Biopaliva ze sinic

31.1.2010
sinice, foto University of California Museum of Paleontology

Kultury sinic pomou vyprodukovat více tuků použitelných jako biopaliva než porovnatelné kultury vyšších rostlin. Protože jde o jednobuněčné organismy, pokrývá jejich buňky pevná membrána, takže je těžší se k nim dostat. Roy Curtiss a Xinyao Liu (Sinjao Liou) z Arizona State University sinice geneticky modifikovali, aby bylo možné je lépe využít pro výrobu kapalných biopaliv. Vpravili do nich geny z bakteriofágů, jež kódují enzymy, které po aktivaci nikelnatými ionty způsobí rozpad celé buňky.

Blízká Superzemě

31.1.2010

Superzemě jsou extrasolární planety dvakrát až desetkrát hmotnější než Země. Pozorování pomocí dvou 40centimetrových teleskopů nyní identifikovalo Superzemi G3 1214b, která je 6,55krát těžší než Země a obíhá okolo malé hvězdy, která je pouze ve vzdálenosti 40 světelných let od sluneční soustavy. Je tedy možné studovat její planetární atmosféru.

Stratosférická voda

31.1.2010

Výzkumy z poslední doby ukazují, že velký vliv na naše klima má i množství vody ve stratosféře (10 až 50 km nad zemským povrchem), kam proniká hlavně vzestupnými proudy v tropických oblastech. Vodní pára je nejvýznamnějším skleníkovým plynem, který se podílí na ohřívání Zeměkoule. Zodpovídá za 66% až 85% zemského skleníkového jevu, čímž zdaleka přesahuje oxid uhličitý, jehož podíl činí nanejvýš 26%. Vzhledem k rozsáhlým vodním plochám nemůžeme svou činností ovlivnit množství vody v atmosféře ani v místním měřítku. Při vyhodnocení jejího vlivu musíme započítat i stínící vliv oblaků. Její celkový obsah v atmosféře činí 2%. Studie z poslední doby, kterou provedla Susan Solomon z NOAA Earth System Research Laboratory v koloradském Boulderu spolu s kolegy rovněž z University of Colorado a švýcarské Universität Bern, spojila změny pozemských teplot v posledních desetiletích s kolísáním množství stratosférické vodní páry. Obsah vody ve stratosféře se měří pomocí družic a výškových meteorologických balonů. O vlivu vody na zemské klima rovněž akademon.cz 17.5.2005.

Polymer se zhojí sám

30.1.2010

Do mazacích olejů se často přidávají organické polymery, s jejichž pomocí se přesně nastaví viskozita produktu. Nevýhodou je, že při mechanickém nebo tepelném namáhání dojde k jejich degradaci dříve než u vlastního oleje, čímž se mazivo znehodnocuje. Se zajímavý řešení tohoto problému přišli britští chemici pod vedením Davida Haddletona z University of Warwick. Molekuly metylmetakrylátového polymeru upravili pomocí dvojných vazeb tak, že v případě jejího rozlomení se může sama znovu opravit pomoci Diels-Alderovy reakce.

Jaká oblast na Marsu vás zajímá?

27.1.2010

NASA přijímá návrhy od veřejnosti, které oblasti na Marsu by měla vyfotografovat citlivá kamera na družici Mars Reconnaissance Orbiter, jež rozezná předměty větší než metr. Spolu s návrhem lokality by mělo být nastíněno, jaký přínos bude mít její zobrazení.

Své návrhy můžete podat prostřednictvím této stránky: http://www.uahirise.org/suggest/.

Projekt BIOCEV je připravován nejlepšími výzkumnými centry v České republice

26.1.2010
Červeně je v levé části snímku vyznačena lokalita, kde má nové vědecké centrum vyrůst.

Tisková zpráva AV ČR: Každoroční mezinárodní hodnocení výzkumných center prováděné v rámci projektu Scimago zařadilo Akademii věd ČR a Univerzitu Karlovu v Praze mezi 250 nejlepších výzkumných center na světě (z celkového počtu 2124 hodnocených). Mimo jiné z hodnocení vyplývá (parametr International collaboration) již současné široké napojení obou institucí na zahraniční výzkumná centra.

