Minojci pocházeli z Evropy

30.6.2013

Dlouho se věřilo, že Minojci, považovaní za jednu z prvních vysokých kultur a žijící na Krétě, pocházeli z Egypta. Pracovníci Washingtonské univerzity v Seattleu analyzovali mitochondriální DNA ze zubů a kostí jedinců, kteří žili na Krétě před 4400-3700 lety. Šest haplotypů DNA bylo jedinečných pro Kréťany, ale 15 se shodovalo se starými i moderními Evropany. Žádný se neshodoval s africkou populací. Severoafrický vliv na Krétu byl zřejmě dán až kulturní výměnou.

Jiří Matějka 8.7.2013: To by znamenalo, že slavný a doposud nerozluštěný disk z Faistu skutečně mohli kdysi napsat lidé z evropy. To ostatně tvrdí i Ing. Kovář, kterému se podařilo znaky přeložit a celý text na obou stranách disku pžečíst - a má to logiku a smysl. Já se domnívám, že jeho překlad může být tím správným.

Ochrana před znásilněním

29.6.2013
Zdroj:
D.Zhai et al., Development of a fluorescent sensor for an illicit date rape drug – GBL, Chem. Commun., 2013,49, 6170-6172, DOI:10.1039/C3CC43153C.
Zdroj
Chemická struktura gama-butyrolaktonu GBL a fluorescenčního činidla.

Běžně dostupnou průmyslovou chemikálii gama-butyrolakton (GBL) můžete snadno zneužít díky jejím narkotickým účinkům. Když přidáte panáček dívce do míchaného alkoholického nápoje, po chvílí už nemůže odporovat vůbec ničemu. Nevýraznou chuť GBL míchaný nápoj zcela překryje. Jeho účinek navíc zesiluje přítomnost alkoholu. Takové případy jsou u nás řídké, mnohem četnější jsou ve východní Asii a Spojených státech. Proto skupina chemiků pod vedením prof.Young-Tae Changa z National University of Singapore připravila látku, která umožní stanovení gama-butyrolaktonu přímo ve sklence nápoje. Zesílí výrazně jeho slabou fluorescenci. Osvítíme-li nápoj zeleným laserem, za přítomnosti GBL se žlutě rozzáří. Nedokážu si představit, že by dívky sebou do baru nosily v kabelce ještě příruční zelený laser, ale časem není vyloučeno ani to.

Odsolení mořské vody

28.6.2013
odsolovacího zařízení, foto University of Texas at Austin

Jednoduchou metodu, jak z mořské vody získat pitnou, vyvinul vědecký tým vedený Richardem Crooksem z University of Texas v Austinu a Ulrichem Tallarekem z Philipps-Universität Marburg. Jejím základem je kapilára rozvětvená do tvaru písmeny y. Na elektrodě v místě rozdělení se oxidují chloridové na nenabitý chlor, čímž vzniká oblast s nižší koncentrací nabitých iontů. V důsledku toho dojde v této oblasti ke zvýšení intenzity elektrického pole oproti jiným částem kapiláry. Všechny ionty přítomné v přitékající mořské vodě vytlačí pole do jednoho ramene kapiláry, zatímco čistí voda odtéká druhým. Na obrázku vidíme prototyp odsolovacího zařízení (foto University of Texas at Austin).

Dřevěný akumulátor

27.6.2013
Struktura molekuly nejrozšířenějšího biologického polymeru celulózy.

Vlákna z dřevní celulózy mají právě takové mechanické vlastnosti, aby se z nich daly vyrábět elektrody pro elektrické články založené na alkalických kovech. Jejich velký problém je, že při elektrochemické reakci, kdy kationy alkalického kovu vstupují do krystalové mřížky elektrodového materiálu, dochází ke změnám objemu. Vznikající mechanické pnutí vede k praskání až rozpadu elektrody, v důsledku čehož přestává fungovat. Proto jsou nejrozšířenější články lithiové, přestože jde o výrazně dražší materiál než např. hojný sodík. Lithiové kationy mají nejmenší rozměry, takže i popsané efekty jsou nejméně významné. Výzkumy provedené na University of Maryland pod vedením Liangbinga Hua ukázaly, že celulózová vlákna pokrytá vrstvou cínu jsou vhodný materiál pro výrobu anod sodíkových článků. Celulóza dokáže vhodně vykompenzovat pnutí vznikající v cínu při elektrochemické reakci, takže nedojde k poškození elektrody. Článek bez problémů fungoval po dobu 400 nabíjecích cyklů. Teoretické kapacity cínové elektrody pro sodné ionty Na+, která činí 847 mAh/g, se dosáhnout nepodařilo. Kapacita dřevěných elektrod dosahuje 339 mAh/g. Chemickou strukturu celulózy vidíme na obrázku.

