Ruská polární expedice

25.7.2007
Akademik Fjodorov, vlajková loď expedice a celé ruské arktické flotily

Z přístavu Murmansk vyplula v úterý ruská polární expedice tvořená dvojicí lodí – jaderným ledoborcem Rossija a vlajkovou lodí expedice. Jejich cílem je dosáhnout severního pólu a pomocí miniponorky prozkoumat v hloubce 4.200 m mořské dno pod ním. Sestup má začít v neděli. Dosáhnout severního pólu dnes pro silný ledoborec nepředstavuje problém a dokonce si tam můžete kupit i turistickou plavbu. O dosažení mořského dna se v arktické polární oblasti doposud nepokusil nikdo. Kromě vědeckých pozorování má expedice, dle tvrzení svého velitele, potvrdit i ruskou přítomnost v oblasti. Na důkaz toho zanechá na dně i ruskou vlajku. Rusko tak hodlá podpořit své nároky, které v roce 2001 vzneslo na rozsáhlé oblasti arktického šelfu. Podle nich jde o pokračování Sibiřské kontinentální desky, takže jejich požadavky jsou oprávněné. Nicméně zatím si to myslí jen oni. Samozřejmě nejde o ovládnutí nehostinných ledových plání, ale spíše o využití rozsáhlých nalezišť ropy a zemního plynu.

Doplněno 2.8.2007: Obě miniponorky Mir-1 a Mir-2 skutečně 2.srpna 2007 dosáhly dna Severního ledového oceánu v oblasti severního pólu. Jejich osádky odebraly vzorky hornin, biologické vzorky a na dno umístily ruskou vlajku.

Jeden foton excituje více elektronů

25.7.2007

Vědci z americké National Renewable Energy Laboratory pozorovali u křemíku zajímavý jev, který by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro zvýšení výkonu fotovoltaických článku. Při dopadu fotonu o vlnové délce kratší než 420 nm na nanokrystal křemíku dojde k uvolnění více než jednoho elektronu. Tento jev byl teoreticky předpovězen již před deseti lety.

Druhý pozorovaný anion ve vesmíru

24.7.2007

Astronomům se pomocí Byrdova teleskopu na hvězdárně Green Bank podařilo v chladném oblaku molekulárního plynu identifikovat dosud nejtěžší ve vesmíru nalezenou záporně nabitou molekulu. Její sumární vzorec je C8H- a je lineární. Na Zemi by šlo o tak extrémně reaktivní částici, že její příprava je nemyslitelná. Ovšem ve vesmíru, v hlubokém vakuu, často pozorujeme velmi reaktivní částice. Dokud se nesrazí s jakoukoli jinou molekulou, nemohou s ničím reagovat. Za podmínek, jaké panují v mezihvězdném prostoru, může trvat i roky, než ke srážce molekul dojde. Za těchto podmínek pozorujeme i spektra sloučenin, jež ze Země neznáme vůbec. I z našeho pohledu bizarní molekula může být chemicky stabilnější než její jednotlivé složky samostatně. Stačí, aby se samovolně nerozpadla na atomy.

Doposud se astronomům podařilo identifikovat v mezihvězdném prostoru 130 neutrálních, asi 12 kladně nabitých a pouze dvě záporně nabité molekuly. Kromě anionu C8H- byl koncem roku 2006 identifikován i ion C6H-.

Zeměpisné zajímavosti Sluneční soustavy

23.7.2007
A na závěr  - snímek sondy Voyager z roku 1986 ukazuje ve své pravé části nejvyšší známé útesy Sluneční soustavy, kterými jsou Verona Rupes na Uranově měsíci Miranda. O mechanismu jejich vzniku panují zatím jen dohady. Nejvyšší útesy na zemi dosahují 1.200 m a najdeme je na Baffinově ostrově v Kanadských arktických ostrovech. Foto NASA.

