Ze života mořských korálů

31.5.2002
fluoreskující korál

Mikrobiologům z University of Illinois v Urbana-Champaign se podařilo identifikovat původce choroby, která hubí korály po celém světě. V napadeném místě vzniká tmavé prstence relativně rychle migrující po útesu. Za nimi zůstávají pouze prázdné vápencové schránky. Jak ukázala analýza RNA, za tuto spoušť zodpovídá hlavně vláknitá fotosyntezující bakterie Phormidium corallyticum, není však sama. Vytváří však jakýsi film, ve kterém mohou žít i jiné druhy bakterií. Teprve tato hromadná infekce korály zahubí.

Nicméně ne všechny korálové útesy jsou mrtvé. U floridského pobřeží se podařilo pozorovat zajímavý jev - fluorescenci korálových útesů. Při ozáření modrým světlem svítí koráli na kratších vlnových délkách. Mechanismus tohoto jevu se zatím nepodařilo vysvětlit.

Klínové písmo on-line

30.5.2002
ukázka klínového písma na cihle z přelomu 7. a 8.století př.n.l.

Klínové písmo, které vzniklo před pěti tisíci lety a bylo používáno v Babylóně, Chaldejsku a dalších mezopotámských civilizacích, bude dostupné v elektronické formě. Bude k dispozici jak jeho grafická podoba (dokonce v 3D verzi), tak anglický překlad pořízený týmem vedeným Stevem Tinneym, expertem na sumerské jazyky z Archeologického a antropologického muzea Pensylvánské university.

Běžné potraviny stejně rizikové jako geneticky modifikované

29.5.2002

United States General Accounting Office, vyšetřovací orgán Kongresu, jakási obdoba našeho Nejvyššího kontrolního úřadu, vypracoval zprávu o možných rizicích geneticky modifikovaných potravin. Citujeme z ní: "Geneticky modifikované potraviny představují srovnatelné riziko jako běžné potraviny: obsahují alergeny, toxiny a látky zhoršují vstřebávání živin. Před uvedením geneticky modifikovaných potravin na trh vyhodnocují odborníci tato rizika, aby posoudili jejich možné zvýšení, což se u běžných potravin standardně neděje."

Nejvíce uživatelů internetu bude záhy v Číně?

28.5.2002

Zní to možná dost neuvěřitelně, ale Čína nyní zaujímá druhé místo na světě v počtu uživatelů internetu v domácnostech. Velice rychle dohání svými 56,6 miliony účastníků internetu Spojené státy, kde jich nyní je 166 milionů. Počet čínských uživatelů nyní vzrůstá o 6 % každý měsíc. Obchodní svět pochopitelně velice zajímá, že se Čína stává největším trhem pro internetové služby. Očekává se, že do pěti let bude mít doma přístup k internetu každý čtvrtý Číňan.

"Ultra" PC

27.5.2002

V dubnu tohoto roku byl na konferenci Window Hardware Engineering v Seattle (USA) přestaven první "ultra" osobní počítač. Společnost OQO (vyslovuje se ou-kju-ou) ze San Fransisca předvedla přístroj 12,5 cm široký, 7,5 cm vysoký a pouze 2,2 cm tlustý. Navzdory svým miniaturním rozměrům obsahuje plně funkční Windows XP běžící na 1GHz procesoru Crusoe TM 5800 vyrobeném firmou Transmeta Corporation, má 4-palcovou barevnou dotykovou obrazovku, 256MB RAM, 10 GB hard disk a 802.11b bezdrátové připojení.

Tento model společnosti OQO může vytvořit zcela novou kategorii přenosných počítačů. Jako univerzální příruční zařízení může být snadno využito jako stolní počítač nebo notebook, ale lze ho vzít v kapse obleku prostě kamkoliv. Jory Bell, prezident a ředitel OQO, prohlásil : "Vytvořili jsme zařízení, které je odpovědí na současné rychle rostoucí požadavky a očekávání současných uživatelů počítačů. Učinili jsme stálé připojení na Internet realitou."

Další pokrok při studiu AIDS

26.5.2002
schematický náčrtek řezu virem HIV, uvnitř vidíme nukleovou kyselinu RNA, kulatou schránku tvoří bílkovina (University of Oregon)

Při infekci HIV jsou hlavním cílem viru lymfocyty CD4 (druh bílých krvinek), takže dochází k jejich k úbytku, což vede k narušení imunitního systému. Otázka je proč a jak buňky ubývají, když infikovaných, které hynou vlivem infekce, nikdy není moc. Jsou dvě možnosti. Buď jich v průběhu nemoci vzniká v thymu méně nebo rychleji ubývají. Podle posledních publikovaných výsledků se zdá, že jich sice vzniká stejně, ale pak se rychleji aktivují a hynou. Jde o důležitý poznatek z hlediska pochopení mechanismu nemoci, byť z něj zatím neplyne žádný jasný závěr pro léčbu, který by se dal hned využít.

VĚDA, VÝVOJ a PODNIKÁNÍ v ČESKU

25.5.2002

V předcházejícím editoriálu Česko opět na křižovatce dějin (17. 4. 2002) jsme stručně rekapitulovali historii a současný stav aplikací výsledků výzkumu a vývoje v podnikání v České republice. Dospěli jsme k závěru, že česká populace disponuje "mentálním nastavením" příznivým pro zavádění inovací nutných pro stimulaci ekonomického růstu a následně i zvyšování životní úrovně. Konstatovali jsme však rovněž, že pro využití tohoto "mentálního nastavení" by se muselo zcela zásadně změnit paradigma, které vědu, výzkum, vývoj a jejich aplikace v podnikání obestírá. Doložili jsme, že pokud nebudou v dohledné době přijata zásadní opatření pro kvalitativní zvýšení intenzity zavádění technologických inovací do podnikání, perspektivy naší země v globálním světě jsou značně pochmurné. V tomto příspěvku se pokusíme nastínit, co by mělo být cílem uvedených změn a jak by měla vypadat přijímaná opatření.

Úplný text najdete zde.

Další úspěšné testy bezpilotních letadel

25.5.2002
start bezpilotní letounu z paluby letadlové lodi, foto U.S. Navy/Brian Read Castillo.