Nejstarší světové univerzity

26.6.2013

Řada institucí pečuje o údaje o nejstarších školách univerzitního zaměření, i když nejstarší z nich bychom těžko nazvali univerzitou. Zřejmě nejstarší je „univerzita“ v čínském Nanjingu z roku 258 před n.l., další je pak Nalanda v indickém Biháru z 5. století. Následuje univerzita v marockém Fesu z roku 859 a škola Al-Azhar v egyptské Káhiře z roku 970. Další univerzity jsou převážně evropské nebo blízkovýchodní, tedy Oxford (1036), Al-Nizamiyya v Iráku (1065), Bologna (1088), Paříž (1150), Modena (1175), Cambridge (1209), Salamanca (1218), Montpellier (1220), Bagdád (1233).

Stromoví lemuři tráví zimu v úkrytech

25.6.2013

Lemuři obvykle žijí na stromech, ale bylo zjištěno, že nejméně dva druhy přezimují zahrabány v zemi. Pracovníci střediska v Durhamu v Severní Karolině odkryli dva druhy z čeledi Cheirogaleidae, patřící mezi trpasličí lemury, Cheirogaleus sibreei a Ch. crossleyi, ve vysokohorském pralese na středním Madagaskaru. Ukázalo se, že vyhrabávají podzemní tunely, v nichž tráví několik měsíců mezi dubnem a zářím. Na druhé straně tučnoocasý trpasličí lemur C. medius zvaný maki, který přezimuje každoročně, přespává v dutinách kmenů, pokryt vrstvou listí a kořenů, který udržuje poměrně stálou teplotu těla, i když se vnější teplota pohybuje okolo 5 oC.

Jak na jadernou fúzi

24.6.2013
netradiční tvar fúzní komory, obr. T. Jarboe, Univ. of Washington

Zatímco ve francouzském Cadarachi roste jaderný fúzní reaktor tokamak ITER s fúzní komorou o objemu 840 m3 a Spojené státy se snaží zažehnout jadernou fúzí výkonným laserem v National Ignition Facility v kalifornském Livermore, objevují se pokusy i o levnější řešení (akademon.cz 2.5.2005 a akademon.cz 8.8.2009). Základním problémem je udržet stabilitu plazmatu, ve kterém probíhá jaderná fúze. Jak ukazuje vývoj tokamaků, lze toho docílit dostatečnou velikostí fúzní komory. Tým profesora Thomase Jarboea z University of Washington spoléhá na optimalizaci tvaru oproti běžně užívanému toroidu. Jejich fúzní nádoba (viz obrázek) má obě poloviny pootočené vůči sobě o 90 stupňů. Energie potřebná na udržení stability plazmatu pomocí magnetického pole činí přibližně 1% oproti komoře toroidální. Obr. T. Jarboe, Univ. of Washington.

Více hurikánů na Havaji

23.6.2013

Změny klimatu by mohly zdvojnásobit tropické hurikány na Havajských ostrovech. Japonští vědci studovali typy šíření různých verzí klimatických modelů včetně oteplování oceánů. Studie vedly k tomu, že v letech 2075-2099 bude výskyt hurikánů na Havaji přibližně dvakrát větší než v létech 1979-2003. Rozdíl je hlavně způsoben tím, jak hurikány vznikající na západním pobřeží Mexika se pohybují Tichým oceánem při oteplování podnebí. I když se tvoří méně hurikánů, více jich bude směřovat k Havajským ostrovům.

Jaké jsou rozměry vesmíru

22.6.2013

Astronomie na straně jedné a fyzika částic na straně druhé určují jednotky rozměrů, uprostřed nichž se pohybujeme, i když je nijak neovlivňujeme. Největším rozměrem, který se týká celého vesmíru, je odhadovaný průměr vesmíru, totiž 78 miliard světelných let, tedy 7,4 . 1027 m. Na druhém konci škály se dostáváme k extrémně nízkým hodnotám dosahovaným kvarky (10-18 m) a neutriny (10-24 m), ale znesnadňovanými i takzvanými preony, které podle standardního modelu tvoří kvarky, ale jejich rozměr je zatím zcela hypotetický. V celém vesmíru se tedy pohybujeme v oblasti nejméně 50-60 matematických řádů.

Myší elixír mládí

21.6.2013

Omladit srdeční buňky pomocí bílkoviny GDF 11 (growth differentiation factor 11) se podařilo buněčné bioložce Amy Wagers z Harvard University v americkém Cambridge a jejím kolegům. Hormon GDF 11 se běžně vyskytuje v krvi mladých myší. S jejich rostoucím věkem jeho koncentrace silně klesá. Podáváme-li ho starším myším, buňky jejich srdečního svalu začnou vypadat a fungovat jako za mlada. Potenciální léčebný účinek je jistě významný.

