Ještěři v období triasu rodili živá mláďata

31.1.2005

Stovky koster mořských ještěrů z období druhohor (před 250-65 miliony let) byly zkoumány a obecně se předpokládalo, že kladli vejce na souši, jak to činí například dnešní mořské želvy. Teprve v listopadu t.r. se objevila práce čínských biologů jménem Cheng, Wu a Ji, o nálezu dvou koster březích samic drobného (do 30 cm) ještěra nazvaného Keichousaurus hui ze středního triasu v jihozápadní Číně. Obě nalezené kostry obsahovaly v pánevní oblasti 4 nebo 6 embryí, přičemž všechna byla otočena hlavou dozadu, což mohlo vést k jejich smrti během abnormálního porodu. Mezi mláďaty byla rozlišitelná i obě pohlaví na základě délky stehenních a ramenních kostí.

Pokročilá zdravotní péče na dálku

31.1.2005

Nová technologie známá jako eICU (Enhanced Intensive Care – „pokročilá zdravotní péče“) umožňuje lékařům ověřit si stav pacienta i na míle daleko - přes kamery a počítačové obrazovky. Technologie vyvinutá společností Visicu je už používána nejméně v 18 nemocnicích po celých Spojených státech. Zatímco tradiční systémy péče závisí na tom, aby pacientův stav sledovaly sestry a předávaly informace lékaři, eICU informuje lékaře přímo. Lékař tak může zkontrolovat pacientovu dechovou a tepovou frekvenci, intravenózní medikaci nebo cokoli jiného v pacientově pokoji. Podle slov jednoho lékaře je kamera tak dokonalá, že „by mohl spočítat řasy“.

Prodloužení životnosti elektrochemických článků

31.1.2005
modifikovaný povrch elektrod (foto Lucent Technologies)

Všichni víme, že baterie a akumulátory se pomalu vybíjejí, i když je nepoužíváme. Způsobují to chemické reakce na rozhraní elektrody a elektrolytu, které vedou k samovybíjení, ke korozi elektrod a tím zhoršení kvality elektrického článku. Před sto lety, kdy ještě nebyly elektrické rozvody tak dostupné jako dnes, byly telefonní ústředny často napájeny silnými bateriemi. V období, kdy nebyla třeba zařízení napájet, se elektrody z agresivních elektrolytů vysunovaly ven pomocí pákových zařízení. Později se přešlo na méně agresivní elektrolyty (např. olověný akumulátor) nebo se začalo využívat napájení z běžného elektrické sítě. Pracovníci firmy Lucent Technologies nyní vyvinuli v miniaturním měřítku obdobnou technologii, která zabrání styku elektrody a elektrolytu, pokud neodebíráme proud. Životnost článků tím výrazně vzroste. Pokryjeme-li povrch elektrody hustě křemíkovými vlásky o průměru desetin mikrometru, získáme izolační vrstvu, která za bezproudového stavu vypudí elektrolyt z mezer mezi vlásky a spolehlivě od něj odizoluje elektrodu. Při zapojení do obvodu se změní kapilární síly, vodný elektrolyt vklouzne do mezer a baterie funguje normálně. Na trhu by se tato nová technologie měla uplatnit do tří let.

V OSN se rodí kompromis o klonování

28.1.2005

Po létech často kontroverzního jednání o rezoluci ve věci lidského klonování právní výbor Valného shromáždění OSN uvažoval o nezávazném prohlášení, které by požadovalo zákaz reprodukčního klonování a vyzývalo k přijetí usnesení k „respektování lidské důstojnosti“. Nejnovější návrh byl podán Itálií a vycházel z diskusí mezi protilehlými póly ve výboru, totiž Kostarikou, která navrhovala zákaz veškerého klonování, a Belgií, která navrhovala pouze zákaz reproduktivního klonování lidí. Zdá se, že v únoru 2005 vzejde ze zasedání právního výboru pod vedením Mohameda Bennouny deklarace, která zakáže klonování lidí s reprodukčním cílem, ale která povolí terapeutické klonování, jež neporušuje lidskou důstojnost. Kromě toho bude rezoluce právně nezávazná, takže za porušení jejího doporučení nebudou státy nijak trestány.

