiutrix, která ležela v městě Aquincum, jehož trosky se nacházejí na severním okraji Budapešti.

 

Plasty ze dřeva

19.3.2014
struktura bisgaujakolu F

Bisfenol A (propan-2,2-diyldifenol) je důležitá látka v chemickém průmyslu, protože se z něj vyrábějí polykarbonáty, velmi rozšířené plasty. Ročně se ho vyrobí zhruba 3,5 milionu tun. Pro živé organismy je škodlivý a zamořuje životní prostředí. Kaleigh Reno se svými kolegy z University of Delaware nalezli způsob, jak ho nahradit. Z ligninu, což je odpad při výrobě papíru ze dřeva, získávají vanilyl alkohol a guajakol. Jejich sloučením vznikne neškodný bisgaujakol F (viz obr., 4,4'-methylenbis(2-methoxyfenol), jímž lze nahradit bisfenol A při výrobě plastů.

 

Extrémně citlivý

18.3.2014

detektor slabých radiových vln sestrojil Eugene Polzik s kolegy z Kodaňské univerzity , Dánské technické univerzity a University of Maryland. Jeho anténa je napojena přímo na kondenzátor zvláštní konstrukce. Jednu z jeho desek tvoří membrána z nitridu křemičitého Si3N4 o průměru 500 mikrometrů a tloušťce 0,2 mikrometru, kterou rozkmitají i velmi slabé radiové vlny. Napařená reflexní hliníková vrstva na vnějším povrchu je umožňuje převést na běžný optický signál. Velkou předností nového detektoru je, že pracuje za normální teploty. Své uplatnění může najít při satelitní navigaci, dálkové komunikaci, radioteleskopii, anebo zobrazování pomocí jaderné magnetické rezonance.

 

Železné záplaty v grafenu

17.3.2014
železem záplatovaný grafen

Vrstvy kovů o tloušťce jediného atomu jsou díky velké reaktivitě stabilní až od průměru 12 atomů a více. Monoatomickou vrstvu železa o průměru do deseti atomů připravil tým z Leibniz-Institut für Festkörper- und Werkstoffforschung Dresden vedený Markem Rümmelim spolu s kolegy z Polska a Jižní Koreje. K jejímu napnutí využili grafen, což je jednoatomová vrstva uhlíku. Nejprve na něm pomocí chloridu železitého vytvořil klastry atomů kovového železa. Ozářením elektronovým paprskem vznikly v grafenové podložce díry, které díky reaktivitě jejích okrajových atomů ochotně zaplnily atomy železa. Největší záplaty měly průměr do deseti atomů. Strukturu produktu si můžeme prohlédnout na obrázku. Ve volném stavu by železo vytvořilo stabilnější prostorovou strukturu, ale grafen ho udržuje napnuté. Malé monovrstvy železa se vyznačují větším magnetickým momentem než makroskopické železo, takže by mohly soužit ke konstrukci lepších polovodičových pamětí.

 

Plynný vlnovod

16.3.2014

Metodu, jak vytvořit vlnovod z ohřátého vzduchu, vyvinul Howard M. Milchberg se svými kolegy z University of Maryland. Vlnovody, jako třeba optické kabely, jsou založeny na změně indexu lomu kolmo ke směru šíření světla. Aby se světelný paprsek odrážel neustále dovnitř a neunikal ven, index lomu musí směrem k okrajům klesat. Pomocí čtyř laserů rozmístěných ve vrcholech čtverce vytvořili krátkým pulsem oblast ohřátého vzduchu s nižším indexem lomu, v jejímž středu zůstal chladnější vzduch s vyšším indexem lomu. Taková struktura vydrží několik milisekund, což je dostatečná doba k přenesení vlastního signálu. Na vzdálenost 70 cm přenesli s 90% účinností 7 nanosekundový puls o energii 110 mJ na vlnové délce 532 nm, což je zelené světlo. Nasazení pouze jediného pulsu by vytvořilo ideální prostředí pro rozptyl světla, protože teplejších vzduch má nižší index lomu než chladnější. Jeden laserový puls by ohřál válcovitou oblast, v níž by index lomu poklesl. Obklopoval by ji chladnější vzduch s vyšším indexem lomu, tedy přesně naopak, než ve vlnovodu.