Google Loon

20.6.2013
stoupající balon v rámci testu projektu Google Loon, obr.Google

Minulou sobotu vypustili experti společnosti Google v novozélandském Christchurch třicet stratosférických balonů plněných heliem. Každý z nich je vybaven vysílačem a přijímačem, který při letu ve výši 20 km bude schopen poskytovat na zemském povrchu internetové připojení o kapacitě srovnatelné s dnešní mobilní 3G sítí. Napájení zajišťují solární články. Jde o první zkušební test dosud utajovaného projektu Google Loon, který má zajistit internetové připojení miliardám nezasíťovaných lidí zejména v rozlehlých prostorách Asie. S balonem vás spojí nevelká pozemská stanice s parabolickou anténou. Bude-li tento projekt úspěšný, jeho politické dopady budou obrovské. Kromě toho, že se internet stane přístupný mnoha lidem a Google získá další obrovský trh, cenzura ze strany místních diktátorů nebude možná. Karim Temsamani, šéf Googlu pro asijskou-pacifickou oblast, na konferenci Communicasia v Singapuru rovněž nastínil možnost využití této technologie pro rychlou obnovu spojení při přírodních katastrofách. Foto Google.

Nalezeno město skryté v džungli

19.6.2013
výsledky leteckého průzkumu, Copyright National Academy of Sciences.

Angkor Vat nebyl osamoceným chrámovým komplexem v kambodžské džungli, ale obklopovalo ho rozsáhlé město. Zjistil to mezinárodní archeologický tým leteckým průzkumem pomocí LIDARu, což je metoda dálkového průzkumu založená na přesném měření vzdálenosti na základě odražených laserových paprsků o vlnové délce 1.064 - 1.540 nm. Tímto způsobem lze odhalit terénní struktury i pod příkrovem husté vegetace. Odhalená zastavěná plocha měla rozlohu 370 km čtverečních, což je více než katastrální výměr Brna (230 km2). Je velmi pravděpodobné, že zastavěná plocha byla ještě rozsáhlejší. Některé přilehlé oblasti nebyly dosud prozkoumány. Výsledky výzkumu vidíme na obrázku. Současný Angkor Vat je menší čtvereček ve spodní části. Výrazný čtverec v horní části je bývalé hlavní město Angkor Thom. Copyright National Academy of Sciences.

Imunita a krevní destičky

18.6.2013

Již dříve se předpokládalo, že krevní destičky mají nějakou úlohu v imunitě. Nalézáme na nich typy receptorů, s nimiž se setkáme i jinde v imunitním systému. Jejich hlavní úlohou je každopádně vytváření krevní sraženiny. Podle posledních výzkumů ve spolupráci s Kupfferovými buňkami zachytávají bakterie v krvi. Kupfferovy buňky jsou speciálním typem bílých krvinek, které nacházíme v játrech. Při jejich mikroskopickém zkoumání to zjistil tým z University of Calgary pod vedením Paula Kubese.

Nejvyšší vědecká stavba v ČR

17.6.2013
atmosférická stanice Křešín u Pacova

Tisková zpráva AV ČR: Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR, v. v. i., známé pod zkratkou CzechGlobe, zahájí v pondělí 17. června 2013 na Českomoravské vrchovině provoz nové atmosférické stanice Křešín u Pacova. Dvě stě padesát metrů vysoký kotvený stožár je obdobně vysoký jako pařížská Eiffelovka a stává se nejvyšší stavbou v Česku, která kdy byla postavena pro vědecké účely. Vědci z CzechGlobe společně se stavbaři budovali věž bezmála deset měsíců. Základem stanice je 250 m vysoký ocelový stožár, z jehož vrcholu lze dohlédnout přibližně do vzdálenosti 50 kilometrů. „Stožár musí být tak vysoký proto, aby naše atmosférická měření nebyla nijak ovlivněna lokální činností,“ vysvětluje ředitel CzechGlobe prof. Michal Marek.Vědci zde budou monitorovat dálkový přenos skleníkových plynů, vybraných znečišťujících látek a základní meteorologické charakteristiky jako teplotu, tlak, vlhkost vzduchu a směr a rychlost větru. Primárně zde ale budou sledovat rostoucí koncentrace skleníkových plynů CO2, CH4, CO, N2O a SF6, a to nejen na vrcholu věže, ale i v dalších výškových úrovních nad terénem. Podle vědců z CzechGlobe rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře způsobují nerovnováhu v tepelné bilanci naší planety. Ta se odráží na stále častějších klimatických extrémech, jako jsou povodně apod. „Letos bylo oznámeno, že úroveň CO2 v atmosféře přesáhla znepokojivou úroveň 400 ppm. To nelze ignorovat. Musíme pečlivě sledovat parametry klimatických charakteristik, zkoumat dopady změny klimatu a následně provádět opatření, která umožní další rozvoj společnosti v podmínkách globální změny,“ tvrdí prof. Marek. Nová atmosférická stanice je součástí sítě atmosférických stanic celoevropské výzkumné infrastruktury ICOS, což činí naši novou atmosférickou stanici významnou v českém i evropském měřítku.

Milan Dvořák 26.7.2013: Znepokojivá úroveň 400 ppm... v roce 1820 bylo 430 ppm...

