Pronikavá úloha mikroRNA v kardiovaskulární biologii

28.2.2011

Mikroribonukleové kyseliny (miRNA) jsou krátké jednovláknové molekuly RNA, obsahující přibližně 22 nukleotidů a fungující při ladění genové exprese. V lidském genomu se jich kóduje na tisíc a vážou se ke komplementárním sekvencím v informační či mediátorové RNA, kdy obvykle vyvolávají inhibici, ale obecně regulují řadu komplexních biologických pochodů. Nedávno se na Texaské univerzitě přišlo na to, že miRNA hrají klíčovou úlohu při vzniku kardiovaskulárních chorob, což ukazuje na to, že tyto choroby jsou citlivé na poměrně drobné změny v genové expresi. Možnost manipulovat s miRNA dává větší příležitost jak v diagnostice, tak v terapii mnoha srdečních chorob.

Úloha autofágie v imunitě a zánětlivých procesech

25.2.2011

Autofágie je základní homeostatický pochod, kterým se buňky zbavují svých poškozených součástí. Zřejmě původní funkce této degradační dráhy zahrnující lysosomy, autolysosomy, fagosomy a autofagosomy je adaptace na nedostatek živin. Avšak ve vícebuněčných organismech základní molekulární pochod při autofágii zahrnuje tzv. autofágní proteiny a při tom pořádá různé aspekty buněčných a orgánových reakcí na nebezpečné stimuly, jako je infekce. Nedávné výzkumy odhalily zásadní úlohu autofágie a jejích proteinů v imunitě a zánětech. Autofágie dokáže vyrovnávat pozitivní a negativní účinky imunity a zánětlivých pochodů a pomáhá tak při ochraně proti infekčním, autoimunitním a zánětlivým chorobám.

Soutěž pro žáky ZŠ a SŠ v tvorbě 3D animací

24.2.2011

Tisková zpráva sdružení Generation Europe: Žáci základních a středních škol mají jedinečnou možnost vyzkoušet si tvorbu 3D animací. Umožní jim to unikátní program, který je pro školní použití zcela zdarma. Zájemci mají navíc možnost poslat výsledky své práce do soutěže a vyhrát zajímavé ceny. Soutěž probíhá do 1. dubna 2011.

Program StoryFactory je primárně určený pro ty zájemce, kteří si chtějí svět tvorby 3D filmů a počítačové grafiky nejprve osahat. Právě proto je vhodný pro mládež. Vznikl za spolupráce Matematicko-Fyzikální fakulty UK a neziskové organizace Generation Europe a je k dispozici na stránkách www.storyfactory.cz.

Pro člověka, který se se světem tvorby 3D filmů a počítačové grafiky setkává poprvé, je StoryFactory to pravé. Aplikace poskytuje animátorům jedno 3D město s několika prostředími. Kromě ulic a domů je zde také virtuální kino, kavárna, park a dokonce i hřbitov. Do tohoto města je zasazeno několik postav: dva kluci, tři holky a jedno ušaté stvoření zvané Emocuc. Úkolem animátorů je navrhnout si vlastní situace, které se v tomto prostředí mohou odehrát a následně je také zpracovat.

Samotné ovládání programu je snadné a zvládne jej každý běžný uživatel, proto je program vhodný i pro žáky a studenty. Aplikace umožňuje vytvořit krátký animovaný film dokonce už během jedné hodiny. Školy pak mohou program využívat ve výuce IT zcela zdarma.

Animátoři si při vzniku snímku vyzkouší nejen práci s kamerou a střihem, ale stanou se na chvíli také scénaristy, režiséry i kostyméry. Při závěrečných úpravách lze snímek navíc opatřit titulky nebo nadabovat. Kromě všech těchto činností se mladí tvůrci naučí také plánování, trpělivosti a důslednosti.

Snímek vytvořený ve StoryFactory lze poslat nejen kamarádům či jej zveřejnit na YouTube. Zájemci jej mohou přihlásit do soutěže a vyhrát zajímavé ceny. Soutěž je určena týmům složených ze žáků základních a středních škol, kteří mohou pracovat pod vedením učitele. Výsledky své práce pak můžete zasílat do 1. dubna 2011.

Pokud tedy patříte k fanouškům 3D animace a rádi byste se zapojili, neváhejte a podívejte se na www.storyfactory.cz.