Italský tým z Boloňské univerzity pravděpodobně nalezl kráter po dopadu zbytků tunguzského meteoritu. K této události došlo 30.června 1908, kdy ve výšce 5 až 10 km nad řídce obydlenou tajgou v povodí sibiřské řeky Podkamennoj Tunguzky (pravobřežní přítok Jeniseje) došlo k obrovskému výbuchu, který svou silou 1000 x převýšil hirošimskou bombu. Pravděpodobně se jednalo o kometu, která pronikla až do zemské atmosféry. Zbytky po výbuchu pak mohly vytvořit 300 m široké jezero Čeko, jež leží přibližně 8 km od epicentra ve směru předpokládaného letu explodujícího tělesa (přibližně 102 ° v.d. a 61 °s.š.). Svědčí proto i v místě neobvyklé strmé břehy jezera a jakási geologická anomálie pod jeho dnem. Nicméně pro potvrzení této hypotézy jsou nezbytné další výzkumy přímo v terénu.

Sanjeev Gupta a Jenny Collier z britské Imperial College London zkoumali sonarem dno Lamanšského kanálu a podařilo se jim odhalit desítky kilometrů dlouhé až 50 m hluboké údolí zaryté do křídové podloží, které zde tvoří mořské dno. Něco takového mohlo vzniknout jen při gigantické záplatě, ke které došlo před stovkami tisíc let. V té době leželo v jižní části dnešního Severního moře obrovské jezero. Na severu je lemovaly ledovce a na jihu křídová tabule, která propojovala území dnešní Francie a Anglie. Řeky Rýn a Temže do něj přiváděly mnoho vody. Jeho hladina stoupala a stoupala, až došlo k protržení jižní hráze a voda se valila po několik měsíců ven, přičemž sebou strhávala vše, co se jí postavilo do cesty. Tímto způsobem došlo k oddělení Britanie od kontinentu a ke vzniku současného Lamanšského kanálu. Katastrofy se zřejmě na utváření zemského povrchu podílejí častěji, než si myslíme. Je možné, že při obdobné záplavě vznikla americká Velká jezera.

Obrovský pravěký pták

22.7.2007
Rekonstrukce Gigantoraptora, obr.Julius T.Csotonyi

Všeobecně se věří, že dinosauři se postupně vyvíjeli v ptáky, při čemž se jejich rozměry zmenšovaly. Zřejmě mimořádnou výjimkou je pták, jehož kostra byla nedávno objevena ve Vnitřním Mongolsku a která pochází z období pozdní křídy, asi před 70 miliony let. Tento živočich s ptačím zobákem byl nazván Gigantoraptor, měřil 8 metrů a vážil okolo 1400 kilogramů.

Hmatové vjemy z počítače

22.7.2007

Japonská společnost NTT předvedla prototyp speciálních rukavic, které umožní ohmatat si obrázek, které vidíme na monitoru počítače. Senzory nadité zařízení přenáší do našich hmatových tělísek nejen informace o tvaru tělesa, ale i o jeho konkrétním povrchu včetně odporu, jaký klade našemu tlaku na něj, tedy o tom, jak je měkký či tvrdý.

Obdobné zařízení zhotovili americko-indický vědecký tým. Mělo by se uplatnit při chirurgických zákrocích prováděných na dálku. Kromě obrazu z videokamery obdrží vzdálený operatér i informace o tuhosti a soudržnosti tkání či orgánů, s nimiž pracuje. Jádrem celého zařízení je speciální senzor složený z množství miniaturních kondenzátorků, jejichž dielektrikum tvoří 28 mikrometrů silná polymerní membrána. Ve styku s tkáněmi se stlačuje a deformuje, což ovlivní jejich kapacitu. Tak získáme požadované údaje v elektrické podobě a můžeme je přenést na libovolnou vzdálenost.

Hojení gelem

21.7.2007

Vědci z Delawarské univerzity patentovali bílkovinný hydrofilní gel, který se vyznačuje antibakteriálními účinky. Má podporovat hojení rozsáhlých poranění tkání. Proto v sobě nese ještě buňky, které podpoří hojení kůže (fibroblasty) anebo třeba kostí (osteoblasty). Jeho aplikace je velmi snadná. Prostě se do rány vpraví obyčejnou injekční stříkačkou.