Právě na projektu BIOCEV – Biotechnologickém a biomedicínském centru Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze, se podílí tyto dvě nejlépe hodnocené výzkumné instituce v České republice. Do projektu BIOCEV je zapojeno šest ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny, Ústav makromolekulární chemie a Biotechnologický ústav) a dvě fakulty Univerzity Karlovy v Praze (Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta). Cílem odborného programu projektu je detailní poznání buněčných mechanismů na molekulární úrovni, které budou inspirací pro aplikovaný výzkum a vývoj nových léčebných postupů, včasné diagnostiky, biologicky aktivních látek včetně chemoterapeutik, proteinového inženýrství a dalších technologií, které povedou k zlepšování kvality života, rozvoji a růstu znalostní ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR. Centrum by mělo být vybudováno ve Vestci ve Středočeském kraji.

Výstup mezinárodního hodnocení je další garancí kvality připravovaného projektu Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR a UK. Výsadní postavení mezi výzkumnými centry a aktivní spolupráce se zahraničními institucemi jsou zásadními charakteristikami zaručující excelenci budoucího centra.

O projektu BIOCEV viz též akademon.cz 8.10.2009.

akademon.cz 19.11.2011: 4.listopadu schválila Evropská komise dotaci ve výši 2,3 miliardy korun na výstavbu nového biomedicínského a biotechnologického centra BIOCEV, které do roku 2015 vyroste ve Vestci u Prahy. Doufejme, že se též podaří vyřešit financování provozu nového centra, na který již Evropská unie nejspíš přispívat nebude. Takových mamutích vědeckých center má v České republice vyrůst celkem šest a jejich další provoz určitě nebude levnou záležitostí.

Další informace o projektu BIOCEV najdeme zde.

Web ve Vesmíru

24.1.2010

Po nesmělých pokusech (akademon.cz 20.11.2008) internet naplno pronikl do Vesmíru. Astronauti na Mezinárodní kosmické stanici (International Space Station) získali v uplynulých dnech plnohodnotný bezdrátový přístup.

Výzkum způsobí nárůst alkoholismu?

21.1.2010

Alkohol se v našem organismu nejprve přemění na jedovatý acetaldehyd. Proto se pomocí enzymu aldehyd dehydrogenáza 2 (ALDH2) přeměňuje dále na kyselinu octovou, která je naprosto neškodná. Často ji konzumuje ve zředěné a dochucené formě jako potravinářský ocet. Asi miliarda lidí východoasijského původu (40% tamní populace) trpí mutací, která způsobuje, že ALDH 2 je nefunkční. Proto jim pití alkoholických nápojů způsobuje nevolnost dříve než ostatním rasám. Prof.Thomasovi D. Hurleymu z Indiana University School of Medicine v Indianapolis a prof. Daria Mochly-Rosenové ze Stanford University School of Medicine se podařilo identifikovat látku, která při podání obnoví původní funkci enzymu. Poněkud paradoxní je, že tento výzkum byl financován americkým National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism, zatímco jeho výsledky mohou vést ke zvýšení konzumace alkoholických nápojů.

Noví roboti

19.1.2010
Salamandra robotica II na pláži, foto Kostas Karakasiliotis, Biorobotics Laboratory, EPFL

Technici z jihokorejského Korea Institute of Science and Technology sestrojili humanoidního kráčejícího robota, který zastane běžné domácí práce. Poklidí, pomocí pračky vypere, připraví jednoduché jídlo. Kromě šesti prstů na konci otočných paží se Mahru-Z vyznačuje též panoramatickým viděním a schopností rozpoznávat osoby. Postavy je spíše robustní, protože při výšce 1,3 m váží 55 kg. Náklady na vývoj od roku 2006 přesáhly deset milionů dolarů.

akademon.cz 20.3.2013: Obojživelného robota, který dokáže plavat i chodit, sestrojil tým prof.Auke J.Ijspeerta ze švýcarské École Polytechnique Fédérale de Lausanne. Salamandra robotica II svým vzhledem připomíná mloka. Po osuši se pohybuje pomocí dvou párů nohou, ve vodě plave celým tělem složeným ze článků.