Máme teď dva slony

24.2.2011
slon africký (Loxodonta africana). Obrázek převzat z Brehmova života zvířat, díl IV, svazek III, vydáno Nakladatelstvím J.Otto, společnost s r.o. v Praze, 1928.

Dlouho se debatovalo o tom, zda sloni obývající africkou savanu jsou týmž druhem jako sloni žijící v lesích. Bostonští pracovníci nyní prokázali, že jde skutečně o dva druhy, ten savanový (Loxodonta africana) a ten lesní (Loxodonta cyclotis). Byly také porovnány i genomy srstnatého mamuta (Mammuthus primigenius) a americkho mastodonta (Mammut americanum) a došlo se k závěru, že oba afričtí sloni se vymezili jako odlišné druhy před 1,9–7,1 miliony let, tedy o mnoho dříve, než se dosud uvádělo. Slona afrického (Loxodonta africana) vidíme na obráku, který byl převzat z Brehmova života zvířat, díl IV, svazek III, vydáno Nakladatelstvím J.Otto, společnost s r.o. v Praze, 1928. Od lesního druhu (Loxodonta cyclotis) je k nerozeznání.

Co zodpovídá za bičík?

23.2.2011

Vědcům z University of Washington a Stanford University pod vedením prof.Samuela Millera se pomocí fluorescenční sondy a optického mikroskopu podařilo odhalit látku, která zodpovídá za chování bakteriálních buněk bezprostředně po dělení. U druhů Pseudomonas aeruginosa a Caulobacter crescentus jedna ze dvou dělením vzniklých buněk zůstává přisedlá k podkladu, zatímco druhá vybavená bičíkem se může volně pohybovat. V pohyblivých buňkách se podařilo detekovat až pětkrát nižší koncentraci cyklického diguanosin monofosfoátu. Nejspíš se u bakteriálních buněk jedná o obecný mechanismus. Regulační funkci této látky v organismech se podařilo odhalit již v osmdesátých letech a v bakteriích se podílí na řadě dějů.

Diskriminující rezonance

22.2.2011

Není pochyb o tom, že při zobrazení pomocí jaderné magnetické rezonance by se hodily materiály, jež by fokusovaly magnetické pole obdobně, jako běžné čočky působí na viditelné světlo. Velký problém představuje, že se pracuje najednou se dvěma různě silnými poli. Prvky nastavené na slabé magnetické pole vyvolané atomovými jádry by mohly negativně ovlivnit budící velmi silné magnetické pole a naopak. Marcosu Lopezovi a jeho kolegům ze Sevillské univerzity se tento problém podařilo vyřešit. Jejich materiál tvoří do plastu zapuštěné pravidelně uspořádané nevelké kovové kroužky, v jednom místě přerušené. Při vhodné frekvenci magnetického pole vzniká rezonance, jež ho ovlivňuje. Aby odlišili působení na různé úrovně pole, propojili otevřené konce přes dvě paralelně opačně umístěné diody. Silné pole indukuje v kovu silné proudy, které bez problémů protékají diodami, takže obvod je zkratován a nedochází k rezonanci. Slabé pole indukuje pouze nevelké proudy, jež diodou neprojdou, a obvod se rozkmitá.

Rozpoznání infarktu

21.2.2011

Experti z Massachusetts General Hospital’s Cardiovascular Research Center podléhají MIT pod vedením prof. Michaela Cimy ve spolupráci s kardiologem prof. Paulem Huangem z Harvard Medical School testují na myších nové typy senzorů, které umožňují přímé stanovení bílkovin v tělních tekutinách. Tvoří je 2 mm silné diskové útvary s průměrem 8 mm vyrobené z oxidu železitého. Jejich povrch pokrývají protilátky specifické pro stanovovanou bílkovinu. Výsledky se odečítají jadernou rezonancí. Implantování těchto senzorů potenciálně ohroženým osobám umožní rozpoznat veškeré srdeční infarkty a nasadit příslušnou léčbu. Doposud přibližně 30% těchto onemocnění proběhne bez vnějších příznaků a diagnostikují se pouze náhodně. Nenásleduje odpovídající terapie, což se může projevit nepříjemnými následky v budoucnu. Cimův tým rovněž testuje popsané senzory pro detekci enzymů charakteristických pro některé druhy rakoviny.

