Přenos viru H5N1

31.5.2012

Virový protein hemaglutinin (HA) zprostředkovává vazbu viru na specifické buněčné receptory, ale změny v HA, které umožňují vazbu na lidské receptory, byly považovány za nedostatečné pro přenos H5N1 dýchacím traktem fretek, které jsou nejbližším modelem pro přenos viru mezi lidmi. Ukazuje se však, že pouhé čtyři mutace jsou potřebné pro přenos mezi fretkami viru obsahujícího H5HA a zbývajících genů pandemického viru H1N1. Další adaptace v jiných ptačích virech by byly zřejmě nutné pro zprostředkování přenosu úplného ptačího viru H5M1 mezi savci, ale lidské viry H1N1 a H5N1 jsou geneticky kompatibilní a výskyt virů obsahujících H5HA by mohl způsobit pandemii, protože lidé nemají imunitu k virům H5.

Protilátky ovlivní vodivost

30.5.2012
Chemická struktura širokospektrálního antibiotika enrofloxacinu

Nový, jednoduchý senzor pro zjišťování stop veterinárního antibiotika enrofloxacinu v mléku zhotovil australský tým pod vedením prof. J. Justina Goodinga. Enrofloxacin se využívá v zemědělství a může vstupovat do potravního řetězce. Do zkoumaného vzorku se přidají magnetické nanočástice na jejichž zlatém povrchu jsou přichyceny protilátky proti sloučenině, již chceme stanovat. Ty s ní zreagují a uvolní se tak z povrchu nanočástic. Nanočástice neizolované vrstvou protilátek magnetické pole uspořádá do větších struktur, které podstatně sníží odpor roztoku. Citlivé impedanční měření vodivosti pomocí zlatých elektrod může určit až jeden nanogram antibiotika v litru mléka. Na tomto principu bude možné sestrojit senzor prakticky na všechny sloučeniny, proti nimž existují protilátky.

Malé RNA podporují paměť

29.5.2012

Skupina malých RNA popsaná před šesti lety byla nyní objevena v mozku, kde zřejmě reguluje expresi genu hrajícího úlohu v paměti. Pracovníci Rockefellerovy univerzity a Kolumbijské univerzity analyzovali soubor malých RNA, které nekódují proteiny, v mořském měkkýši Aplysia. Identifikovali skupinu RNA (piRNA), které se vážou k proteinu Piwi. Komplexy piRNA a Piwi umlčují gen CREB2, který inhibuje paměť, tím že podporují připojení methylových skupin ke genu v přítomnosti serotoninu, což je neurotransmiter důležitý pro učení a paměť. Umlčení CREB2 podpoří schopnost neuronů měnit pevnost jejich vazby, což je klíčem k dlouhodobé paměti. Zmíněné malé RNA byly dosud nalezeny pouze v pohlavních orgánech.

Jak dostat bílkoviny do buňky

27.5.2012
Chemická struktura benzoxaborolu.

Léky založené na proteinech se jen těžko dostávají do cílových buněk. Pracovníci University of Madison ve Wisconsinu usnadnili jejich vstup připojením modifikované kyseliny borité s vysokou afinitou k cukrům běžně připojeným k proteinům; cílem bylo připojit benzoxaborol k RNáze A. Tento enzym zabíjí buňky, do kterých vstupuje a tím usnadňuje jejich detekci. Buňky křečků pohlcovaly protein s benzoxaborolem až pětkrát rychleji než bez tohoto bórového derivátu.

Zvonci hynou po nákaze prvoky

25.5.2012
Samec zvonka zeleného (Carduelis chloris), foto  Marek Szczepanek  2005, Wikimedia Commons, Svobodná licence GNU pro dokumenty.