Deset technologií, které změní náš svět

28.1.2005

Naučné a výkladové slovníky (např. Collins) definují technologii široce jako „aplikaci vědeckých poznatků pro praktické účely, například v průmyslu“. Kdybychom vzdělanému člověku naší doby položili otázku : „Jmenujte pět technologií, jejichž objev nejvíce ovlivnil vývoj lidstva ?“, dostali bychom nejčastěji odpověď typu „rozdělávání ohně, zpracování železa, použití páry k pohonu strojů, výroba a přenos elektrické energie, výbuch atomové bomby“. Kdybychom počet zvýšili na deset, zpravidla by se seznam rozšířil (s větší či menší obměnou) o „knihtisk, použití spalovacího motoru k pohonu vozidel, bezdrátovou komunikaci, létání letadly a raketoplány, zpracování dat počítači a archivace dat v Internetu“. I kdybychom však požadovaný seznam rozšířili na padesát položek stěží bychom se setkali s  položkami jako jsou „státní administrativa“, „peněžní směna“, „vedení kalendáře“, „účetnictví“, nebo „hromadný marketing“. Je to dokladem toho, že i všeobecné chápání pojmu „technologie“ implicitně obsahuje především jakési nakládání s hmotou. Lidé jsou většinou ještě ochotni připustit, že i knihtisk a Internet jsou svým způsobem „technologie“, tedy že technologie se mohou týkat i nakládání s informacemi. Ale kdybychom zavedli řeč na „kontrolu podle času“ okamžitě by sklouzla na typy hodin od slunečních až po atomové. Málokdo by asi zdůraznil, že vůbec fenomén „kontroly podle času“, ať jakýmkoliv způsobem, je také technologií a to dokonce velmi bazální technologií organizace lidských aktivit. Zahrneme-li do kontroly aktivit podle času nejen měření času v průběhu dne, ale i měření toku času v průběhu roku a déle, tedy kalendář, potom je nutno konstatovat, že bez schopnosti dosáhnout shody na popisu plynutí času by patrně nevnikla žádní z velkých historických civilizací. Vždyť na základě chápání chodu času jako cyklického (stále se opakujícího) procesu nebo naproti tomu jako jeho lineárního toku (od minulosti přes přítomnost do budoucnosti) se zakládají téměř všechny hlavní součásti kultury všech civilizací, totiž náboženství.

Úplný text najdete zde

Indie spolupracuje s Čínou v boji proti zemětřesení

27.1.2005

Geologové z obou zemí, vedení indickým Baldevem Arorou a čínským Bai Denghaiem podniknou dvouletou studii části horského hřebenu nazývaného Východohimálajská syntaxe a nacházejícího se na území jihozápadní Číny, severovýchodní Indie a severní Myanmar (Barma). Půjde tu zejména o potvrzení nebo vyvrácení názoru, že Himálaj nesený indickou litosférickou deskou má tendenci překrýt eurasijskou desku, jejíž součástí je i Čína.

Jak probíhá transport jadernými póry?

25.1.2005

Jaderné póry o velikosti 50–70 nanometrů jsou tvořeny komplexy řady proteinů, které zajišťují komunikaci mezi vnitřkem buněčného jádra a cytoplasmou. Volně jimi procházejí malé molekuly a ionty, avšak proteiny (a do značné míry i RNA) musí obsahovat specifické sekvence, aby mohly pórem projít. Přenašeče pro transport proteinu do jádra se nazývají importiny (např. importin-beta), ty, které přenášejí proteiny z jádra, jsou exportiny (např.Cse1p). Oba procesy koordinuje guanosintrifosfatáza zvaná RanGTP. Nyní se podařilo objasnit strukturu jaderného exportního komplexu včetně jeho proteinového nákladu, který však pak slouží jako část přenašeče pro import určitého proteinu nutného pro pochody probíhající uvnitř buněčného jádra.