Greenbox změní svět

20.7.2007

Tři chlapíci ze severního Walesu testují zařízení, které možná změní svět. Svůj vynález nazývají Greenbox a uvnitř je skutečně zelený. Obsahuje totiž řasy. Když k nim přivede spaliny z motoru, využijí v nich obsažený oxid uhličitý jako krmivo a zmetabolizují ho 85 – 95%. Greenbox tedy může sloužit jako filtr třeba u automobilů, anebo každéhojiného zařízení, jež vypouští tento skleníkový plyn. Po nějaké době pak pouzdro plné řas vyměníme za čerstvé a staré se zpracuje v továrně na biopalivo. Vynálezci v současné době jednají s některými předními výrobci automobilů.

Čichová orientace žraloků

20.7.2007

Není třeba číst učená ichtyologická pojednání, aby čtenář získal povědomí o vynikajícím žraločím čichu. I v Hemingwayově Starci a moři se dočteme o žralocích, jež na dálku přivábil úlovek rybáře Santiaga pachem rybí krve. Biolog Jelle Atema z Boston University poodhalil zajímavé souvislosti jedinečné čichové orientace žraloků. Zjistil, že k ní využívají i tzv. postranní čáru, která dovoluje rybám vnímat proudění vody. Kořist pohybující se vodou za sebou zanechává pachovou stopu v podobě molekul, jež se jí uvolňují z těla. Zároveň živočich víří vodu. Pachové látky se soustředí ve vírech a představují ve vodě jakési pachové skvrny. Žralok zachytí pach čichem. Zároveň zaznamená postranní čárou i zvířenou vodu. Obě informace se zkombinují v mozku a umožní žralokovi spolehlivě vyhledat zdroj pachových látek. Za dobrých světlených podmínek si žralok pomáhá i zrakem. Způsob orientace a vyhledávání cílů pod vodou zdaleka nezajímá jen zoology. Pečlivě jej studují i konstruktéři automatických ponorek bez posádek. Ty se dostávají při plnění pracovních povinností pod hladinou do komplikovaných situací, kde dokonalá orientace často rozhoduje o úspěchu či fiasku. Žraločí navigační systém se nabízí jako bohatý zdroj inspirace.

Nová metoda přípravy bílkovin

20.7.2007

Chceme-li připravit bílkovinu, použijeme její jednotlivé stavební bloky – aminokyseliny, které necháme spolu vhodným způsobem zreagovat. Nikoho ani nenapadlo, že by tomu mohlo být jinak. V Číně pracující skupina chemiků připravila katalyzátor, který umožní získat bílkovinu polymerací iminů a oxidu uhelnatého. Jde o jednoduchý kobaltový komplex. Přístup čínských vědců je velmi novátorský a levnější než dosavadní přímočará syntéza peptidů. Iminy jsou organické látky, které obsahují dvojnou vazbu dusík – uhlík a získávají se snadněji, než příslušné aminokyseliny. Stále častější zprávy o objevech čínských vědců pracujících doma, nikoliv ve Spojených států, naznačují, že Čína se nestane pouhou dílnou světa, avšak její vlastní příspěvek k rozvoji nových technologii může být v budoucnu nezanedbatelný.

Bude více hurikánů?

19.7.2007

Nedávný nárůst počtu devastujících hurikánů dal vzniknout myšlence, že je to způsobeno globálním oteplováním. Avšak nedávná analýza sedimentů z laguny na portorickém ostrově Vieques dovolující popsat výskyt prudkých bouří za posledních 275 let, ukázala, že v období 70. a 80. let 20. století byl výskyt hurikánů abnormálně nízký a že nárůst po roce 1995 představuje jakýsi návrat k normálu. V minulosti výskyt silných hurikánů postupně klesal od roku 1760 po více než dvě století.