Společná tisková zpráva České společnosti ornitologické a Státní veterinární správy: V posledních dnech se v Čechách objevují hromadné úhyny zvonků zelených, způsobené parazitickými prvoky bičenkami. K přenosu může docházet na krmítkách, důrazně proto doporučujeme ptáky až do zimy nepřikrmovat. Lidé se obávat nemusejí, nejde o ptačí chřipku ani jinou nemoc přenosnou na člověka. Jedná se s největší pravděpodobností o bičenku drůbeží (Trichomonas gallinae), která postihla zvonky a pěnkavy již v roce 2005 v Anglii. Od té doby se objevila ve Skandinávii a nyní i u nás. Bičenky se šíří přímým přenosem, vzdušný kyslík je zabíjí, nevydrží mimo ptačí tělo déle než několik hodin. Právě na krmítkách dochází ke kontaktu více ptáků, infekce se zde snadno přenáší. Pokud chceme ptákům pomoci, měli bychom s přikrmováním ihned přestat a začít nejdříve za prvních mrazů. Trichomonóza, jak se nákaze bičenkami říká, se vyskytuje především u holubů. V Anglii ale postihla i další ptáky, především zvonky a pěnkavy. Na některých místech se rozšířila natolik, že hnízdících ptáků těchto druhů ubylo o čtvrtinu, celkem přes půl milionu. Lidé se nákazy obávat nemusejí, ptačí bičenky nejsou přenosné na savce, tedy ani na člověka. K přenosu nákazy mezi ptáky může ale docházet na krmítkách. Foto Marek Szczepanek 2005.

Udržování auxinu na místě

24.5.2012
Kyselina indol-3-octová, nejvýznamnější přírodní auxin

Auxiny jsou klíčové hormony regulující růst a vývoj rostlin. Směrovaný transport auxinů mezi buňkami je zprostředkován přenášeči nazývanými PIN. J. Kleine-Vehn a spolupracovníci nyní identifikovali nový přenášeč auxinů nazvaný PILS, umístěný v endoplasmatickém retikulu. Tyto přenášeče regulují intracelulární hromadění auxinů a jeho metabolismus a udržují tak auxinovou homeostázu. To naznačuje, že kompartmentace auxinů je důležitá pro vývojové pochody.

Parazita zastaví parazit

23.5.2012
Zdroj:
D.C.Steinkraus et al., Zombie soldier beetles: Epizootics in the goldenrod soldier beetle, Chauliognathus pensylvanicus (Coleoptera: Cantharidae) caused by Eryniopsis lampyridarum (Entomophthoromycotina: Entomophthoraceae), Journal of Invertebrate Pathology, Volume 148, September 2017, Pages 51–59 - M.A.Fredericksen et al., Three-dimensional visualization and a deep-learning model reveal complex fungal parasite networks in behaviorally manipulated ants, PNAS 2017 ; published ahead of print November 7, 2017, doi:10.1073/pnas.1711673114
Zdroj
Plodnice houby vyrůstající z hlavy mrtvého mravence zakousnutého na spodní straně listu (foto Pontoppidan a kol., PLoS ONE. 2009; 4(3): e4835).

O parazitické houbě Ophiocordyceps unilateralis, jež ze stromového mravence Camponotus leonardi udělá poslušnou loutku, se v poslední době psalo hojně i česky. Stručně řečeno houbou nakažený mravenec se přesune na vhodné místo, zakousne se pořádně do listu a zemře. Houba pokračuje v růstu uvnitř jeho těla, prorazí zevnitř zadní část hlavy a venku vytvoří plodnici, jejíž smrtící výtrusy pokryjí plochu přibližně jednoho metru čtverečního. Ze stop na zkamenělých listech lze usuzovat, že takto pospolu žijí mravenci a houba 48 milionů let. David P. Hughes z Penn State University se svým mezinárodním týmem z USA, Thajska a Dánska nyní objasnil, proč tak agresivní houba svého hostitele doposud nevyhubila. Způsobuje to jiná parazitická houba, která napadá Ophiocordyceps unilateralis a zabraňuje ji ve vytvoření spór. Foto Pontoppidan a kol., PLoS ONE. 2009; 4(3): e4835.