Jak bakterie kradou železo

24.1.2005

Dá se říci, že mezi bakteriemi a jejich lidským hostitelem zuří bitva o železo. Železo, lépe řečeno železnaté a zejména železité ionty, jsou esenciální pro funkci řady metabolických drah, zahrnujících například cytochromy nebo hemoglobin. U vyšších živočichů se o přísunn železa do buněk stará protein transferrin, který váže dva železité ionty s vysokou afinitou (dia předává je transferrinovým receptorům v membráně, odkud se invaginací (endocytozou) dostávají dovnitř buňky. Na druhé straně mikroorganismy vylučují velkou škálu peptidů vázajících železo, zvaných siderofory. Jeden z nich, zvaný enterochelin, má neuvěřitelně nízkou disociační konstantu pro ionty železa. Na bakteriálním povrchu se siderofory rozkládají a uvolňují železo dobnitř buňky. Co se nyní stane, jestliže se železachtrivé bakterie octnou v prostředí, kde jsou i živočišné atraktanty pro železo? Bakterie dokážou buď přetáhnout transferrin na svůj povrch nebo odpoutat od něho železo pomocí sideroforů (například karboxymykobaktinu). Hostitelské buňky se však dokážou bránit například tím, že pomocí specifických proteinů syntetizovaných v játrech, slezině a v makrofázích zvaných lipokaliny navážou bakteriální a plísňové siderofory, čímž se zmocní i jimi vázaného železa. Vznikl i názor, že lipokaliny mohou plnit další funkce v obraně hostitele proti mikrobiální infekci.

Hudba a jazyk

23.1.2005

Jsou hudební skladatelé ovlivnění svým mateřským jazykem? Ptali se tak pracovníci týmu amerického Ústavu neurověd univerzity Jolla. Po hudební stránce analyzovali francouzštinu a angličtinu a skladby francouzského skladatele Clauda Debussyho a Angličana Edwarda Elgara. Výsledek? Studie potvrdila těsný vztah mezi jazykem a hudbou. A „muzikálnější“ se prý jevila angličtina.

Příčiny zločinnosti mládeže vznikají také při porodu?

21.1.2005

Proč jsou někteří mladiství tak násilničtí? Jedna ze studií Francouzské lékařské akademie zjišťuje, že vliv nejen prvních roků života, ale také problémů s dýcháním při porodu může mít fatálnější důsledky, než si dosud myslíme. U deseti až patnácti procent adolescentů, kteří byli vystaveni v průběhu porodu nedostatku vzduchu a přežili traumatický šok, se rozvíjejí znatelné následky. V dětství mohou být hyperaktivní a v dospívání násilničtí. Francouzští lékaři proto požadují, aby se ještě zlepšila předporodní i porodní péče o novorozence.

Svaly na čipu

20.1.2005

Robota mikroskopických rozměrů napůl zhotovili, napůl vypěstovali na University of California v Los Angeles. Jde o to, že z buněk krysího srdečního svalu vypěstoval na miniaturní křemíkové destičce, jaké kostřičce, sval, s jehož pomocí se robůtek pohybuje. Jeho plazení však můžeme pozorovat pouze mikroskopem.

Biotechnologiemi ke zlepšení zdraví v rozvojových zemích

20.1.2005
Mikroskopický snímek prvoků Leishmania (foto F.Grimm, Curyšská univerzita)

Skupina vědců z pěti zemí světa, řada z nich pracující v Kanadě, provedla rozsáhlou studii v oblasti boje proti závažným chorobám v sedmi vybraných zemích všech mimoevropských kontinentů, jejichž pořadí v žebříčku „indexu lidského rozvoje” podle OSN bylo toto: Jižní Korea 28., Kuba 52., Brazílie 72., Čína 96., Jihoafrická republika 119., Egypt 120. a Indie 127. Ve všech těchto zemích byly nalezeny pozitivní prvky v boji proti chorobám, jak je ukazuje tabulka (A = počet publikací v v oboru zdravotní biotechnologie, B = počet příslušných patentů).

1992 2002
A B A B
Jižní Korea 38 1 342 29
Kuba 10 0 17 6
Brazílie 40 0 170 3
Čína 52 0 325 12
Jihoafrická republika 30 10 46 20
Egypt 12 0 17 0
Indie 95 0 240 25