Nečekané důsledky zavádění biopaliv

19.7.2007

Nečekané důsledky přineslo stále širší využívání palmového oleje jako biopaliva. V důsledku rostoucí poptávky vzrůstá i jeho cena. Zároveň jde o nejčastěji užívaný olej na smažení v Indonesii, kde jsou právě smažená jídla důležitou součástí jídelníčku. Protože naprostá většina obyvatel má velmi nízkou životní úroveň, z použití palmového oleje jako biopaliva není vůbec nadšena.

17.8.2007 – Na další problém související s výrobou biopaliv upozornili experti na konferenci věnované vodním zdrojů, která se koná v těchto dnech ve Stockholmu. Rostliny pro svůj růst potřebují velké množství vody, které začíná být ve světě nedostatek. Protože produkci potravin můžeme omezit jen sotva, biopaliva budeme alespoň částečně získat z nově pěstovaných rostlin. Pokud budeme chtít, aby biopaliva nahradila významnou část spotřeby ropy, musíme si uvědomit, že tlak na vodní zdroje tak silně vzroste.

Sporný solární teleskop na Havaji

18.7.2007

Nejen v Česku se ozývají protesty proti stavbě dálnic a výškových budov či zřizování nebo vypouštění rybníků – i na Havaji, odlehlém to státě USA, se má budovat 44 m vysoký solární dalekohled, kteerý umožní detailně sledovat magnetické pole Slunce. Cena projektu se odhaduje na 250 milionů dolarů a stavět se má od roku 2009. Protože však má být prostor dalekohledu jen pár set metrů od vrcholu hory Haleakala, tradičně uznávaného jako sídlo bohyně lehké mlhy Lilinoe, rodilí Havajané se domnívají, že stavba naruší jejich kulturní dědictví a tím že zanikne i národnost jako taková.

Protiraketový laser

17.7.2007

Dne 16.7.2007 proběhl další úspěšný test letounu Boeingu 747-400F, určeného k sestřelování nepřátelských balistických střel v časné fázi jejich letu. Letoun odstartoval z Edwardsovy letecké základny v Kalifornii a za letu zaměřil laserovým paprskem v reálných podmínkách letící cíl, které napodoboval nepřátelskou balistickou střelu. Zbývá už jen vyzkoušet poslední krok, a to skutečné sestřelení cíle zaměřeného cíle výkonným laserem. Technici od jeho dodavatele, firmy Northrop Grumman Corp., již započali s jeho montáží do letounu. Laserem vybavená letadla budou důležitou součástí vyvíjeného amerického systému protiraketové obrany, k němuž by měl patřit i diskutovaný radar v Brdech.

Využití strukturní a regulační rozmanitosti glutamátracemáz

17.7.2007

Skupina švédských a amerických vědců charakterizovala glutamátracemázy několika patogenních bakterií a popsla tři odlišné mechanismy regulace tohoto enzymu (EC 5.1.1.3), které jsou významné pro biosyntézu bakteriální buněčné stěny. Je to allosterická aktivace metabolickými prekursory, kinetická regulace inhibicí substrátem a recyklace D-glutamátu pomocí D-aminoacid-transaminázy. Při hledání selektivnách inhibitorů byla identifikována řada akompetitivních inhibitorů specifických proti glutamátracemáze Helicobacteru pylori. Provedené strukturní, kinetické a mutační studie poskytují základ pro konstrukci vysoce specifických antimikrobních činidel.

Křížový fenol

16.7.2007
Bunzův fenol

Zajímavou sloučeninu připravil Uwe Bunz z Georgia Institute of Technology v americké Atlantě. Má podobu kříže a fenolové skupiny na konci jednoho z ramen reagují s -NH2 skupinou nejrůznějších aminů. Jde o celkem běžnou a dlouhou dobu známou organickou reakci organických. Zajímavé jsou však produkty. Při ozáření ultrafialovým světlem fluoreskují na vlnových délkách, které silně závisí na tom, s kterým aminem látka zreagovala. Různé aminy poskytují produkty s výrazně odlišnou barvou fluorescenčních spekter. Další výhodou nové sloučeniny je, že nepodléhá fotolýze, tedy světelné paprsky ji nerozkládají. Nabízí se její využití jako fluorescenční značky při zkoumání biologických systémů.