Jak se snadno mění ekosystém

20.2.2011

Pracovníci univerzity v Montaně sledovali podrobně změny v ekosystému jezera Flathead od konce 19. století. Zjistili, že vidlonožec Mysis diluvium z třídy rakovců, který byl zaveden do jezera zhruba před 30 lety, se stal zdrojem potravy pro dříve zavedeného jezerního sivena, který nyní jezero ovládá. Tento Salvelinus namaycush postupně zlikvidoval původní populaci sivenů a tím i potravu pro orlí hody. Nadto vidlonožci požírají množství velkého zooplanktonu, takže nyná převládají malé druhy zooplanktonu. Protože ty požírají mnohem méně řas, jejich úroveň se zvedla, čímž se zvýšila úroveň fotosyntézy o 21%.

Rekordní index lomu

19.2.2011

Bumki Min a jeho kolegové z Korejského ústavu pokročilých věd a technologií připravil pomocí standardních litografických technik látku s neobvykle vysokým indexem lomu. Pro elektromagnetické vlnění o frekvenci okolo 0,3 THz se pohybuje nad hodnotou 20 s maximem 38,6. Tvoří ho hliníkové tvary do písmene H, zapuštěné v polyamidu o rozměrech 40 x 40 mikrometrů. Vzdálenosti mezi nimi se pohybují od 30 mikrometrů do 80 nanometrů. Lze užít i jiných plastů i kovů, podstatně je chování mezer mezi jednotlivými kovovými útvary, které se chovají jako miniaturní kondenzátory a při rezonanční frekvenci dopadajícího záření zesilují elektrické pole uvnitř materiálu a tím výrazně zvyšují jeho permitivitu.

Domácí výroba topného oleje

19.2.2011

Smrad linoucí se z řady komínů lokálních topenišť ukazuje, že spalování plastových odpadů v domácích kotlích, které k tomu nejsou určeny, je v našich zemích častým nešvarem. Šetřílci spoří bez ohledu na tom, jak na jejich činnost doplácí okolí. Řešení by mohlo přinést zařízení, které na v současnosti uvádí na trh japonská společnost Blest Corporation. Jejich přístroj přemění plastové odpady na topný olej. Pomocí dalšího zařízení jej pak můžeme přeměnit až na automobilový benzín. Není příliš pravděpodobné, že bychom v budoucnu nalezli takové zařízení v každé domácnosti, na to je příliš drahé (10.000 USD), těžké (50 kg) a má zbytečně velkou kapacitu. Nejmenší z nich zpracuje několik kilogramů plastů za den. Tolik odpadů nevyprodukuje ani ta nejkonzumnější rodina. Mnohem pravděpodobnější je jeho využití na komunální úrovni. Jedna z elektráren poblíž amerického Washningtonu již testuje využití takto získaného topného oleje pro výrobu elektřiny.

Více informací najdeme na stránkách společnosti Blest.

Motýli se líhnou dříve

17.2.2011

Se změnou světového klimatu souvisí i časnější líhnutí motýlů. Podrobný výzkum provedený v Severní Karolině a ve Velké Británii identifikoval řadu motýlů, jejichž líhnutí bylo výrazně uspíšeno vzrůstem okolní teploty o 1,5 °C. Výrazná změna se týkala zejména druhů, jejichž housenky se živily méně rozmanitou potravou. Podobně výrazné potravní návyky se vyskytovaly u motýlů, kteří přezimují jako takoví, spíše než housenky nebo kukly.

Jak staré jsou šaty

16.2.2011

Studium genomu vši šatní ukázalo, že lidský druh obléká šaty asi 170.000 let. Veš šatní na rozdíl od vši dětské, která žije ve vlasech, je totiž druh dokonale přizpůsobený životu v našich oděvech, což se nemohlo neprojevit na jeho genomu. Tým Davida Reeda z University of Florida rovněž ve své studii uvádí, že mezi ztrátou srsti, což se nám stalo asi před milionem let, a vynálezem ošacení byla poměrně dlouhá prodleva.