Biotechnologické produkty (zejména léky nebo vakcíny) vyráběné v Jižní Koreji jsou určeny proti hepatitidě B, tyfu, bakteriální meningitidě, různým nádorům, poškození chrupavek; na Kubě pak proti meningitidě B a C, hepatitidě B, kardiovaskulárním chorobám, virovým infekcím, popáleninám, žaludečním vředům, leukopenii, neutropenii, anemii, zvýšenému cholesterolu; v Brazílii proti hepatitidě B, žluté zimnici, rakovině prostaty, cukrovce, anemii; v Číně proti hepatitidě B, shigellové dysenterii, poranění kůže, vředové keratitidě, neutropenii, nanismu, anemii a různým druhům rakoviny; v Jihoafrické republice proti anemii, dále analgetika a látky užívané v imunologii; v Egyptě proti kardiovaskulárním chorobám, rakovině, anemii a cukrovce; v Indii prozi hepatitidě B, tyfu, cukrovce, anemii, rakovině, kardiovaskulárním chorobám a leishmaniaze. Ve všech nekomunistických zemích vystupují do popředí soukromé firmy, které výrazně podporují zdravotnický výzkum, zatímco v Číně a na Kubě se vláda staví k vědeckému vývoji velice pozitivně, i když na Kubě je vážnou překážkou nízká úroveň její ekonomiky.

Nový prezident CNRS

20.1.2005

V létě minulého roku zemřel fyzik Gérard Mégie, prezident CNRS – Centre National de la Recherche Scientifique. Novým prezidentem francouzského Státního střediska vědeckého výzkumu se stal chemik Bernard Meunier, chemik a člen francouzské Akademie věd. Meunier například v minulosti vedl Centrum koordinační chemie univerzity v Toulouse. Ve svém životě získal mnoho ocenění za svou výzkumnou práci.

Cyklický tok elektronů kolem fotosystému I je nutný pro výkonnou fotosyntézu

19.1.2005
Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), foto Wikipedia

Ve fotosyntéze existují dvě dráhy, kterými se světelná energie převádí na gradient elektrochemického potenciálu protonů na membránách thylakoidů v chloroplastech. Tento gradient pak slouží jako zdroj energie pro syntézu ATP. V první dráze se elektrony uvolněné rozkladem vody spolu s protony a molekulárním kyslíkem ve fotosystému II dostávají až k NADP+ přes fotosystém I. Tady fungují obě fotochemické reakce za sebou a komplex cytochromů b6f zprostředkovává přenos elektronů od fotosystému II k fotosystému I. V druhé dráze, kde se zúčastní pouze fotosystém I, se elektrony recyklují z redukovaného ferredoxinu nebo NADPH zpět na b6f. Tento cyklický proces umožňuje vznik gradientu pH a tím i tvorbu ATP bez hromadění redukujících sloučenin jako NADPH. Ačkoliv se dosud považovala lineární (první) dráha za esenciální pro fotosyntézu v rostlinách, nyní se pomocí mutantů huseníčku Arabidopsis ukazuje, že při úplné blokádě cyklické (druhé) dráhy je fotosyntéza jen málo účinná.

Jak velký sopečný výbuch ochladí o poznání Zemi?

19.1.2005
soptící Pinatubo

Jedním z poměrně dobře sledovaných velkých sopečných výbuchů v nedávné době je aktivita indonéského vulkánu Tambora 10. a 11.dubna 1815. Ukazuje se, že se teplota naší planety tehdy snížila o 1až 1,5 stupně Celsia. Dosud se odhadovalo, že sopka Tambora vyvrhla tedy popel a kameny v celkovém objemu 175 – 200 krychlových kilometrů. Nyní se aktivita této sopky srovnala s výbuchem sopky Pinatubo na Filipínách v roce 1991, která také značně ovlivnila celý svět. A objem vyvržený sopkou Tambora musel být snížen. Během 24 hodin se tehdy dostalo do atmosféry „jen“ 107 – 113 krychlových kilometrů sopečného materiálu. Tedy k citelnému zamoření ovzduší Země je potřeba méně sopečného materiálu než se dosud soudilo.

Polymer z citrusů

19.1.2005
struktura polylimonenkarbonátu

Profesor Cornellovy University Geoffrey Diates se svým týmem připravili katalyzátor, s jehož pomocí mohou připravit novou polymerní látku, polylimonen karbonát (chemická struktura viz obr. nahoře), a to z oxidu uhličitého a limonenu, který je dominantní složkou oleje vylisovaného z citrusových slupek. Nová sloučenina svými vlastnostmi připomíná polystyren a její značnou výhodou je, že výchozí surovinou k její přípravě není ropa.