 

Solární kadibudku

15.3.2014

sestrojil tým prof.Karla Lindena z University of Colorado v Boulderu za finanční podpory grantu ve výši 777 tisíc USD z Nadace Billa a Melindy Gatesových. Osm parabolických zrcadel soustřeďuje sluneční záření do optických kabelů, které přivádějí sluneční energii do reakční komory. Přiváděný výkon 700 W zahřívá obsah toalety na teplotu přes 300o C, až zuhelnatí. Dokonale se tím vysterilizuje a vznikne substrát, který lze použít jako dřevěné uhlí nebo přidávat do půdy. Díky svým absorpčním schopnostem výrazně zlepšuje její kvalitu a zvyšuje množství zadržené vody. Nová toaleta může výrazně zlepšit hygienické podmínky v chudých vesnicích a podstatně tak snížit úmrtnost na nakažlivé choroby. Otázkou zůstává, zdali zuhelnatělý substrát nebude chybět jako organické hnojivo na polích.

 

Plášť neslyšitelnosti

14.3.2014
plášť neslyšitelnosti, foto Duke University

sestrojili z perforovaných plastových desek prof.Steven Cummer, Lucian Zigoneanu a Bogdan-Ioan Popa z Duke University v Severní Karolíně. Sestavili z nich tvar připomínající stupňovou pyramidu, který odráží zvukové vlny přicházející ze shora stejným způsobem jako úplně rovná deska. Jakýkoliv předmět ukrytý pod ním je pro echolokaci neviditelný. Prohlédnout si ho můžeme na obrázku (foto Duke University). Animaci znázorňující jeho fungování shlédneme zde.

 

Diamant s vodou

13.3.2014
Diamant s inkluzí ringwooditu, foto Richard Siemens, University of Alberta

Inkluze v diamantu nalezeném roku 2008 v brazilském státu Mato Grosso dokazuje, že v hlubinách Země existuje voda ve velkém množství. Mezinárodní geologický tým vedený Grahamem Pearsonem z kanadské University of Alberta při jeho zkoumání nalezl v jeho nitru uzavřenou dutinu s obsahem minerálu ringwooditu, který obsahoval 1,5 váhového procenta vody. Vzhledem k tomu, že diamant vznikl v hloubce 410 - 660 km v přechodové oblasti mezi svrchním a spodním zemským pláštěm, je zřejmé, že se tam musí vyskytovat dostatek vody. Ringwoodit je křemičitan železnato-hořečnatý, krystalizující v krychlové soustavě ve velkých hloubkách. Jde o hlubinou variantu kosočtverečného olivínu. Zkoumaný diamant si můžeme prohlédnout na obrázku (foto Richard Siemens, University of Alberta). Jeho současný vzhled vznikl působením agresivních tavenin cestou k povrchu.

 

Smartphone pro zdraví

12.3.2014

Chytré mobily se stále více zapojují do lékařské péče. Pomocí jednoduchého příslušenství mohou provádět základní diagnostické úkony, jako např. měření tlaku. Jejich možnosti v tomto směru dále rozšířil výzkum na lékařské fakultě Stanford University v kalifornském Palo Alto. Pomocí jednoduchého adaptéru vybaveného spojnou čočkou si vyfotografujete své vlastní oční pozadí. Obrázek pošlete svému očnímu lékaři, který podle něj může stanovit předběžnou diagnózu. Vyšetření očního pozadí patří k velmi důležitým, protože jeho změny mohou signalizovat např. mozkové problémy. Adaptér zkonstruovali a otestovali Dr.David Myung spolu s Dr. Robertem Changem.

 

Pod sopku!