V úterý 21. května t.r. oznámily US Air Force úspěšné provedení 14 minutového testovacího letu dalšího prototypu bezpilotního bojového letadla s označením X-45A na Edwardsově letecké základně. X-45A je prototyp modelu s jehož masovým nasazením počítá US Air Force v budoucích leteckých bojových operacích. Je vybaven "neviditelným" pláštěm (stejně jako letadla stealth) a vyzbrojen "chytrou" municí. Celkem může nést až 1300 kg bomb a akční radius bude 1200 km. Jeho bojové nasazení se předpokládá zejména v první vlně leteckého útoku při ničení protileteckých zařízení nepřítele. V boji budou následníci X-45A působit ve skupinách po čtyřech strojích kooperujících mezi sebou. Každá skupina bude ze země dálkově kontrolována svým lidským velitelem, ale letadla budou útočit i do značné míry autonomně a postup a výsledky akce reportovat dodatečně. Plukovník amerického letectva Mike Leahy poskytl další podrobnosti o projektu vývoje bojových bezpilotních letadel : financován je agenturou DARPA, své úsilí v něm spojily dvě organizace amerického letectva sídlící na Wrigh-Pattersonově základně US Air Force - Air Force Research Laboratory a Aeronautical Systems Center - s divizí rozvinutých technologií Phantom Works společnosti Boeing. X-45A má tvar bezocasého křídla nesoucího motor, jeho délka je 9 metrů, je přes dva metry vysoké a jeho rozpětí je přes 11 metrů. Váží 3,5 t. Při testovacím letu dosáhlo rychlosti 360 km / hod a vystoupalo do výšky 2500 M. Ředitel výzkumné laboratoře amerického letectva pro bezpilotní letouny David Lanman k tomu říká : "věříme, že X-45 změní způsob vedení válek". Americké letectvo již disponuje bojovými bezpilotními letouny Predator, které se velmi osvědčily v Afgánské válce (viz editorial AKADEMONu z 12.3.2002), ty však byly původně konstruovány jako průzkumné. X-45 však představuje další vývojový stupeň. Od samé počátky bylo konstruováno jako "letadlo prvního útoku" určené k napadání nejnebezpečnějších center nepřátelské protivzdušné obrany. Bezpilotní letadla jsou výrazně levnější než letadla pilotovaná. Cena jednoho kusu dosáhne 15 milionů dolarů. Náklady sériové výroby X-45 se odhadují asi na polovinu nákladů na výrobu F-16, pilotovaného supersoniku používaného pro plnění obdobných úkolů americkým letectvem v současné době, náklady na jeho provoz jsou však ve srovnání s F-16 pouze čtvrtinové. Hlavní úspora při srovnání pilotovaných a bezpilotních letadel však vyplývá ze skutečnosti, že bezpilotní letadla nejsou trvale opotřebována tréninkovými lety nutnými k udržení bojové připravenosti pilotů - na rozdíl od pilotovaných letadel tráví většinu svého života ve skladu. Doba jejich životnosti se proto odhaduje na 10 - 20 let.

akademon.cz 15.5.2013: Včera v 11.18 místního času úspěšně odstartoval z paluby americké letadlové lodi USS George H.W. Bush plující u virginského pobřeží první bezpilotní letoun vůbec. Šlo o typ X-47B vyvíjený společností Northrop Grumman jako bezpilotní bojový letoun pro letadlové lodě. Na ostré přistání si zatím jeho tvůrci netroufli, protože přistání na letadlové lodi patří k nanejvýš obtížným leteckým manévrům. Letoun se několikrát těsně přiblížil k lodi a po 65 minutách letu přistál na základně námořního letectva Patuxent River v Marylandu. Foto U.S. Navy/Brian Read Castillo.

Následující tabulka shrnuje základní údaje o letounu X-47B:

Délka 11,63 m
Maximální rozpětí 18,92 m
Výška 3,1 m
Váha bez nákladu 6.350 kg
Nosnost 13.865 kg
Rychlost 0,9 Mach
Dolet 3.889 km
Vzestup 12.190 m

akademon.cz 11.7.2013: Bezpilotní letoun amerického námořnictva úspěšně přistál na letadlové lodi. Tím splnil nejobtížnější manévr, s jakým se pilot může setkat. Letoun X-47B přeletěl z námořní letecké základny Patuxent River v Marylandu a přistál na palubě letadlové lodi USS George H.W. Bush plující 112 km od virginského pobřeží. Prolétl obdobnou trasu jako při květnovém testu startu z letadlové lodi, jenom opačným směrem.

Stabilní nestabilní sloučenina

24.5.2002
pentamethylcyklopentadien

Pentamethylcyklopentadienylový kation, látka dlouho pokládá za tak nestabilní, že její existence není možná, byl syntézován chemiky z Northwestern University v Illinois, USA. Existenci této molekuly umožňuje skutečnost, že vazebné elektrony uhlíkové cyklu jsou lokalizovány, tedy vyskytují se mezi atomy, které váží dohromady. Pokud by tyto elektrony byly delokalizováné (pohybující se po celém cyklu), reaktivita pentamethylcyklopentadienylového kationtu by byla mnohem vyšší, což není příliš obvyklé. Delokalizace elektronů molekulu zpravidla stabilizuje, např. u benzenu.

Dvacátá druhá aminokyselina

23.5.2002
pyrolysin, 22.aminokyselina (obr Joseph A. Krzycki

Až donedávna jsme se domnívali, že jakkoli velké molekuly bílkovin všech organismů sestávají jen z 21 aminokyselin spojených do řetězce v různém počtu a pořadí. Původně bylo identifikováno pouze 20 aminokyselin a k nim přibyla v roce 1986 dvacátá první. Nyní se pracovníkům Ohio State University podařilo identifikovat dvacátou druhou - pyrrolysin. Nová aminokyselina je součástí klíčových enzymů metanogenních bakterií.

Prof.Arnošt Kotyk (Masarykova univerzita v Brně) k tomu 20.1.2003 doplňuje: V březnu 2002 objevená další aminokyselina, vyskytující se v proteinech archebakterie Methanosarcina barkeri, obdržela od Názvoslovné komise Mezinárodní unie pro biochemii a molekulární biologii třípísmennou zkratku Pyl a jednopísmennou zkratku J. Jde o poněkud nešťastně pojmenovanou aminokyselinu pyrrolysin, což na první pohled svádí k domněnce, že jde o jakýsi pyrolysin, podobně jako známe pyroglutamovou kyselinu. Jde tu o lysin, esterifikovaný na vzdálené NH2-skupině pyrrolkarboxylovou kyselinou. Autorovi byla navržena změna názvu (v angličtině) na pyrrolelysine nebo pyrrololysine.

