Budoucnost patří lithiu

20.10.2017
Citace:
G.Martin et al., Lithium extraction from the mineral zinnwaldite: Part II: Lithium carbonate recovery by direct carbonation of sintered zinnwaldite concentrate, Minerals Engineering, Volume 110, 15 August 2017, Pages 75-81, https://doi.org/10.1016/j.mineng.2017.04.009 - http://tu-freiberg.de/en/presse/new-process-patented-for-lithium-extraction-from-primary-and-secondary-resources - Ch.Yang et al., 4.0 V Aqueous Li-Ion Batteries, Joule, Volume 1, Issue 1, p122–132, 6 September 2017, DOI: http://dx.doi.org/10.1016/j.joule.2017.08.009
Zdroj
Vzorek zinnwalditu z Cínovce  (Didier Descouens, CC BY 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/3.0), via Wikimedia Commons).

V posledních dnech slýcháme a čteme mnoho o připravovanou těžbě lithia v Krušných horách. Surovinou bude minerál zinnwaldit, někdy též cinvaldit. Patří do skupiny slíd, jde o tzv. lithnou slídu. Chemicky jde o hlinitokřemičitan o složení KLiFeAl(AlSi3)O2(OH,F)2. Obsah lithia se v něm pohybuje od 1 do 4%. Krystaluje v jednoklonné (monoklinické) soustavě. Své jméno nese podle krušnohorského Cínovce, německy Zinnwald, kde byl objeven a popsán roku 1845.

Vzorek zinnwalditu z Cínovce vidíme na obrázku (Didier Descouens, CC BY 3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/3.0), via Wikimedia Commons). Zbarvení mívá různé, od žlutohnědé či šedohnědé přes světle fialovou, růžovou, šedozelenou, šedivě stříbrnou až po skoro černou.

Madagaskarský spodumen ve šperkové kvalitě, foto Kluka, CC BY-SA 2.5 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5), via Wikimedia Commons.Otázkou zůstává, jakým způsobem z něj budeme lithium získávat. V úvahu přichází zahřátí na 1.100 stupňů Celsia a extrakce kyselinou sírovou, čímž získáme síran lithný. Tímto způsobem se zpracovává jiná lithná slída spodumen LiAlSi2O6 nebo staré lithné baterie. Jinou možností je extrakce směsí oxidu uhličitého a vody za teploty 230 stupňů Celsia a stonásobku atmosférického tlaku. Madagaskarský spodumen ve šperkové kvalitě vidíme na obrázku, foto Kluka, CC BY-SA 2.5 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5), via Wikimedia Commons.

Přestože lithné články představují dobře zavedenou technologii, investice do lithia zdaleka není bez rizika. John Goodenough, vynálezce lithiových článků, ve věku 94 let pracuje na sodíkovém akumulátoru se skelným elektrolytem a trojnásobnou energetickou hustotou. A sodíku na rozdíl od lithia je všude plno. Odhaduje se, že zemská kůra obsahuje 2,4 – 2,6 % sodíku, zatímco lithia pouze 0,0002 až 0,0006%.

Chemická struktura 1,1,2,2-tetrafluoroethyl-2',2',2'-trifluoroethyletheru.Na druhou stranu Goodenoughův skleněný elektrolyt lze využít i pro lithiové články, čímž vzroste jejich bezpečnost. Experti z University of Maryland a US Army Resaerch Laboratory testují lithiové články s vodným elektrolytem místo používaného organického rozpouštědla. Byly by levnější a bezpečnější, kdyby lithium nebylo tak reaktivní a s vodou prudce nereagovalo. Řešení představuje jeho fyzické oddělení od vodného elektrolytu pomocí hydrofobní vrstvy, tvořené např. 1,1,2,2-tetrafluoroethyl-2',2',2'-trifluoroethyletherem (struktura viz obr.).

milan 24.10.2017: A co takhle C14 - https://vtm.zive.cz/bleskovky/tisice-let-na-jedno-nabiti-novy-vynalez-pretvori-jaderny-odpad-na-baterii/sc-871-a-185107/default.aspx Bude za deset let, doba než se v tom našem kocourkově vůbec něco rozjede kolem Cínovce, ještě lithium zapotřebí???

 
Odeslat komentář k článku "Budoucnost patří lithiu "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Budoucnost patří lithiu " e-mailem

Diskuse/Aktualizace