Milan Dvořák 26.7.2013: CzeckGlobe si staví žebřík do nebe podobně jako Stan Marsch a Kyle Broflovski. Hlavně aby je proboha nepředběhli Japonci... Navíc ohrožuje jejich stavbu neustálé snižování počtu měřících stanic (do roku 1990 20.000 stanic po celém světě - měření a výpočet "globální teploty". Rok 2000 již jen 6000 stanic (odbourání stanic které přinášely především "studená" data ze Sibiře a sovětské stanice na pólech). Dnes se pohybuje počet stanic okolo 3000... Aby to náhodou za pár let nemuseli zbourat... :((

akademon.cz 27.7.2013: Mohl byste upřesnit těch 430 ppm v roce 1820?

Milan Dvořák 27.7.2013: 1820 - 430 ppm, 1943 - 415 ppm. Jsou to samozřejmě údaje z různých druhů proxydat. Najděte si vědecké práce od pana Becka. Shrnul spoustu měření - chemické analýzy prováděné již více jak 200 let. Spousta vědců samozřejmě namítne, že chemická analýza je ovlivnitelná obdobím (jaro, léto zima...) časem (ráno, odpoledne) a také místem - vesnice, velkoměsto odlehlý kout v lese.... Přesnost chemické analýzy je od 0,3 do 3 %... Závěr si samozřejmě udělejkte sami. Dnes by třeba byly mnohem přesnějšími daty naměřeny někde ve městě třeba hodnoty i přes 600 ppm a udávaná hodnota 400 je spíše průměr. Důležité je ale jak a kde se tzv: přesně měří dnes. Z čeho se ty průměry dělají atd. Maouna Loa není zase až tak neaktivní ... Navíc pokud dnešní alarmisté přijímají tezi o přesnosti proxydat z ledovců musí tím pádem přijmout i proxydata jiná, například letokruhy stromů, či průduchy u rostlin.... Data teplot a co2 za uplynulá tisíciletí jsou často velmi z ledovců zprůměrována a vyhlazena. Navíc přesnost ledovce, jenž je mnohými autory (Wagner) C14 článek na Oslu udávána na 3 ppm, může být velmi skreslena studenými oceány jenž pohltí z celkového množství zhruba 30 až 50 ppm... Navíc neexistuje porovnání mezi dnes přesně a přímo měřenou metodou a vrtem v ledovci. Led z roku 1957 se skoro nedá navrtat - jen se odhaduje že výsledky jsou podobné.... Prostě a jednoduše, když se někomu něco hodí - vhodná proxydata M. Mann a jeho hokejka vytvořena z umazaných a upravených dat z 15 borovic na Jamalu, či CO2 z ledovce tak je to v pořádku. Když ale někdo (paleobotanik) přijde z metodou rostlinných průduchů tak je samozřejmě nepřesné a špatné ... Budeme doufat že se vrátí jen teploty ze 17. století (i když by byly lepší vyšší teploty...) a né způsoby.... Ještě aby mne třeba upálili (CzechGlobe) za to co tady teď píšu..... Ať žijí všechny čarodějnice....

Plast nebo dřevo

17.6.2013

Využití plastu místo dřeva pro stavební konstrukce nemusí být vždy prospěšné pro životní prostředí. Ze studie provedené Consortium for Research on Renewable Industrial Materials (University of Washington v Seattlu) vyplývá, že nahrazení sekvojového dřeva plastovými konstrukcemi zvyšuje celkové emise oxidu uhličtého o 45–330% v závislosti na míře recyklace. Na zpracování dřeva pro stavební účely není třeba vynaložit zdaleka tolik energie jako pro výrobu ekvivalentních stavebních konstrukcí z plastu. Navíc stromy pro svůj růst spotřebují mnoho oxidu uhličitého z atmosféry.

Co se stalo před 250 miliony let

16.6.2013

V období prvohor čili paleozoiku vypadala Země zcela jinak než nyní. Většina kontinentů byla na jižní polokouli, Alpy a Sahara neexistovaly a stejně tak tu nebyly suchozemské rostliny. Většina mnohobuněčných organismů žila v moři. Během mesozoika, které následovalo před 250 miliony let, se mořský život rozšířil zcela neobvyklým způsobem. Kromě změn klimatu a zániku celých živočišných společenstev zřejmě hlavní příčinou byla dostupnost potravy. Nárůst počtu a výživnosti složek fytoplanktonu, který je základem moderní mořské fauny, vedl ke vzniku hlemýžďů, mlžů i kostnatých ryb, které opanovaly i moderní faunu. Jako rostliny i fytoplankton přeměňuje sluneční energii na potraviny fotosyntézou. Vzniklo tak okolo tisíce čeledí živočichů. Zatímco v paleozoiku se fytoplankton též nazýval zelené řasy, v mesozoiku byl tento druh planktonu nahrazen různými organismy včetně diatom (rozsivek), které se staly nejhojnějšími představiteli fytoplanktonu a dostalo se mu označení červené řasy. Nedávné studie ukázaly, že zelené řasy obsahovaly více železa, zinku a mědi, zatímco červené řasy měly více manganu, kobaltu a kadmia. To všechno mohlo vést i k diverzifikaci mnohobuněčných organismů, která začala před 250 miliony let.

