Síť stanic pro monitorování biologických zbraní

31.1.2003
Šipka znázorňuje ustálené proudění vzduchu nad Severní Amerikou

Nové americké Ministerstvo národní bezpečnosti (Department of Homeland Security, zkratka DHS) začalo rozmísťovat detektory biologických zbraní po celém území Spojených států. Každé z těchto 3000 nových zařízení, jež se stanou součástí již existujících stanic pro monitorování životního prostředí spravovaných EPA, bude monitorovat vzduch a v případě podezřelého nálezu odešle vzorek na nejbližší laboratoře řízené organizací Center for Disease Control and Prevention (obdoba našich hygienických stanic). Těch je celkem 120, takže spolehlivé výsledky budou k dispozici do 24 hodin. Nové detektory vyvinuly pracovníci Department of Energy a fungují na základě analýzy deoxyribonukleové kyseliny.

Američané mají možná ne zcela oprávněně obavy vzhledem k ustálenému vzdušnému proudění nad svým kontinentem, které pokrývá většinu uzemí státu a může teoreticky rozsévat patogenní zárodky.

Velký bratr je již zde ?

31.1.2003

Ve snaze monitorovat civilní populaci za účelem detekce teroristů připravila americká vláda program "Totální Informační Obezřetnosti" (TIA - Total Information Awareness), který má spočívat takřka výhradně na využití již existujících digitálních informačních zdrojů - e-mailu, nákupních sítí on-line, elektronické rezervace letenek a hotelů, ATM systémů, sítí celulárních telefonů, sítí pro platby kreditními kartami atd. Technologicky se tento systém, který má spočívat v "prosívání" dat a hledání "typických vzorků" s cílem detekovat "abnormální chování", údajně příliš neliší od podobných systémů běžně využívaných soukromými společnostmi.(Například společnosti poskytující kreditní karty využívají takových programů pro detekci aktivit, které jsou typické pro zacházení s ukradenou kartou.) První verze programu TIA využívá komerčně dostupný software nazývaný Groove, který byl v roce 2000 vyvinut Ray Ozziem, vynálezcem Lotus Notes. Groove umožňuje analytikům v různých vládních agenturách sdílet okamžitě získaná výzvědná data a propojovat programy, které jsou určeny pro detekci podezřelého chování. Někteří počítačoví vědci však pochybují, že takový systém bude skutečně funkční. "Nebylo by to vůbec možné spustit bez moderního Internetu a i tak je to velmi smělý pokus !" komentuje tento program kryptologická expertka Dorothy Denning, profesorka obranných studií na Naval Postgraduate School, a pokračuje "Podstatnou částí problému je co vůbec hledat : víme toho vůbec dost o typickém chování předcházejícím teroristický čin ? Domnívám se, že dosud ne !". Uvedený program je jedním z předpokládaných kroků naplňujících novou "Národní strategii pro bezpečnost kybeprostrou" (National Strategy to Secure Cyberspace) vyhlášenou prezidentem Bushem, která vzbudila značně rozporuplnou reakci veřejnosti. Jedním z jejích nejkontroverznějších bodů byl návrh monitorovacích center pro sledování toků informací na Internetu. Presidentův hlavní poradce pro kybernetickou bezpečnost Richard Clark proto přispěchal s ujištěním, že "tento plán neobsahuje nic, co by mohlo byť jen naznačit, že vláda má v plánu monitorovat soukromé e-maily, naopak : vláda formuluje přísnou politiku na ochranu indiuviduálních občanských práv. Proto také vláda předpokládá, že monitorování Internetu bude zprostředkováno soukromými subjekty, nikoliv vládními agenturami." Plán monitorování Internetu soukromými firmami byl vypracován poradním sborem presidenta Bushe nazývaným "Rada pro ochranu kritické infrastruktury" ("Critical Infrastructure Protection Board"). Podle něj by měli poskytovatelé internetových služeb vybudovat centralizovaný monitorovací systém, který by se využíval současně pro koordinovanou ochranu proti virům i teroristickým útokům. Realizace tohoto plánu by měla být součástí celkové Internetové strategie nového Ministerstva Národní Bezpečnosti (Department of Homeland Security). Někteří ředitelé technologických společností již vyjádřili svou obavu, že tento systém může být zneužitelný pro narušení osobního soukromí, avšak Tiffany Olson, tajemník uvedené Rady prohlásil : "Plán nebude vyžadovat sběr dat, který by probíhal na úrovni jednotlivého uživatele. Naopak, to co potřebujeme je globální obrázek. Když se něco děje, dnes se o tom dozvíme až když je po všem !"

A AKADEMON se pouze ptá : "Nebude-li americká vláda, nebo jí najaté soukromé subjekty, monitorovat na Internetu e-mailovou poštu, z čeho budou na této síti informace o teroristických aktivitách získávat ? Extrakcí z hanbatých www stránek nebo z nabídky golfových holí v e-supermarketech? Je to jako problém kvadratury kruhu : Jak se dozvědět, co v té poště je, aniž bychom ji četli?!"

Čtyřkřídlý dinosaurus

30.1.2003

Čínští paleontologové odhalili zbytky dinosaura pojmenovaného Microraptor gui se čtyřmi opeřenými končetinami. Jejich úspěch komentuje Doc.Zbyněk Roček: nález patří do série pozoruhodných objevů opeřených dinosaurů, kteří žili v rané křídě na území dnešní severovýchodní Číny. Už před několika lety tam byli nalezeni dinosauři, jejichž tělo bylo pokryto chlupovitými útvary, které lze interpretovat jako jemné prachové peří nebo jako srst - rozdíl nelze na paleontologickém materiálu rozpoznat, ale obojí má izolační funkci a souvisí tedy s termoregulací. Vedle toho však u nich byly na konci křídel a na ocase vyvinuty pérovité útvary, podobné křídelním letkám ptáků. Spekulace o schopnosti letu těchto dinosaurů však vždy končily u závažné okolnosti, že totiž tato pera měla symetrický tvar praporu, což je v protikladu se situací u létavých ptáků, kde prapor je asymetrický. Nový nález je pozoruhodný právě tím, že pera jsou asymetrická, což lze chápat jako důkaz toho, že tito dinosauři se skutečně pohybovali ve vzduchu, pravděpodobně klouzavým letem. Jak se však často stává při neobvyklých nálezech, následná euforie poněkud zbavila autory soudnosti; považují totiž toto zvíře za přímý doklad přechodu mezi terestrickými bipedními formami a aktivně létajícími ptáky, přičemž doplňujícím důkazem je jim i opeření na zadních končetinách (v názvu článku je přímo uvedeno "čtyřkřídlí dinosauři"). Klouzavý typ letu je znám u řady fosilních i recentních forem a nikdo ze seriózních zoologů by se neodvážil o nich tvrdit, že jsou předky aktivně létajících forem. Tyto amatérské interpretace však nijak neubírají na významu objevu; jsou dokladem toho, že ptačí pero coby modifikovaná plazí šupina se vyvinulo i u živočichů, kteří s ptáky nemuseli být (navzdory módním názorům) bezprostředně příbuzní.

Po zelených autech zelené lokomotivy

30.1.2003

Koncern General Electric zahájil v Pennsylvánii zkušební jízdy nového typu dieselové lokomotivy, ze které uniká pouze poloviční množství spalin. Podle pracovnice Environmental Protection Agency Christie Whitman jde o nejčistší lokomotivu, jaká kdy byla vyrobena. V průběhu 6 let byla na její vývoj investováno 200 milionů dolarů. Kromě nižších emisí se vyznačuje též o 3% vyšší účinnost než nejlepší dosavadní typy. V letošním roce se očekává nasazení 40 nových lokomotiv tohoto typu.

Počet blesků na zeměkouli

30.1.2003
hustota blesků na Zeměkouli, foto NASA

Donedávna se věřilo, že na Zemi se zableskne stokrát za sekundu. To byly dohady, založené na záznamu bouřek v celosvětovém měřítku. Moderní technika, používající tzv. optického průchodného detektoru (OTD) na palubě družice MicroLab-1 a pracující s údaji získanými za pět let zkoumání ukazuje, že těch blesků je 1,4 miliardy za rok, tedy "pouze" 44 za sekundu. Je jistě pozoruhodné, že více než tři čtvrtiny blesků se vyskytují mezi 30 stupněm severní a 30 stupněm jižní šířky. Nad souší se zableskne desetkrát častěji než nad mořem. Rekord v počtu blesků drží místo Kamambe v Rwandě, kde se každý rok vyskytne 83 blesků na čtvereční kilometr.

7.4.2015: NASA zveřejnila celosvětovou mapu blesků, složenou z údajů, které sbírala po 20 let.

Řízení auta hlasem

29.1.2003

"Telematika" (rozpoznávání hlasu a další způsoby komunikace s řidičem zprostředkované bezdrátově) v automobilu již po nějakou dobu zavádějí společnosti jako DaimlerChrysler AG, Ford a General Motors; k nim se nyní přiřazují IBM a Honda, takže nová Honda 2000 - Accord bude mít navigační systém integrovaný s rozpoznáváním hlasu a malou obrazovkou pro obsluhu dotykem. Řidič stiskne knoflík na volantu, pak bude nahlas mluvit do software IBM pro rozpoznávání ViaVoice, jenž rozumí řeči i s jejími nuancemi. Zástupce IBM, Radž Desaj soudí " Je to přirozenější, když se komunikuje v dialogu, než používat pouze povelů a hesel, jak to bylo u starších systémů." Uvidíme, co bude Via Voice dělat, když si řidič v návalu stresu levou a pravou.

Mozkový čip

29.1.2003

Kalifornská biotechnologický firma Tensor Biosciences vyvinula speciální čidlo pro zkoumání mozku. Jde o prostou skleněnou destičku, na jejímž povrchu najdeme 64 elektrod překrytých tkáňovým řezem z mozku myši či laboratorní krysy. Buňky udržuje při životě umělý, jmenovanou firmou vyvinutý mozkomíšní mok, a to až po čtyři týdny. Po tuto dobu je možné měřením impedance mezi jednotlivými elektrodami sledovat aktivitu mozkových buněk a její změny vyvolané působením různých látek. Jde o jakýsi zjednodušený elektroencefalogram (EEG).

Klonování. Hrozba nebo naděje?

28.1.2003

Mohli bychom vytvářet lidské chiméry záměrně? A mohli bychom vytvořit mezidruhovou chiméru složenou z organismu člověka a zvířete? Odpovědět se dá otázkou: "A proč by to někdo dělal?" Tvorba chimér savců byla zvládnuta už v 80. letech a za celou tu dobu se nikdo nepokusil vytvářet lidské chiméry přinejmenším proto, že by tím nic nezískal. V souvislosti s uplatněním nejrůznějších léčebných technik vždy o uvažujeme o poměru mezi jejich přínosy a riziky, jež jsou s nimi spojena. Tvorba lidských chimér s sebou nese zřejmá a závažná rizika narušení vývoje zárodku. Na stranu zisků nemůžeme položit nic.