11.3.2014

Prof. Cynthia Ebinger z University of Rochester se svým mezinárodním geologickým týmem důkladně prozkoumala oblast pod největší a nejaktivnější galapážskou sopkou Sierra Negra (Černá hora). Kolem hory zakopali do země 15 seismografů. S jejich pomocí sledovali směry a rychlost zvukových vln. Z těchto údajů sestrojili podrobný třírozměrný obraz oblasti pod vulkánem až do hloubky 15 km.

 

Účinný přípravek

10.3.2014
struktura Au(1,3,5,7-tetramethylxanthin-6-ylidenu)2

proti rakovině vaječníků testují v tkáňových kulturách experti z nizozemské Rijksuniversiteit Groningen a francouzské Université de Bourgogne pod vedením Angely Casini. Jde o komplexní sloučeninu zlata a derivátu kofeinu, konkrétně [Au(1,3,5,7-tetramethylxanthin-6-yliden)2]BF4. Jeho strukturu vidíme na obrázku. Vyznačuje se vysokou selektivitou a nízkou toxicitou. Působí jako inhibitor enzymu PARP-1 (polyadenosindifosfatribóza polymeráza), který je důležitý pro odolnost rakovinných buněk. Rovněž se velmi pevně a selektivně váže na neběžné molekuly deoxyribonukleové kyseliny zvané G kvartet, jež hrají zásadní roli při růstu nádoru.

 

Deuterované vodivé polymery

9.3.2014

Náhrada vodíku v molekulách polymerních vodičů těžkým vodíkem vede k podstatnému zvýšení účinnosti fotovoltaických článků a LED diod z těchto materiálů. Zjistili Kai Xiao a Kunlun Hong z Oak Ridge National Laboratory při studiu jejich struktury pomocí neutronového rozptylu. Deuterovaných materiálů použili původně ke zvýšení kontrastu.Vzhledem k jejich vysoké ceně nelze očekávat, že se deuterované organické polymery začnou produkovat ve velkém. Nicméně jde o významný objev, který by mohl významně upřesnit naše znalosti o pohybu elektronů v organických vodičích.

 

Domácí recyklace plastu

8.3.2014
RecycleBot

Tiskový materiál pro tisk na 3D tiskárnách si můžeme připravit doma z plastových nádob z vysokohustotního polyetylénu (HDPE). Ten u nás není příliš dostupný, běžné nápojové lahve jsou z polyetylentereftalátu (PET). Ve Spojených státech se mléko standardně prodává ve džbáncích z HDPE. Snadná dostupnost tohoto materiálu přivedla Joshuu Pearceho a jeho kolegy z Michigan Technological University k myšlence recyklovat ho doma. Nádoby od mléka po umytí rozřežou na kusy a pomocí zařízení RecycleBot přetaví do vlákna, jež můžeme přímo vložit do 3D tiskárny pro tisk z plastů. Podle odhadů Pearceho týmu je domácí recyklace plastů levnější než zavedené metody, protože odpadá velká část nákladů na dopravu.

RecycleBot (na snímku) je open-source hardware domácí zařízení pro tavení plastů. Dokumentace k němu je veřejně přístupná.

Proti takovým aktivitám se přední výrobce průmyslových 3D tiskáren, společnost Stratasys, pojišťuje tím, že vlákno je třeba do tiskáren vložit v uzavřené kazetě střežené čipem, kterou si můžeme draho koupit od jmenované společnosti. Doplňování vlákna v kazetě čip neumožňuje a bez něj tiskárna netiskne.