Lék proti spavé nemoci

15.6.2013
Dvě základní struktury, od kterých jsou odvozeny inhibitory rhodesainu.

Spavá nemoc (africká trypanosomiáza) zahubí ročně 40.000 lidí z 500.000 nakažených. Vyskytuje se endemicky v subsaharské Africe. Způsobuje ji prvok Trypanosoma brucei přenášený mouchou bodalkou tse-tse (rod Glossina). Skupina švýcarských a německých chemiků pod vedením prof. Tanjy Schirmeister (Johannes Gutenberg-Universität Mainz) a prof. Françoise Diedericha (ETH Zürich) důkladně analyzovala strukturu enzymu rhodesainu a navrhla několik sloučenin, které ho inhibují. Na obrázku vidíme dvě základní struktury, od kterých jsou odvozeny inhibitory rhodesainu. Je zajímavé, že k inhibici enzymu je zapotřebí dvou molekul inhibitoru. Prvok Trypanosoma brucei se vyskytuje ve dvou formách, západní Trypanosoma brucei gambiense a východní, Trypanosoma brucei rhodesiense, která způsobuje mnohem těžší průběh onemocnění. Rhodesain je důležitý enzym východní formy, který je dostatečně odlišný od našich vlastních enzymů. Velký problém nemocí způsobených prvoky je, že jejich buňky jsou mnohem podobnější našim než buňky bakteriální. Je proto obtížnější než u bakterií najít sloučeninu, která by je hubila a naše nepoškozovala. Podaří-li se z nových sloučenin připravit lék, lze jen doufat, že ho místní diktátoři nebudou zakazovat kvůli nepatřičným názvům prvoka Trypanosoma brucei rhodesiense a z něj odvozeného pojmenování enzymu rhodesainu. Správně by se podle nich měli nejspíš jmenovat Trypanosoma brucei zimbabwense a zimbabwein.

Jak loví střikouni

14.6.2013
střikoun Toxotes microlepis z Sir Francis Day: Fauna of British India (Fishes, Volumes 1 and 2) 1889, délka 5 - 10 cm.

Malé tropické ryby střikouni (rodu Toxotes) zasahují kořist postřikem vody vzduchem až do vzdálenosti 1 metru při délce vlastního těla 5 - 10 cm. Pracovníci univerzity v německém Bayreuthu vycvičili střikouny k vyhledání nepohyblivých cílů a srovnali je s lidskou činností házením míčků na cíl. I když lidé reagovali rychleji než ryby, doba odpovědi narůstala v obou případech lineárně s počtem cílů na pozadí. Lidé tak mají efektivní vizuální schopnosti jako živočichové s mnohem menším mozkem. Na obrázku vidíme střikouna Toxotes microlepis převzatého z Sir Francis Day: Fauna of British India (Fishes, Volumes 1 and 2) 1889.

Žlutá nemoc

13.6.2013
Acta non Verba o.p.s.

Tisková zpráva: Obecně prospěšná organizace Acta non verba (ANV) dnes na YouTube zveřejnila krátký film o pěstování řepky olejky pro výrobu bionafty. Film má podtitul V nejžlutější zemi světa se srnkám nedaří a řepce rozhodně nefandí. ANV na svých stránkách v kauze biOOmyl shromáždila řadu argumentů proti povinnému přimíchávání takzvané biosložky do benzínu a nafty. Filmem provází publicista Marek Šálek, který společně s biologem RNDr. Radimem Špačkem uvádí ty nejdůležitější argumenty proti pěstování řepky ve velkém. Nezisková organizace se netají svým přesvědčením, že biopaliva jsou jen nesmyslným plýtváním. Opakovaně vyzývá Vládu ČR, aby zastavila toto plýtvání.

V roce 2003 Evropská unie rozhodla, že v roce 2020 budou paliva do automobilů obsahovat nejméně desetinu biosložky. Zdůvodnila to snahou snížit dovoz ropy, vytvářet pracovní místa a snižovat emise CO2. V řeči sociálních inženýrů se tomu říká "výzvy jedenadvacátého století". Výkupní ceny řepky šly strmě vzhůru a zemědělci zajásali, že jim postmoderní civilizace nabízí výhodný obchod. V roce 1946 se řepka pěstovala na 0,9 procenta tuzemské osevní plochy. Díky rozhodnutí EU se však výměra osázená touto rostlinou zmnohonásobila a letos už dosahuje zdejší osevní plocha 17 procent celkové výměry. Česko je v tomto směru evropským rekordmanem a v květnu a červnu se stává zřejmě nejžlutější zemí na světě.

A co mají s problematikou bioopaliv společného srnky? Patrně víc než si asi myslíte. Podívejte na film ANV.