Byl popsán genom ryby medaky

16.7.2007

Třicetosm japonských vědců se věnovalo dešifrování genomu medaky (Oryzias latipes), což je malá, jikry kladoucí, sladkovodní ryba žijící ve východní Asii. Genom obsahuje 700 milionů bází, což je méně než polovina již popsaného genomu dania pruhovaného (Danio rerio) a v něm 20 141 genů, z toho 2900 zcela nových, dříve nepopsaných. Široká srovnávací analýza s genomem dalších ryb i genomem lidským ukázala, že medaka si zachovala původní karyotyp po více než 300 milionů let.

Novinky v robotice

15.7.2007

Robota, který napodobuje chování vodoměrky, sestrojili technici z Carnegie Mellon University. Jako zmíněný hmyz se dokáže pohybovat po vodě, přičemž nad hladinou jej drží jen její povrchové napětí. Dvanáct 5 cm dlouhých teflonových nožiček unese nad hladinou 10,3 gramu. Robot, který svým vzhledem trochu připomíná zmíněný hmyz, používá k pohybu speciální hnací nožky ve tvaru T. Na vodě dosahuje rychlosti 3 cm/s, což je asi 50 x méně než vodoměrky. Jeho manévrovací schopnosti jsou však lepší.

Na pevné zemi zůstal tým prof. Florentina Wörgottera z Göttingenské univerzity. Jejich RunBot dokáže spolehlivě kráčet o něco pomaleji než my. Nenapodobuje pouze lidskou chůzi, hlavně však způsob jejího řízení, čímž výrazně převyšuje dosavadní konstrukce. Pouze při změně podmínek chůze (jiný povrch terénu, svah) se zapojí vyšší úrovně řízení, které mají i schopnost se učit. Jinak vše řeší na základě údajů z polohových snímačů elektronické zpětné vazby.

Zapřažené baktérie

15.7.2007

Prof. Min Jun Kim a jeho tým z Drexel University v americké Philadelphii zapřáhli mikroorganismy do práce. Využili běžné bičíkaté bakterie Serratia marcescens, která se při osvícení ultrafialovým světlem nepohybuje. Jinak ve vodě dosti svižně plave hnána svým rotujícím bičíkem. Nejprve vypěstovali na agaru kulturu těchto bakterií tak, aby se přichytily na jednu stranu epoxidového plátku o rozměrech 50 x 50 mikrometrů a síle 10 mikrometrů. Po přemístění do živného roztoku tlačily Serratie marcescens destičku vpřed rychlostí 9 mikrometrů za sekundu, ovšem jen pokud na ně nesvítilo ultrafialové světlo. Kimovi experimenty nejspíše zůstanou pouhou hříčkou, protože cesta od nich ke skutečnému využití mikroorganismů třeba k přepravě léčiv uvnitř organismu, je ještě dlouhá a ne úplně zřejmá.

Jak se slepice dostaly do Jižní Ameriky

15.7.2007

To, že se v archeologických vykopávkách v Americe nevyskytují zbytky slepic, ukazovalo, že kur domácí nebyl do tehdejšího kontinentu bez lidí přinesen vlnami imigrace přes Behringovu úžinu. Nyní se potvrdila jedna z variant osídlení Jižní Ameriky, totiž z Polynésie na jakýchsi primitivních plavidlech. Nedávná analýza DNA slepičích kostí z Chile z období mezi léty 700 a 1390 našeho letopočtu ukázala na blízkou příbuznost s podobnými kostmi z pěti polynéských souostroví, zejména z prehistorických nalezišť na ostrovech Samoa a Tonga.