14.6.2017: Parazitické houby představují pro hmyz značné nebezpečí. Kvůli úspěšnému rozšíření spor zvládly nejrůznější úskoky nejen na mravence. Houba Eryniopsis lampyridarum napadá severoamerického brouka Chauliognathus pensylvanicus z čeledi páteříčkovitých (Cantharidae). Krátce před smrtí zatne kusadla do svrchní části květu a nepustí se. Zhruba den poté se mu rozevřou krovky. Pokud jde o samičku, z hlediska kolem letícího samce vypadá, jakoby se chystala k páření. Sestoupí na ni a okamžitě se nakazí smrtelnou houbou. Nepřekvapí, že houba E. lampyridarum patří do čeledi hmyzomorkovitých (Entomophthoraceae).

Mrtvola nakaženého mravence Camponotus castaneus v předsmrtné křeči zakousnutá do větvičky, foto Kim Fleming, Penn State.9.11.2017: Velmi zajímavé je, že parazitická houba Ophiocordyceps unilateralis vůbec nenapadá nervová ganglia nakaženého mravence. Prorůstá svaly a uvnitř jeho vnější kostry vytváří trojrozměrnou síť, která chemickým působením řídí nebohou oběť zejména převzetím kontroly fungování některých genů. Obrůstání vláken svalových houbovými najdeme na videu. Nejprve přichází série 1.000 mikroskopických zobrazení 50 mikrometrů vzdálených řezů část těle napadeného jedince druhu Camponotus castaneus (angl. carpenter ant). Z nich vytvořenou animaci shlédneme ve druhé části videa. Svalové vlákno je červené, houbová žlutozelená.

Polovodič a hnojivo z CO2

22.5.2012

Prof. Yun Hang Hu se svým kolegou Yanem Huoem z Michigan Technological University odhalili novou chemickou reakci mezi oxidem uhličitým a nitridem lithným. Vzniká při ní polovodivý nitrid uhličitý C3N4 a kyanamid lithný Li2CN2. Při tomto procesu se uvolňuje velké množství tepla, takže teplota reakční směsi velmi rychle vzroste o stovky stupňů. Tímto způsobem by snad bylo možné přeměňovat oxid uhličitý ze vzduchu na užitečné chemikálie, protože kyanamid lithný by mohl posloužit jako cenná suroviny pří výrobě průmyslových hnojiv. V reakční směsi probíhají paralelně tyto chemické reakce:

3CO2+ 4Li3N ----> C3N4 + 6Li2O

CO2+ 2Li3N ----> Li2CN2 + 2Li2O

Injekce bílkovinných nanotováren

21.5.2012

Drobné injikovatelné částice obsahující proteinové „továrny“ lze z dálky aktivovat ultrafialovým, světlem. Techniku bude možno aplikovat pro doručování léků na místo v těle. Pracovníci MIT v Cambridgei vytvořili lipidové kuličky o průměru 100 nanometrů, které obsahovaly DNA a další buněčné složky potřebné k tvorbě proteinů. Označením DNA chemickou skupinou, která zabraňuje jejímu přepisu na RNA, ale kterou lze odstranit ultrafialovým světlem, bylo možno regulovat aktivaci RNA i produkci proteinů. Autoři z MIT vyvinuli nanočástice, ktré produkují zelený fluoreskující protein a luciferázu, a ukázali, že jsou schopni zapojit tvorbu luciferázy na dálku pro injekci nanočástic do myší.

Pacifičtí blonďáci

20.5.2012

Světle vlasy se přirozeně vyskytují ve dvou oblastech světa – severní Evropě a Melanésii, kde se podíl blonďatého obyvatelstva pohybuje mezi 5 až 10%. Pigmentace jejich kůže je na rozdíl od evropských blondýnů velmi silná, nejvyšší mimo Afriku. Dosud se předpokládalo, že geny pro světlé vlasy pronikly do pacifické oblasti spolu s Evropany. Prof.Carlos Bustamante z kalifornské Stanford University se svými kolegy-genetiky porovnal genom asi čtyřiceti blondýnů a čtyřiceti tmavovlasých obyvatel Šalamounových ostrovů. Zjistil, že světlou barvu vlasů u nich způsobuje mutace v genu TYRP1, což je jeden z genů odpovědných za pigmentaci. U Evropanů ji vyvolávají odlišné geny. Na základě studie DNA provedené u 900 obyvatel Šalamounových ostrovů a srovnávacího vzorku 900 lidí vybraných z různých končin světa soudí, že jde o jedinečnou melanéskou mutaci, která se objevila asi před 5.000 až 30.000 lety.