Roboti jsou tady

23.5.2002

Společnost iRobot, dceřiná společnost Massachusetts Institute of Technology, vytvořila -s podporou grantu amerického ministerstva obrany - robota Morticia. I když se jedná o bojového robota, nenosí bomby ani palné zbraně. Jeho výzbrojí jsou akustické a optické senzory : vše, co zjistí, vysílá na základnu prostřednictvím bezdrátového spojení. Morticia je velmi schopný robot. Dokáže se prodírat bušem rychlostí až 15 km za hodinu, dokáže lézt po schodech, přežije pád na betonovou podlahu z výšky 10 m a dokáže se pohybovat a orientovat pod vodou - což není špatné na stvoření výšky 20 cm a délky pouhých 65 cm. Morticia je však rovněž pionýrem ukazujícím, jak se patrně roboti integrují do našeho každodenního života v nejbližších letech. Je prvním prototypem robotů, kterým zakladatelé společnosti iRobot, Rodney Brooks, Colin Angle a Helen Greiner říkají "Packrobots". Tito roboti mohou být zapakování do krabice, hozeni do nákladního prostoru dodávky a poté prohozeni oknem do kanceláře, kde je zabarikádován terorista se svými rukojmími. Díky svému pohybovému ústrojí dokáže lézt po strmých schodech nebo se postavil v případě, že se zvrhne hlavou dolů. V čelní části robota jsou dvě kamery, infračervený reflektor, reproduktor a řada zásuvek pro další přídavní zařízení a baterie. Helen Greiner, presidentka iRobot, říká "V Los Angeles máme nějaký únos rukojmí každé tři dny. Standardním postupem je poslat policejního důstojníka jako vyjednavače. Ten však může být zastřelen, což situaci ještě zhorší. Když se však místo člověka objeví komunikační robot, únosci jsou zaskočeni. Robot naváže kontakt a zprostředkuje vyjednávání, aniž by byly v ohrožení další lidské životy. Prvním jeho úkolem je rozhlédnout se a prověřit zda rukojmí jsou naživu, či zda vůbec existují." Společnost iRobot vyvinula řadu dalších robotů pro různé účely. Robot pojmenovaný CoWorker vás může zastoupit při různých konferencích a jednáních. Je dálkově ovládaný a dokáže se pohybovat v jednacím sále, procházet dveřmi a obcházet překážky. Veškeré zachycené obrazy a zvuky přenáší dálkově na obrazovku ve vaší pracovně. Obráceným směrem přenáší váš hlas a tím vám umožní plnohodnotnou účast na jednání, které se může konat v místě od vaší pracovny tisíce kilometrů vzdáleném. Dalším robotem je devět metrů dlouhý robot, který dokáže šplhat dolů naftovými vrty a provádět měření ve velkých hloubkách. Spotřební divize iRobot vyvinula robot nazývaný My Real Baby (Mé skutečné děcko), kterých na vánoce 2000 prodala více než 100 000 kusů jako hračky pro děti. Řada expertů se domnívá, že ne počítače do ruky, ale právě tito roboti představují skutečnou revoluci v přenosném počítání (mobile computing). Jejich čelným představitelem je Toshitada Doi, jeden z vedoucích ředitelů Sony, pod jehož vedením byl vyvinut známý robot Argo, který říká : "K technologickým zlomům dochází každých deset let. V osmdesátých letech byly špičkou technologií osobní počítače,v devadesátých Internet a v první dekádě třetího tisíciletí to budou humanoidní roboti." Je možné, že další vývoj, do kterého se zapojuje stále více společností mu dá za pravdu. V čele tohoto směru kraluje Japonsko, které na veletrhu Robodex představuje desítky prototypů, o kterých jejich výrobci předpokládají, že budou brzy na trhu. Mezi nimi jsou Guard Robo C4, bezpečnostní robot vyvinutý společností Sogo Keibi Hosho Corp. (zatím o ceně 9,5 milionu jenů), humanoidní robot HOAP-1 z dílny Fujitsu Automation Ltd a SDR-4X, bavící robot vyvinutý Sony Corp (oba v ceně okolo 5 milionů jenů). Úklidový robot od Macushita Electric Industrial Co. a domácí hlídač od Sanyo Electric Co. mají být k dispozici v prakticky použitelné verzi do dvou let. Humanoidní robot Asimo, navržený Honda Motor Co., dokáže chodit a dokonce i tancovat, ale ovládání horní poloviny těla je dosud slabé. Pro jeho plánované použití jako průvodce při cestě do práce vyžaduje ještě značné vylepšení. I když pokroky ve vývoji humanoidních robotů jsou značné, přesto odborníci odhadují, že na roboty skutečně věrně napodobující pohyb člověka si ještě nejméně deset let počkáme. Příslib obrovského trhu, který za tuto dobu pro takové modely vznikne, však žene všechny výrobce do obrovských výdajů na jejich vývoj.

Hýbáme elementárními částicemi a atomy

22.5.2002

Stále se zmenšující rozměry nejrůznějších, hlavně elektronických zařízení, nás dříve či později postaví před nutnost ovládat pohyb jednotlivých elementárních částic.Řídit pohyb jediného elektronu už umíme. Jednoduše řečeno, vytvoříme-li vodivý kovový terčík dostatečně malý, získá jediným elektronem takový potenciál, že další elektron bude odpuzovat. U nenabitých fotonů to je složitější. Zajímavý experiment provedli pracovníci University of Maryland. Drobné otvůrky ve zlaté folii, mnohem menší než vlnová délka světla, vyplnili vhodným polymerem. Foton, který dopadne na jeden povrch zlaté foli,e excituje povrchové elektrony. Ty pak předávají získanou energii dalším povrchovým elektronům, takže foton "proteče" otvorem a na druhé straně je opět vyzářen. Teorie předpovídá, že stačí jediný foton k tomu, aby právě za přítomnosti polymeru v otvoru změnil jeho energetické poměry natolik, že průchod dalšího fotonu není možný. Tomu nasvědčují provedené experimenty, protože svítíme-li na zlatou folii upravenou popsaným způsobem, existuje jistá mez, kdy zvyšování intenzity dopadajícího světla nevyvolá zvýšení intenzity procházejícího světla.

Jabez McClelland a jeho tým z amerického National Institute of Standards and Technology umí pomocí magnetické pole uchopit jediný atom chromu. Jeho přítomnost na místě detekují na základě fotonu, který po excitaci laserovým paprskem vyzáří. Proč použili zrovna chrom? Protože jde o atom s velkým magnetickým momentem, takže práce s ním je snazší.

Nová zbraň hromadného ničení

21.5.2002

Americká letecká puma BLU-118S, poprvé nasazená počátkem března 2002 v Afganistánu, bývá někdy označována za nový typ zbraně hromadného ničení. Přestože obsahuje "pouze" trhaviny klasické, její účinnost je srovnatelná s jadernou pumou malého kalibru. Její výbuch je dvoufázový. Nejprve tlaková vlna rozptýlí v širokém okolí explozivní aerosol, který pak sám exploduje. S nasazení "thermobaric bomb", jak je anglicky nazývána, se počítá zejména proti bunkrům a jiným podzemním opevněním a krytům.

Nepřírodní život ?