Úplný text najdete zde.

Systém opravující software za chodu

28.1.2003

Výzkumníci z Pensylvánské statní university vyvinuli software, který dokáže "dát do karantény" škodlivé příkazy a napravit škodu jimi způsobenou na databázovému systému aniž by tento systém přerušil činnost. Doktor Peng Liu, vedoucí vývojářského týmu, to komentoval slovy : "Nemůžeme zcela zabránit hackerům, aby pronikli do databáze, ale pomocí této technologie se databáze může sama "uzdravit za pochodu"".

Prototypovou verzi tohoto systému, která dosud není komerčně dostupná, testuje Cyber Security Group U.S. Air Force (Skupina kybernetické bezpečnosti amerických vzdušných sil). Podobný systém již nabízí několik velkých databázových prodejců, ale podle některých analytiků je systém Pensylvánské university nejpokročilejší. Jeden z analytiků IDC řekl : "Existují různé (softwarové) nástroje na detekci anomálií, ale ty pouze vydávají varovná hlášení nebo někoho na danou skutečnost upozorňují. Zajímavým prvkem výsledků výzkumu Pensylvánské státní university je právě schopnost automatické reakce na vnější napadení". A AKADEMON k tomu dodává : Je zajímavé, jak s rostoucí složitostí kybernetických systémů se jejich vlastnosti stále více blíží vlastnostem složitých biologických systémů, které již po miliony let vyvíjí matka Příroda.

Co jsou magnetary?

28.1.2003

Anglický výraz pro hvězdu, tedy star, byl podkladem pro vznik termínů jako pulzar (pulzující hvězda) nebo kvazar (kvazi-hvězda). Máme teď i magnetary, tedy jakési magnetické hvězdy. Bylo jich objeveno zatím dvanáct v naší galaxii nebo v její blízkosti. Protože jejich životnost je pouze asi 10 000 let, jsou jich zřejmě statisíce už vyhaslých. Jde tu zřejmě o typ neutronových hvězd, nesmírně rychle rotujících (přibližně jednou za 5 až 11 sekund!) a vydávajících gama-záření o děsivé intenzitě. Jeden takový magnetar objevený v srpnu 1979 vydal za dvě desetiny sekundy tolik energie jako Slunce vydá za 10 000 let! Magnetické pole magnetaru je tak silné (přes 1015 gaussů čili 1011 tesla), že po určité době způsobí prasknutí pevného obalu hvězdy, což vede k "hvězdytřesení" a tvorbě obřího elektrického proudu a postupně k vyslání rentgenového a gama-záření o ohromné intenzitě. Ta intenzita je tak velká, že přes nemalé vzdálenosti mezi magnetarem a Sluncem (50 až 100 tisíc světelných let) téměř všechny příslušné detektory gama-záření vyslané na kosmických sondách byly při výbuchu jedné takové hvězdy během milisekundy vyřazeny dočasně z provozu.

Boeing bude zajišťovat spojení na budoucích bojištích

27.1.2003

Skupina Boeing Co.'s Space and Communications z koncernu Boeing získala zakázku ve výši 856 mil. USD na vyvinutí a vybudování nové armádní komunikační sítě nazývané JTRS (Joint Tactical Radio System), která umožní vojákům, pozemním vozidlům i letadlům komunikovat na téže frekvenci. Pokud se využijí ještě další možnosti rozšíření kontraktu, může jeho hodnota dosáhnout až dvou miliard USD. V rámci tohoto kontraktu Boeing vyvine softwarově definovanou radiovou komunikaci schopnou přenášet video a elektronickou informaci ze senzorů na bojišti. Kromě toho též tento systém propojí všechny starší používané radiokomunikační armádní systémy.

Joint Tactical Radio System kontrakt je již druhá velká armádní zakázka, kterou Boeing v tomto roce získal. V březnu armáda vybrala Boeing's Space and Communications jako hlavního systémového integrátora pro novou U.S. Army komunikační síť pro řízení pozemních bojů nazývanou Future Combat System (Budoucí Bojový Systém), který má nahradit systém používaný v současnými tanky a obrněnými vozidly. Předpokládá se, že Joint Tactical Radio System bude důležitou součástí Future Combat System.

Nový systém distribuce hudby na světě?

27.1.2003

Šest předních amerických prodejců společně vytvořilo nový systém distribuce hudby posluchačům. Pod tlakem vydavatelů a velkých diskontních prodejců jako Wall-Mart Stores vytvořili společný systém Echo, který bude skladby distribuovat bez nosiče prostřednictvím internetu. Podřezávají si však větev, na které sedí, protože takový distribuční kanál může vést rovnou od vydavatelství ke spotřebitelům a koncový prodejci se stávají nadbytečnými. Je zjevné, že současný systém distribuce hudby velmi zaostal za technologickými možnostmi, jak ukazují případy serveru Napster a mnoha dalších. Jak bude vypadat nový systém není zatím jasné.

Pít či nepít?

26.1.2003

Zdá se, že v posledních letech nikdo (snad ani abstinenti) nepochybuje o to, že mírná spotřeba alkoholu ( obecně se říká, že jde o maximálně 50 g alkoholu pro dospělého muže a maximálně 30 g alkoholu pro dospělou ženu denně, prospívá zdraví. Není sice zcela jasné, zda týž efekt má jedno malé pivo jako sklenička červeného či bílého vína nebo stopka něčeho ostřejšího. Záleží to zřejmě i na tom, jaká je skladba stravy v dané zemi, tedy množství tuků, příjem zeleniny a ovoce, atd. V každém případě se však ukazuje, že mírné požívání alkoholu (na rozdíl od vysoké konzumace!) prakticky nevede k žádným rizikům u dospělých lidí (nelze však vyloučit rakovinu prsu a prenatální poruchy), zatímco jeho pozitivní přínos lze vidět ve sníženém riziku chorob věnčitých tepen, infarktu, tvorby žlučových kamenů, cukrovky a ucpání periferních cév. U nás v Česku se tyto přednosti jaksi ztrácejí v situaci, kdy průměrná spotřeba alkoholu je jedna z nejvyšších na světě a jde tu spíše o zvýšení rizika onemocnění shora uvedenými i dalšími neduhy.

Společnost SHARP oznámila novou technologii výroby plochých displejů nové generace

26.1.2003

Japonská společnost Sharp zveřejnila údaje o svém posledním pokroku v oblasti vývoje plochých displejů. Údajně vyvinula obrazovku, která se vyznačuje mikroprocesorovými obvody aplikovanými přímo na skleněný podklad. Tato obrazovka využívá tzv. CGS (continuous grain silicon) technologii. Experti firmy SHARP tvrdí, že využití nové technologie ušetří prostor, sníží produkční náklady a umožní ultra-jemné rozlišení využitelné pro zobrazení map nebo fotografií. Tento průlom do oblasti kvalitativně nové technologie přichází právě ve chvíli, kdy jihokorejská a taiwanská konkurence začíná firmě SHARP pěkně šlapat na paty svým agresivním průnikem.

SHARP doufá, že jeho nová CGS obrazovka mu nejen umožní udržet kontrolu nad jeho asijskými konkurenty, ale pomůže mu i udržet náskok před konkurenční nízkoteplotní polysilikonovou technologií používanou v obrazovkách vyráběných firmami Toshiba a Sanyo Electronic. Ředitel divize mobilních telefonů společnosti SHRAP Mikio Katazama říká, že CGS technologie, díky své velké homogenitě křemíkových zrn, dosahuje až trojnásobnou rychlost přenosu elektronů než nízkoteplotní křemíkové obrazovky, což ji činí vynikající technologií pro obrazovkové obvody.

Interaktivní televize na postupu

24.1.2003

Jak ukazují poslední výzkumy, televizní diváci v Evropě sahají mnohem raději po svých mobilních telefonech než po PC chtějí-li komunikovat s nyní stále populárnějšími interaktivními pořady, kde diváci svými hlasy ovlivňují výsledek (tzv. "reality show"). Většina současných pořadů tohoto typu umožňuje komunikaci prostřednictvím textových zpráv (SMS) a jejich podíl na hlasování se stále zvětšuje. Navíc informační pořady (zprávy) umožňují divákům posílat své komentáře, soutěžní pořady umožňují divákům soutěžit a hudební pořady umožňují objednávat textovými zprávami složení nabídky.

Trend SMS zpráv svázaných s televizními pořady představuje významný výnos pro provozovatele mobilních sítí a mnoho televizních pořadů je začíná považovat za významnou součást svého obchodního modelu. Poplatky za tyto SMS zprávy se zpravidla dělí tak, že 40 - 50 % zůstává mobilnímu operátorovi a zbytek se dělí mezi televizní stanici, produkční studio a společnost zpracovávající SMS zprávy. Například poslední série oblíbeného britského pořadu "Big Brother" "vygenerovala" 5.4 milionů SMS zpráv a z nich příjem 2.1 milionů USD. Holandská společnost Endemol, která program "Big Brother" produkuje, si dokonce vytvořila vlastní databázi uživatelů mobilních telefonů a podle předpovědí analytiků se chystá k ustavení přímého zúčtovacího systému, čímž by obešla operátora. Operátoři na tyto hrozby reagují mnohem otevřenějším přístupem k jednání o sdílení příjmů. A tak v průběhu času tato SMS komunikace pomalu mění samu podstatu televize : místo prezentace předem pevně stanovených programů stále větší množství programů reaguje na divácké vstupy. A AKADEMON k tomu dodává : "Budoucnost médií je velký obchod. Celé týmy vybavené nejtalentovanějšími mozky, všemi myslitelnými zdroji informací a fantastickou výpočetní technikou se snaží předvídat další vlny diváckého zájmu. Skutečnost je však nakonec zcela jiná a média i jejich diváci se vyvíjí samovolně ať říkají experti, co chtějí. Naštěstí."

Hlasová identifikace proniká do běžného života

24.1.2003

Systém využívající hlasové identifikace vyvinutý firmou Vocent (Mountain View, Kalifornie) bude využíván známou mezinárodní firmou VISA International pro verifikaci identity pracovníků kteří provádějí změny hesel a poté i zákazníků realizujících on-line obchody. Mluvčí společnosti Vocent tvrdí, že vyvinutý systém, který vychází z uchování "otisku hlasu" (voiceprint) identifikované osoby a jeho zpřístupnění prostřednictvím Internetu, pomůže společnosti VISA stanovit nové standardy identifikace při on-line nákupech a nákupech pomocí mobilních telefonů. Předpokládá se, že tyto standardy převezmou všechny banky, které jsou členy systému platebních karet společnosti VISA. Podle dostupných informací podobné systémy vyvíjí i řada dalších společností. A AKADEMON k tomu dodává : "Bylo by zajímavé se dozvědět, jak se "hlasové otisky" společnosti Vocent vyrovnají např. s běžným nachlazením. Bylo by jistě trapné nemoci si po zavedení nového standardu vybrat peníze z bankomatu kvůli rýmě."