Savci zpívají v tónině

18.5.2012
Daman skalní (foto Lenka Dvořáková)

Savčí hlasové projevy nalézané v náročné syntaxi, třeba u velryb nebo netopýrů, se mohou vyskytovat i u jiných druhů. Pracovníci univerzity v izraelské Haifě analyzovali hlas damana skalního (Procavia capensis). Obsahuje pět typů slabik, kdy živočichové žijící v okruhu několika kilometrů vydávají zvuky v podobném sledu. Ukazuje se, že damani mají omezené životní pásmo a že jejich „zpěv“ je společensky nabytou schopností.

Méně energie pro výrobu vápna

17.5.2012

Výroba vápna je energeticky velmi náročná, protože vápenec je třeba pražit až při 1.500 stupních Celsia. Zajímavou technologii využívající sluneční záření testuje tým prof.Stuarta Lichta z George Washington University. Roztavená směs vápence (uhličitanu vápenatého) a uhličitanu lithného se elektrolyzuje při 900 stupních Celsia. K jejímu ohřevu i k výrobě nezbytné elektřiny slouží sluneční záření soustředěné Fresnelovými čočkami. Vznikají oxid vápenatý (nehašené vápno) je v tavenině uhličitanů nerozpustný a usazuje se ve spodní části elektrolyzéru jako sraženina.

Popocatépetl řádí

16.5.2012
Popocatépetl od severozápadu ze vzdálenosti 12 km, 2.3.2011, foto  Alejandro Linares Garcia, Wikimedia Commons, licence Creative Commons.

Druhá nejvyšší a velmi aktivní mexická sopka asi 60 km od hlavního města od poloviny dubna vyvrhuje množství lávy a balvanů, což vede k obavám o bezpečnost v nedalekých městech a o provoz na mezinárodním letišti. Varování bylo vydáno obyvatelům do vzdálenosti 12 km od sopky. Foto Alejandro Linares Garcia.

Sledovat vulkán na webkameře můžeme zde.

Nejstarší opylování

15.5.2012
Samička Gymnospollisthrips minor se zachycený pylovými zrnky (zvýrazněna žlutě). Úsečka v pravé dolní části obrázku je 0,1 mm dlouhá. Foto ESRF.

V usazeninách z křídového období starých 105 až 110 milionů let se podařilo nalézt první doklad o přenosu pylu hmyzem. Carmen Soriano a Paul Tafforeau z European Synchrotron Radiation Facility (ESRF) ve francouzském Grenoblu pomocí rentgenové tomografie prozkoumali kusy jantaru se zakonzervovaným hmyzem ze sbírek muzea Museo de Ciencias Naturales de Álava. Nalezeny byly již dříve v Baskicku. Rozsáhlý španělsko-francouzsko-americký vědecký tým na základě získaných obrázků identifikoval šest asi 2 mm dlouhých samiček hmyzu z rodu třásnokřídlých (Thysanoptera) nového druhu Gymnopollisthrips minor. Na nich byly zachyceny stovky pylových zrnek z Jinanu dvoulaločného nebo některého příslušníka čeledi cykasovitých. Nálezy pocházejí z doby, kdy se začaly po Zemi velmi rychle šířit kvetoucí rostliny. Pomocí moderních metod můžeme získat zajímavé informace již z dávno popsaných vzorků v muzejních depozitářích. Obr.ESRF.

Regulace draslíkového kanálu

15.5.2012

Po počátečním otevření se draslíkové kanály často „inaktivují“, když se cytosolový díl posune do polohy, kde fyzicky brání permeaci iontů. Ukazuje se, že specificky znetvořená doména peptidu v draslíkovém kanálu způsobuje poruchy stereospecifickou vazbou. Pomocná podjednotka beta3a inaktivuje kanál pouze, obsahuje-li L-aminokyseliny, nikoli D-aminokyseliny. To znamená, že dvoukrokový inaktivační proces vyžaduje stereospecifickou vazbu, dříve než pomocná podjednotka může kanál zablokovat.