20.7.2013: O biopalivech se v těchto dnech diskutovalo nejen v ČR ale i na půdě Evropského parlamentu. Debata vyvrcholila minulý týden hlasováním ve výboru pro životní prostředí. Poměrem hlasů 43:26 bylo přijato doporučení omezit používání biopaliv ze zemědělských plodin v dopravě. O schváleném návrhu bude ještě v září hlasovat plénum Evropského parlamentu. Pokud doporučení projde, začne parlament jednat se zástupci členských států o konečné podobě nových pravidel. Důvodem částečného opuštění konceptu biopaliv je jejich kritika stále větším množstvím organizací.

11.9.2013: Soumrak biopaliv? Poslanci Evropského parlamentu dnes omezili klasická biopaliva. Podíl biopaliv první generace, vyráběných z potravinářských a energetických plodin již nemá překročit hranici 6% energie spotřebované v dopravě. To samo o sobě znamená, že původní cíl 10% biopaliv v roce 2020 je opuštěn a nejen čeští motoristé nebudou muset připlácet na domnělou záchranu ledních medvědů ještě více než dnes. Kverulant je hrdý, že k tomuto rozhodnutí přispěl svojí kampaní proti biopalivům biOOmyl. Tolik dobré zprávy. Zpráva z Bruselu má však má jeden velký háček. Smělí plánovači z Bruselu naopak zvýšili pro rok 2020 povinný podíl biopaliv druhé a třetí generace na 2,5%. Pokročilá biopaliva, vyráběná z jiných zdrojů, jakými jsou mořské řasy či některé odpadky, ale jaksi nejsou k dispozici. A až budou, tak nejspíš budou ještě mnohem dražší než první generace a o klasickém benzínu a naftě ani nemluvě.

Bakteriofág součástí imunitního systému

12.6.2013
náčrtek zapojení bakteriofágů do imunitního systému

Již dlouho dobu víme, že pomocí bakteriofágů (virů bakterií) můžeme bojovat proti infekcím (akademon.cz 18.11.2004 a akademon.cz 6.1.2002). Výzkumný tým ze San Diego State University pod vedením Jeremyho Barra zjistil, že tohoto způsobu využívá mnoho živočichů, od mořských sasanek přes myši až po nás samotné. Jde o dosud neznámou součást imunitního systému. Bakteriofágy se váží chemickou vazbou přímo na glykoproteiny, které tvoří hlen (mukus), kryjící sliznice. Objeví-li se nějaká bakterie, bakteriofágy ji napadnou, rozmnoží se v ní a po jejím rozpadu se nové bakteriofágy opět naváží na glykoproteiny (bílkoviny s navázanými cukry) v hlenu. Tímto způsob se účinnost této nově objevené součásti imunitního systému neustále obnovuje. Bylo by zajímavé zjistit, zdali během vývoje nedošlo k další integraci bakteriofágů přímo do buněk a není-li toto cesta, jak vlastně vznikl náš imunitní systém. Uvážíme-li, že mitochondrie, důležité součásti našich buněk, byly původně samostatnými jednobuněčnými organismy, možné by to bylo.

Škodí i léčí

11.6.2013
struktura delta-9-tetrahydrokanabinolu

Delta-9-tetrahydrokanabinol, účinná látka marihuany, chrání v malých dávkách mozek před poškozením při nedostatku kyslíku, otravě nebo úrazu. Ukázaly to experimenty prof. Yosefa Sarneho z Telavivské univerzity na myších. I když není pochyb, že marihuana má i léčebné účinky, hlavní důvody pro její legalizaci leží jinde. Aplikovaný represivní přístup nemá výsledky. Není pochyb o tom, že drogy poškozují lidský organismus. Stejně tak alkohol i tabák, které nejsou ničím jiným než společensky akceptovanou drogou. Neblahé důsledky má také gamblerství. Zdraví poškozuje i přejídání a nezdravá výživa.Přesto je nekriminalizujeme, snažíme se o prevenci a léčíme následky. Vypadá to, jakoby sám boj proti drogám se stal cílem sám o sobě.

Ve snaze uspokojit jak stoupence represe, tak nemocné, kterým marihuana prospívá, stvořili naši zákonodárci směšný paskvil, který užívání marihuany pro léčebné účely dovoluje. Nicméně v nastaveném mechanismu bude výsledná cena léčebné marihuany tak vysoká, že si ji stejně nikdo nekoupí a vše zůstane při starém. Nástup nových syntetických drog, které se k nám ve velkém hrnou zejména z Číny, může celou situaci změnit natolik, že o marihuanu budou mít nakonec zájem pouze ti, kteří chtějí ulevit své chorobě.

20.11.2013: V souvislosti s nedávným ostrým postupem policie proti prodejcům potřeb pro pěstování rostlin stojí za to si připomenout, že omezenou legalizaci marihuany zvažuje Uruguay. Čeká se již jen na schválení horní komorou parlamentu, kde nejspíš zákon nenarazí na silnější odpor. Nebezpečí spojená s její kriminalizací a s tím spojeným černým obchodem pokládají za závažnější než nebezpečí jejího užívání. V okamžiku, kdy si naši zákonodárci uvědomí, že marihuanu půjde zatížit spotřební daní jako tabák či alkohol, se možná legalizace dočkáme rychle, navzdory odporu tabákové a policejní lobby.