Autonomní počítače v pojetí IBM

23.1.2003

IBM ustavila novou výzkumnou a vývojovou skupinu pro "autonomní počítání" (autonomic computing), která se má zaměřit na vývoj počítačů, které budou samy diagnostikovat a opravovat svoje závady. Cílem je osvobodit uživatele od rutinních udržbových a opravovacích činností, které dosud musí provádět, aby se mohli soustředit na hlavní cíl svého používání počítače. Nick Donofrio, vedoucí pro technologii a výrobu společnosti IBM, charakterizoval cíl nové skupiny slovy : "Směřujeme k vytvoření počítačového prostředí, které bude trvale on-line, stejně jako je dodávka vody nebo elektřiny. Dnes se to zdá být sice vzdálený cíl, ale to je pouze proto, že to bude představovat mnoho práce. Pro uživatele to však bude znamenat mnohem dostupnější data a mnohem bohatší a rychlejší uživatelské prostředí."

Společnost IBM se problémy autonomního počítání zabývá již více než rok a vyvinutou technologii dokonce již zabudovala do některých ze svých produktů, např. do nejnovější verze databázového software DB2 (Version 8). Skupina pro autonomní počítání doufá, že její technologie se dále rozšíří v produktech firmy IBM a vytvoří posléze otevřený standard pro architekturu autonomního počítání, kterou převezmou jiné počítačové platformy i jiní výrobci. A AKADEMON k tomu dodává : "Jen aby ty počítače nebyly nakonec autonomní až moc ! Když se bude IBM hodně snažit, možná nakonec vyvine i počítač, který se zcela obejde bez uživatelů ! To by byl, pánečku, komfort !".

Těžký led

23.1.2003

Běžný led je vpravdě anomální v tom, že jde o tuhé skupenství látky, které je lehčí než skupenství kapalné, tedy voda. Dlouholeté studium různých forem ledu při různých teplotách a tlacích vedlo k popisu třinácti druhů krystalického ledu, nemluvě o dalších ledech amorfních. Už v roce 1984 byl získán amorfní led z šesterečných ledových krystalů při teplotě 77 K a tlaku přibližně 1 GPa (gigapaskal) ( ten byl o 30 % těžší než běžný led. Nyní se podařilo připravit led o 40 % těžší než obyčejný led tak, že se teplota zvýšila na 160 K ((113 stupňů C) a tlak zůstal na hodnotě 1,15 GPa (přibližně 11 000 atmosfér): na rozdíl od běžného krystalického ledu, kde je každá molekula vody obklopena dalšími čtyřmi, u těžkého amorfního ledu je těch molekul nejméně pět.

Silný lék proti bolesti v nosním spreji

22.1.2003
struktura methadonu

Nemocní s krutými trvalými bolestmi, zejména při nádorových onemocněních, potřebují silná analgetika a v těžkých případech je třeba se obrátit k opiátům (anodynům), např. morfinu. Jeho podávání se v posledním desetiletí usnadnilo dostupností přípravků v tabletách, účinných při perorálním podávání, takže nemocný není odkázán na tři denní injekce. Někteří z těchto nemocných však s tím nevystačí a potřebují přidat ještě další analgetika. Nyní bylo vyvinuto jedno takové: jde o methadon v nosním spreji, který by si nemocný mohl aplikovat podle potřeby. Methadon je morfiový derivát, kterého se běžně používá při odvykací léčbě u morfinistů a heroinistů (heroin je účinnějším derivátem morfinu). O podávání methadonu u nás byly dlouhé diskuse, ale už se narkomanům kontrolovaně a omezeně podává. Kdyby byl methadon v nosním spreji, mělo by to výhodu nezávislosti na injekcích a rychlejšího účinku než po morfinu v tabletách. Metadonový sprej příliš dráždí nosní sliznici a to je závažná komplikace; vzpomeňme jen na proděravění nosní přepážky u chronických šňupačů kokainu. Kdyby se složení spreje podařilo upravit tak, aby nosní sliznici nedráždil, zbylo by další riziko: když se nemocnému s krutými bolestmi podává perorální morfin, může lékař spočítat tablety, které nemocný využíval. U spreje by to bylo obtížnější, ale nakonec stejně jeho předepsání by bylo vázáno na kruté bolesti při nádorech a tak by riziko návyku a nadměrného dávkování nebylo kritické. Ostatně se ví, že u nemocných v těžkých stavech dostávajících morfin k vzniku návyku (morfinismu) nedochází často.

Predator sestřelen?

22.1.2003
Predator

Dnes údajně sestřelila irácká protiletadlová obrana americký bezpilotní letoun Predator při průzkumném letu nad územím Iráku. I tato, pro US Air Force jistě nepříliš potěšující zpráva, ukazuje výhody bezpilotních letounů. Je to rozhodně lepší situace, než kdyby raketa zasáhla letadlo s pilotem. Celkově však bilance Predatorů není špatná - před několika měsíci zničila v Jemenu raketa vypuštěná tímto letounem auto plné ozbrojených teroristů.

27.1.2003- americká strana připouští zřícení letounu, avšak sestřelení popírá.

Stacionární letadla místo satelitů ?

22.1.2003

Společnost zvaná SkyTower (Nebeská věž) doufá, že během dvou či tří let bude mít satelitní letouny na sluneční energii, které budou létat nad městskými čtvrtěmi a že prokáže možnost použití takových letounů jako lacinou základnu pro zajištění řady bezdrátových služeb nejbližší generace. Vedoucí pracovník AeroVironment, což je sesterská společnost SkyTower, tvrdí: " Očekáváme, že během deseti let budeme mít tisíce takových letounů na obloze nad velkými městy světa. Vývoj letounu je v podstatě ukončen." SkyTower dostala své jméno proto, že výškový letoun si lze představit jako obdobu 20 km vysoké televizní věže, která zajistí lepší pokrytí signálem než satelity a než pozemní věže, protože bude blíže k povrchu země, než satelity, a přesto při tom dostatečně vysoko, aby se vyhnula interferenci s budovami a stromy.

Americká FDA překvapivě schválila implantační čip

21.1.2003

Americká Food and Drug Admnistration, vrcholný federální orgán pro schvalování léků a kvality potravin, velmi překvapivě schválil implantaci čipů do lidí. Schválení však tuto operaci povoluje pouze pro "ochrannou, finanční a osobní identifikaci a pro bezpečnostní aplikace". FDA však dosud stále nerozhodla, zda VeriChip, vyvinutý společností Applied Digital Solutions, je možno využívat pro lékařské účely. Tento čip byl vyvinut pro uchovávání podrobných lékařských záznamů daného jedince a jejich komunikaci ošetřujícímu personálu v akutním případě, kdy jedinec sám není schopen komunikovat. President Applied Digital Solutions Scott Silverman prohlásil, že jej rozhodnutí FDA potěšilo a dodal : "Nyní roztočíme naše prodejní, marketingové a distribuční plány ! V současné době se soustředíme na bezpečnostní a identifikační aspekty našeho čipu." Ve stejné době prohlásila Leslie Jacobs, jejíž rodina si dobrovolně nechala implantovat medicínský čip (tento akt se označuje americkým výrazem "to get chipped"), že stále doufá, že FDA schválí VeriChip pro medicínské použití. Leslie i její rodina mají trvalé zdravotní problémy a s implantovaným čipem se cítí bezpečnější.

AKADEMON komentuje : možnost implantace čipu je pro nás nezvyklá a připomíná nejhorší sci-fi horory. Je to však iracionální postoj. Význam implantace pro pacienty ve stavu akutního ohrožen zdraví se jeví nepochybný. A v čem se čip tolik liší od kloubní protézy, umělých zubů, kontaktních čoček či bypasu, na jejichž vkládání do lidského těla jsme si již zvykli ?

Mikroanalyzátor krve

21.1.2003

Spoluprací mezi Basilejskou univerzitou Výzkumných střediskem IBM v Curychu vznikl nový analyzátor krevních bílkovin. Tvoří jej celkem osm drobounkých tyčinek o rozměrech 0,5 mm x 0,1 mm x 500 nm. Horní stranu pokrývá vrstva imobilizované protilátky, na každé tyčince jiná. Bílkoviny z krevní plazmy se na ně naváží. Vzhledem k miniaturním rozměrům tohoto zařízení, způsobí vazba bílkovina - protilátka prohnutí tyčinky, jež pak detekujeme laser. Velikost této deformace je úměrná množství té bílkoviny v krvi, jejíž protilátka je na tu kterou tyčinku nanesena. Takový rychlý a citlivý analyzátor prospěje zejména nemocničním jednotkám intenzivní péči při monitorování činnosti srdce.

Intel má vizi "bezpečného" čipu

20.1.2003

Ve snaze čelit nebezpečným počítačovým virům a zlomyslným hackerům, společnost Intel plánuje zabudovat ochranné prvky přímo do svého nového mikropocesoru. Tato technologie, nazývaná LeGrande, bude součástí čipu s označením Prescott, což je označení pro nové Pentium, které má být uvedeno na trh v polovině roku 2003. Myšlenka použít pro ochranu počítačů kromě software přímo speciálního čipu není nová. Širší popularity se jí však dostalo teprve letos v létě, kdy Microsoft ohlásil svou bezpečnostní iniciativu nazývanou Palladium, kterou rozvíjí ve spolupráci jak s Intelem, tak i s jeho konkurentem společností Advanced Micro Devices. Na rozdíl od Palladia však LeGrande technologie bude použitelná i pro jiné operační systémy než Windows. Její podstata spočívá v rozdělení pevného disku počítače na části (nazývané "vaults" čili krypty) a ochranu cest mezi nimi a jednotlivými periferijními zařízeními počítače.

Abell 1689

20.1.2003
cluster galaxií Abell 1689 (foto NASA)

Snímek 2 miliardy světelných let vzdáleného clusteru galaxií Abell 1689 pořízený Hubblovým teleskopem. Jde o jeden z nejtěžších objektů ve Vesmíru. Je tak hmotný, že jeho gravitace bortí prostor do podoby gigantické čočky, takže některé galaxie za ním se nám jeví jako oblouky, které jsou zřetelně vidět na snímku. Veškerá zářící hmota v něm však tvoří pouze 1% hmotnosti nutné k vyvolání takového efektu, jež je z naprosté většiny způsoben stále ne zcela pochopenou temnou hmotou. Zkoumání tohoto vzdáleného objektu pokládá Doc.Josip Kleczek z Astronomického ústavu AV ČR za jednu z nejzajímavějších událostí poslední doby.