Tepelný tranzistor

14.7.2007

Zajímavý tranzistor sestrojil finsko-italský vědecký tým. Přenáší pomocí elektronů z emitoru na kolektor definovaným způsobem teplo, přičemž tento proces můžeme řídit napětím na bázi, tak jako u normálních tranzistorů. Protože tepelnou energii přenášejí v tomto případě elektrony, řídíme napětím báze ve skutečnosti elektrický proud jako u všech tranzistorů. Pouze jeho speciální konstrukce umožňuje, že proud i teplo tečou definovaným způsobem. Zařízení pracuje s příliš malým tepelným výkonem, aby ho bylo možné prakticky využít při regulaci vytápění budov a výrazné změny se neočekávají ani v budoucnu. Očekává se, že nový tranzistor spíše přispěje ke zkoumání mechanismu tepelných toků jako takových.

Které země jsou mírumilovnější než jiné?

14.7.2007

Světový mírový index je měřítkem používaným organizací Economist Intelligence Unit pro hodnocení zemí na základě 24 indikátorů, mezi nimiž je počet vojáků zabitých v zahraničí, úroveň domácí kriminality a vztahy se sousedními státy. Mezi 121 hodnocenými zeměmi se nikoli překvapivě na prvních deseti místech umístilo Norsko, Dánsko, Irsko, Finsko, Švédsko, ale také Nový Zéland, Japonsko, Kanada, Portugalsko a Rakousko. V další desítce se pak objevuje Belgie, Německo, Česko, Švýcarsko, Slovinsko, Chile, Slovensko, Maďarsko, Nizozemsko, ale také Bhútán. Většina postkomunistických zemí se objevuje od 27. Polska až po 110. Uzbekistán. Nejhůře je na tom však Rusko na 118. místě ! Ostatně USA si nestojí o mnoho lépe, jsou na 96. místě. Uprostřed žebříčku je Kuba (59,) a Čína (60,) – Hongkong je při tom 23. Nejlidnatější státy jsou s výjimkou Číny a Japonska na tom špatně – Indonésie 78., Mexiko 79., Brazílie 83., Indie 109., Pákistán 118, a Nigérie 117. Závěr pak důstojně tvoří Izrael (119.), Súdán (120.) a Irák (121.).

Neobvyklé polonium

14.7.2007

Polonium, těžký radioaktivní prvek, objevený v roce 1898 manželi Curieovými a pojmenovaný na počest vlasti Marie Curie-Sklodowské, krystaluje neobvyklým způsobem. Čeští vědci na základě kvantově mechanických výpočtů vysvětlili, proč právě polonium jako jediný prvek tvoří obyčejnou kubickou krystalovou mřížku. To znamená, že jeho krystal je složen jakoby z krychliček, které mají v každém vrcholu jeden atom polonia. Jde u prvků o velmi neobvyklou strukturu, častější jsou těsnější uspořádání. Atomy polonia jsou velmi těžké a navíc jich existuje 36 izotopů, což je nejvíc ze známých prvků. Proto se u něj nalezneme složité vzájemné působení relativistických jevů, což zapříčiňuje jeho neobvyklé chování.

Novinky o prionech

13.7.2007

Priony jsou proteiny schopné se přeměnit do konformace schopné vlastní reprodukce a vykazující infekční vlastnosti, Až dosud nebylo úplně jasné, co umožňuje prionům replikaci, tvorbu infekčních forem a stavbu transmisních bariér mezi různými druhy. Práce s kvasinkami Saccharomyces cerevisiae a Candida albicans ukázala, že přesmyk do infekčního stavu prionu Sup35 je regulován s vynikající specifitou drobnými úseky jeho primární aminokyselinové sekvence. Tyto úseky také určují tvorbu autoreprodukčních konformací (tedy prionových kmenů). Chiméra Sup35, která překonává transmisní bariéru mezi oběma kvasničnými druhy, obsahuje právě kritické sekvenční elementy obou druhů. Dá se říci, že kritické aspekty přeměny prionů jsou určovány drobnými rozdíly mezi malými, vysoce specifickými rekogničními prvky.