20.5.2002
guanin, důležitá součást nukleových kyselin. Pojmenován byl podle guana, fermentovaného ptačího trusu, ze kterého byl prvně izolován

Všechny živé organismy na Zemi jsou založeny na jednoduchém principu uchovávání genetické informace v dlouhé dvojšroubovicové molekule DNA (deoxyribonukleové kyseliny) - komplexu tvořeného dvěma dlouhými molekulami vzájemně stočenými do dvojité spirály, jejím přepisu pomocí kratších molekul RNA (ribonukleové kyseliny) a posléze jejího promítnutí do syntézy mnoha tisíc různých enzymů (biologických katalyzátorů), řídících strukturu a průběh všech složitých biochemických procesů v systému nazývaném organismus. Právě objevení tohoto principu bylo patrně největším objevem druhé poloviny minulého století. Popsaný princip je nejen shodný pro všechny organismy, ale i jeho "technická realizace" je pro všechny organismy prakticky totožná. Víme, že genetická informace je kódována univerzálním čtyřpísmenným kódem, který reprezentují čtyři různé báze (segmenty) na molekule DNA - adenin (A). guanin (G), cytosin (C) a tymin (T). Tyto báze jsou párové v tom smyslu, že dvojice A - T a G - C jsou prostorově komplementární. Pořadí bází na dlouhé molekule DNA představuje "zápis" genetické informace. Druhá molekula šroubovice - komplementární molekula DNA - má na protějších místech párové báze. Tato struktura umožňuje přepis genetické informace tak, že se - po rozvinutí dvojšroubovice - podle jedné molekuly vytváří molekula komplementární složená z párových bází. Víme také, že "informační smysl" mají vždy trojice bází jdoucích za sebou, tzv. kodón. Ty představují kód vždy pro jednu aminokyselinu, která je základním stavebním kamenem bílkovin, tedy i enzymů řídících procesy v lidském organismu. Pořadí kodónů na příslušném řetězci DNA (resp. po přenosu na RNA) tak kóduje pořadí aminokyselin v bílkovině, která je v této části genetické informace zakódována. Všechny bílkoviny známé s živých organismů jsou tvořeny pouze dvaceti aminokyselinami (i když aminokyselin existuje mnohem více), různých kodónů - třípísmenných kombinaci ze čtyř prvků - však může být celkem 64. Některé kodóny totiž kódují stejné bílkoviny a některé naopak vůbec žádné (nesou informaci o začátku a konci sekvence kódující určitou bílkovinu). Na otázky proč se biologický kód vyvinul právě takto a zda tomu někdy v historii života na Zemi bylo jinak neumíme dosud odpovědět. Zajímavý pohled na tento problém vrhají však nové objevy vědeckého týmu vedeného Ichiro Hiraem a Shigeyukim Yokohamou v rámci projektu Yokohama Cytologic Project v japonském Saitama, který přistoupil k tomuto problému zcela originálním způsobem. Japonský tým překročil totiž omezení daná přírodou tím, že syntetizoval nový pár komplementárních bází, nazývaných v jejich článku v Nature Biotechnology S a Y. Mají stejné vlastnosti jako přírodní báze A, G, C a T a proto se podařilo je navázat do molekul dvojšroubovice DNA bez jejich poškození. Analogickým postupem zabudovali nové báze do molekul RNA a systému zajišťujícího promítnutí genetické informace od syntézy bílkovin tak, že nově vzniklým kodónům (obsahujícím některou z nově syntetizovaných bází) přiřadili aminokyseliny, které dosud do bílkovin v normálních živých organizmech zabudovány nejsou. Vytvořili tím systém - představující rozšíření existujících živých systémů - který umožňuje v genetické informaci kódovat vytváření molekul z většího počtu aminokyselin než je původních 20, používaných přírodou. Funkci tohoto systému prověřili zatím pouze v extraktu bakteriálních buněk : syntéza "nepřírodní" bílkoviny v něm skutečně proběhla. Souběžně s japonským týmem se touto problematikou zabýval tým ze Scripps Reseach Institue v La Jolla (Kalifornie, USA) vedený Peterem Schultzem a Lei Wangem. Poněkud jinou technologií se jim podařilo modifikovat bakteriální mechanismus exprimace (vyjádření) genetické informace tak, že vytvářel bílkoviny složené z 21 místo 20 aminokyselin. "Nepřírodní" bílkoviny tak dokázali vytvořit přímo v živé (bakteriální) buňce. Uvedené výsledky jsou pouze prvními kroky na cestě, jejíž konec lze dnes pouze stěží dohlédnout. Nejen, že mohou přinést řadu odpovědí na otázky související se vznikem a podstatou života, ale mohou mít i nedocenitelné praktické přínosy. Syntéza "nepřírodních" bílkovin může přinést nejen enzymy s funkcí lepší než přírodní enzymy, ale i řadu nových sloučenin se zcela novými chemickými vlastnostmi s velmi širokou paletou použití.

Severino Antinori - světec, lhář a nebo zločinec?

19.5.2002

Vůči klonování člověka lze vznášet námitky z nejrůznějších hledisek. Mnohá stanoviska jsou silně ovlivněna subjektivním názorem kritika (např. náboženstvím, které vyznává, nebo filosofickým náhledem na svět). Diskuse založené na těchto argumentech neberou konce a lze v nich těžko najít bod, na kterém by se shodli všichni. Mimo jakoukoli diskusi je ale biologická nebezpečnost klonování člověka. Zkušenosti s klonováním zvířat hovoří výmluvně.

Úplný text najdete zde.

Chytrá auta

19.5.2002

Široké využití tzv. "adaptive cruise technology" (ACT - technologie adaptivního manévrování) - palubního počítačového systému automobilů vyvinutého pro automatické zabránění srážek aut - je stále ještě hudbou budoucnosti. Avšak některé luxusní modely, jako jsou např. Infiniti, Lexus, Mercedes-Benz a další se již nyní dodávají s elektronickým vybavením umožňujícím komunikaci vozidel mezi sebou a s čidly zabudovanými do chodníku, která detekují informaci o vozidlech jedoucích vpředu. Komunikace probíhá buď pomocí radaru nebo lidaru (světelný ekvivalent radaru). Steven Schladover z firmy California Partners for Advanced Transit and Highways říká : "Je to jako byste byli ve vlaku - ve vlaku aut. Nevidíte žádné mezery mezi vozidly a po nějaké době, kdy se cítíte divně, se většina lidí uvolní a řekne si "to je ale fakt dobrý" !"

Vzhledem k ceně tohoto zařízení - Lidar s příslušenstvím stojí asi 10 000 amerických dolarů - a k nutnosti adaptovat pro jejich využití též vozovky však rozšíření těchto systémů nelze očekávat příliš rychle.