Magnet na hranici svých fyzikálních možností

20.1.2003

Hans Schumacher se svými kolegy z pařížského CNRS (Center national de la recherche scientifique) sestrojili ze slitiny železa, niklu a kobaltu magnet o velikosti pouhých několika mikronů, který vlivem magnetického pole mění svou magnetizace rychlostí, jež odpovídá teoretickým limitům. Vzhledem k tomu, že magnet uchová své magnetické pole bez jakéhokoli napájení, rýsuje se zde možnost konstrukce nových počítačových pamětí, které budou stejně velké a rychlé jako současné polovodičové, avšak při výpadku napájení uchovají svůj obsah.

Cena za přílišnou čistotu

20.1.2003

Tým vedený Dr. May Eyal Razem, docentem medicíny na Kalifornské universitě v San Diegu ve své studii ukázal, že uměle vyprodukovaná bakteriální DNA zvyšovala odolnost myší proti zánětlivému onemocnění střev. Tyto výsledky interpretují jako doklad toho, že určitá expozice bakteriím může být pro lidi a zvířata pro udržení zdraví nezbytná. Sám Dr. Raz vysvětlil své výsledky : Dřívější studie ukázaly pozitivní efekt bakteriálního DNA pro léčení alergií. Naše studie byla první zaměřená na střevní choroby. Prokázali jsme, že syntetická bakteriální DNA urychluje reakci imunitního systému na zánětlivá střevní onemocnění."

Tato zjištění podporují teorii tzv. "hygienické hypotézy", kterou razí v poslední době řada vědců. Podle ní jsou lidé v industrializovaném světě příliš chránění očkováním, antibiotiky a sterilizací od parazitů a choroboplodných zárodků, které jim nejen příliš neškodí, ale mohou být dokonce prospěšné. Díky hygienickým opatřením je lidský imunitní systém dnes natolik chráněn, že nezískává dostatečné zkušenosti pro boj s běžnými bakteriemi. Při konfrontaci s patogeny potom reaguje nepřiměřeně silně a napadá nejen útočící organizmy, ale i vlastní tkáně. To se potom projevuje zánětem diagnostikovaným jako alergie nebo imunitní rozvrat. Jednou z takových chorob je právě zánětlivé onemocnění střev. Jak podotkl na toto téma Dr. Daniel Rachmilewitz, vedoucí oddělení interní medicíny ve Shaare Zedek Medical Center v Jerusalémě, toto onemocnění je choroba, která je vyskytuje ve velké míře v západním světě, ale stěží ji najdete v Mexiku nebo třetím světe. Je to cena, kterou platíme za přílišnou sterilitu.

Tibetská literatura získává digitalizací nový život

19.1.2003

Tibetským literárním památkám hrozí úplné zničení vlivem působení zubu času. Ve snaze zachránit toto literární bohatství jsou tisíce historických tibetských textů scanovány a digitalizovány pro uchování v elektronické podobě. Projekt koordinuje Tibetian Buddhist Resource Center (v USA), který shromáždil 12 000 svazků tibetského písemnictví pokrývajících buddhistickou filosofii, matematiku, alchymii a řadu dalších více či méně exotických témat.

Mnoho knih pochází od tibetských uprchlíků, kteří je přenesli před Himaláje když prchali po čínské invazi do Tibetu v padesátých letech. V Tibetu nebyly žádné moderní tiskárny, knihy jsou proto buď psané ručně nebo dokonce tištěné dřevěnou sazbou. Centrum získalo podporu i dalších organizací, včetně projektu Himalayn Art Project, Virginské university a spolku Tibetian Knowledge Consortium. Zakladatel Centra E. Gene Smith odhaduje, že až bude projekt dokončen, bude pro budoucnost uchováno 8.4 milionu digitalizovaných tibetských textů a obrázků. Budovaná databáze bude zpočátku dostupná na CD-ROM a posléze bude přístupná i na webové stránce.

Zvýšení výkonu polovodičů

18.1.2003

Nedostatečná tepelná vodivost polovodičů je na překážku dalšímu zvyšování výkonů polovodičových zařízení. Je to jen obtížně řešitelný problém, protože vodivost tepelná roste zpravidla s vodivostí elektrickou. Avšak žádoucí vlastnosti polovodičů jsou právě dány tím, že vodí elektřinu omezeně. Na zajímavém řešení pracuje tým Dr. George Brandese ze společnosti Advanced Technology Materials Inc. Připravují izotopicky čisté křemíkové vrstvy. Jejich tepelná vodivost je asi o 30% vyšší než u běžného křemíku, který je tvořen směsí tří izotopů. Vyšší tepelnou vodivost způsobuje lepší pohyblivostí fononů (povrchové vibrace krystalové mřížky) v izotopicky homogenním prostředí. Jde o nadějné řešení, otázkou však zůstává, zdali bude možné takového postupu použít v praxi, protože chování polovodičů v elektronických zařízeních vyvolávají právě nepatrné příměsi jiných atomů, jejichž důsledkem jsou defekty krystalové mřížky.

Zapomenuté druhy zeleniny přicházejí do módy

17.1.2003

Luxusní, ale v poslední době i obyčejné restaurace v Německu, ve Francii a dalších západoevropských zemích objevují již dlouho nepoužívané druhy zeleniny, jako například širokolistý česnek medvědí (Allium ursinum), kerblík (Anthriscus cerefolium), tuřín (Brassica napus, var. napobrassica), nebo jedlé kaštany (Castanea sativa). Vegetariáni tuto tendenci podporují tvrzením, že divoce rostoucí zelenina ( například kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) obsahuje 40krát tolik železa, co ve skleníku pěstovaný salát locika (Lactuca sativa), 30krát tolik vitaminu C a 20krát tolik provitaminu A.

Nový typ elektronového mikroskopu

17.1.2003

Společnosti IBM a Nion Corporation vyvinuly nový optický systém elektronového mikroskopu, který představuje první typ zcela nové generace. Díky elektronovému paprsku o průměru 3 miliardtiny palce má tento systém rozlišovací schopnost subatomárních rozměrů. Jednou z jeho nejvýznamnějších aplikací bude analýza sofistikovaných polovodičových tranzistorů, jejichž struktura je tak jemná, že celý tranzistor přestane fungovat pokud pouze jeden jediný atom vypadne ze svého místa.

Reproduktivní klonování nebude nikdy fungovat

16.1.2003

Rudolf Jaenish, profesor biologie na Massachusetském Technologickém Institutu (MIT), zakládající člen Whitehead Institute for Biomedical Research (Cambridge, MA, USA) a jeden z předních světových odborníků v klonování, je zapáleným bojovníkem proti lidskému klonování. Na rozdíl od řady jiných však jeho motivace není ani politická , ani náboženská. Svou argumentaci opírá výhradně o vědecká fakta. Tvrdí : "Základní biologické zákony vylučují, aby lidské klonování mohlo úspěšně fungovat. Jako vědec cítím povinnost proti lidskému klonování varovat. Je nebezpečné a nepřijatelné." Prof. Jaenish argumentuje, že reproduktivní klonování je vlastně jakousi zkratkou normálního průběhu biologického procesu, která znemožňuje zárodku vyvíjet se přirozenou cestou. V přirozeném průběhu vajíčko i zárodečná buňka zrají relativně dlouhou dobu a strukturovaným způsobem aktivují ranné embryonální geny. Při klonování je tento postup nahrazen velmi hrubou insercí genetického materiálu, která nemůže jemnou strukturu přirozeného procesu nikdy zcela nahradit. Výsledek proto nutně musí vést k nekvalitnímu jedinci. Tuto skutečnost nelze vylepšit žádným dalším technologickým pokrokem. Prof. Jaenish pečlivě rozlišuje mezi terapeutickým klonováním kmenových buněk - které považuje za možné a schvaluje ho - a lidským reproduktivním klonováním. Upozorňuje, že tento podstatný rozdíl např. zcela chybí i v zákoně přijatém v červenci 2001 Sněmovnou representantů amerického Kongresu, který zakazuje jakékoliv typy klonování. Podporovatelé tohoto zákona, kteří se nyní snaží o jeho protlačení v Senátu, považují každé klonování za předstupeň ke reproduktivnímu klonování. Tento názor však sdílejí i někteří významní "opinion makers", kteří jsou advokáti klonování, jako je např. Daniel Kevles, historik z University v Yale.

Doc.Jaroslav Petr, člen České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy k tomu uvádí: Profesor Jaenisch zná jistě anglické přísloví "Never say never", čili "Nikdy neříkej nikdy". S jeho slovy lze bez výhrad souhlasit v perspektivě několika nejbližších let. Faktem zůstává že při klonování dochází k "remodelaci" dědičné informace použité somatické buňky, a to procesy, které neznáme. Proto probíhá klonování na dnešní úrovni vědomostí metodou "černé skříňky". Vědci spojí vajíčko zbavené vlastní jaderné dědičné informace se somatickou buňkou bez toho, že by tušili, jak složitý propletenec dějů se v takto vytvořeném zárodku odehrává. Je to biologická ruleta s notně nejistým výsledkem. Pokrok v biologických vědách je ale nesmírně dynamický a můžeme předpokládat, že dříve či později lidé poznají podstatu klonování až na její molekulární úrovni a budou schopni ovlivňovat podmínky experimentů tak, aby minimalizovali rizika pro vznikající klon. Připomeňme si, že dnes dosahuje účinnost klonování u zvířat nejvýše několika mála procent. Klony zvířat trpí vážnými defekty a zdravotními potížemi, například špatnou funkcí jater, abnormalitami cév a poruchami srdeční činnosti, nedovyvinutými plícemi, cukrovkou, poruchami imunitního systému. Pokusy na myších naznačují, že klony umírají předčasně, většinou na selhání orgánů nebo na rakovinu. Většina vědců považuje za stávající úrovně vědění klonování lidí za krajně nezodpovědné. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že i plození dětí "klasickými metodami" s sebou nese určitá rizika. Nejrůznější genetické defekty se vyskytují v lidské populaci často s četností desetin či setin procenta. Každý, kdo se rozhodne počít dítě tak vlastně vsází na to, že jemu se tato tragická situace vyhne a jeho dítě se narodí zdravé. Klonování se v současné době liší od "klasického" plození dětí mnohonásobně vyšším rizikem (prakticky jistotou) vážných vrozených defektů. Jak se ukazuje, metody asistované reprodukce (například některé postupy tzv. oplození ve zkumavce) jsou spojeny sice s mnohem a mnohem nižším, ale ve srovnání s "klasickým" oplozením přeci jen zvýšeným rizikem vrozených defektů. Je zřejmé, že je jen otázkou "společenské dohody", jak velká rizika považuje za přijatelná. Ve chvíli, kdy pokrok v molekulární a buněčné biologii zajistí pro klonování srovnatelnou míru rizik, jaká provází plození dětí pomocí asistované reprodukce, budeme stát před otázkou, zda klonovat či nikoli. A budeme se rozhodovat už jen na základě filosofických, morálních a etických argumentů. Budou před námi stát otázky, na které není snadné najít odpověď. Měli bychom dovolit "bezpečné klonování" jen neplodným párům? Měli bychom jej povolit homosexuálům, kteří by jinak ani dítě mít nemohli? Měli bychom klonování lidí vůbec regulovat? Přesvědčení, že reprodukční klonování nikdy nebude fungovat, nás může svádět k tomu, abychom nad těmito velmi komplikovanými otázkami mávli rukou. A to by byla chyba, protože pak by nás pokrok ve vědě zastihl stejně nepřipravené jako okamžik, kdy se narodil první opravdu slavný zvířecí klon - ovce Dolly. (První živočišný klon - mořská ježovka - spatřil světlo světa v laboratoři německého biologa Hanse Driesche už na sklonku 19. století.)