Pohybujícího se robota jak ve vodě, tak na suchu, si můžeme prohlédnout zde. Soubor má 16,8 MB. Video Kostas Karakasiliotis, Biorobotics Laboratory, EPFL.

Čínský navigační systém

18.1.2010

V neděli krátce po půlnoci místního času vypustila Čína již třetí satelit svého budoucího navigačního systému Beidou (Pejtou), což značí souhvězdí Velkého vozu. Celkem bude tvořen 35 družicemi a na plno se rozběhne v roce 2020. Původní systém Beidou-1 ze čtyř satelitů byl pouze experimentální.

Evropští zemědělci chtějí geneticky modifikované organismy

17.1.2010

Evropské Sdružení biotechnologických zemědělců (Farmers Biotech Network – FBN) zveřejnilo deklaraci, kterou se dožaduje přístupu ke geneticky modifikovaným organismům. Přinášíme ji ve volném překladu podle internetového bulletinu Svět biotechnologií (prosince 2009) vydávaného sdružením Biotrin:

My, zemědělci z celé Evropy požadujeme svobodu volby mezi hospodařením tradičním, ekologickým nebo biotechnologickým způsobem. Zemědělci musí mít přístup k technologickým nástrojům, aby se mohli vyrovnat s požadavky udržitelné produkce potravin, před kterými Evropa stojí. Obracíme se na Evropskou Komisi a Evropský Parlament, aby nám umožnily stát se více konkurenceschopní a udržitelní. Vlády členských států musí též poskytnout podstatnou politickou a veřejnou podporu k tomu, abychom posílili svou připravenost dostát současným a budoucím očekáváním zemědělské produkce.

Inovace hrají zásadní roli v podpoře konkurenceschopnosti evropského zemědělství; žijeme v době nevídaných globálních výzev, přičemž mnozí zemědělci jsou zasažení poklesem cen výstupů a naopak vzestupem cen u vstupů (hnojiva, energie a další). EU musí pomoci zemědělcům obstát v soutěži a uživit Evropu při udržení rozumných cen. EU musí podporovat – nikoli blokovat – přístup k inovacím, včetně zelené biotechnologie, která se úspěšně používá přes několik dekád v jiných krajinách.

GM plodiny nabízejí značné výhody pro výrobu a životní prostředí: současné zprávy ukazují, že GM sója, kukuřice a bavlník poskytly produkci o 20%, 7% a 15% vyšší než nemodifikované odrůdy. Vyšší výnos znamená menší nároky na půdu při výrobě potravin a krmiv. GM plodiny také znamenají méně pesticidů a nižší tvorbu skleníkových plynů, protože vyžadují méně orby a snižují tak spotřebu pohonných hmot a oxidaci půdního uhlíku. Zemědělci v EU mohou zvládnout koexistenci GM plodin a nemodifikovaných odrůd. V některých státech – Německu, Španělsku, České Republice, Polsku,Rumunsku, Slovensku a Portugalsku – už mohli zemědělci využít výhod zelené biotechnologie a mají zkušenost „z první ruky“ s koexistencí modifikovaných a nemodifikovaných plodin.

Zemědělství EU zaostává za jinými částmi světa, přičemž mnoho zpráv z respektovaných informačních zdrojů EU i jednotlivých států svědčí o bezpečnosti a užitečnosti biotechnologických rostlin. V roce 2008 již 13,3 milionu zemědělců v celém světě pěstovalo 125 milionů hektarů biotech rostlin ve 25 státech. Jak dlouho nám evropští politici budou bránit, abychom mohli dělat totéž?