Nesmrtící zbraně

18.5.2002
Vznik polyuretanu

Zvláštní, přísně utajovaný program Pentagonu financuje vývoj tzv. nesmrtících zbraní. Kromě jiného je jeho cílem vyvinout pomocí genové manipulace bakterie, které by napadaly a urychleně korodovaly kovy, betonové či asfaltové povrchy anebo rozkládaly maziva, pohonné hmoty a krycí nátěry. Zatím byla patentována bakterie rozkládající polyuretan, což je důležitá složka povrchů, pohlcujících radiové vlny radarů.

Podle zákona z loňského roku je sice vlastnictví mikrobů určených k destrukci materiálů ve Spojených státech zakázáno, ale jedna věc je mít a něco jiného je vědět, jak je vypěstovat.

Další ledovec

18.5.2002
Ledovec D-17 (foto NIC)

17.května se uvolnil další ledovec o délce 55 km a šířce skoro 11 km z Lazarevova pobřežního ledu u Antarktidy a nyní putuje pod označením D-17 Weddelovým mořem.

Klony útočí opravdu útočně

17.5.2002

Hvězdné války napadly planetu málem jako skutečná agrese. Ve čtvrtek se prý v 75 zemích světa přesně o půlnoci odehrála premiéra filmu "Hvězdné války II: Klony útočí". Noviny nám sdělily, že v Hollywoodu tábořily před premierovým kinem fanynky týdny, aby se na ně dostalo dobré místo. Do kina Chinese Theatre přiletěli na premiéru nadšenci až z Austrálie..... Proč ale nebýt zapáleným fanouškem sci-fi? Zvláště, když tvůrcům přináší nemalý zisk. Chicagští experti však tvrdí, že čtvrteční vpád Hvězdných válek na filmová plátna bude stát americké národní hospodářství 300 milionů dolarů. 16.května mělo totiž nepřijít do práce nebo se hodit marod na 2 600 000 Američanů. Experti to zdůvodňují zkušeností s premiérou filmu "The Phanton Menace", kdy v den premiéry takto šílelo 5 700 000 Američanů. Nadšení diváci oželí klidně svou denní mzdu, která činí v průměru 123 dolarů. Při této příležitosti se oživil dávný návrh, aby se pro oškubávaný rozpočet americké kosmonautiky našly dodatečné zdroje ve zdanění knih, komiksů, hraček a počítačových her s tématikou letů do vesmíru. Michael Williams, republikán z Alabamy, usilující o křeslo v americkém kongresu, navrhuje zdanění kosmonautické sci-fi ve výši jednoho procenta.

Nové použití GPS

17.5.2002

O tom, že pomocí technologie GPS (Global Positioning System) lze přesně určit polohu na Zeměkouli, nejspíš slyšel skoro každý. Existuje však i jiné využití této technologie, jak otestovali pracovníci Jet Propulsion Laboratory v americké Pasadeně. Pomocí nízko letící družice snímali signál z vycházejících a zapadajících družic systému GPS, kterých je kolem Země celkem 28. Jeho analýzou lze získat mnoho informací o lokální teplotě, tlaku, hustotě a vlhkosti atmosféry. Můžeme tak zpřesnit předpovídání počasí, ale i modely atmosféry důležité pro odhady vývoje klimatu, či třeba přesněji mapovat větry včetně stratosferických, důležitých pro leteckou dopravu.

Léky proti obezitě by šly na odbyt

16.5.2002

Podle agentury Reuters je čtvrtina Američanů obézní, což znamená že mají BMI (index tělesné hmotnosti, Body Mass Index) nad 30 a 60% má nadváhu (mají BMI nad 25). Každému, kdo kdy Američany viděl, to přijde silně přehnané - celých 85 % s nadváhou nebo obezitou? Jako potenciální "léky proti obezitě" byly na myších testovány 3 typy bílkovin. Fungování enzymu PTP1B (protein tyrosinfosfatáza 1B), jež umožňuje dle pokusů na myších přejídání tuky a cukry bez tloustnutí, má svou logiku - tyrosinfosfatáza hraje významnou roli v energetickém hospodářství organismu. Když je protein PTP1B spojen u myší s obezitou, není divu, že působí na leptin (hormon tukové tkáně, který však u člověka na rozdíl od myší nesnižuje hlad) a na inzulín. Třeba se podaří vyrobit pilulku, která bude PTP1B blokovat - bude to ale trvat dlouho a kdoví, co vše to bude u lidí dělat. Už samo ohlášení takové pilulky zvedne ceny akcií vyrábějící firmy, tak jako tomu bylo s leptinem - než bublina splaskla. Někdo na tom mezitím hodně vydělal. Další testovaný protein (Acrp 30, adipocyte complement - related protein) má podobnou šanci, přes své podivné jméno.

Nejserioznější se zdá být přístup pracovníků Univerzity v Cambridge. Testovali enzym UCP3 (uncoupling protein, rozpojovací protein), jež odděluje normálně v organismu spřažené chemické reakce oxidaci a fosforylaci (vzpomeňme, že první zmiňovaný protein je fosfatáza) Výsledkem je zvýšený výdej energie jako tepla a tudíž hubnutí - už kdysi dávno se to zkoušelo s jiným "rozpojovačem", dinitrofenolem, naneštěstí ničícím játra. Obecně stále platí, že všechny "rozpojovače oxidace od fosforylace" jsou toxické!

Spor o nejstaršího savce

15.5.2002

Fosilie nedávno nalezená v provincii Liaoning na severovýchodě Číny je možná paleontologickým dokladem nejstaršího placentálního savce. Vzhledem k neobyčejně dobrému zachování (na povrchu těla lze rozlišit dokonce jemnou srst) je možné do detailů zrekonstruovat celkový vzhled těla. Zařazení k placentálům však bylo provedeno klasicky, na základě typické dentice, protože placenta se jako ostatní měkké orgány těla nezachovala. V křídových sedimentech této oblasti Číny bylo v poslední době objeveno mnoho nesmírně zajímavých fosilií (připomenout lze například nejstarší nepochybné ptáky nebo "opeřené" dinosaury) a v tomto kontextu tedy nález placentálního savce není nijak výjimečný. Mnohem důležitější je debata o průkaznosti datování štěpení fylogenetických linií pomocí metod molekulární biologie, kterou tento nález znovu oživil. Existence nejstarších placentálních savců je tímto nálezem paleontologicky doložena do doby před 125 mil. let, zatímco pomocí zmíněných molekulárních metod byla kladena do doby před max. 104 mil. let. Kontroverze mezi molekulárními biology a paleontology tudíž pokračuje.