Bakteriální jedy a protijedy

16.2.2011

Řada bakterií produkuje své toxiny, jedovaté látky, kterými poškozují nebo usmrcují odlišné buňky ve svém okolí. Řada onemocnění je vlastně otravou bakteriálními toxiny, např. tetanus. Aby neotrávily samy sebe, produkují bakterie vlastní protijed. Pracovníci lékařské fakulty Washington University v St. Louis podrobně prozkoumali mechanismus působení jedu a protijedu u běžné bakterie Streptococcus pyogenes, jež je původcem řady častých infekcí. Jeho jedovatost spočívá v tom, že zablokuje veškerý buněčný nikotinamid adenin dinukleotid, který hraje klíčovou roli při buněčných reakcích spojených s přenosem elektronu (redoxní reakce). Protijed mu pak zabraňuje k přístupu k této látce. Určení jeho struktury je prvním krokem k navržení látek, které ho zablokují. Bakterie se potom otráví svým vlastním jedem, proti němuž nebudou mít obranu. Bude tak možné připravit nová, velmi účinná antibakteriální léčiva.

Geny sociálního chování

15.2.2011

Tým prof. Juergena Gadaua z Arizona State University se snaží zjistit, které části genomu sociálně žijících mravenců způsobují toto chování. U druhu mravenec zrnojed (Pogonomyrmex barbatus) se jim podařilo identifikovat podstatě více genů souvisejících s vnímáním pachů a zpracováním chemických signálů. Další odlišnosti nalezli v genech kódujících imunitní systém. Vypadá to, že sociální chování je zejména o komunikaci. Lepší imunitní systém je nutnou podmínkou, která umožní omezit vznik epidemií v ideálním prostředí mnoha jedinců v neustálém kontaktu.

Mechanismus houbové infekce

14.2.2011

Vědeckému týmu Bretta Tylera z Virginia Polytechnic Institute v Blacksburgu se podařilo potvrdit, že houby (plísně) a řasovky při napadení rostlin využívají obdobného mechanismu jako bakterie. Vylučují do mezibuněčného prostoru proteinový řetězec. Jeho menší část se váže na specifické lipidy na povrchu buněčné membrány, čímž otevře otvor do nitra buňky. Druhá, podstatně delší část zablokuje její imunitní systém. Na základě přesného poznání mechanismu vzniku infekce bude možné připravit látky, které zamezím rozsáhlým hospodářským škodám v celosvětovém měřítku. Např. řasovka Phytophthora infestans vyvolala velký hladomor v Irsku v polovině 19.století.

Je pravděpodobné, že jde o obecný mechanismus, který se uplatní i při napadení živočišných buněk. I když houbové infekce nejsou zdaleka tak časté jako bakteriální, zhusta napadají nemocné s oslabeným imunitním systém, např. osoby trpící AIDS. Na rýžových polích jihovýchodní Asie způsobují řasovky závažná onemocnění jak lidí, tak dobytka. Řasovkové infekci často podléhá i lososí potěr.

Proč jsou buňky kulaté

13.2.2011

Síly, které pohánějí změny tvaru buněk, mají zásadní výnam pro vývoj organismu. Během mitózy se připojené buňky mění z plochých na kulaté, což je podstatné pro buněčné dělení. Nyní bylo prokázáno, že síly pohánějící mitotické zaoblení závisí jak na aktomyosinovém cytoskeletu tak na schopnosti buňky regulovat osmolatritu. Síla vedoucí k zaoblení vzniká osmotickým tlakem a aktomyosinová „kostra“ udržuje tuto sílu v mezích. Zdá se tedy, že v živočišných buňkách funguje aktomyosinová kostra jako buněčná stěna, směrující osmotickou expanzi k regulaci tvaru buňky.

Nejstarší vinařství

12.2.2011

Chemická analýza potvrdila, že objekt nalezený a prozkoumaný americko-irsko-arménským archeologickým týmem pod vedením Areshiana a Borise Gasparyana a Rona Pinhasiho na arménském území poblíž íránské hranice v lokalitě Areni-1, sloužil k výrobě vína. Jeho stáří bylo pomocí radiokarbonového datování určeno na 6.100 let, jde tedy o nejstarší vinařství na světě. Podařilo se nalézt jednoduchý lis a kvasné kádě o obsahu okolo 60 litrů, mnoho střepů nasáklých vyschlým vínem i zachované šálky a misky na pití. Ze zbytků vylisovaného vína a peciček paleobotanici určili, že jde o dodnes používanou domestikovanou odrůdu Vitis vinifera vinifera. Zpracovávání vína potvrdila i přítomnost rostlinného barviva malvidinu, které není příliš rozšířené. Kromě hroznů se vyskytuje ještě v granátových jablkách, jejichž zbytky nebyly nikde v okolí nalezeny. Historie výroby vína se tím posunula o dalších 1.000 let do minulosti. Dosud nejstarší známé zbytky vína pocházejí z egyptské hrobky z roku 3.150 před naším letopočtem. Nejstarší pozůstatky vinařství představují zbytky dvou sádrových bazénků, jež tvořily základ lisu, z let 1.550 až 1.650 před naším letopočtem, které se podařilo nalézt v roce 1963 na Západním břehu Jordánu.