Kave Bareš, Litvínov, 10.3.2014: Můj chlebodárce, Unipetrol RPA, vyrábí HDPE ročně v množství cca 300 tis.tun a cca 50% je prodáno v tuzemsku. Asi není mnoho domácností, kde by se HDPE nevyskytoval. V domácnostech se používá se na kyblíky, košíky, lahve pro čisticí prostředky a motorové oleje, folie a pro mnoho dalších výrobků. Polyetylen poznáte snadno. Pokud nenapěněný plastový výrobek vložíte do vody a on plave, jedná se s vysokou jistotou o polyetylen nebo polypropylen. Pokud takový plast nad nehořlavou podložkou zapálíte (pozor, mohou odkapávat hořící kapky), po rozhoření sfouknete, přičichnete ke vzniklému bílému kouři a ucítíte parafinický zápach svíčky, pak se jedná o polyetylen. Pokud dým zapáchá kysele (po kyselině akrylové), jedná se o polypropylen. Metoda nerozliší HDPE (vysokohustotní), LLDPE (lineární nízkohustotní) a LDPE (rozvětvený nízkohustotní PE). U folií lze typy PE rozlišit poměrně snadno. Folie z HDPE je průsvitná, málo průhledná, šustivá, pevná (známý mikroten) Folie z LLDPE a LDPE je průhlednější, nešustivá, na omak hebká, v tahu obvykle pružná (obaly např. galanterního zboží) Folie z PP (polypropylenu) je obvykle zcela transparentní, šustivá (obaly cigaret) Existuje mnoho sofistikovanějších a přesnějších metod, ty jsou ale v domácnosti nedostupné.

 

Interaktivní muzeum

7.3.2014
interaktivní návštěva muzea

Návštěvníci muzeí po celé Evropě budou mít brzy možnost naplánovat si svůj kulturní program ještě dříve, než vůbec opustí domov. Obyčejná návštěva muzea se může proměnit v osobní interaktivní zážitek díky inovativnímu projektu, který využívá mobilní zařízení, rozšířenou realitu a technologie k určení polohy. Konsorcium akademických, průmyslových a kulturních organizací z několika evropských zemí využilo investici z Evropské unie k vytvoření mobilní technologie, která dokáže vytvořit osobní, na míru šitý itinerář a interaktivního průvodce muzeem, a nabídne tak turistům širší kulturní zážitek. S aplikací CHESS, která bude dostupná napříč Evropou prostřednictvím chytrých telefonů a tabletů, mají uživatelé dávnou kulturu a historii doslova na dosah ruky. Na rozdíl od tradičních průvodců vypráví aplikace CHESS každému uživateli speciální příběh zaměřený na exponáty a sbírky, které odpovídají jeho aktuálnímu zájmu a rozpoložení, a zařadí množství informací podle individuálních požadavků. Příběhy lze obohatit o multimediální obsah, 3D prvky a funkci rozšířené reality (tzv. „augmented reality“), některé exponáty dokonce hovoří a vyzývají návštěvníky k interakci.

Kroutící se gel

6.3.2014
Fungování chemomechanického gelu, obr.Lee, B. P. and Konst, S. (2014), Novel Hydrogel Actuator Inspired by Reversible Mussel Adhesive Protein Chemistry. Adv. Mater.,doi: 10.1002/adma.201306137

Gel, který při změně pH dokáže zaujmout nejrůznější předem naprogramované tvary, připravili Bruce P. Lee a Sahri Konst z Michigan Technological University. Jde o vodní gel tvořený organickými polymery s vysokým obsahem dopaminu a DOPA (3,4-dihydroxyfenylalanin). Vpravíme-li do některé jeho části železité ionty, při snížení kyselosti vznikne řada koordinačních vazeb nimi a zmíněnými molekulami. Podstatně vzroste provázanost molekul a gel se lokálně smrští. Celek pak vykoná mechanický pohyb. Přítomnost železa určuje, kde ke smrštění dojde, zvýšení pH celý proces spustí. Železa postačí velmi malé množství, které se například uvolní při dotyku předmětu z tohoto materiálu. Odstranění železitých iontů a reprogramování gelu je bezproblémové. Látky, které vykonávají mechanický pohyb na základě chemických změn jsou analogií našich svalů, které fungují obdobně. Své uplatnění mohou najít v lékařství anebo robotice. Jak chemomechanický gel funguje, vidíme na obrázku (Lee, B. P. and Konst, S. (2014), Novel Hydrogel Actuator Inspired by Reversible Mussel Adhesive Protein Chemistry. Adv. Mater., doi: 10.1002/adma.201306137)