Předimplantační genetická diagnostika a její etická úskalí

15.5.2003

S rozvojem medicíny, biologie a genetiky zaznívá stále častěji otázka, zda smíme provádět všechno, co provádět dovedeme. Předimplantační genetická diagnostika (PGD) si nezadržitelně razí cestu do každodenního života obyvatel rozvinutých zemí. Není zdaleka tak zprofanovaná jako klonování, neprotestují proti ní v bouřlivých demonstracích nejrůznější aktivisté jako proti genetickým modifikacím. To ale neznamená, že tato technika nemá své morální, právní a etické "háčky".

Úplný text najdete zde.

DARPA financuje nové (nejen) ničivé technologie

14.5.2002

DARPA - agentura amerického ministerstva obrany, která financovala vznik Internetu, má úspěšnou strategii pro rozvoj a využívání inovací. Jak se ukazuje, má také v zásobě velké množství nových technologií, které změní zcela tvář budoucích bojišť. Mnoho z nic souvisí s nasazením bezpilotních letounů, o kterých se již v AKADEMONu opakovaně psalo (článek Supersoniky z jiného úhlu, 18. 11. 2001 a editoriál Bezpilotní letadla, 12. 3. 2002). Poslední hit byl k vidění ke konci minulého roku na zkoušce 1,5 m velkého bezpilotního letadélka vyvinutého vědci Kalifornské university v Berkeley. Toto letadlo mělo pod křídly připevněno šest pouzder velikosti vlašského ořechu. Každé pouzdro, obalené narůžovělým plastikem, obsahovalo senzor magnetického pole, krátkovlnný radiový vysílač, anténu a mikroprocesor s malou spotřebou energie poháněný baterií. Letadélko vzlétlo do výšky dvou kilometrů a odhodilo svůj náklad postupně podél zaprášené silnice. Zanedlouho poté, jak bylo plánováno, po silnici projelo několik nákladních aut. Přístroje v pouzdrech detekovaly magnetické pole generované projíždějícími auty, předaly si tuto informaci navzájem, vyhodnotily ji a vyslaly zprávu o poloze aut, jejich rychlosti a směru jízdy zpět na dálkově řízené letadélko kroužící nad nimi. To pak tuto zprávu předalo výsadkářům a vědcům čekajícím na terénní základně americké námořní pěchoty v Twentynine Palms, Kalifornie. Použité detekční soupravy byly dosud prototypy a trvalo dny, než se je podařilo vyladit dostatečně pro docílení žádoucích výsledků. Jednoho dne však tisíce podobných zařízení - pouze ještě menších, možná tak jako malé kaménky - budou využívány pro sbírání a vyhodnocování informací o pohybech nepřítele na bojišti i v jeho hlubokém týlu. Jejich využití však může být mnohem širší : mohou informovat o stavu úrody, záplavách, znečištění nebo čemkoliv dalším vyžadujícím plošné monitorování. Realizace takové vize je samozřejmě ještě daleko a vyžaduje další výzkum prakticky ve všech oblastech - od rozvoje mikrosenzorů, mikropocesorů s malou spotřebou a výkonných miniaturních baterií až po vývoj nových materiálů. Je to však veliká výzva. A po její realizaci je zde velký mecenáš - Defense Advanced Research Project Agency (DARPA), která financuje výzkum ve všech těchto směrech.

Inteligentní minohledačka

13.5.2002
robot pro hledání min a jeho autor

Současné minohledačky nejsou nic více, než prosté detektory kovů, jež můžete koupit v každé lepší prodejně řemeslnických potřeb. Jde vlastně o oscilační obvod s velkou cívkou. Při přiblížení k dobře vodivému materiálu (kovu) se změní parametry cívky, což se projeví změnou frekvence kmitání celého obvodu. Fyzik Carl Nelson z Univerzity Johna Hopkinse připojil k celému zařízení počítač, jehož software vyhodnocuje změnu signálu a je schopen odlišit minu třeba od prázdné plechovky od konzervy. Nové zařízení lze ovládat dálkově anebo může rovněž fungovat samostatně jako robot a výrazným způsobem může zlevnit likvidaci minových polí. Vzhledem k tomu, že na místech válečných konfliktů, od Bosny po Afganistan, stále leží ukryto obrovské množství funkčních min, nová minohledačka nejspíš najde uplatnění.

Infračervené lasery

12.5.2002

Spoluprací britských a italských fyziků vznikla laser emitující infračervené záření o frekvenci 4,4 THz. Zařízení tvoří 1500 nanometrových střídajících se vrstev arsenidu galitého a arsenidu galito hlinitého. Nejde tedy o klasický polovodičový laser. Světelné kvantum vyzáří elektron při přeskoku z jedné vrstvy do druhé, mnohokrát za sebou podle počtu vrstev. Hovoříme o kvantové kaskádě. Nevýhodou je, že tento laser pracuje pouze za teploty několika málo kelvinů.

Zajímavý jev pozoroval tým francouzských vědců pod vedením J.Greffeta. Infračervené záření z rozžhavených pevných těles je zpravidla nekoherentní a míří všemi směry. Nicméně upravený povrch karbidu křemičitého vyzařuje koherentní infračervené záření definovaným směrem.

Další ledovec na cestách

11.5.2002
Snímek ledovce C19 z 10.5.2002. Foto National Ice Center.

V posledních dnech se z antarktického Rossova pobřežního ledu odlomil ledovec C19 o rozměrech 200 x 31 km. V současné době se nachází východně od Rossova ostrova. Podle názoru odborníku z British Antarktic Survey jsou podobné události přirozeným jevem a nesouvisí s globální změnou klimatu.

Písmeno v pojmenování ledovce označuje místo jeho vzniku a číslice udává jeho pořadí od počátku pozorování.

Může káva zhoršovat cukrovku?

10.5.2002
struktura kofeinu

Příčiny vzniku insulinové rezistence (snížené citlivosti tkání k insulinu) jsou zkoumány od doby, kdy bylo zjištěno, že je příčinou diabetu II. typu. Dnes se již ví o vlivu životního stylu i genetických faktorech, avšak pátrání po příčinách stále pokračuje. Skupina lékařů z holandského universitního centra v Nijmegenu se rozhodla stanovit vliv kofeinu na insulinovou resistenci. Výsledek byl poměrně překvapivý. Při podání 4h trvající infuse cca 300mg kofeinu (odpovídá 3-4 kávám) došlo ke zvýšení insulinové rezistence o 15%! To znamená, že při poměrně běžné koncentraci kofeinu v krvi se výrazně zhoršuje zpracování glukosy i lipidů (především volných mastných kyselin). Samozřejmě, nelze z této studie usuzovat na vliv dlouhodobého požívání kofeinu, neboť pravděpodobně dochází k určité toleranci. Na druhou stranu, účinek současných léků, snižujících insulinovou rezistenci, se pohybuje také kolem 15%, takže by se účinky kávy a léků mohly navzájem rušit.