Boeing vyvíjí tank bez posádky

16.1.2003

Americké ministerstvo obrany zadalo konsorciu společnosti Boeing a National Robotics Engineering Consortium (Carnegie Mellon University) zakázku v hodnotě 5,5 mil. USD na vývoj a testování prototypu prvního terénního bojového vozidla bez posádky. Výsledky požaduje do 18ti měsíců. Společnost Boeing je známa svými výsledky ve vývoji bojových letounů bez posádky, v obasti terénních vozidel se jedná o nové rozšíření jejích aktivit. Nové vozidlo bude šestikolové a poměrně nízké. Vzhledem k tomu, že nemusí zajišťovat pohodlí lidské posádky, nebude toto vozidlo vybaveno rozměrným kokpitem, klimatizací, sedadly, prostorami pro tekutiny ani dalším komfortem vyžadovaným americkými vojáky. V důsledku toho bude mnohem menší, lehčí a podstatně mobilnější než stávající tanky. Bude mít rovněž schopnost obrátit se zpátky na kola při převrácení nebo vyšplhat na druhé podobné vozidlo pro účely skladnosti při dálkovém transportu. Předpokládá se, že nový tank bez posádky mít vysokou průchodnost terénem a bude schopen i šplhat do schodů. Bude mít rovněž velikou schopnost setrvat v akci bez tankování paliva - bude totiž vybaven hybridním pohonem s 60-ti kilowattovým motorem poháněným velkou lithiovou baterií. Až 25% váhy vozidla bude možno být tvořeno užitečným nákladem. Pokud výsledky vývoje naplní očekávání, předpokládá se sériová výroba nového tanku v roce 2008.

Několika terénními vozidly, která jsou schopna pracovat bez posádky, již americká armáda disponuje. S jejich nasazením se počítá v nejbližší vojenské kampani, i když spíše k průzkumným účelům. Objednat nového robota v továrně místo zničeného kusu je nepochybně jednodušší, než tuto skutečnost sdělit rodině padlého vojáka.

Hewlett-Packard vyvinul nanometrový paměťový čip

15.1.2003

Společnost Hewlett-Packard vyvinula nový paměťový mikroprocesor na bázi nanotechnologií, jehož 64-bitová paměťová jednotka se vejde pouze na jeden čtvereční mikron. Ačkoliv kapacita tohoto čipu je zatím příliš malá pro nějaké praktické využití, tento úspěšný pokus signalizuje další významný pokrok na cestě miniaturizace. Navíc má tento čip další prvenství - jako vůbec první zařízení tohoto druhu kombinuje paměťové a logické jednotky manipulací s molekulami zachycenými v mřížce super jemných platinových drátků. Mluvčí společnosti HP vyhlásil : tento prototyp je první demonstrací toho, že molekulární logika a paměť mohou pracovat společně na obvodech nanometrických dimenzí.

Planet pozemského typu může být ve vesmíru mnohem víc než si myslíme

15.1.2003

Pátrání po planetách jiných hvězd, tzv.exoplanet v devadesátých letech značně pokročilo. Přesto jejich vyhledávání zůstává stále velice obtížným úkolem jak z hlediska pozorovací techniky, tak zpracování pozorovaných dat. Prozatím jsme schopni "lovit" ve vesmíru obří planety a objev planety pozemského typu si určitě ještě vyžádá hodně úsilí i času. Dva astrofyzici z Princetonské univerzity v New Jersey jsou zdravě netrpěliví a rozhodli se pokročit rychleji pomocí modelování planetárních soustav, které by mohly být oživeny planetami příhodnými pro život. Serge Tabachnik a Kristen Menou vytvořili modely všech 85 hvězd, u kterých byly do srpna 2002 už planety zjištěny. V úvahu brali řadu faktorů, především zda by malé planety měly k dispozici stálé dráhy, s nimiž by si obří planety nemohly gravitačně "zahrávat". Propočítávali i rozlehlost obyvatelných zón, kde může existovat stále tekutá voda. Závěr vyzněl velice optimisticky: planety schopné hostit život by prý mohly existovat u čtvrtiny hvězd. Greg Laughlin z Kalifornské univerzity v Santa Cruz došel k podobným výsledkům. Dr.Tabachnik a der.Menou si jsou ovšem vědomi předběžnosti svých výsledků, vždyť stačí opomenout vliv další dosud neznámé obří planety a všechno je jinak....

Mapování genomů různých organismů

15.1.2003

Je to právě pět let, co byl zmapován první buněčný genom ( šlo o bakterii Mycoplasma genitalium, jejíž genetické vybavení bylo popsáno 23. ledna 1998. Od té doby se objevují sekvence celých genomů nejen bakterií, ale i eukaryontních (jaderných) organismů, ve stále se zrychlujícím tempu. Ke konci roku 2002 byla známa sekvence 101 kmenů bakterií ( z toho plných 34 bylo popsáno v onom roce, nemluvě o 115 sekvencích virů a bakteriofágů, a ovšem 8 eukaryontních organismů, mezi nimi i člověka. Poslední z nich byl genom myši Mus musculus.

Kůň po americku

14.1.2003
vojenský robot LS3 (foto DARPA)

V Afghánské kampani některé speciální síly komandos, vyzbrojené složitými zbraněmi, jezdily do boje na koni, podobně, jako anti-talibánští bojovníci-mudžahedinové. Např. hlavní údernou jednotkou afghánského generála Dostuma byl oddíl 600 jezdců. V budoucnu však bude moci jet US pěšák do boje na 250 kg vážícím robotu "mule". Vojáci pojedou rychlostí až 80 km za hodinu na tomto koly opatřeném vozítku, které je také bude samo následovat v malé vzdálenosti a poveze těžkou výzbroj, když vojáci půjdou pěšky. Vozítko, vybavené tichým hybridním pohonem (elektromotor s palivovým článkem), bude sloužit také jako zdroj energie a pro výrobu a očistu vody, a bude moci být vybaveno dělem nebo odpalovačem dýmovnic. Vrcholně vybavené "muly" povezou dokonce miniaturní dálkově řízené letadlo, malý bezpilotní letoun, jenž umožní vojákům prohlédnout si své okolí z výšky, jak řekl D. Jean Louis De Gay, vedoucí projektu "Objective Force Warior" - vojenského programu pro vývoj vybavení pro vojáky budoucnosti. To může být podnětem pro naše výzkumníky, kteří podobná - jen o něco větší - průzkumná letadélka vyvíjejí. A nebyl by v tomto případě nakonec lepší průzkumný horkovzdušný balónek?

akademon.cz 9.2.2012: Po devíti letech vývoj dospěla americká agentura DARPA k prototypu, který bude testován v příštích osmnácti měsících. Čtyřnohý robot se jmenuje LS3 (Legged Squad Support System – Nohatý systém podpory čety) a během 24 hodin přenese 200 kg nákladu na vzdálenost 30 km. Může rovněž dobíjet akumulátory jiných zařízení, např. vysílaček. V okolí se orientuje pomocí optických senzorů. Na ovládání hlasem se stále pracuje.

akademon.cz 12.2.2013: Americký robotický kůň pro podporu jednotek v obtížném terénu už rozumí i hlasovým povelům.

Video robota LS3 v akci si můžete prohlédnout zde.

Google připravuje plně automatizovanou "NEWS" stránku

14.1.2003

Známý vyhledávač Google testuje nový software, který zcela automaticky generuje www stránku aktualit. Vytváří ji prohledáváním 4000 jiných stránek a automatizovaným výběrem vhodných témat. Údajně se tato stránka velice podobá stránkám produkovaným lidskými editory. NewsScan.com Inc. ve svém informačním e-mailu NewsScan k tomu komentuje : "Nyní jim již chybějí jenom automatizovaní čtenáři !" Hrozí tento vývoj lidským editorům "vyhubením" podobně jako se tomu dříve stalo jiným profesím ? Douglas B. Feaver z Washington Post's online si to nemyslí. Říká : "Je sice pravdou, že jejich www stránka je v této chvíli až příliš podobná naší www stránce a je jistě velmi užitečná. Přesto se však neobávám, že ze mne zítra udělá nezaměstnaného !" A AKADEMON se k tomu ptá : "Neříkali sazeči novin a časopisů něco podobného, když se dozvídali o prvních textových editorech ? Zítra možná ne, ale pozítří ..... ?"

Souboj dvou černých děr?

14.1.2003

Stefanie Komossová s kolegy z Max Planckova Ústavu pro mimozemskou fyziku v německém Garchingu objevila pomocí kosmické rentgenové observatoře Chandra dvě monstrózní černé díry "zápasící" spolu v jedné galaxii. Jde o neobyčejně zářivou galaxii NGC 6240 ve vzdálenosti 400 světelných milionů let od nás. Dr.Komossová v ní spatřila poblíž centra dva světelné body. Začala doufat, že by jeden z nich mohl být aktivní superhmotnou černou dírou. K jejímu překvapení se grandiózními černými děrami ukázaly být oba body. Černé díry od sebe dělí 3 000 světelných let a za několik set milionů let jejich soupeření skončí a spadnou.na sebe, aby připravily světům divadlo grandiozní přeměny tamního vesmíru.