Mnoho evropských zemědělců nemá povoleno pěstovat biotech odrůdy, v nejlepším případě je povolena jedna biotech odrůda autorizovaná v EU. Tento licoměrný přístup vede k tomu, že Evropané dovážejí více a více GMO zvenčí a naši zemědělci ztrácejí konkurenceschopnost ve světě. Jsme stále méně a méně schopni splnit nové požadavky ekologické udržitelnosti zemědělského hospodaření. To nedává smysl ani z hlediska životního prostředí, ani ekonomie. Proto se obracíme na politiky EU i členských států, aby co nejrychleji přijali následující opatření:

Ve všech evropských státech bránit pro zemědělce svobodu výběru vlastních plodin.

Neprodleně ukončili zákazy GM v celé Evropě, neboť nejsou opodstatnělé ani vědecky ani legislativně.

Urychlit postup schvalování využití GM v EU a zpřístupnit nástroje, které mají zemědělci k disposici v jiných částech světa již mnoho let

Zajistit faktickou a otevřenou diskusi o budoucnosti zemědělské politiky pro Evropu a to takové, která je založena na vědě a ekonomické realitě nikoli na politických pózách a neignoruje kritickou úlohu rostlinné biotechnologie.

Pan Josef Vokál 22.1.2010: Nic než nátlaková akce. Divím se, že se AKADEMON k něčemu takovému propůjčí. To má být jako věda?

akademon.cz 22.1.2010: Pohoršoval byste se stejně, kdyby sdružení zemědělců bylo proti geneticky modifikovaným organismům? Mnohem zajímavější a důležitější než vlastní vědecké objevy je, jak nové technologie ovlivní a změní život nás všech.

Merlin111 26.1.2010: Evropští zemědělci by si v první řadě neměli nechat křivit trh, a tedy by měli zrušit plošně v celé Evropě dotace do zemědělství. Na tom se však nikdy neshodnou.

27.4.2014: Za shlédnutí stojí vystoupení ing.Miroslava Koberny, CSc., ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory ČR, v programu Sama doma dne 7. 4. 2014 na České televizi.

Webová stránka sdružení Biotrin.

Nastavení spinu elektrickým polem

16.1.2010

Francouzsko britsko německý tým pod vedením Agnes Barthélemy z Université Paris-Sud zvládl přepínání spinu elektronů pomocí elektrického pole. Doposud jsme to uměli pouze pomocí polí magnetických, což je energeticky i prostorově dosti náročné. Nastavování spinu je velmi důležité pro spintroniku (akademon.cz 13.10.2008), která snad v budoucnosti nahradí elektroniku. Ferromagnetický terčík ze železa oddělili od vrstvy jiného ferromagnetického materiálu ze směsného oxidu lanthanu, stroncia a manganu 1 nm silnou vrstvou ferroelektrického titaničitanu barnatého. Napětím o velikosti 1 V mezi ferromagnetickými látkami nastavovali orientaci spinu v tunelovém proudu, který protékal přes BaTiO3.

Mobil na limonádu

14.1.2010

V Londýně žijící čínský vynálezce Daizi Zheng (Tajc‘ Čeng)upravil jeden z mobilních telefonů typu Nokia, takže mu energii dodává palivový článek, který spaluje roztok cukru. Jako palivo lze využít prakticky jakoukoli cukrem slazenou limonádu. Enzymy v palivovém článku rozloží sacharózu a uvolněnou energii přemění na elektřinu. Jeden doušek limonády může napájet mobilní telefon až čtyřikrát déle než běžný lithiový článek.

Rozhraní fází do výroby

13.1.2010

Experti z University of Minnesota pod vedením Heiko Jacobse vyvinuli novou metodu přípravy strukturovaných planárních systémů, jakými jsou např. fotovoltaické články. Využili při tom kapilárních sil na rozhraní voda - olej. Nejprve připravili jednotlivé elementy ve tvaru destiček o rozměrech desítek nanometrů. Tvoří je dvě vrstvy -křemíková a zlatá. Povrch křemíku pokryli hydrofobními a zlato hydrofilními molekulami. Elementy se na rozhraní voda – olej samovolně rozporstřou do plochy, kterou pak snadno přeneseme na desku pohybující se kolmo k rozhraní kapalin.