 

Alarmistický chaos

5.3.2014

Přestože množství oxidu uhličitého v atmosféře stále narůstá, teplota přízemní vrstvy atmosféry se nezměnila od roku 2001. Jde o zásadní důkaz nedostatečnosti modelů, s jejichž pomocí alarmisté předpovídají klimatickou katastrofu. Podle prof. Matthewa Englanda z australské University of New South Wales a jeho kolegů to způsobují pasáty. V posledních dvaceti letech zesílily, více ochlazují tropické oblasti Pacifiku a spouštějí mechanismus, kterým se toto teplo ukládá v hlubinách oceánu. Tento trend by mohl přetrvat ještě deset let. Potom teprve přijde pořádné globální oteplení!

V téže době se v časopisu Nature Geoscience objevila publikace klimatologa Benjamina Santera a jeho kolegů z Lawrence Livermore National Laboratory. Podle nich to, že se Země nechová podle klimatických modelů, způsobila sopečná aktivita. Díky ní se do atmosféry dostalo více oxidu siřičitého, který způsobuje vznik aerosolů, jež nás odstíní před dopadajícím slunečním zářením.

Lisa V. Alexander, kolegyně prof.Englanda z University of New South Wales, popírá, že by se vzestup teplot zastavil. Zajímavé je, že její publikace vyšla v časopisu Nature Climate Change asi dva týdny poté, co ve stejném žurnálu vyšla i Englandova publikace. Netřeba podotýkat, že se navzájem vylučují. Je podivuhodnou drzostí, že pokud takový chaos panuje v řadách stoupenců globální změny klimatu způsobené lidmi, osobují si právo navrhovat nám recepty, jak změnit společnost a uniknout katastrofě. Kdyby nešlo o hru s lidskými osudy, která může mít tragické důsledky, byla by to celá docela dobrá groteska.

Milan 7.3.2013: Dokud alarmisté nepřiznají že teploty:

1.stoupají už 360 let tj. od roku 1650 kdy bylo nejníže Mauderovo minimum

2. že teploty ovlivňují všechny faktory a ne jenom skleníkové plyny

3. že zvyšováním CO2 klesá jeho oteplovací efekt (Linzden a Choi, 2009)

4. za posledních dvanáct tisíc let velmi dobře korelovala aktivita slunce a dlouhodobé oceánské cykly (G.Bond, 2001)

5. člověk 8 GT CO2, ale v přírodě (atmosféra, hydrosféra a litosféra) kolotá okolo 40 000 GT CO2

... tak se nikam nedostaneme. Jenomže pokud to alarmisté uznají, lépe řečeno pokud přistoupí na to, že existuje i druhá strana vědy, tak jak potom budou moci býti ještě alarmisté?... IPCC stojí na "konsensu vědců" ale to do vědy nepatří to je politika - tím pádem je IPCC politická instituce a né vědecká. Konsensus 2500 vědců z roku 2007 (AR4, 2007) bylo napadeno peticí, jenž podepsalo 32000 vědců ze všech možných vědních oborů (9000 z nich má titul PhD - takže ne pitomci). Jsem zvědav jak bude napadena AR5 a její paradigma o 95% vlivu člověka na oteplování ...