Využití limonenu, chemicky derivátu cyklohexenu, v posledních letech výrazně vzrostlo, a to nejen kvůli jeho příjemné pomerančové vůni. Používá se též jako rozpouštědlo anebo přísada do barev, čistících prostředků a sprejů. Za zmínku ještě stojí, že se vyskytuje ve dvou izomerech d- a l- a po pomerančích voní pouze d-limonen. Jeho l-forma, ač o stejném chemickém složení a struktuře, pouze s jiným prostorovým uspořádáním, voní spíše jako terpentýn. Chemická struktura viz obr. dole.

Asymetrie buněk střevní sliznice

18.1.2005

Již nejméně půl století se ví, že buňky tkáně obalující střevní trakt mají dva zcela různé povrchy: ten, který je ve styku se střevním obsahem a který je součástí klků, zvaných villi, a ten, který je ve styku s tělními tekutinami. Klky jsou pokryty tzv. kartáčovou membránou se spustou drobných výčnělků (mikroklků), jejichž relativně velký povrch zajišťuje dostatečnou plochu pro příjem živin ze střevního lumen. Teprve nyní se dozvídáme o tom, jakým mechanismem se vytváří asymetrie či polarizace těchto buněk. Zdá se, že hlavním faktorem je tu protein nazývaný LKB1. O tomto proteinu už se vědělo, že hraje úlohu v potlačování nádorového růstu, kdy jeho nedostatek způsobuje tzv. Peutz-Jeghersův syndrom. LKB1 i v jednotlivých buňkách se váže na adaptérový protein STRAD?. Tao vazba pak ovlivňuje pohyb aktinu a villinu směrem do špiček buněk v kartáčové membráně, kde se tak vytvoří struktura zcela odlišná od zbytku intestinální buňky.

Příčiny prudkého oteplení na začátku eocénu

17.1.2005

Náhlé oteplení o 5–10 stupňů Celsia, které nastalo na začátku eocénu před 55 miliony let a trvalo přibližně 200 000 let, bylo zřejmě způsobeno rychlým uvolněním (během méně než 10 000 let) 1,5 teratuny oxidu uhličitého, který se jednak rozpustil v oceánech, jednak pronikl do atmosféry. Oxid uhličitý vznikl zřejmě oxidací hydrátů methanu, kterých je v mořském podloží uloženo obrovské množství. Teprve koncem roku 2004 byl navržen pravděpodobný mechanismus, jímž k uvolnění došlo. Zřejmě velké množství tavenin zemského pláště bohatých na uhlík v severovýchodním Atlantiku způsobilo uvolnění methanu, kteý pronikl do vody a do atmosféry stovkami dobře identifikovaných průduchů vzniklých poruchami a posuny tektonických desek.

Vodíkovo-fullerenový komplex

17.1.2005

Tým chemiků pod vedením profesora Koiči Komacuho z Kjótské Univerzity uspěl při přípravě komplexu fullerenu ze 60 atomů uhlíku s molekulou vodíku, kterou uzavírá ve své dutině. Přes malé rozměry vodíkové molekuly je tento komplex velmi stabilní, rozloží se až při žíhání na 500 stupňů Celsia. Dutina fullerenu je totiž schopna pojmout mnohem větší molekuly, takže se např.zkoumají možnosti využít ji pro dopravu léčiv na místo určení. Za zmínku stojí, že japonský tým připravil vodíkovo-fullerenový komplex třístupňovou syntézou, přičemž ve stěně fullerenu nejprve otevřel a pak opět uzavřel otvor, jímž prošla molekula vodíku. Výtěžek tohoto procesu je 8,8 %. Dosavadní postupy přípravy obdobných látek využíval spíše metod fyzikálních, jako např. zvýšeného tlaku.