O marihuaně jako léku si můžeme přečíst zde.

Elegantní rukavičky analytické

10.6.2013
Laboratorní rukavice za přítomnosti oxidu uhelnatého. Obr. © Fraunhofer-Gesellschaft, Hansastraße 27c, 80686 München.

Pracovní rukavice, které varují před přítomností nebezpečných látek, předvedli pracovníci Fraunhofer-Einrichtung für Modulare Festkörper-Technologien EMFT na tradiční norimberské výstavě Sensor + Test, jež se letos konala ve dnech 14.-16.května. Přímo ve tkanině, z níž jsou zhotoveny, nalezneme chemické indikátory, které v přítomnosti nebezpečných sloučenin změní barvu. Postačí budete-li sledovat, co zrovna děláte, a dostaneme se vám včasného varování. Na obrázku vidíme změnu barvy laboratorních rukavic za přítomnosti oxidu uhelnatého, © Fraunhofer-Gesellschaft, Hansastraße 27c, 80686 München.

Odsíření ropy

7.6.2013

Zhotovit nanovlákna, která z ropných produktů odstraní síru mnohem lépe než dosavadní postupy, se podařilo týmu chemiků z University of Illinois pod vedením prof.Prashanta Jaina. Tvoří ho vlákna ze slynutých zrnek titaničitanu zinečnatého ZnTiO3. Práce s ním je jednodušší než dosavadní postupy, které pro odstranění síry využívají kapalných absorbentů. Přítomnost sirných sloučenin v ropných produktech je velmi nežádoucí, protože při jejich spalování uniká do ovzduší škodlivý oxid siřičitý, jež rovněž poškozuje materiály, s nimiž se dostane do styku. Pro automobilové katalyzátory je přítomnost sirných sloučenin smrtící.

Hruškovité jádro atomu

6.6.2013
tvar jádra radia 226

Jádro rádia 226 má v základním, neexcitovaném tvaru hruškovitý tvar, což je velmi neobvyklé. I když to teorie jaderných sil předpokládá, zatím se žádné jiné takové nalézt nepodařilo. Zjistil to Peter Butler se svými kolegy z University of Liverpool při experimentech ve švýcarském CERNu. Jeho hruškovitý tvar není příliš výrazný, nicméně výrazná asymetrie v jeho tvaru existuje. Podařilo se to prokázat při studiu srážek těchto atomových jader. Jejich tvar ovlivňuje, jak snadno může dojít k přenosu energie při srážce a k jejich excitaci. Neobvyklý tvar je způsoben jadernými silami, které jsou zejména přitažlivé, protože udržují jádro pohromadě. Na velmi krátké vzdálenosti (z hlediska jaderných rozměrů ve femtometrech) mohou působit i odpudivě. Část jaderných nukleonů je jimi vytlačována ven, což vede k nesymetrickému vyboulení. Na obrázku je znázorněn tvar jádra radia 226 určený z experimentů Butlerova týmu. Mohli bychom ho též označit za vejčitý, ale jeho objevitelé ho popisují jako hruškovitý.

Atomová jádra mají zpravidla tvar koule nebo rotačního elipsoidu. O jádrech jiných tvarů si můžeme přečíst zde:

Atomové jádro tvaru elipsoidu, akademon.cz 13.4.2013

Jádro se svatozáří, akademon.cz 4.7.2006

Neutronové halo helia-6, akademon.cz 12.10.2004

Atomové jádro s dosud největší naměřenou stabilní deformací, akademon.cz 11.7.2004

Fotoaparát bez čočky

5.6.2013
Náčrt bezčočkového zobrazování

Fotoaparát bez čočky zkonstruoval Gang Huang se svými kolegy z Bell Laboratories v New Jersey ve Spojených státech. Tvoří ho clona z kapalných krystalů a fotodetektor. Obrázek vzniká tak, že v neprůhledné vrstvě kapalných krystalů se vytvoří velmi malý průsvitný bod. Světlo, které jím prochází, zaznamená fotodetektor a průsvitné místo ztemní. Výsledný obraz složí software ze světelných paprsků které po sobě přicházejí z mnoha průhledných otvorů, jež vznikají a zanikají na různých, daných místech clony. Tento postup je výrazně náročnější na použitý algoritmus než na optiku. Výhodou je, že obraz není nikdy rozostřen a nemá vady způsobené nedokonalostí reálných optických čoček. Princip je využitelný pro všechny typy elektromagnetického vlnění, záleží jen na volbě clony a detektoru. Na obrázku vidíme schéma celého zařízení.

Ohřívají nás freony?

