Efektivní lovci a sběrači

31.8.2012
Tanzanští Hadzabové vracející se z lovu 10.8.2008, foto Andreas Lederer, Wikimedia Commons, licence the Creative Commons Attribution 2.0 Generic.

Zajímavou studii provedli mezi tisícovkou příslušníků afrického kmene Hadzabů (Hadza, množné číslo Hadzabe), jež žije na březích tanzanského jezera Eyasi. Herman Pontzer z Hunter College v New York City spolu s Davidem Raichlenem z University of Arizona a Brianem M. Woodem ze Stanford University. Zjistili, že příslušníci tohoto kmene, kteří se živí jako lovci a sběrači, spotřebují denně srovnatelné množství energie jako my ostatní, žijící uprostřed civilizace a jejích vymožeností. Na první pohled se nám to může zdát neuvěřitelné. Představíme-li se, kolik úsilí by nám dalo sehnat dostatek potravy lovem a sběrem divoce rostoucích plodin, může se nám zdát nemožné, že bychom spotřebovali stejně energie jako při práci v kanceláři. Jenže Hadzapové stejně jako ostatní lidé při své práci disponují jistě spoustou znalostí důležitých pro sběr a lov, které jim ji usnadňují a jež jsme my už dávno zapomněli. Rovněž provedená studie ukazuje, že současná epidemie obezity je způsobena přejídáním a nikoliv nedostatečným pohybem. foto Andreas Lederer, Wikimedia Commons.

Prof. Dr. Arnošt Kotyk, Fyziologický ústav AV ČR 4.9.2012: Tři africké populace závisející hlavně na lovu a sběru byly analyzovány co do genetické rozmanitosti a bylo zjištěno, že ta je obrovská. Pracovníci univerzity ve Filadelfii sekvenovali celé genomy pěti jednotlivců z každé ze tří populací: kamerunských Pygmejů, Hadzapů a Sandavovů. Zjistili 13,4 milionů variant, z čehož 3 miliony nebyly dříve popsány. Geny pro imunitu, metabolismus, chuť, vůni a reprodukci se zřejmě vyvinuly po rozdělení zmíněných populací. Všichni jedinci vykazovali znaky toku genů z nyní vyhynulých druhů člověka. To bylo dříve pozorováno hlavně u neafrických národů a podporuje to myšlenku, že reprodukce mezi různými lidskými druhy probíhala zcela pravidelně.

Odolnost k přírodním katastrofám

30.8.2012

Studie starého sopečného popela z klíčových archeologických nalezišť ukázala, že neandertálci a moderní lidé byli odolnější ke změnám podnebí, než se běžně předpokládá. Pracovníci londýnské univerzity v Eghamu analyzovali mikroskopické střepy z vulkanického popela vzniklého z obrovské erupce v Evropě před asi 40 000 lety. Ta vedla k nastolení zimních podmínek na celé zeměkouli včetně Evropy a severu Afriky. Zdá se, že moderní lidé začali vytlačovat neandertálce dokonce před erupcí a při pozdějším oteplování, prakticky bez vlivu klimatických podmínek. Neandertálci zřejmě vyhynuli dlouho před onou erupcí. Znamená to, že moderní lidé vyvinuli na neandertálce větší tlak než sopečná erupce či změny podnebí.

Okysličují injekce

29.8.2012

Lékaři z bostonské Dětské nemocnice (Children's Hospital) testují na králících novou metodu, která umožní překlenout období mezi kolapsem plic a zahájením přístrojového okysličování krve. Sonikací připravují mikrometrové bublinky mastných kyselin s kyslíkem uvnitř. Vstřikují je přímo do krve. Kyslík se postupně uvolňuje a zajišťuje tkáním alespoň minimální okysličení. Bublinky nepřesahují 4 mikrometry, takže proniknou i do nejmenších vlásečnic. Dlouhodobá aplikace by nejspíš vedla k embolii. Krátkodobé použít do 15 minut než se pacient dostane k přístroji pro okysličení krve či než se ho podaří řádně rozběhnout, může velmi podstatně omezit škody způsobené nedokysličením orgánů.