Virtuální kasina v USA mají problémy

13.1.2003

Analytici průmyslu hazardních her predikují, že tzv. "online" kasina (využívající Internetu) se brzy stanou pevně etablovaným segmentem trhu. Již v současné době existujících 1800 virtuálních kasin generuje celkový roční příjem 3,5 miliardy USD. V USA však virtuální kasina narážejí na problémy. Velká kamenná kasina se zde dosud vyhýbala otvírání svých "online" větví. Právě ve chvíli, kdy MGM Mirage z Las Vegas spustila - jako první z největších amerických společností provozujících hazardní hry - tiše své virtuální kasino (jeho kancelář je z právních důvodů umístěna na ostrově Man) americký kongres přijal zákon zakazující používání kreditních karet nebo jakýchkoliv jiných elektronických plateb pro hazardní hry provozované prostřednictvím Internetu. Navrhovatelé tohoto zákona zdůrazňují jasný rozdíl mezi hazardními hrami provozovanými v kasinech a hazardními hrami na Internetu (tzv. off-shore gambling). Jame Leach, republikánský kongresman z Iowy to vyjádřil slovy : "Internetový hazard nemá žádný legitimní účel v naší společnosti. Je nebezpečím pro americkou rodinu i společnost jako celek." Není sice jasné, jaký legitimní důvod vidí kongresman Leach pro existenci kamenných kasin v americké společnosti. Je však zjevné, že virtuální kasina mohou časem představovat pro kamenná kasina v USA nemilou konkurenci. Za morálním rozhorlením předkladatelů zákona proto jako čertík vykukuje lobbying stávajících velkých provozovatelů hazardních her.

Za zmínku možná v této souvislosti stojí i nedávný precedentní rozsudek americké soudu, kterým byl provozovatel virtuálního kasina, americký občan, jehož server byl umístěn v daňovém ráji v Karibském moři, odsouzen do vězení. Dle zdůvodnění rozsudku byl úmysl majitele provozovat kasino ve Spojených státech zjevný a jeho umístěním mimo dosah americké jurisdikci se pouze snažil vyhnout se svým zákonným povinnostem pro provozovatele hazardních her.

Společnost SHARP uvede na trh 3D monitory

13.1.2003

Společnost Sharp oznámila, že "v brzké dobe" uvede na trh notebooky a ploché počítačové monitory, které umožní 3D zobrazení s vysokým rozlišením a to bez využití jakýchkoliv brýlí |či jiných prvků nasazovaných na oči). Tato technologie umožní nejen hráčům videoher těšit se ze speciálních efektů využívajících 3D grafiku speciálně adaptovaných 3D her, ale poskytne i nové možnosti pro profesionální využití např. u medicínského zobrazování, automobilového designu nebo e-commerce. Nové monitory firmy Sharp, které by se měly objevit na pultech obchodů v příštím roce, umožňují v případě potřeby 3D zobrazení vypnout, čímž se monitor stane normálním 2D monitorem. Sharp bude také prodávat MMS mobily zapojené do celulární sítě NTT DoCoMo, které obsahují zmenšený vzorek této 3D technologie spolu s fotoaparátem umožňujícím snímat a zaznamenávat 3D obrázky.

SImoOoONkA 11.4.2010: tyjo!!to bude neco!!:D

Australané našli novou vačici

13.1.2003
vačice Trichosurus caninus

Australský zoolog David Lindemayer z Australian National University spolu se svými spolupracovníky zjistil, že australská vačice Trichosurus caninus ve skutečnosti zahrnuje dva samostatné druhy. Vedle morfologických rozdílů potvrdily zařazení vačic ke dvěma různým druhům i výsledky genetických analýz. Vačice ze severní oblasti , tedy z horských pralesů Queenslandu a Nového Jižního Walesu má menší ušní boltce, kratší nohy a delší a chlupatější ocas. Kromě toho se od "jižních" vačic z pralesů ve státě Victoria liší i 3% dědičné informace. Lindemayer navrhuje pro severní krátkouchou vačici ponechat vědecké jméno Trichosurus caninus, protože druh byl poprvé popsán právě podle exemplářů ze severní oblasti výskytu. Jižní dlouhouchá vačice by měla nést vědecký název Trichosurus cunninhgami. Svědky podobných objevů budeme stále častěji. V současné době hned několik mezinárodních týmů vynakládá obrovské úsilí na zefektivnění "inventarizace" pozemského života. Do taxonomie se nezadržitelně derou nové technologie včetně internetu, digitalizace obrazu a jeho počítačové analýzy. Za posledních dvě stě padesát let se podařilo biologům popsat asi 1,7 milionů druhů. Celkový počet pozemských druhů se stále ještě jen odhaduje a výsledná čísla se pohybují v širokém rozpětí od 4 milionů do 100 milionů druhů. Skupina taxonomů sdružených v rámci projektu All Species Foundation sdružující na první pohled možná poněkud nesourodé společenství odborníků na taxonomii pozemských organismů a expertů na internetové technologie si vytyčila ambiciózní cíl popsat a pojmenovat během následujících 25 let všechny pozemské organismy. Je to opravdu velké sousto. V současné době pracuje na světě asi 10 000 taxonomů a ti ročně přidají do seznamu pozemského života asi 15 000 nových položek. Přitom nejméně taxonomů pracuje v zemích, které jsou z hlediska pestrosti druhů nejbohatší. All Species Foundation proto plánuje vyškolit pro tyto země odborníky, kteří by dokázali sbírat biologický materiálů a provést jeho základní taxonomické zpracování. Pro tyto účely vyvíjí například o počítačové programy, které dokážou určit organismus na základě analýzy jeho digitalizovaného snímku. Velkou pozornost věnuje technologiím analýz dědičné informace, protože genetická data hrají v taxonomii stále významnější roli. Pracuje se na interaktivních elektronických "klíčích", s jejichž pomocí dokáže přírodovědec i v terénu spolehlivě určit druhovou příslušnost nalezeného organismu. Popisy nových druhů by měla výrazně usnadnit i veřejně databáze tzv. e-typů dostupná volně na internetu. All Species Foundation hodlá zvýšit v nejbližších letech tempo popisu nových druhů na čtyřnásobek stávajících počtů. Nový druh je popsán podle nalezených exemplářů, které pak slouží jako tzv. holotypy. Potíž v práci s holotypy spočívá v tom, že se za nimi musí cestovat do institucí, jež je uchovávají. Elektronické záznamy o holotypech včetně jejich digitalizovaného obrazu (tzv. e-typy) by taxonomům ušetřily vysedávání v herbářích nebo muzejních sbírkách.

Je zřejmé, že ani stávající informační báze nejsou využívány efektivně a nejsou pro efektivní práci ani konstruovány. Iniciativa Catalogue of Life, ve které spojili síly britští, japonští a američtí taxonomové, si proto klade za cíl propojit během příštích deseti let do jediného funkčního celku všechny elektronické taxonomické databáze. V současné době lze v rámci Catalogue of Life využívat 18 databází včetně specializovaných databází Antbase věnované mravencům, FishBase s údaji o rybách, AmphibiaWeb shrnující potřebné taxonomické údaje o obojživelnících nebo ILDIS o motýlokvětých rostlinách. Ve své finální podobě by měl "katalog života" propojit asi 200 databází. Neobejde se to bez problémů. Ty jsou patrné už dnes, kdy Catalogue of Life obsahuje údaje o 260 000 organismech, ale figuruje v něm 420 000 jmen. Je to tím, že mnohé druhy byly popsány hned několikrát a vystupují v databázích pod několika jmény. Jedním z prvních úkolů je proto v databázích provést "generální úklid".

Prajazyk všech Evropanů?

13.1.2003

Skupina zejména německých etymologů dokazuje, že baskičtina, jazyk nepříbuzný s kteroukoli známou jazykovou rodinou, byl kdysi jazykem většiny, ne-li všech, Evropanů. Teorie je taková, že na konci poslední doby ledové, před 12 000 až 15 000 lety, byla většina obyvatel Evropy soustředěna na poměrně teplém Pyrenejském poloostrově a že tito obyvatelé, hovořící baskicky či vaskonsky, se s postupným oteplováním rozšířili na sever až do Skandinávie a Pobaltí a na východ až do dnešního Ruska. I když tyto zřejmě nepříliš hojné skupiny obyvatel byly asimilovány pozdějšími přistěhovaleckými vlnami z Východu, zanechali nám odkaz v podobě názvů řek a od nich odvozených osad. Tak baskické ibai nebo ibaso (řeka) a ibara (údolí před ústím řeky) se objevuje i v řadě moderních jmen: Ebro, Ebrach, Ibra, Ibisa; jiné baskické slovo iz (voda) se vyskytuje ve stovkách jmen řek a různých vodních útvarů: Iselfjorden, Isa, Isainka, Iesla, Jizera, Ijssel; další slovo ur nebo ura (potok, vodstvo) se objevuje jako Urula, Irwell, Ourthe, Urbach, Aurach, Irrsee, Urofia, Urura, Urala, Urwis, Ura, atd. Je jistě zajímavé, že tento lingvistický přístup je výrazně podpořen i výzkumy genetickými.

Nástup glykomiky

11.1.2003

Po úchvatném rozmachu genomiky, kdy jde o detailní popis genomů různých organismů, a proteomiky, v níž jde o popis jednotlivých proteinů v buňce syntetizovaných (je jich v průměru třikrát tolik, co genů), se situace dále komplikuje rozvojem tzv. glykomiky. To je obor, zabývající se skupinou cukerných sloučenin, konkrétně glykanů čili polysacharidů, jichž je v příslušné databázi přes 35 000. Protože řada proteinů, zejména membránových, obsahuje cukerné substituenty, otevírá se tu další, dosud poměrně málo známé, pole studia glykoproteinů.

Glykomika je ze všech tří oblastí po strukturní stránce asi nejpropletenější, a to díky množství funkčních skupin i na té nejjednodušší molekule - tak monosacharid glukosa může s monosacharidem galaktosou vytvořit téměř 80 různých disachardiů obdobných s laktosou. Počet již prokázaných oligo- a polysachardiů jde do desítek tisíc. Jistě není snadné jednotlivé druhy rozpoznat a stanovit jejich možnou interakci s proteiny. Nadějný přístup se teď objevil v odborné literatuře: tkví v tom, že obdobně jako s nukleovými kyselinami se připraví mikrosoubory (microarrays) cukrů navázaných s pomocí alkanového derivátu s koncovou skupinou CH?C-CO-NH-, na kterou se naváže azidoethylglukosid. Ten vytvoří na destičce pevnou sloučeninu a ta už slouží k eventuálnímu vychycování proteinových molekul, jako například lektinů. Jsou však i další postupy, založené na vazbě na skleněnou destičku potaženou nitrocelulosou.

Jak syntetizovat buňku

10.1.2003

Když před třemi léty C.A. Hutchison se spolupracovníky zbavili postupně buňku Mycobacterium genitalium všech "zbytečných genů", zbylo jim jich kolem 300. Této informace chce nyní využít Craig Venter, který revoluční metodou přispěl k nedávnému sekvenování lidského genomu, aby sestrojil funkční bakteriální buňku. V první fázi půjde o to, syntetizovat "minimální" chromosom výše uvedené bakterie a vložit jej do buňky zbavené genetického materiálu. Bude-li věc fungovat, přistoupí Venter ke vkládání dalších různě užitečných genů ( toho se ovšem řada "zeleně smýšlejících" vědců obává.