 

Vědecký spam

4.3.2014

Informatik Cyril Labbé z Université Joseph Fourier ve francouzském Grenoblu pomocí svého programu odhalil ve sbornících z více než 30 konferencí, které proběhly v letech 2008 - 2013 většinou v Číně, sto dvacet zcela bezobsažných příspěvků, které jejich autoři (zpravidla Číňané) vytvořili pomocí programu SCIgen. Tento software náhodně kombinuje řetězce slov, aby vytvořil slohový útvar vypadající jako vědecká publikace z oblasti informatiky. Jeho informační hodnota je zcela nulová. Přes stovku jich bylo ve sbornících vydaných americkým Institutem pro elektrotechnické a elektronické inženýrství (IEEE - The Institute of Electrical and Electronics Engineers), zbytek nakladatelstvím Springer Verlag z německého Heidelbergu, což jsou obě renomované organizace. Všechny odhalené příspěvky nyní odstraňují. Program SCIgen vznikl roku 2005 na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Jeho původním posláním bylo testovat, zdali organizátoři konferencí přijímají nesmyslné příspěvky. To se podařilo prokázat opravdu plně, i když takto si to jeho autoři asi nepředstavovali. Labbé oslovil řadu autorů nesmyslných příspěvků a organizátorů konferencí. Pokud vůbec odpověděli, šlo o popírání, chabé výmluvy nebo svalování viny na kolegy.

Cyril Labbé není v oblasti vědeckého spamu žádným nováčkem. V dubnu 2010 vytvořil fiktivního vědce jménem Ike Antkare a pomocí 102 falešných publikací generovaných SCIgenem z něj vytvořil v té době 21. nejcitovanějšího vědce světa.

 

Bezdotykové ovládání mobilu

3.3.2014
čip pro ovládání gesty na smartphonu (University of Washington)

Levné zařízení zvané AllSee (Vševid) pro ovládání elektronických přístrojů pohybem ruky sestrojil Shyam Gollakota se svými kolegy z University of Washnigton v Seattlu. Nevelký čip získává energii z okolního elektromagnetického vlnění, zpravidla televizního signálu. Pomocí změn jeho amplitudy zachycuje okolní pohyby. Na obrázku (University of Washington) ho vidíme připojený na smartphone včetně antény z měděného drátu. Součástí výzkumu bylo i určení gest vhodných k ovládání, aby nebylo možné je zaměnit za běžné pohyby. Bezdotykové můžeme ovládat i přístroj skrytý ve vaší kapse. Nepřekvapí, že projekt financovala společnost Google. Na tomto videu si můžeme prohlédnout, jak to celé funguje.

 

Létající hybrid

2.3.2014
HAV304 na obrázku společnosti Hybrid Air Vehicles

se vznesl k obloze v pátek 28.2. poblíž anglického městečka Cardington. Na první pohled vypadá výrobek společností Hybrid Air Vehicles jako vzducholoď se dvěma spojenými trupy při pohledu zezadu a třemi zepředu. Nicméně balonety plněné heliem ji dodají pouze část vztlaku, zbytek samotný trup. Pohyb zajišťuje čtveřice motorů, dva vzadu a po jednom na každém boku. Ve vzduchu s posádkou vydrží 5 dní a uveze 10 tun nákladu. Vystoupá do 6.000 m a dosáhne rychlosti 148 km/hod. Stavba prototypu údajně stála 100 milionů dolarů. Společnost předpokládá, že do zisku se dostane prodejem až 1.000 těchto strojů po jeho uvedení na trh. První let s cestujícími se plánuje na rok 2016. Zájemci o účast ve slosování, v němž mohou vyhrát letenky na tuto vzduchoplavbu, najdou další informace zde. K přednostem létajícího stroje patří, že díky přistávacím polštářům může přistát prakticky kdekoliv a je výrazně šetrnější k životnímu prostředí, než jakékoli nákladní letadlo. Další výhodou je možnost dálkového řízení, jímž lze dobu pobytu ve vzduchu výrazně protáhnout. Letoun HAV304 zhotovený z uhlíkových vláken měří na délku 91 m, jde tedy o nejdelší létající stroj současnosti. Nejdelšími létající stroji vůbec byly německé vzducholodi LZ-129 (Hindenburg) a sesterská LZ-130 (Graf Zeppelin II) s délkou trupu 245 m. HAV304 je 43,5 m široký a 26 m vysoký. Jeho objem činí 38.000 kubických metrů.

 

Poslední příspěvky