Ke shodě daleko

12.2.2011

Mezi vědci zdaleka nepanuje shoda o příčinách změn zemského klimatu a podílu lidské činnosti na něm. Představu o vědecké jednotě se snaží vzbudit velká lobbistická vědecká skupina sdružená kolem IPCC poté, co selhal její způsob přesvědčit veřejnost a politiky pomocí důkazů přímo. Současný přístup klimatických alarmistů můžeme shrnout do následující mantry: „ Máte pochybnosti o našich vědeckých závěrech? Ale všichni odborníci s nimi souhlasí, jste snad chytřejší než oni?“ Svědčí o tom otevřený dopis skupiny vědců zaslaný 28.1.2011 do amerického senátu, ve kterém vyzývají k novému pohledu na klimatické změny. Tvrzení o shodě vědců označuje dokonce Tom Harris ze své studii zveřejněné kanadským Frontier Centre for Public Policy za městský folklor (urban legend). Zajímají-li Vás i jiná stanoviska na změnu klimatu, nelze než doporučit webovou stránku ICSC (International Climate Science Coalition):

http://www.climatescienceinternational.org/

Spintronický logický prvek

11.2.2011

Spintronický logický programovatelný prvek sestrojil tým Laurense Molenkampa z Würzburgské university. Tvoří ho tenká destička ze směsi arsenu, galia a manganu, což je ferromagnetický polovodič. K ní jsou ze čtyř stran připojeny nanometrové drátky z téhož materiálu. Tok spinové polarizovaného proudu mezi každými dvěma protilehlými vodiči způsobí magnetizaci ve směru toku tohoto proudu. Záleží samozřejmě na tom, zdali již dříve nedošlo k magnetizaci materiálu druhým párem elektrod. Velkým problém je, že použitý materiál si zachovává své vlastnosti jen pod teplotou 150 K.

Nanolasery přímo na povrchu křemíku

10.2.2011

Se zajímavým řešením, jak překonat neschopnost křemíku emitovat světelné záření, přišla prof. Connie Chang-Hasnain se svými lidmi z University of California v Berkeley. Na křemíkovém povrchu vytvořili sloupky z arsenidu indito-galitého nanometrových rozměrů, které mohou emitovat světlo. Mohlo by tak dojít k přímé integraci tradiční křemíkové elektroniky s postupy optickými. Možnost využití sloučenin z prvků třetí a páté skupiny periodické tabulky pro emisi světla v kombinaci s křemíkem se testovala již delší dobu. Teprve nyní se podařilo překonat zásadní problém, že k vytvoření struktur z těchto sloučenin bylo doposud nutné využívat teplot okolo sedmi set stupňů Celsia, což celkem spolehlivě zničí veškerou elektroniku na křemíkovém podkladu. Berkeleyskému týmu se podařilo je vytvářet již při 400 stupních Celsia z plynných organokovových sloučenin obsahujících indium, galium a arsen.

Tým formule ČVUT v Praze staví první elektroformuli v ČR

9.2.2011
logo ČVUT

Tisková zpráva ČVUT: Na podzim 2007 zkonstruovali studenti Českého vysokého učení technického v Praze funkční prototyp závodního vozu poháněného spalovacím motorem. Minulý rok tým vyjel na závody již s druhým postaveným vozem označeným FS.02 a podařilo se mu umístit na 18. místě na soutěži Formula Student Germany. Nyní přichází pro studenty další výzva – postavit první elektroformuli v České republice.

Pro letošní sezonu budou představeny z dílny studentů ČVUT dva vozy. Projekt CTU CarTech se rozrostl o další tým vyvíjející formuli. Jde o koncepci, která používá čistě elektrický pohon. V současné době tedy existují pod hlavičkou projektu CTU CarTech dva nezávislé týmy.