Sony a Matsushita Electric podpořily LINUX

10.1.2003

Sony a Matsushita Electric se spojily ve vývoji operačního systému založeného na LINUXové technologii, který by měl být výhledově zabudován do jejich komerčních elektronických produktů - televizí, DVD, mikrovlnných trub atd. Jejich rozhodnutí pravděpodobně zvýší konkurenční tlak na Microsoft, neboť IBM a několik dalších IT gigantů se rovněž postupně přiklání k tzv. "open source software", což znamená převážně LINUX. Matsushita a Sony tvrdí, že jsou ochotny poskytnou svůj společně vyvinutý operační systém dalším společnostem, které o to projevily zájem, což jsou - kromě jiných - Hitachi, IBM, NEC, Philips, Samsung a Sharp. Pro zajištění jeho maximálního rozšíření bude zdrojový kód nového systému bude rovněž volně dostupný pro veřejné využití.

A AKADEMON k tomu dodává : Princip trhu přeci jen občas funguje. Zdá se, ze Microsoft bude mít LINUXem větší problémy, než s antimonopolním řízením vedeným státními zástupci většiny států Americké unie.

Gravitace se šíří rychlostí světla

9.1.2003

Podle posledních měření vlivu přitažlivosti Jupitera na průchod světla ze vzdálených galaxií se gravitace šíří rychlostí světla, což je zcela v souladu s obecnou teorií relativity.

18.6.2003 - Stuart Samuel z Lawrence Berkeley National Laboratory však tvrdí, že celé pozorování bylo špatně interpretováno a že ve skutečnosti jde pouze o měření rychlosti světla. Jeho rozbor zveřejnil prestižní vědecký časopis Physical Review Letters.

Vlastnosti kmenových buněk údajně kóduje 200 genů

9.1.2003

Agentura United Press International přinesla zprávu, že podle posledních vědeckých výzkumů vývoj kmenových buněk do různých typů buněk kóduje ne méně než 200 různých genů. Zdá se, že tím definitivně padá původní představa, podle které by mohl celý proces diferenciace kmenových buněk řídit jediný gen. Informace pochází od Douglase Meltona, molekulárního biologa z Harvardské University, který také upozornil na to, že dospělé kmenové buňky vypěstované z morku vykazují více shodných genů s ostatními dospělými buňkami než zárodečné kmenové buňky. To by mohlo naznačovat, že dospělé kmenové buňky nejsou tak universální jako zárodečné buňky a jejich že jejich léčebný potenciál bude menší. Tento názor podpořila v poslední době i řada dalších studií, např. George Daleyho z Whitehead Institute for Biomedical Research v Cambridge, Mass., USA. Toto zjištění může mít poměrně značný význam, neboť řada nátlakových skupin i legislativců na základě náboženských nebo morálních motivací usiluje v různých zemích o zákaz výzkumu klonování embryonálních buněk (při kterém dochází k usmrcení embrya) s argumentem, že pomocí kultivace dospělých kmenových buněk lze dosáhnout stejných výsledků. Vědci se však opatrně začínají klonit k názoru, že léčbu Parkinsonovy choroby nebo cukrovky, které klonování embryonálních kmenových buněk slibuje, nebude možné realizovat technikami využívajících dospělých kmenových buněk získaných např. z kostního morku.

Doc.Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby k tomu dodává: touha poznat, co dělá kmenové buňky kmenovými, je obrovská. Moderní metody molekulární genetiky umožňující postihnout najednou expresi stovek i tisíců různých genů jsou pro to vhodným nástrojem. Informace, které tak získáváme jsou neocenitelné. Fakt, že se za jedinečnými schopnostmi zárodečných nebo embryonálních kmenových buněk skrývá funkce nejméně 200 různých genů, není až tak překvapivý. Představa, že by jim mohl jejich unikátní vlastnosti propůjčovat jen jeden gen (jakýsi "gen pro kmenové buňky") je spíše výsledkem jednostranné interpretace výsledků výzkumu na tomto poli ve sdělovacích prostředcích. Vědec, který narazí na gen, jenž se významně podílí na funkci kmenových buněk, netrpí iluzí, že je to "jediný gen tohoto druhu". Ze zpráv ve sdělovacích prostředcích interpretujících tento objev lze někdy takový dojem získat. Spor "embryonální versus dospělé kmenové buňky" považuji za nešťastný. Výzkum na poli kmenových buněk je příslibem tak závažného pokroku v medicíně, že nelze odsouvat stranou ani jednu z jeho oblastí. Dnes nemůže nikdo říct, kudy povede cestička k finálnímu úspěchu. Výzkum exprese genů v embryonálních kmenových buňkách například naznačuje, že jejich množení má velmi podobné "pozadí" jako množení rakovinných buněk. Vyvstává tu tedy možnost, že by se embryonální kmenové buňky mohly měnit v těle léčeného pacienta v nádor. Na druhé straně se ukázalo, že dospělé kmenové buňky splývají s buňkami tkání, do kterých proniknou, a vytvářejí buněčné hybridy se zdvojenou dědičnou informací. Rizika spojená se vznikem těchto "hybridů" jsou nejasná. Výzkum kmenových buněk musí pokračovat na všech frontách. Jakékoli zúžení této "fronty" se může ukázat jako osudová chyba.

Počítačová myš pro slepce

9.1.2003

Vědci ze skotské Glasgowské university vyvinuli myš, která vibruje, když přejíždí přes křivku (např. grafu) a tím poskytuje taktilní zpětnou vazbu, která umožňuje pochopit datový vzorek, aniž by jej bylo vidět. Pro posílení hmatových vjemů glasgowští vědci doplnili myš rovněž zvukovým signalizátorem, který reprezentuje čáry grafu jako sekvenci tónů, která stoupá nebo klesá podle náklonu křivky grafu. Vedoucí výzkumného týmu Mike Burton prohlásil, že tato technologie je velmi vhodná pro osoby slepé nebo se silně oslabeným zrakem. Přirovnávaje vibrující myš k braillovu písmu, Mike Burton označil její vývoj za jeden z nejzáslužnějších počinů poslední doby, který umožní i vizuálně invalidním osobám porozumět informaci zobrazené na obrazovce počítače.

Outsourcing napomáhá vzkříšení indického softwarového průmyslu

8.1.2003

Indický softwarový průmysl, který byl rovněž značně postižen splasknutím bublinové ekonomiky, se pomalu vzpamatovává. Příkladem je firma Infosys sídlící v Bangalore, která získala řadu zakázek od evropských i amerických firem tlačených nutností snižovat náklady a outsourcovat téměř všechno, co je jen trochu možné (Indie se svou zásobou matematických a programátorských talentů a rozšířeným užíváním angličtiny je oblíbených cílem softwarového oursourcingu.) Indické softwarové firmy opět zvyšují počty svých pracovníků a rozšiřují svoje seznamy klientů. Celkový zisk v roce 2002 v tomto průmyslu - 2,29 miliard rupií (což je v přepočtu asi 47,4 milionů USD) představuje 13,5%ní nárůst oproti předchozímu roku. Jak však zdůrazňuje tržní analytik Amit Khurana, otevřenou otázkou zůstává zda zakázky nových velkých klientů, kteří indické prostředí teprve testují, skutečně postaví indický softwarový průmysl na nohy.

A poznámka AKADEMON : "Jistě jim to přejeme. I když : uvědomme si, že v otázce vývoje SW a softwarových služeb je právě Indie pro ČR nebezpečným konkurentem !"

Planety se mohou zrodit velice rychle

8.1.2003

Astronomie si dosud představovala, že planety u hvězd vznikají tehdy, když se prachové částice a částice ledu v disku kolem mladé hvězdy začnou slepovat k sobě, postupně se vytvoří větší kusy, které už mají potřebnou přitažlivost, aby na sebe nabalovaly další materiál. Jde o proces, který by měl trvat miliony let. Této představě odpovídá vznik pevných planet pozemského typu, ale nezní přesvědčivě při objasňování vzniku obřích plynných planet - nejbližší hvězdy by plyn v průběhu tak dlouhé doby stačily odfukovat... Nyní věda přichází s domněnkou, že se velké planety mohly zformovat u novorozené hvězdy během několika set let. V r.1998 Alan Boss z Carnegie Institution ve Washingtonu přišel s představou, že fluktuace hmoty v disku hvězdy mohou vytvářet hutné shluky, které náhle zkolabují v obří planetu. Svou myšlenku však tehdy neuměl potvrdit na počítačovém modelu. To se podařilo teď jinému týmu. Tom Quinn z University of Washington v Seattlu konstatuje: Prokázali jsme, že se při modelování zrodilo u mladé hvězdy na půl tuctu planet velikosti Jupitera v průběhu pouhých několika set let.

Další experimenty na palubě Mezinárodní kosmické stanice

7.1.2003
 Fotografie krystalků zeolitů získaných na Zemi (nahoře) a ve vesmíru (dole). Foto NASA

Na palubě International Space Station proběhla další série experimentů s pěstováním zeolitů, což jsou krystaly hlinitokřemičitanů s s velmi porezní stukturou na molekulární úrovni, s póry o průměru okolo 1 nm. Slouží tudíž jako sorbenty a katalyzátory, např. při zpracování ropy. Ve stavu beztíže rostou krystaly lépe, jsou větší a mají mnohem méně defektů, takže výrazně lépe fungují.

Nová šance pro satelitní telefonní sítě

7.1.2003

Jediné dvě telefonní sítě komunikující přes síť satelitů - Iridium a Globalstar - zkrachovaly koncem devadesátých let. Jejich výhodou bylo sice celosvětové pokrytí, avšak jejich cena byla neúměrně vysoká ve srovnání s celulárními sítěmi (které mají pokrytí pouze v místech největší koncentrace zákazníků, tj. na hustě osídlených částech pevniny) - samotný telefonní přístroj stál 3000 USD a zákazníci museli platit až 7 USD za minutu provozu. Nedávno však rozhodla americká Federální komise pro komunikace (Federal Communication Commision) že umožní některým společnostem, jako jsou např. New ICO finančně podporovaná pionýrem bezdrátového spojení a miliardářem Craigem McCawem, opět Globalstar a Mobile Satelite Ventures (MSV), navrhnout a uvést do provozu podobný systém spojení, který bude schopen pracovat téměř všude na světě avšak cenově bude na úrovni zhruba 30% ceny běžných celulárních telefonů.

A AKADEMON k tomu oddává : "Inu pokrok se nedá zastavit !" Anebo .... že by v těch úsporách byly někde skryty státní subvence ve formě investic do armádních komunikačních systémů, které - jak se obecně ví - převzaly např. zkrachovalé Iridium ?

První lidský klon - těžko věřit

6.1.2003

Dne 26. prosince 2002 se měl narodit první lidský klon. Na tiskové konferenci na Floridě to oznámila vědecká ředitelka firmy Clonaid Brigitte Boisselierová. Nepředložila však o existenci klonu jediný vědecky přijatelný důkaz. Vše stojí i padá s tím, jestli Brigitte Boisselierov budeme věřit nebo ne. Uvěřit není lehké.