Křemíkové anody lithiových článků

12.5.2012
schéma příprava křemíkových nanotrubic.

Teoreticky může být křemík vhodnějším materiálem pro výrobu anod lithiových článků než běžně užívaný uhlík. Při zabudovávání lithných kationtů do jeho struktury dochází k výrazným změnám objemu, které vedou až k rozpadu anody na prášek. Yi Cui se svými lidmi ze Stanford University možná našli po mnoha letech výzkumu (akademon.cz 22.12.2007) řešení tohoto problémů. Anoda z dutých křemíkových nanotrubic makroskopické změny objemu nevykazuje, přesto dokáže pohltit velké množství lithia. Její příprava není rozhodně jednoduchá. Polymerní nanovlákna se nejprve za přístupu a později bez přístupu vzduchu zahřívají, až z nich vzniknou uhlíková nanovlákna. Ta se pokryjí vrstvou křemíku. Dalším zahříváním se uhlík odpaří a zbude struktura tvořené dutými křemíkovými nanovlákny.

Vláda prý nepotřebuje studii o biopalivech

11.5.2012
Acta non verba

Tisková zpráva obecně prospěšné společnosti Acta non verba: V posledních letech byla zpochybněna celá řada předpokladů, které stály u zrodu koncepce biopaliv. Množí se hlasy, že biopaliva mnohem více škodí, než prospívají. Přesto není tento koncept opouštěn nebo revidován. Obecně prospěšná organizace Acta non verba (ANV) vyzvala tři resorty - MŽP, MPO a MD, aby se problémem začaly vážně zabývat. Všechny tři to odmítly.

Ředitel obecně prospěšné organizace Acta non verba, Vojtěch Razima, postoj ministra Chalupy a celé vlády kritizuje: „Všechno nasvědčuje tomu, že biopaliva jsou jen nesmyslným plýtváním. Studie by něco takového nejspíš jednoznačně prokázala. Pak by byl koncept biopaliv naprosto neobhajitelný. A právě toho se vláda bojí. Biopaliva mají silný lobbing. Za daňové poplatníky, kteří to všechno zaplatí, nelobuje nikdo. Nejsme přeci bezmocnými otroky EU, ale její součástí. Pokud se prokáže, že biopaliva jsou nesmyl, měli bychom apelovat na EU, aby byl tento koncept opuštěn nebo revidován. Prvním krokem k tomu je právě vypracování studie o biopalivech.“

Evropská unie si v roce 2003 stanovila, že v roce 2020 budou automobilová paliva obsahovat 10 % biosložky. Deklarovanými důvody pro toto opatření bylo snížení dovozu ropy do EU, tvorba nových pracovních míst a snížení emisí CO2. Je velmi pravděpodobné, že žádného z těchto cílů dosaženo nebylo a ani nikdy nebude. Zdá se, že dovoz ropy neklesá, nová pracovní místa vytvořena nebyla a konečně, při produkci biopaliv nejspíš vzniká ještě více CO2, než kdyby se používala nafta a benzín.

I u nás mají výrobci paliv od roku 2007 povinnost tyto složky přimíchávat. Od 1. 6. 2010 je tento podíl zákonem stanoven na 4,1 % pro benzín a 6,0 % pro naftu. Je nanejvýš pravděpodobné, že biopaliva jen zbytečně zvyšují cenu pohonných hmot. Benzín je díky nim dražší asi o 40 haléřů a nafta dokonce o 60 haléřů na litr. Průměrný motorista tak každoročně na údajnou záchranu ledních medvědů povinně vydá až 600 korun. Ročně přijdou biopaliva motoristy na téměř 4 miliardry korun. A pokud se nic nestane, bude ještě hůř. V roce 2020 by nás měla biopaliva stát přibližně dvakrát tolik, protože podle EU budou muset automobilová paliva v roce 2020 obsahovat 10 % biosložky.

nuclear 21.5.2012: Plný souhlas.Pokud zde nyní existuje jakási distribuční síť bio-přísad, těžko si lze představit, že její majitelé si přejí otevřenou diskuzi. A to navzdory zásadám "kulatého stolu". Domácí výrobci biomasy dokonce byli odříznuti od možnosti zažádat o dotace na lokální bioplynové stanice, které by jim svým provozem přinesly potřebnou prosperitu do stagnujících zemědělských provozů.