Tým, který vyvíjí formuli s pohonem spalovacím motorem, nese název „CTU CarTech Combustion“. V současné době se chystá na výrobu již třetího vozu FS.03 a bude s ní bojovat na závodních soutěžích ve Velké Británii, v Itálii a ve Španělsku.

Druhý tým, který pracuje na svém voze, je tým „CTU CarTech Electric“. Jde o tým sestavený opět ze studentů Fakulty strojní a Fakulty elektrotechnické ČVUT. „Propojení studentů z různých fakult na jedné straně dobře přispívá k plnění našeho dlouhodobého cíle, kterým je rozvoj technického vzdělání, tvořivosti a soutěživosti studentů, a za druhé se tím vytváří příležitost pro větší zapojení studentů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Naskýtá se tak další prostor pro vyniknutí a věříme, že se nám naše plány podaří“, komentuje rozhodnutí o stavbě elektroformule Ing. Radek Tichánek, Ph.D., z Fakulty strojní ČVUT.

Vývoj vozu na elektropohon byl zahájen v září 2010, kdy bylo rozhodnuto o použití koncepce prvního vozu FS.01 k úpravě pro umístění zejména elektromotoru a baterií do nosného rámu. Dne 22. ledna 2011 tento testovací model vyjel na svou první cestu, při které úspěšně ujel 22 km. Tým však pracuje na koncepci šité na míru právě elektropohonu. V lednu se úspěšně registroval na soutěž Formula Student Electric v německém Hockenheimu a v srpnu bude bojovat spolu s dalšími 29 týmy světa o co nejlepší umístění na druhém ročníku této soutěže v Německu.

Luboš Novák 13.2.2011: Myslím si, že je to pro studenty zajímavý projekt. Spolupráce fakult strojní a elektro je také dobrý nápad. Nicméně si myslím, že jedním z nejdůležitějších prvků vozidla jsou baterie. Možná by stálo za úvahu do budoucna do projektu zapojit i studenty z chemickotechnologické VŠ. Určitě by se tím šance na úspěch v mezinárodních soutěží podstatně zvýšila.

Interferenční měření pH

9.2.2011

Výzkumné skupiny Doc.Cagri Savrana a prof.Babaka Ziaieho, obě z Purdue University ve West Lafayette v Indianě sestrojili ve vzájemné spolupráci difrakční mřížku pro měření pH. Tvoří ji proužky vodného gelu z materiálu, jehož objem závisí na pH prostředí. Na jejich vrchní část se nanese vrstva zlata, od níž se odráží dopadající laserový paprsek a vytváří interferenční obrazce. Změna objemu způsobená změnou pH vede ke proměně jejich vzhledu. Tímto způsobem lze spolehlivě detekovat změnu pH o 0,014, jde tedy o dosti přesné zařízení.

Moderní fíkový list

8.2.2011

Americká Transportation Security Administration testuje na letištích ve Washingtonu, Las Vegas a Atlantě nový software, který obraz z tělového skeneru převede do podoby jednoduchých panáčků, takže na obrazovce se neobjevuje nikdo bez šatů. Místa na těle, kde by se mohla skrývat zbraň nebo trhavina, na obrázku označí, a je na policistovi, aby je osobně prověřil. Je otázkou, zdali nové programové vybavení uspokojí ty, kterým vadí, když jim při letištní kontrole policie nahlíží pod šaty pomocí radiových vln. K takovému snímání postavy stále dochází, jen na konci celého procesu, na obrazovce, se objeví něco jiného. Celý proces se tím stává složitější, ale možná spolehlivější. Zhotovit software, který spolehlivě a hlavně s malým rizikem falešné negativní odezvy vyhodnocuje přítomnost zbraní a trhavin, jistě není jednoduché. Ale mohl by fungovat spolehlivěji, než znuděný a unavený nespolehlivý zaměstnanec hodiny sledující defilé cestujících na monitoru před sebou.