Úplný text najdete zde.

Nejstarší mnohobuněčné organismy

6.1.2003

Zkameněliny dvoumetrových živých organismů staré 570 milionů let se podařilo nalézt na Newfoundlandu. Jde o jednoho z největších zástupců tzv. ediakarské fauny (či též ediakarské bioty, protože o některých formách není vůbec jasné, zda se jedná o rostlinné či živočišné organismy). Tyto organismy (nazývané někdy také vendská biota) mají nesmírný význam v tom, že jsou to vůbec první mnohobuněčné organismy, které na Zemi existovaly v době, kterou označujeme jako prekambrium. Je nutné si uvědomit, že nejstarší nesporní živočichové se zachovali z doby těsně (bráno z hlediska geologického času) před počátkem kambria, nejstarší zástupci živočišných skupin, které přežily až do dnešní doby, se zachovali z raného kambria, a první nesporné mnohobuněčné rostliny této velikosti se zachovaly až z pozdního kambria; ediakarská biota je tedy mnohem starší.

Interpretace těchto fosílií, pojmenovaných podle naleziště Ediacara v oblasti Flinders Ranges v Jižní Austrálii, se značně různí - zatímco někteří paleontologové je považují za předchůdce dnešních forem (rod Charnia, resp. Charniodiscus, o kterém je ve zprávě zmínka, považují za kolonie mořských žahavců podobných těm, jejichž schránky vytvářejí korálové útesy), jiní je považují za jakýsi neúspěšný pokus přírody, který nepřežil razantní změny v chemismu oceánských vod, ke kterým došlo v závěru prekambria. Vede je k tomu řada naprosto nezvyklých okolností, například skutečnost, že se zachovaly v hrubozrnných sedimentech, přestože neměly žádnou odolnou schránku ani vnitřní kostru, a neměly ani trávicí trubici a tím méně i jakýkoliv ústní či řitní otvor (neměly ani jakýkoliv náznak láčky jako moderní žahavci). Jestliže by tedy měly být srovnávány s pozdějšími živočichy, pak musely mít zcela jinou fyziologii a odlišnou anatomii (u některých zástupců je například bilaterální symetrie jen zdánlivá, neboť články po obou stranách těla navzájem alternují). Bez ohledu na tyto rozdílné interpretace má ediakarská biota klíčový význam pro porozumění evolučním procesům, které vedly od jednobuněčných organismů k mnohobuněčným. Byla to jedna z nejvýznamnějších událostí v evoluci života na Zemi.

Německá policie honí zločince pomocí SMS

5.1.2003

Neměcká policie se podílí na pilotním projektu, jehož cílem je využít technologie SMS pro zapojení řidičů autobusů MDH a taxi při sledování podezřelých živlů. V tomto systému jim policie vysílá SMS zprávy s popisem hledané osoby a případně i číslem jeho vozu. Pokud si povšimnou hledaného nebo jeho auta, oznámí to na stanovené číslo policejní centrály. Systém se zatím testuje pět měsíců v deseti německých městech, pokud se prokáže jako úspěšný plánuje se jeho rozšíření na celý stát. Ulrich Kersten, president Spolkového úřadu pro kriminální vyšetřování, tvrdí : "Tento systém výrazně zvýší pravděpodobnost dopadení pachatele ihned po spáchání trestného činu".

A AKADEMON k tomu dodává : Problém je, když budou honit toho nepravého. Nečetli jsme o tom již v 471 stupňů Farenheita od R. Bradburyho ? Nicméně takový systém zřejmě může fungovat jen v zemích s takovou občanskou disciplínou, jako Německo. V případě jeho nasazení u nás bych měl vážné pochybnosti o hodnověrnosti většiny takto získaných informací.

Polarizace reliktního záření

4.1.2003

John Carlstrom se svými kolegy z University of Chicago zpozorovali při svých měřeních na jižním pólu, že reliktní záření je polarizované. Domnívají se, že tato polarizace vznikla vlivem volných elektronů na fotony reliktního záření v době, kdy vesmír byl mladší 300.000 let. Pak vesmír vychladl natolik, že z elektronů a dalších elementárních částic vznikaly atomy a volné elektrony vymizely. To by znamenalo, že polarizace nese informaci o velmi mladém vesmíru.

Doc.Josip Kleczek z Astronomického ústavu AV ČR nicméně dodává, že jiný současný objev v rentgenovém záření ukazuje, že v mezigalaktickém prostoru je vysoce ionizované plazma (o teplotě několika milionů stupňů). Polarizace objevená mikrovlnným přístrojem na jižním pólu může být způsobena průchodem reliktního záření mezigalaktickými plazmovými oblaky. (Podobně vzniká polarizace rádiového záření v mezihvězdném prostoru). Zkrátka, polarizace reliktního záření může být způsobena dodatečně - takže nemusí nést žádnou informaci o době kdy byl vesmír starý 300 000 roků.

Západoantarktický ledovec taje

4.1.2003

Západoantarktický ledovec o rozloze 580.000 km čtverečních, který pokrývá menší, západní část Antarktidy, nepochybně taje. Avšak podle zjištění týmu profesora Johna Stonea z University of Washington taje již 10.000 let. Původně byl asi o 1,5 km tlustší než dnes. Je velmi pravděpodobné, že za 7.000 let zmizí úplně, což by znamenalo katastrofický nárůst vodní hladiny světového oceánu asi o 5 m. Dle prof.Stonea jde zřejmě o poslední zbytek po době ledové. Na severní polokouli roztály ledovce pokrývající významné části Evropy a Severní Ameriky asi před 10.000 tisíci lety, na jižní polokouli se tento proces poněkud opozdil. K těmto výsledkům došli vědci na základě zkoumání vlivu kosmického záření na hory vyčnívající z ledu, který je tím výraznějším, čím déle není hornina stíněna ledem.

Ve světle posledních výzkumů se zdá, že aktivity typu Kyotského protokolu jsou nejspíš marným pokusem člověka ovlivnit mocný běh přírodních sil. Místo vyhazování peněz na nákladnou a nejspíš zbytečnou změnu struktury hospodářství, bychom se možná měli připravovat na to, co stejně přijde.

13.5.2014: Poslední výzkumy, které provedli glaciologové z University of Washington pod vedením Iana Joughina potvrdily a upřesnili původní výsledky prof.Stonea. Pomocí radaru zjistili, že antarktický Thwaitesův ledovec je nestabilní a v rozmezí 200 až 1.000 let roztaje natolik, že jeho zbytky sklouznou do Amundsenova moře. Způsobí to zvýšení hladiny světového oceánu až o půl metru. Neděje se tak, jak by jistě leckdo rád slyšel, v důsledků vypouštění oxidu uhličitého do atmosféry, nýbrž jde o důsledek oteplení po skončení poslední doby ledové. Thwaitesův ledovec je pojmenován po prof. Fredriku T. Thwaitesovi, odborníku na ledovce.

5.6.2014: Tání Západoantarktického ledovce potvrzují i čtyřicet let trvající výzkumy prof. Erica Rignota z University of Californina v Irvine. V letech 1973 - 2013 sledoval šest masivních ledovců v oblasti Amundsenova moře. Za tu dobu vzrostlo množství vody odtékající z nich o 77%.

15.6.2014: Na tání Thwaitesova ledovce má vliv i geotermální teplo. Při radarovém průzkumu jeho podloží nalezl geofyzikální tým z University of Texas v Austin pod vedením Dustyho Schroedera četné zdroje geotermální energie na velké ploše.

Mohutný impuls rozvoji videa na objednávku

4.1.2003

Trh "filmů na objednávku" (video online) dostal další mohutný impuls pro svůj budoucí rozvoj dvěmi událostmi oznámenými nedávno : Movielink, společnost produkující digitální verze filmů podporovaná pěti velkými Holywoodskými studii uzavřela dohodu s IBM o poskytování serverů, které budou hostit většinu jejích nabízených filmů. CEO Movielink Jim Rao tvrdí, že jeho společnost postupuje kupředu co nejrychleji tak, aby byla schopná v nejbližší době nabídnout v této oblasti komplexní služby. Současně CinemaNow (konkurent již zavedeného VOD, které většinově vlastní Lions Gate Entertainment) podepsala první licenční kontrakt s velkým studiem - Warner Brothers - umožňující mu nabízet desítky jeho titulů "on line". Kromě jiného tato nabídka zahrnuje i trhák poslední doby - filmy o Harrym Potterovi. CinemaNow, která již plně funguje, tvrdí, že vyjednává o filmových licencích i s dalšími studii.

Průlom v návrzích optických zařízení

2.1.2003

Klasickou ukázkou rychlého přenosu vědeckých výsledků do komerční praxe, ve které Američané tak vynikají, je start-up Silicon Optics, založený bratry Kurtem a Davidem Dobsonovými. Jejím produktem je softwarový balík umožňující řešení tzv. inverzního optického problému, tj. navržení optického zařízení se zadanými vlastnostmi světelného přenosu. Klasické řešení tohoto problému používalo metodu pokusu a omylu - napřed se navrhla určitá optická struktura a poté studoval se průchod světla přes ni. Postupnými, víceméně zkusmými, úpravami se potom struktura stále více přibližovala k žádoucím vlastnostem. Řešení inverzního problému - tj. od vlastností ke struktuře - nemusí být vždy jednoznačné a představuje matematicky nesmírně náročný problém. Právě za jeho řešení dostal David Dobson, tehdy profesor matematiky na texaské A&M Universitě v roce 2000 prestižní cenu Felixe Kleina. Díky praktickému přístupu jeho bratra Kurta, tehdy managera u 3com Corp. a několika letům vývoje je unikátní SW balík na světě. Silicon Optics nemíní tento balík prodávat, nýbrž bude ho sama využívat a bude dodávat přímo a návrhy optických zařízení. Tržní potenciál pro tuto službu je značný. I když metodika Silicon Optics je považována za nejlepší, v těsném závěsu za ní se již tlačí i konkurence : kanadské společnosti Galian Photonics a Luxtera a anglická Mesophotonics.

Robot s krysím mozkem

1.1.2003
robot řízený buňkami z krysího mozku

Zcela nový typ robota sestrojil americký vědec Steve Potter. Jeho výkon zatím v ničem nedosahuje konkurenčních prototypů - robot velikosti a tvaru kávového šálku zatím pouze bezcílně bloudí po podložce ve zdánlivě chaotickém Brownově pohybu. Jeho novost však spočívá v jeho "mozku" - tvořeném skutečnými neurony vykultivovaným z krysích embrií napojených na křemíkový čip. Řada vědců se domnívá, že se jedná o průlom do zcela nového odvětví robotiky, které může vést k robotům s mozky zcela nových vlastností.

Diskuse/Aktualizace