Pevná látka s nejnižší hustotou

9.5.2002

Dr. Steven Jones z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně připravil pevnou látku o nejnižší dosud známé hustotě, konkrétně 3 mg na kubický cm. Jeho prvenství zaznamenala i Guinessova kniha rekordů. V podstatě jde o velmi porézní sklo, připravené však nikoliv tavením, ale z roztoku s následným odpařením rozpouštědla. NASA plánuje využití tohoto materiálu jednak jako izolace, jednak pro zachycování částic při výzkumu komet.

Obživlé věci : čipy na všem

8.5.2002

Auto-ID centrum (Centrum pro automatickou indetifikaci) Massachusteského Technologického Institutu oznámilo začátek nové éry, kdy výrobky, zařízení a objekty s námi budou samy komunikovat prostřednictvím mikročipů zalitých v plastických visačkách, které budou připojeny prakticky ke všemu - počínaje kartony vajec, brýlemi, knihami a hračkami a konče nákladními auty a bankovkami. Tyto visačky jsou v současné době známy jako REIG (radio frequency identification tags - visačky identifikující pomocí radiové frekvence) a Auto-ID Centrum nazývá jádro jejich standardu ePC - electonic product code (elektronický kód výrobku). Společnosti jako Wall-Mart (největší velkoobchodní řetězec na světe), Gilette a Procer and Gamble již projevily zájem o využívání této technologie. A co se týče soukromí ? Výzkumník Accenture (dříve Andersen Consulting) Glover Ferguson k tomu říká : "Otázky narušení soukromí zde existují. Nepochybně zde bude velká veřejná debata co chceme a co ne. Ale technologie je zde. Nelze ji "odvynalézt" !"

A AKADEMON k tomu dodává : Elektronické visačky budou mít nepochybně velkou přidanou hodnotu pro výrobce a distributory zboží. Nepochybně mohou i změnit náš životní styl. Opravdu však informace na display naší ledničky, hlásící, že vajíčka v kartonu mají dva dny do projití (předaná radiem z jejich elektronické visačky) vyváží náš pocit nejistoty, že tatáž visačka předává někam - neznámo kam - informace o naší konzumaci vajec ? Veřejná debata předvídaná G. Fergusonem může být i velmi bouřlivá! A existence technologie ještě sama o sobě na volném trhu nezaručuje, že ji lidé budou kupovat !

Kdo zaplatí kosmické metaře?

7.5.2002

Americký Státní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) nemá peníze na ochranu umělých kosmických těles před srážkami se "smetím" v prostoru okolo naší planety. Odpadu, o který se zasloužil svým pronikáním do vesmíru člověk, už začíná být opravdu nezanedbatelné množství. Kosmického smetí o velikosti do deseti centimetrů - tříště z havarovaných družic, kousků nepotřebných částí kosmických lodí, zbytků nosných raket i dejme tomu nářadí, které kosmonautům ve vesmíru upadlo, má létat v okolí Země na 100 000 kusů. Každý z nich má dost energie, aby zlikvidoval nebo nepříjemně poškodil umělou družici Země. Větších úlomků má být 10 000 a jsou už naštěstí zaevidovány ve Spojených státech. Nyní však bohužel na tuto aktivitu docházejí peníze. Rozpočet na sledování nebezpečného smetí byl letos snížen na polovinu a pro příští rok stávající pramen patrně vyschne. Dosud se totiž peníze našly v části rozpočtu NASA věnovaném letům raketoplánu a výstavbě i provozu Mezinárodní kosmické stanice. Což zní logicky, protože kosmické smetí může ohrozit na životě i astronauty letící v raketoplánu nebo pobývající na Mezinárodní kosmické stanici. Právě na tuto aktivitu se rozpočet krátil. Mít přehled o "smetí" je však nevyhnutelně nutné a tak američtí "hlídači" vedení Nicholasem Johnsonem hledají nový zdroj finančního zajištění. Kde ho najdou, to se ještě neví. Náš astronom doc.RNDr.Luboš Perek, který se tímto problémem zaobírá v mezinárodním měřítku, by mohl povídat, jaké trable s kosmickým smetím lidstvo ještě bude mít...

Datalink do letících letadel

6.5.2002

US Air Force ve spolupráci s firmou Lockheed Martin demonstrovali novou technologii, která umožňuje přes satelity přenášet do a z letících letadel obrazy v reálném čase. Význam pro průzkumné lety, ale třeba i pro vyvíjené bezpilotní letouny je značný.

Dálkově řízené krysy

5.5.2002

Výzkumníci z Downstate Medical Center Státní university státu New York (USA) vyvinuli krysy dálkově řízené radiovými signály. Podstata technologie spočívá v implantování elektronických sond do oblastí mozku řídících pocity a chování těchto zvířat. Krysy jsou potom trénovány, aby na určité impulsy přicházející sondami reagovaly určitým způsobem. Na povrchu hlavy jsou sondy připojeny k miniatruní vysílačce, která přijímá vnější signály. Vytrénované krysy je možné řídit pomocí jednoduchého laptopu. Cílem tohoto postupu je vyvinout krysy - roboty, které by bylo možno využívat při průzkumných a záchranných operacích. Krysy mohou být naváděny dálkově přes ploty, skrz hromady sutin, do korun stromů či skrz potrubí až do vzdálenosti půl kilometru. Při připojení malé videokamery či detektoru výbušniny na hlavu zvířete se z krysy-robota stane neocenitelný pomocník při hledání zasypaných osob či nastražených bomb. Sanjiv Talwar, vedoucí výzkumného týmu, komentoval dosažený výsledek slovy: "Podařilo se nám vyvinout cestu, jak generovat zdánlivě velmi složité chování krys pomocí prosté metody "cukru a biče". Ty krysy téměř rozumí, co po nich chcete !". Ačkoliv záměry uvedeného výzkumu jsou bezpochyby humanitárního charakteru, řada lidí je znepokojena. "Musíme být velmi opatrní, jak daleko zajdeme s výzkumem v tomto směru" varuje Richard Andersen, nezávislý neurovědecký expert na Kalifornském technologickém institutu (CalTech). "Jeho možné důsledky jsou znepokojující !" Paul Glimcher, neurogiologický expert na New York University, tvrdí: "Techniky pro stimulaci mozku mohou být bezpochyby využity i u jiných druhů, včetně lidí !

A redakce AKADEMONu se k tomu ptá : Není to tak dávno, co jsme o této technologii četli ve vědeckofantastických románech (např. Neal Stephenson : Sníh, Talpress 2000). Za jak dlouho se objeví dálkově řízení vojáci ?