Ing. Jiljí Flanderka 31.5.2012: Možná mají propagace, a zákonná nařízení o biopalivech ještě jeden skrytý důvod. Při pěstování biomasy na ohromných plochách zemědělské půdy se v určených zemích snižuje vlastní produkce potravin (obilí, prambory, dochází ale i snížení produkce píce a následně produkce masa), a to činí tyto země závislými na mezinárodních velkoproducentech potravin. Paradoxně pak dochází ještě ke zvýšeným nákladům na dálkovou dopravu, a tím i vyšší spotřebě pohonných hmot - hlavně nafty. A jsme tam, kde jsme byli, a je to ještě horší. V čí prospěch ?

Acta non verba 8.6.2012: Premiér 6.6.2012 ANV dopisem sdělil, že v současné době nepovažuje za nutné vypracování takové studie. Premiér se vymlouvá na to, že koncept biopaliv máme nařízen z Bruselu a tak se nedá nic dělat. Ředitel obecně prospěšné organizace Acta non verba, Vojtěch Razima, postoj premiéra kritizuje: „Typické výmluvy politiků, kteří nejsou schopni samostatných iniciativ a jen mlčky přijímají direktivy z EU a pak na ně žehrají. Nejen, že to poškozuje naše zájmy, ale i zájmy EU jako celku. Znamená to také zhoršování obrazu Unie, protože jen slyšíme „Brusel nařídil to a to, to víte…“. Skutečnost je ale jiná. Většina opatření vzniká konsensuálně na úrovni ministerských rad, takže to například byl pan (tehdejší) ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který odsouhlasil diktát „úsporných“ žárovek, ačkoliv mohl uplatnit právo veta. Podobně jistě vznikala i direktiva o biopalivech. Kromě toho nikdo nebrání tomu, aby se ČR ujala iniciativy, která by znamenala nové projednání, případně změnu směrnic. Ale to dá moc práce a nedá se pak za nic schovávat. Všechno nasvědčuje tomu, že biopaliva jsou jen nesmyslným plýtváním. Studie by něco takového nejspíš jednoznačně prokázala. Pak by byl koncept biopaliv naprosto neobhajitelný. A právě toho se vláda bojí. Biopaliva mají silný lobbing. Za daňové poplatníky, kteří to všechno zaplatí, nelobuje nikdo. Nejsme přeci bezmocnými otroky EU, ale její součástí. Pokud se prokáže, že biopaliva jsou nesmyl, měli bychom apelovat na EU, aby byl tento koncept opuštěn nebo revidován. Prvním krokem k tomu je právě vypracování studie o biopalivech.“

Ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl se připojuje ke kritice biopaliv: "Je k neuvěření, že věcnou argumentací, která by obhajovala všechny ty nesmyslné kroky směřující k pokřivení cen energií, se už nikdo nezabývá. Jde už o čistý byznys, ne o ideály. O zelený byznys na úkor nás všech."

Nové drogy

9.5.2012
Chemická struktura methoxetaminu.

Ročně se v Evropě objeví 30 až 40 nových návykových látek, které se zpravidla prodávají asi v dvou stech internetových obchodech. Jednou z nich je i methoxetamin (2-(3-methoxyfenyl)-2-(ethylamino)cyklohexanon), jehož výzkumem se právě zabývají experti z Hospital del Mar v Barceloně. Ovlivňuje zrakové a sluchové vnímání, má silné halucinogenní účinky a zvyšuje smysl pro humor. Připravuje se zpravidla v utajovaných laboratořích. Přestože jeho další možné vedlejší účinky nejsou známy, řada lidí neváhá ho užívat. Vzhledem k tomu, že zakázanou návykovou látkou je teprve ta, kterou za ni prohlásí zákon, zákonodárci jsou sotva schopni udržet krok s možnostmi moderních technologií.