Čokoláda pro zdraví

7.2.2011
Rozpůlený plod kakaovníku pravého Theobroma cacao. Kakaové boby jsou hlavní surovinou pro výrobu čokolády.

Obsáhlá studie expertů z Hershey Center for Health and Nutrition vedených Debrou Millerovou ukázala, že čokoláda je doslova přecpána látkami, které prospívají našemu tělu. O povzbuzujících účincích alkaloidů teobrominu a kofeinu a vysokém obsahu hořčíku jsme na stránkách akademonu již psali (akademon.cz 8.6.2006). Důležitý je i vysoký obsah antioxidantů flavonolu a polyfenolů. V běžné konzumní čokoládě již mnoho zdraví prospěšných látek nenajdeme. Někteří výrobci odstraňují přímo flavonol kvůli jeho hořké chuti. Abychom plně využili jejího potenciálu, musíme konzumovat surovou kakaovou hmotu před působením hydroxidů, což je běžný postup jejího průmyslového zpracování. Taková se vyskytuje jen v některých druzích drahých čokolád s vysokým obsahem kakaové hmoty. Klinické studie Saraha Sahiba z torontské Nemocnice sv.Michala i Romina di Giuseppeho z Katolické univerzity v Campobasso provedená na 11.000 pacientech ukázaly, že konzumace kvalitní čokolády snižuje riziko mrtvice. Bristko-norský lékařský tým zjistil při sleodávní seniorů ve věku 70 až 74 let, že čokoláda, čaj i víno díky obsahu flavonoidů zlepšuje fungování jejich mozků.

Prof. Norman Hollenberg z Harvard Medical School pokládá za velmi důležitou součást čokolády epikatechin, jehož význam srovnává s vitaminy. Během studia Indiánů Kuna v Panamě, kteří týdne konzumují až 40 šálků nerafinované čokolády, zjistil, že je méně ohrožuje mrtvice, rakovina a cukrovka. Dr. Dirk Taubert z Fakultní nemocnice v Kolíně nad Rýnem prostudoval literaturu za uplynulých 50 let a mezi lety 1966 a 2006 napočítal deset experimentálních studii, které dokazovali prospěšnost čokolády na snížení krevního tlaku.

Křemíková vlákna

5.2.2011

Zajímavou metodu výroby křemíkových vláken vyvinul prof. Tonio Buonassisi z MIT spolu se svými kolegy z MIT Pennsylvania State University. Křemíkovu destičku kontaminovanou úmyslně mědí nejprve zahřejí. Během chladnutí měď difunduje k povrchu a vytvoří na něm drobné kapičky. Po vystavení parám chloridu křemičitého z nich začnou vyrůstat vlákna o průměru 10 až 20 mikrometrů. Celý postup je opakovatelný. Levná výroba křemíkových vlákenek může být důležité, protože laboratorní experimenty ukazují, že by z nich mohlo být možné zhotovit fotovoltaické články s vysokou účinností.

Jak se v dávných dobách vařilo

4.2.2011

1.Američtí badatelé připravili rádoby přesný kalendář počátků zpracování jídla předky současného člověka:

2.První užití nástrojů při požívání masa před 3,4 miliony let v Afaru v Etiopii (tehdy to byl Australopithecus afarensis).

3.Běžné používání nástrojů při zpracování masa před 2,5 miliony let v Awashském údolí v Etiopii (tehdy to byl Australopithecus africanus).

4.Použití kamenných nástrojů pro přípravu želvího, rybího a krokodýlího masa v Keni před 1,95 milionem let (tehdy to byl Homo habilis).

5.Pečené zbytky z různých míst v Africe před 1,6 a 1,0 miliony let (tehdy to byl Homo habilis a v jižní Africe Homo erectus).

6.Nejstarší důkazy běžného používání ohně pro přípravu pokrmů před 800 000 lety v Israeli (tehdy to byl Homo erectus).

7.Běžné nálezy ohnišť v Evropě okolo 400 000 let před současností (tehdy to byl Homo heidelbergensis).

8.Používání rostlinných zdrojů škrobu (afrických brambor a čiroku) před 100 000 lety (tehdy šlo o Homo sapiens).