Nejrychlejší vlak světa

12.1.2010

V Číně byla po 5 letech výstavby uvedena do provozu nejrychlejší železnice světa. Vzdálenost mezi Kantonem (Guangzhou) a Wuchanem (Wuhan) dlouhou 1.067 km překoná za tři hodiny. Po provozních zkouškách vyrazil první vlak dle jízdního řádu v sobotu 9.ledna 2010. V blízké budoucnosti má být trať prodloužena až do Pekingu (Beijing). Propojí se tak hlavní město s oblastí kolem delty Perlové řeky, která bezkonkurenčně představuje nejvyspělejší oblast současné Číny. Výstavba dalších 42 tratí se připravuje. Výstavba gigantických stav, ať už železnic nebo přehrad, stejně jako organizování významných akci (Olympijské hry) jistě zvyšuje prestiž čínského vedení hlavně v očích Číňanů a bezesporu napomáhá i hospodářské prosperitě. Na druhou stranu řada problémů, které se více dotýkají běžného života obyvatel nejlidnatější země světa, zůstává neřešena. Je otázkou, kam současný dvoukolejný hospodářský rozvoj Číny, hnaný úvěrovou expanzí, povede.

Pražská opencard pomáhá lisabonskému procesu

9.1.2010

Alespoň to tvrdí radní na webové stránce našeho hlavního města: „Jako členská země EU se Česká republika hlásí k tzv. lisabonskému procesu, který si klade za cíl učinit z Evropy do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku. Jedním z důležitých nástrojů k dosažení tohoto cíle má být i co nejširší zavádění informačních a komunikačních technologií do veřejné správy“ (přesná adresa je uvedena níže). Připomeňme si, že Lisabonská strategie (nezaměňovat s Lisabonskou smlouvou) byla přijata Evropskou radou na jaře 2000 s cílem, aby se do roku 2010 Unie stala „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“. Budeme sebou muset pořádně hodit, abychom to letos všechno stihli.

Není pochyb o tom, že projekt opencard v zásadě není špatný a spíše odpovídá 21.století než papírové známky na tramvajenku a vhazování mincí do parkovacích automatů. V řadě měst ve světě obdobné systému úspěšně fungují již mnoho let. Neustálým přesvědčováním o nesporných kvalitách projektu se vedení pražské radnice snaží zakrývat jednu podstatnou okolnost – není náhodou 888 milionů trochu vysoká cena za všechny ty výhody? Možná ano, možná ne, záleží, co si za ně vlastně koupíme. Místo neustáleho auditování a mnoha slov by k objasnění celé záležitosti napomohlo zveřejnění podrobného rozpočtu, aby si každý mohl svůj názor udělat sám. Zatím to vypadá, že pražská radnice přece jen má pořádnou porci másla na hlavě, protože své mediální vystupování podřizuje zásadě neblaze proslulého Dr.Paula Josepha Goebbelse, jak řešit nepříjemná témata: „Nelhat, mlžit!“

Magistrátní otázky a odpovědi o opencard

Suchozemští obratlovci starší o 20 milionů let

8.1.2010

V neužívaném lomu v polských Svatokřížských horách (Góry Świętokrzyskie) se podařilo nalézt 397 milionů let staré zkameněliny stop suchozemského čtyřnohého tvora. Šlo o přibližně 2 m dlouhé krokodýlům podobné obojživelníky, kteří žili v bahnitých oblastech na tehdejším mořském pobřeží. Jde o velmi významný objev, který posouvá výskyt suchozemských obratlovců o dalších 20 milionů let oproti dosavadním nálezům.

Ovládání červů

6.1.2010
Pohybují se hlístice hermafroditické  háďátko obecné (Caenorhabditis elegans), obr.Bob Goldstein, Wikimedia Commons, GNU Free Documentaion License 1.2.