Sčítání tučňáků

8.5.2012
pár tučňáků císařských s mládětem (foto Ian Duffy 8.4.2010, Wikimedia Commons, licence Creative Commons)

Vědci z British Antarctic Survey pod vedením Petera Fretwella provedli v Antarktidě první sčítání tučňáků císařských. Využili k tomu podrobných družicových snímků, na kterých byly rozeznatelní jednotliví tučňáci v hejnech. Napočítali jich 595 tisíc, což je dvojnásobek oproti původním odhadům. Tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) dorůstá až 115 cm při hmotnosti až 46 kg a jde o největšího tučňáka. Větší byly pouze některé vymřelé druhy (akademon.cz 26.6.2007). Foto Ian Duffy 8.4.2010.

Co způsobuje auru?

7.5.2012

Podle léčitelé je aura údajné energetické pole kolem organismů, které můžeme vnímat v různých barvách. Óscar Iborra, Luis Pastor and Emilio Gómez Milán ze španělské Universidad de Granada při studiu našeho mozku zjistili, že lidé schopní vnímat auru mají mnohem větší počet spojením mezi částmi mozku, které zpracovávají smyslové vjemy, než běžná populace. Mají pocit, že vidí vůni nebo zvuk, anebo spojují konkrétního člověka s nějakou barvou.

Geologické vlny

6.5.2012

Prof. David A. Budd z University of Coloradu v Boulderu spolu s Yifeng Wangem ze Sandia National Laboratories na základě průzkumu vrstev dolomitu (uhličitan hořečnato vápenatý) vyslovili zajímavou hypotézu. Pravidelné kolísání porozity těchto hornin metrových rozměrů a shodné odchylky v jejich složení jsou pozůstatky chemických vln při jejím vzniku. Je známo, že kombinací chemických a difusních dějů lze dosáhnout vzniku pravidelných obrazců, avšak v geologii je doposud nikdo nehledal.

Očkování proti kouření

3.5.2012
Chemická struktura nikotinu.

Bostonská společnost Selecta Biosciences provádí na lidech klinické testy své vakcíny SEL-068 proti nikotinu. Přestože nikotin je jen jednoduchá organická molekula a nikoliv komplexní virus, princip fungování je obdobný. Vakcína vyvolá v krvi tvorbu protilátek, které se naváží na molekuly nikotinu a zabrání tak jejích průniku do mozku. Kouření by nemělo žádné účinky, takže by k němu kuřáci nebyli motivováni a sami by přestali. Základem nové vakcíny jsou nanočástice, tvořené biologicky kompatibilním materiálem, v němž jsou zabudované molekuly, proti nimž je třeba vytvářet protilátky. Tímto způsobem lze vytvářen očkovací látky proti nejrůznějším patogenům.

Stanislav Nedvěd 17.12.2012: Je možné se seznámit s možností vakcinace v České republice?

Smysluplné využití větru

2.5.2012

Francouzská společnost Eole Water uvádí na trh zařízení, které umožňuje pomocí větrné energie získávat ze vzdušné vlhkosti pitnou vodu. Standardní větrná turbína pohání generátor elektřiny. Připojený kompresor stlačuje vzduch, který se expanzí ochladí a vzdušná vlhkost se z něj usadí v kondenzátoru v podobě kapek, které stékají dolů do jímací nádržky. V odlehlých lokalitách tak mohou jejich obyvatelé získat dostatečný přísun čisté vody. Jde rozhodně o lepší způsob využití větrné energie než mamutí turbíny určené k výrobě elektřiny pro rozvodnou síť. Bezvětří lze snadno překlenout vyrovnat pomocí nádrže.

nuclear 9.5.2012: Přítomnost vodních par nad pouštěmi lze pěkně a zdarma vysledovat na fotografiích vojenských letadel, které při optimální rychlosti tvoří rázovou vlnu /zvuková bariéra/, a páry se stávají viditelnými.

Diskuse/Aktualizace