Jak předejít infarktu

3.2.2011

Velkým problémem současného lékařství je, že krevní sraženina vznikající v cévách se obtížně detekuje dříve, než se některá z nich ucpe a vznikne infarkt. Tým prof. Gregoryho Lanzy z lékařské fakulty Washington University v St. Louis připravil nanočástice tvořené jádrem z milionů atomů bismutu a obalem z molekul mastných kyselin. Organický obal spolehlivě zabrání tomu, aby se ionty jedovatého kovu dostaly do krevního oběhu a zajistí jejich přednostní zachycení v krevní sraženině. V kombinaci se speciální rentgenovou počítačovou tomografií, která dokáže rozlišit i jednotlivé vlnové délky použitého záření, lze pak spolehlivě rozpoznat bismut a určit tak polohu a množství krevní sraženiny. U řady lidí bude možné zahájit terapii dříve, než se dostanou do stavu bezprostředně ohrožujícího jejich život.

Pes a jeho psovod

2.2.2011

Chování policejních psů určených k vyhledávání drog a trhavin ovlivňuje očekávání jejich psovodů. V pečlivě navržených experimentech to zjistila Lisa Lit z University of California v Davisu se svými kolegy. Očekává-li psovod v zavazadle kontraband, jeho pes často dává falešně pozitivní signál, i když mu psovod vědomě žádnou informaci nepředává. Zřejmě to dokáže rozeznat z nepatrných změn chování, svalového napětí a možná pachu svého psovoda. První studii na toto téma publikoval německý psycholog Oskar Pfungst v roce 1907. Šlo o zázračného koně, který dokázal počítat a úderem kopyta sděloval správné výsledky. Ve skutečnosti se řídil výrazem tváře a postojem tazatele. Efekt Chytrého Hanse nebo Chytrého Honzy, jak se onen oř jmenoval, je dodnes pojmenování pro situace, kdy tazatel nevědomky signalizuje zkoumaným osobám správné odpovědi. I v případech, kdy tazatel o těchto signálech ví, nedokáže je zpravidla účinně potlačit. Vliv psovodů na práci svých svěřenců pro praxi valného významu nemá, protože prohlídkou zavazadla lze snadno odhalit skutečnost. Nicméně je třeba ho brát v úvahu při výcviku psů, kdy by nikdo z přítomných neměl vědět, kde je ukryta cvičná droga.

Snímání otisků prstů z tkanin

1.2.2011

Joanna Fraser a její kolegové z University of Abertay v Dundee a Scottish Police Services Authority podstatně zdokonalili metodu snímání otisků prstu z tkanin. Ve vakuové komoře na zkoumané textilii nejprve vytvoří napařováním velmi tenký zlatý film. Ten pokryjí stejným způsobem vrstvou zinku, který se však na zlata přichytí jen v místech, kde pod ním žádné otisky nejsou.

Den otevřených dveří na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně

1.2.2011

Tradiční akce, při které Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT nabídne zájemcům o studium i z řad veřejnosti možnost prohlédnout si výukové prostory a špičkové biomedicínské laboratoře, proběhne 4. února mezi 11 a 15 hodinou. Nevšední program letos zahájí vystoupení samotných studentů FBMI, jenž humornou formou představí návštěvníkům všechny studijní obory, které jsou na fakultě vyučovány. Akce proběhne v budově fakulty na adrese nám. Sítná 3105, Kladno.

Samotné studium na FBMI v odlehčené formě si budou moci návštěvníci v průběhu dne vyzkoušet prostřednictvím získávání zápočtů do tzv. Indexů prenatálního studenta FBMI ČVUT. Připravena je pro vás celá řada zajímavých předmětů. V robotice se naučíte svaly ovládat robotickou ruku ROBORUK, v laboratoři optiky ověříte pomocí speciálních optometrických přístrojů svůj zrak nebo v laboratoři biomechaniky vyzkoušíte svou rovnováhu na balanční plošině. Z lékařských předmětů využijete například znalosti patologie pro stanovení diagnózy „umělého pacienta“ firmy METI, prvního svého druhu v ČR. Dlouhý výčet připravených předmětů a experimentů, doplňuje nová unikátní učební pomůcka, která vznikla na fakultě ve spolupráci se společností GHV Trading. Jedná se o mobilní rozvaděč s prvky systému MEDICS pro laboratorní měření silnoproudých rozvodů v lékařských zařízeních. Zde na fakultě je využíván ve spojení s naším simulovaným pracovištěm jednotky intenzivní péče a vedle výuky studentů slouží i pro zácvik současných pracovníků zdravotnických zařízení.

Více o programu Dne otevřených dveří a Fakultě biomedicínského inženýrství naleznete na stránkách http://fbmi.cvut.cz.

Diskuse/Aktualizace