Dědičná informace rýže je přečtena

4.5.2002
zralá rýže setá (Oryza sativa), foto IRRI Images,  Creative Commons Attribution 2.0 Generic licence

Málokdo asi pochybuje o tom, že rýže (Oryza) je jednou z nejdůležitějších plodin. Zejména pro Asii. Od roku 1962 se počet lidí na tomto kontinentu více než zdvojnásobil. Produkce rýže vzrostla o 170 procent, ale rozloha půdy, na které je možné rýži pěstovat, se zvětšila jen o 30 procent. I proto se začalo s projektem stanovení nukleotidové sekvence genomu rýže, čili přečtení její dědičné informace. Z pochopitelných důvodů se na tento projekt soustředili Asiaté. Japonci se zapojili do programu soukromé biotechnologické firmy Syngenta, se sídlem ve Švýcarsku a Číňané vytvořili specializovaný ústav v Pekingu v Čínské Akademii věd. Kromě toho vznikl v USA Ústav IRRI (International Rice Research Institute), který získal prostředky z různých nadací a jehož důležitá součást je na Filipinách. V dubnovém čísle časopisu Science vyšly vedle sebe dva reporty, přinášející sice neúplnou, ale přesto zhruba dokončenou nukleotidovou sekvenci genomu rýže. Syngenta studovala rýži sp. japonica, Číňané rýži sp. indica.

Úplný text najdete zde.

Nová metoda léčení alergií

4.5.2002

Výzkum financovaný americkým National Institute of Allergy and Infectious Diseases (NIAID) vedl k syntéze molekuly, která blokuje receptory buněk imunitního systému, jež spouštějí alergickou reakci. Potenciálně jde o velmi nadějnou terapii, ovšem pokud bude u lidí bude fungovat in vivo. Testy in vitro (ve zkumavce) často poskytují výrazně lepší výsledky, než při podání jako lék. Současné léky blokují receptory histaminu, popsaný způsob vytvoření histaminu předchází. Výhodou je, ze tato látka působí pouze, pokud se receptory způsobující alergickou reakci aktivují, jinak nedělá nic. Nežádoucí účinky by tedy mohly být velmi malé. Avšak stejné receptory zprostředkují reakci proti parazitárním chorobám, jež tedy bude zablokována také. V civilizovaných zemích to není problém, výskyt parazitárních chorob je poměrně nízký. Ale v rozvojových zemích to může být velký problém. A podávání léku podle epidemiologické situace státu by zejména v Africe mohlo vyvolat odpor. Na druhou stranu, výskyt alergií je tam o dost nižší, takže bez tohoto nového přípravku určitě vydrží.

Neandrtálce jsme si idealizovali?

3.5.2002

V poslední době, kdy paleoantropologové začali připouštět, že i v našich žilách proudí část krve neandrtálců, se jevili tito tvorové jako mírumilovné bytosti. Tým Christopha Zollikofera z zuryšské univerzity však soudí, že neandrtálci v násilnickém chování nijak nezaostávali na našimi uznávanými předky Homo sapiens sapiens. Nově se zkoumala lebka neandrtálce, která byla nalezena v roce 1979 u St Césaire ve Francii. Ukazuje se, že jedinec, který žil před 36 000 lety, měl na lebce těžce poraněné čelo. Způsob zranění prý vylučuje, že šlo o úraz nezaviněný druhou osobou. Je zjevné, že šlo o drtivou ránu zasaženou nějakou ostrou zbraní. Jde o druhý nález toho, že se také u neadrtálců vyskytovalo násilí. Je značnou chybou naše prapředky podceňovat, ale idealizovat si je asi také není to pravé...

MOTOROLA představila systém na rozpoznávání tváří

2.5.2002

Nový systém na rozpoznávání tváří byl uveden do provozu firmou MOTOROLA. Jeho využití se předpokládá zejména při ochraně letišť a podobných citlivých objektů před teroristy. Výsledky testování na deseti různých lokalitách v USA jsou povzbudivé. Systém používá soustavy kamer pro snímání tváří v procházejícím davu, sejmuté portréty jsou potom porovnávány se vzorky v databázi zločinců a podezřelých osob. Když systém detekuje prvek databáze, vyšle obrázek podezřelého na lokální Internet, kde je okamžitě předán na mobilní telefony všech bezpečnostních agentů v dané oblasti. Na realizaci projektu se spolu s firmou MOTOROLA podílely i dvě další inovační firmy. Program pro automatické rozpoznávání, který je jádrem celého systému, vyvinula firma Visionics Corp. Tento program využívá matematických formulí umožňujících porovnávání tváří sejmutých kamerou s obrázky uloženými v databázi. Další společnost, Wirehound LLC, vyvinula technologii umožňující tyto obrázky zobrazit na telefonních přístrojích vyráběných MOTOROLOU. Oproti obdobným systémům zobrazujícím tváře procházejících pasažérů na obrazovky v kontrolní místnosti má systém vyvinutý MOTOROLOU přednost v tom, že samočinně předává obrázky přímo agentům v terénu. Nový mobilní telefon MOTOROLA s barevnou obrazovkou, umožňující využívání této aplikace, bude do prodeje uveden v létě.

Černé díry v centru kvazarů

1.5.2002
schema kvazaru: Vidíme akreční disk kolem černé díry, do něhož padá okolní hmota a výtrysky relativistických částic od pólů. Jejich délka může být několik mil. světelných roků. (kresba Don Dixon)

Nejnovější pozorování rentgenové záření 17 nejvzdálenějších kvazarů potvrdila již starší domněnku, že jejich energie pochází z obří černé díry ve středu. Doc.Josip Kleczek z Astronomického Ústavu AV ČR v Ondřejově upřesňuje: Energie, kterou kvazary vyzařují, je příliš vysoká, než aby mohla vznikat termonukleární reakcí. V kosmickém měřítku gravitace dokáže uvolnit z klidové energie hmoty až 60 %, zatímco termonukleární děje pouze 1%.

Podle Encyklopedie vesmíru, Academia, 2002 je kvazar kosmickým objektem s velikým posuvem spektra k červenému konci, tedy velmi vzdálený. V dalekohledu se jeví jako slabé hvězdy. Odtud pochází jejich název: angl. quasar je zkr. pro quasi stellar objects ("něco jako hvězdné objekty"). K. byly objeveny v r. 1963, a to jako optický protějšek mohutných rádiových zdrojů. Jejich spektra sestávají z širokých emisních čar, které se překládají na spojité spektrum. Velký rudý posuv spektrálních čar ve spektru k. svědčí o tom, ze to jsou kosmologické objekty ve vzdálenosti několika miliard světelných roků. Představují ranou vývojovou fázi galaxií. Vyskytovaly se v hojném počtu před několika miliardami let. Patří k nejvzdálenějším objektům ve známém vesmíru. Podle údajů NASA je možné, že staré kvazary jsou i zdrojem kosmického záření, tedy proudu elementárních částic a atomových jader.

Diskuse/Aktualizace