Vědci z ontarijské McMaster University odhalili elektrotaxi u mikroskopické hlístice Caenorhabditis elegans. Pomocí nevelkého elektrického pole je lze přesvědčit, aby prolézali úzkými kanálky. Na první pohled by se mohlo zdát, že nejde o příliš významný objev. Hlístice Caenorhabditis elegant však patří v genetice mezi velmi oblíbené laboratorní zvíře, které se nyní hojně využívá např. při studiu exprese genů (kdy které geny fungují). Za experimenty provedené na těchto organismech byly uděleny Nobelova ceny za rok 2002, 2006 a 2008 a mohli jsme si o něm přečíst i na stránkách akademonu (26.2.2008, 27.8.2007, 11.7.2007, 4.8.2006, 23.8.2005, 24.8.2005, 29.8.2005, 24.9.2004, 20.8.2004, 9.3.2004). Nově objevená vlastnost by mohla napomoci při konstrukci nových přístrojů.

Tým prof. Neila Brandy stejné hlístice znehybňuje pomocí ultrafialového světla a derivátu dithienylethenu. Molekuly takových látek při pohlcení ultrafialového fotonu změní svou strukturu a zmodrají. Jimi nakrmené hlístice C. elegant znehybní. Po osvícení normálním světlem se obnoví jejich původní struktura a hlístice se mohou znovu pohybovat. Na obrázku vidíme pohybují se hlístici, hermafroditické háďátko obecné (Caenorhabditis elegans), obr.Bob Goldstein, Wikimedia Commons, GNU Free Documentaion License 1.2.

Nastavení vrtulí

5.1.2010

Prof.Torben Mikkelsen se svým týmem z dánské Risö DTU Nationallaboratoriet for Baredygtig Energi (součást Danmarks Tekniske Universitet – Dánská technická univerzita) úspěšně ukončil testy větrné turbíny pro výrobu elektřiny, která je vybavena laserovým anemometrem. Laserový paprsek přináší informace o proudění vzduchu včetně turbulencí ještě před tím, než začne působit na vrtuli. Chod turbíny je možné připravit na to, co přijde, a optimalizovat ho. Díky tomu lze použít delších listů a zvýšit účinnost o 5%.

Nové možnosti zobrazování jednotlivých atomů pomocí rastrovacích mikroskopů

4.1.2010
Jednotlivé atomy křemíku na povrchu pevné látky zobrazené pomocí tradičního mikroskopu atomárních sil (vlevo) a nové metody Kelvinova mikroskopu atomárních sil (vpravo)

Tisková zpráva AV ČR: Rastrovací mikroskopy umožňují v současné době nejen zobrazovat a charakterizovat jednotlivé atomy na povrchu pevných látek, ale provádět také jejich řízenou manipulaci. Vzhledem k těmto jedinečným schopnostem hrají tyto mikroskopy zásadní roli v celé řadě vědních oborů, mimo jiné v základním i aplikovaném výzkumu materiálových vlastností pevných látek, v nanotechnologiích, v molekulární a buněčné biologii atd. Současná generace mikroskopů funguje na základě detekce tunelovacího proudu, popř. prostřednictvím atomárních sil působících mezi hrotem mikroskopu a jednotlivými atomy na povrch pevné látky. V poslední době se intenzivně diskutuje o možnosti dosažení atomárního rozlišení pomocí tzv. Kelvinova mikroskopu atomárních sil, který detekuje změnu aplikovaného elektrického potenciálu kompenzující přenos náboje mezi hrotem a povrchem pevné látky.