Nanočástice s chapadly

13.7.2007

O nanočásticích s dutinou, které by sloužily jako nosiče aktivních látek léčiv, slyšíme často a jejich studiem se zabývá mnoho vědeckých týmů. James Baker se svými kolegy z University of Michigan zvolil odlišnou strategii. Nesnaží se chemikálie ukrýt dovnitř nanočástic, ale naopak, navázat na jejich povrch. Nanočástici zlata nejprve pokryje rozvětveným polymerem. Na konec každé z jeho větví pak chemicky naváže různá činidla, např. protirakovinné látky, fluorescenční molekuly umožňující zobrazování atp. Vznikne tak multifunkční nanočástice, jejíž využití pro léčení může být velmi rozmanité.

Senzorové pole ve vesmíru

12.7.2007

Vědci z NASA provádějí přímo v družicích testování rozsáhlého senzorového pole, které tvoří 32 odlišných čidel integrovaných dohromady. Tvoří je uhlíkové nanotrubice nebo nanodráty z jiných materiálů, pokryté polymery citlivými k různým chemikáliím. Celková aktivní plocha činí pouze jeden čtvereční centimetr. Detekovat můžeme např. přítomnost amoniaku, formaldehydu, oxidu dusičitého, peroxidu vodíku či chlorovodíku. V případě zachycení takových molekul na příslušnou část senzorového pole se změní její elektrické vlastnosti, což zachytí citlivá podpůrná elektronika.

Sledování přesného složení atmosféry v kosmických korábech je nesmírně důležité, protože jde o uzavřené nevětratelné systémy. Únik i poměrně malého množství jedovaté chemikálie může způsobit zdravotní potíže celé posádce. Původně český chemik, profesor Jiří Janata z Georgia Institute of Technology, pokládá senzory založené na nanotrubicích za velmi perspektivní, protože lze dosáhnout velké citlivosti. Navíc jde o kompaktní zařízení pouze z pevných součástek. Jejich předpokládaná životnost se odhaduje na pět let.

Hromadné chování elektronů v polovodičích

12.7.2007

Američtí fyzikové pomocí femtosekundových spekter poprvé pozorovali vzájemné ovlivňování elektronů v polovodičích. Konkrétně studovali chování elektronů v tenké vrstvičce arsenidu galitého, kterou osvětlovali 100 femtosekund trvajícími pulsy infračerveného laseru. Odhalili, že mezi excitovanými elektrony existují slabé vazby, což doposud nebylo pozorováno. Jejich práce bude mít významný vliv při optimalizaci optoelektronických zařízení, např. diod LED.

Dieta a dlouhověkost

11.7.2007
Pohybují se hlístice háďátko obecné (Caenorhabditis elegans). Obr www.wikipedia.org

Jde tu sice pouze o háďátko Caenorhabditis elegans, ale možná, že to platí i pro mnohem vyšší organismy, Ukázalo se, že snížení příjmu potravy vede ke zvýšení aktivity transkripčních faktorů SKN-1 a PHA-4. Nervový SKN-1 zvyšuje dlouhověkost po omezení potravy tím, že uvolňuje hormony z AS1-neuronů a zvyšuje tím mitochondriální aktivitu v celém těle. Transkripční faktor PHA-4 zřejmě také zvyšuje produkci hormonů neurony, zažívacím traktem a gonádami.

mikroRNA už i v jednobuněčných řasách

1.7.2007

Všeobecně se věřilo, že mikroRNA regulující expresi genů se vyskytují pouze u mnohobuněčných organismů. Nedávno však američtí vědci objevili desítky druhů mikroRNA v genomu zelené řasy Chlamydomonas reinhardtii a věří, že jich tam jsou stovky a že se v tom ohledu podobají i evolučně nejvyšším organismům. Zajímavé je, že nedávné výzkumy kvasinky Saccharomyces cerevisiae a prvoka rodu Tetrahymena objevily nepatrný počet molekul interferenční RNA ve srovnání s rostlinami a živočichy, a dokonce žádnou mikroRNA. Je možné, že mikroRNA chlamydomonádě pomáhají přežít v extrémně rozdílných prostředích. V každém případě je jasné, že tyto molekuly pocházejí opravdu z doby před více než miliardou let.

Diskuse/Aktualizace