Pryč s elektromotorickou silou

15.1.2005

Termín elektromotorická síla (nebo, podle anglicjkého, elektromotivní síla) se používá od roku 1827 jako výraz pro elektrické napětí vznikající v elektrochemickém, galvanickém, článku, které je prioporcionální reakčnímu gradientu Gibbsovy volné energie. Obdobně veličina zvaná protonmotorická či protonmotivní síla je vlastně membránový potenciál vznikající nerovnoměrnou distribucí vodíkových kationtů přes buněčnou membránu. Protože však obě tyto „síly” jsou definovány ve voltech, nejde tu o sílu (ta se udává v newtonech), nýbrž o napětí. I když v češtině se výraz elektromotorické napětí objevuje jako součást nové soustavy jednotek (zhruba od 60. let minulého století), ve světové literatuře se termín „síla” či „force” vyskytuje zcela výlučně. V prosinci 2004 se konečně objevil návrh předložený Mezinárodní unii pro čistou a aplikovanou chemii, aby elektromotorická síla byla nahrazena elektromotivitou. Jde tu jednak o odstranění „síly” z názvu, jednak o zkrácení ze dvou na jediné slovo. Věřme, že návrh projde – otázkou je, zda po něm bude následovat i protonmotivita.

Huygens úspěšně přistál

14.1.2005

Evropská sonda Huygens dosáhla povrchu Saturnova měsíce Titan přibližně ve 12.40 hod. Zpráva o tom dorazila na Zemi o 67 minut později, tedy okolo 13.45. První snímky povrchu vyšle během několika hodin.

Ještěr k jídlu

14.1.2005

Čínským paleontologům se v poslední době podařila řada zajímavých nálezů. K nejvýznamnějším z nich patří fosilie ranného savce Repenomamus robustus s malým dinosaurem v žaludku, nalezená v provincii Liaoning. Je to první doklad o tom, že draví savci požírali též ještěry. Doposud jsme se domnívali, že jako menší, pravděpodobně noční tvorové bývali naši vzdálení býlo a hmyzožravý předci spíše kořistí větších dinosaurů.

Další pokrok při léčení AIDS

11.1.2005

Vědci z londýnské National Institute of Medical Research identifikovali u opice makak rhesus gen, který ji chrání před vznikem onemocnění AIDS po infekci virem HIV. Gen pojmenovaný Trim 5 alpha produkuje protein, který brání viru HIV v množení, avšak pouze u opice. Drobná mutace tohoto genu u člověka způsobuje, že vzniká nepatrně odlišná, neúčinná bílkovina. Lidské buňky se v tkáňové kultuře stanou resistentní vůči AIDS, pokud jim dodáme opičí protein. Možná se podařilo nalézt cestu, která povede k účinné vakcíně.

Dvojitá zkamenělina

10.1.2005

Když paleontologové z Ohio State University zkoumali elektronovým mikroskopem zkameněliny drobných členovců, které dříve nalezli v horách Antarktidy, čekalo je velké překvapení. Fosilie členovců byly jakoby složeny z ještě drobnějších zkamenělin bakterii. Před 180 miliony let si zřejmě bakterie pochutnávaly na tělíčcích uhynulých členovců (např. Lioestheria disgregaris), když drobná jezírka, ve kterých vše probíhalo, překryla vrstva lávy. Bakterie pak absorbovaly minerály ze svého okolí a samy zkameněly. Tak vznikly fosilie organismů bez pevných schránek, jako jsou právě členovci, což není příliš obvyklé.

Identifikován gen, který chrání před AIDS

9.1.2005
Viriony (virové částice) HIV. Jejich průměr činí přibližně 100 nm.  Snímek pořízen transmisním elektronovým mikroskopem, obr.Centers for Disease Control and Prevention/A. Harrison; Dr. P. Feorino, svolení PD-USGov-HHS-CDC.

Týmu amerických lékařů se při výzkumném projektu financovaném NIH podařilo identifikovat klíčový gen, který je zodpovědný za reakci lidského organismu na infekci virem HIV. Jde o gen, který kóduje strukturu proteinu CCL3L1. Tato bílkovina blokuje virus HIV tím, že interaguje s receptorem CCR5, což je klíčový receptor využívaný virem HIV pro vstup do buněk. Lze říci, že čím více kopii tohoto genu člověk má, tím je vůči AIDS odolnější. Na obrázku vidíme viriony (virové částice) HIV. Jejich průměr činí přibližně 100 nm. Snímek byl pořízen transmisním elektronovým mikroskopem, obr.Centers for Disease Control and Prevention/A. Harrison; Dr. P. Feorino, svolení PD-USGov-HHS-CDC.