Mezinárodní tým vědců z Německa, Japonska a České republiky publikoval v posledním čísle časopisu Physical Review Letters vol. 103, strana 266103 práci přinášející zcela nové informace o původu atomárního kontrastu Kelvinovou sondou. Tým, jehož členem je i Pavel Jelínek, pracovník Fyzikálního Ústavu AV ČR v. v. i., provedl sérii experimentálních měření podpořených počítačovými simulacemi, která umožnila hlubší vhled do původu atomárního kontrastu Kelvinova mikroskopu atomárních sil. Vědecký tým v publikované práci jednoznačně prokázal, že atomární kontrast není artefaktem měření, ale má svůj fyzikální původ. Pavel Jelínek z Fyzikálního Ústavu AV ČR provedl komplexní počítačové simulace interakce hrotu rastrovacího mikroskopu s atomy na povrchu pevných látek a její vliv na změnu rozložení hustoty elektronů na povrchu pevných látek. Na základě provedených simulací vypracoval teorii, která vysvětluje možnost detekce jednotlivých atomů na povrchu pevných látek pomocí Kelvinova mikroskopu atomárních sil. Atomární kontrast je důsledkem změny rozložení hustoty elektronového náboje, zejména jejího dipólu, v okolí atomů na povrchu pevné látky při řízené interkaci s hrotem mikroskopu. Tato práce otvírá zcela nové možnosti charakterizace pevných látek na atomární úrovní, především rozložení elektronové hustoty na povrchu pevné látky. Kelvinův mikroskop atomárních sil najde široké uplatnění v oblasti materiálového výzkumu a nanotechnologií.

Zde nalezneme stránku Fyzikální ústavu AV ČR

Podmořští živočichové

2.1.2010

Agentura Mezinárodního sčítání mořského života vydala předběžný seznam živočišných druhů, žijících ve velkých hloubkách. Minulý týden bylo oznámeno, že bylo objeveno 5722 druhů žijících hlouběji než 1000 m pod hladinou, kde je naprostá tma. Dalších 17 650 druhů se vyskytovalo hlouběji naž 200 m, kde nedostatek světla znemožňuje fotosyntézu.

Anonymní čtenář 4.1.2009: A kdepak je nějaká zmínka o bezobratlých? Ti nejsou ohrožení? Nebo není potřeba je "zachovávat"...? ;-)

Prof. Dr. Arnošt Kotyk, Fyziologický ústav AV ČR 21.10.2012: Dle tvrzení Zoologické společnosti v Londýně je každý pátý bezobratlý je vystaven riyiku vyhubení. Zdá se, že největší hrozba postihuje sladkovodní bezobratlé živočichy, po nichž následují suchozemští a posléze mořští bezobratlí.

Laserová spektroskopie stabilních izotopů vodíku a kyslíku

2.1.2010

Laserová absorpční spektroskopie se stává dostupnou, kvalitativně srovnatelnou a cenově řádově méně nákladnou alternativou pro analýzy základních stabilních izotopů v hydrosféře a biosféře (2H, 18O, 13C, 15N) v porovnání s hmotnostní spektrometrií stabilních izotopů (IRMS). V současnosti je v této analytické metodě nejrozšířenější technologie pro stanovení izotopů 2H, 18O ve vzorcích vody. Stavební fakulta ČVUT v Praze, Kat. hydromeliorací a krajinného inženýrství spolu s Katedrou hydrauliky a hydrologie provozují laserový spektroskop LGR DLT-100 V2 pro účely hydrologického výzkumu dynamiky proudění vody v krajině. Provozovaná aparatura je schopna bezobslužně analyzovat 50 vzorků během 24 hodin s minimální údržbou krátce zaškolené obsluhy a výrazně nižšími pořizovacími i provozními náklady oproti hmotnostní spektrometrii. Poměry izotopů 2H/1H a 18O/16O jsou stanovovány současně ve stejném vzorku vody s průměrnou směrodatnou odchylkou 0,6 d2H a 0,1 d18O (‰ V-SMOW) srovnatelné s výstupy hmotnostní spektrometrie.

V současnosti je obecně možné laserovou spektroskopii využít i pro izotopy kyslíku a vodíku ve vzorcích plynů. Též existují kombinované analyzéry pro stanovení TOC (celkový organický uhlík) a podílu stabilního izotopu uhlíku 13C. Současně probíhá vývoj laserových analyzérů pro stanovení stabilního dusíku 15N, který se nejvíce uplatňuje v oblasti agrobiologie a kontaminační hydrologie; spolu s 13C např. v oblasti nutriční medicíny.

Další informace najde zde.

Diskuse/Aktualizace