4.6.2013

Podle posledních analýz, které provedl Doc.Qing-Bin Lu z University of Waterloo v kanadském Ontariu, korelují změny teploty po roce 1970 výrazně lépe s koncentrací freonů v atmosféře než s množstvím oxidu uhličitého. Freony je obchodní pojmenování chlorofluorouhlovodíků odvozených od methanu nebo ethanu náhradou atomů uhlíku chlorem nebo fluorem. Jde o skleníkové plyny, byť podle vědců sdružených kolem IPCC není jejich vliv významný. Dříve se některé z nich hojně užívaly používaly v chladicích zařízeních, jako nadouvadla při výrobě plastů, jako hasicí prostředky nebo hnací médium ve sprejích. Kvůli nepříznivému působení na ozonovou vrstvu se podařilo jejich užití silně omezit. Znamená to, že snaha omezit emise oxidu uhličitého je zbytečná? Těžko říct. Spíše než pravdu dokládají Qing-Bin Luovy analýzy nedostatečnost našeho poznání chování atmosféry. Než omezovat emise oxidu uhličitého za každou cenu, by možná bylo lepší se připravit na klimatické změny, aby se posléze neukázalo, že jsme zařízli špatné prase.

O vývoji teploty Země v posledních letech si rovněž můžeme přečíst v aktualitě "Země se neohřívá" z 20.3.2013.

Létající větrná elektrárna

3.6.2013
Vypouštění létající turbíny. Foto Altaeros Energies.

Bostonská společnost Altaeros Energies připravuje vypuštění turbíny pro výrobu elektřiny do vzduchu. První testy proběhly úspěšně. Do výšky přes 100 m ji vynesl balon plněný heliem o průměru 10 m. Svým tvarem se podstatně liší od běžného kulovitého tvaru ostatních balónů, které známe. Tvoří ho jen létající obal, v jehož rozsáhlé dutině se nachází turbína. Cena této elektřiny by měla být o 65% levnější než z klasické pozemní větrné elektrárny, protože výše nad zemí vanou pravidelnější silnější větry. Do budoucna se počítá s pracovní výškou kolem 300 m. Zajímalo by mě, jak se bude létající elektrárna chovat za bouřky? Vzhledem k tomu, že generátor turbíny musí být vodivě spojen s elektrickou rozvodnou sítí, aby bylo možné vyrobenou elektřinu využít, při úderu blesku ji možná bude trochu moc. Foto Altaeros Energies.

Video testu létající turbíny si můžeme prohlédnout zde.

Nanočástice hrozí

2.6.2013

V souvislosti se stále rostoucím využitím nanočástic je třeba zvažovat i jejich možné dopady na životní prostředí a přímo naše zdraví. Ne, že by hrozilo nějaké bezprostřední nebezpečí, nanočástice v našem okolí vznikají i přirozenými procesy a jsme s nimi ve styku již od objevení našeho druhu. Jak ukazuje studie D.T. Leonga a jeho singapurských kolegů zejména z National University of Singapore, jsou nanočástice dostatečně malé, aby mohly vstupovat do biochemických procesů v živých organismech a hromadit se v jejích tkáních. Zjistili, že nanočástice oxidu titaničitého TiO2 se váží na glykoprotein (bílkovinu s navázaným sacharidem) VE-cadherin, která navzájem propojuje buňky cévních stěn. Jejich soudržnost klesne a cévy přestanou těsnit. Cadheriny obecně jsou transmembránové glykoproteiny, které zajišťují vzájemné spojení buněk v různých tkáních. Pro jejich správné fungování je nezbytná přítomnost vápenatých iontů. Jejich jméno je zkratkou z "calcium-dependent adhesion", proto i v češtině se přikláníme k psaní s "c".

Ruthenium v chemoterapii

1.6.2013
kation bis(dipyridyl)) 9,11,20,22-tetra-aza-tetrapyridopentacen) ruthenatý

Polypyridylové komplexy ruthenia vhodné pro chemoterapii rakoviny plic testuje tým prof.Freda MacDonnella z University of Texas v Arlingtonu ve spolupráci s experty z City of Hope Comprehensive Cancer Center v kalifornském městě Duarte. Testy na myších ukázaly, že jsou stejně účinné jako hojně užívaná cisplatina, avšak bez jejího toxického působení na ledviny. Nové komplexy proniknou do molekul DNA pomocí svého velkého ligandu 9,11,20,22-tetra-aza-tetrapyridopentacenu (tatpp), jež se v biologickém prostředí snadno redukuje a rozloží ji. V důsledku toho rakovinná buňka hyne. Fungují nejlépe v prostředí s nedostatkem kyslíku, což jsou právě rakovinné nádory. Na obrázku vidíme jeden z použitých komplexů, kation bis(dipyridyl) (9,11,20,22-tetra-aza-tetrapyridopentacen) ruthenatý. Při pokusech byl užíván v podobě svého chloridu. Druhý vhodný komplex je dvojjaderný - obsahuje dva ruthenaté kationty propojené tatpp ligandem. Zbývající volná místa zaplňují čtyři bipyridylové ligandy, po dvou na každém ruthenatém iontu.

Diskuse/Aktualizace