Křemíkový laser

7.1.2005

Nevýhodou křemíku, nejrozšířenějšího a nejlevnějšího materiálu v elektronice, je, že neemituje dostatečně účinně světelné záření. Propojení elektroniky a fotoniky na jednom levném křemíkovém čipu tudíž nebylo možné a bylo třeba sáhnout po výrazně dražších materiálech jako arsenik galitý a fosfor inditý. Nyní se zdá, že dlouholetá snaha mnoha vědeckých týmů o sestrojení čistě křemíkové laseru je u cíle. Skupina amerických a izraelských fyziků zhotovila čistě křemíkový infračervený laser pracují na základě Ramanova jevu na vlnové délce 1669,5 nm. Přibližně 15 let staré experimenty s UV zářením vybuzenou fluorescencí elektrochemicky leptaného křemíku sice dokázaly tento prvek pěkně oranžově rozzářit kvůli nanostrukturám vzniklým na jeho povrchu, avšak k praktickým aplikacím to nevedlo.

Příspěvek k hojení chrupavek

6.1.2005

Chrupavky se po úrazech hojí velmi obtížně. Zajímavý přípravek k léčení právě takových zranění vyvíjejí na Harvard Medical School. Jde o kapalinu, která obsahuje chrupavku produkující buňky v chemicky modifikované hyaluronové kyselině, což je důležitá součást právě chrupavčitých tkání. Chemicky jde o aminopolysacharid podobný chitinu. Její modifikace spočívá v zavedení metakrylátových skupin. Do směsi se přidává i iniciátor polymerace citlivý na světlo. Tento přípravek vpravíme na místo, kde je chrupavka poškozena. Po osvícení ultratifalovým světlem polymeruje, a tudíž ztuhne. Vznikne tak jakási umělá chrupavka a zároveň vhodné prostředí pro hojivé procesy. Polymer se časem rozloží a nahradí jej plnohodnotná chrupavčitá tkáň. Proces by mohl být do pěti let zaveden do klinické praxe.

Gen zodpovědný za vznik kukuřice

3.1.2005
kukuřice

V dnešní době se nám daří odhalovat nové geny v takovém tempu, že ani nepokládáme za nutné o tom v Akademonu informovat. Nicméně když se biologům z University of California v San Diegu podařilo odhalit gen, který je zodpovědný za vznik kukuřice, rozhodli jsme se přinést o tom zprávu, kvůli obrovskému významu této rostliny.

Kukuřice (Zea mays) vznikla asi před 7.000 lety z traviny zvané teosint (Zea diploperennis), rostoucí divoce v mexickém pohoří Sierra Madre. Na rozdíl od jiných kulturních plodin však neznáme žádné mezistupně. Gen řídící větvení rostliny můžeme u teosintu najít v mnoha různých variantách, veškerá kukuřice má však jen jednu jedinou. I když přesný způsob domestikace kukuřice neznáme, je zřejmé, že vznik jedné varianty genu větvení rostliny změnil divoký teosint na kulturní kukuřici, která si s ním není podobná ani vzhledem a navíc se bez pomoci člověka nemůže vůbec rozmnožovat. Během domestikace totiž kukuřice ztratila schopnost uvolňovat semena z palice.

Furanony – naděje v boji proti choleře?

2.1.2005
4-bromo-5-(bromomethylen)-3-butyl-furanon, látka s antibiotickými účinky

Australští vědci objevili v mořských chaluhách Delisea pulchra derivát furanonu s antibiotickými účinky. Narušuje vzájemnou komunikaci mezi bakteriemi cholery a brání jim tak jednak vytvářet tak biofilmy, ve kterých jsou chráněny proti chemickým vlivům z okolí, jednak si vyvinout rezistenci na antibiotika. Protože cholera postihuje na světě kolem 200 000 lidí a zmírá na ni asi 5 000 lidé ročně, je každá nová cesta k jejímu potlačování vítána. Zatím se výzkum odehrává jen v laboratořích.

Nový druh švába

1.1.2005
dosud neznámý, největší druh švába na světě

Vědecká expedice nalezla v džungli ve vnitrozemí Bornea největšího švába světa, který měří 10 cm. Tato oblast patří k nejméně prozkoumaným částem světa, takže nepřekvapí, že výprava odhalila několik dosud neznámých druhů rostlin i živočichů během několik týdnů.

Diskuse/Aktualizace