Jak putovaly Nobelovy ceny

28.8.2012

Nedávný průzkum provedený Scientific Američan a zahrnující „vědecké“ Nobelovy ceny, tedy za fyziku, chemii a fyziologii nebo lékařství (nikoli tedy za ekonomii, literaturu či mír) ukázal na zajímavý pohyb těchto cen za posledních 110 let. Do 1. světové války jich bylo uděleno nejvíce v Německu (14), ve Francii (9), Velké Británii (6) a po třech v USA, Švédsku a Nizozemsku, a šest ve zbytku světa. Mezi 1. a 2. světovou válkou pak jich bylo opět nejvíce v Německu (20), dále ve Velké Británii (13), USA (10), Francii (5), po třech ve Švédsku a Dánsku, a 14 ve zbytku světa. Mezi léty 1945-2010 jich bylo zcela bez konkurence nejvíce v USA (126), pak ve Velké Británii (45), Německu (23), Švýcarsku (14), Francii (12), Japonsku (9). Švédsku (7), Rusku (7), Nizozemsku (2) a Dánsku (2), a 27 ve zbytku světa. Průměrný věk nobelistů stoupl od roku 1900 z 42 let na 58 let v roce 2010. Počet mužů vysoko převyšoval počet žen (537 proti 15). Foto ®© The Nobel Foundation.

Pátý měsíc planetky Pluto

27.8.2012

Hubbleův teleskop objevil 11. července další měsíc obíhající planetku Pluto. Označený jako P5, měsíc má v průměru 10-25 km, což je méně než dříve objevené satelity P4 (objevený v červenci 2011) a Nix a Hydra (zaznamenané v roce 2005), a mnohem menší než dříve známý Charon (1200 km v průměru).

nuclear 29.8.2012: Údajně objev těchto těles mírně rozvířil debatu o zpětném překlasifikování Pluta opět na planetu. Myslím, že by to byl dobrý nápad, získalo by tak exkluzivitu, a dobře zapamatovatelný výklad problematiky.

Magnetické buňky živočichů

25.8.2012
Pstruh duhový Oncorhynchus mykiss žije v řekách Asie a Severní Ameriky, které odtékají do Tichého oceánu. Foto  Engbretson, Eric / U.S. Fish and Wildlife Service, Wikimedia Commons.

Řada živočichů, včetně ptáků a ryb, je vedena magnetickým polem. Teď byly izolovány magnetické buňky, které by mohly být základem vnitřního kompasu. Pracovníci mnichovské univerzity vyňali epiteliální buňky z nosu pstruha duhového a vystavili je pod mikroskopem středně silnému rotujícímu magnetickému poli. Některé buňky se otáčely stejnou rychlostí jako magnetické pole, zatímco jiné neměnily své chování. Reaktivní buňky obsahovaly mikrometrové struktury složené z železitých krystalů připojených k buněčné membráně. Tyto struktury způsobují, že se buňky orientují podle magnetického pole. Foto Engbretson, Eric/U.S. Fish and Wildlife Service.

Třetí místo studenstké formule

23.8.2012
Formule studentů ČVUT.

Tisková zpráva CTU (ČVUT): V konkurenci studentských týmů z celého světa na závodech Formula Student Hungary, které se konaly ve dnech 16. až 20. srpna v maďarském Györu, skončil tým CTU CarTech s formulí se spalovacím motorem na senzačním třetím místě. Jde o další obrovský úspěch týmu CTU CarTech. Studenti tak úspěšně navázali na devatenácté místo z Německa tento rok a na druhé místo z Barcelony z roku 2011. Elektroformule CTU CarTech, která slavila v Maďarsku soutěžní premiéru, dosáhla v konkurenci 40 týmů velice dobrého celkového devatenáctého místa. Mezinárodní soutěž Formula Student/SAE je celosvětově nejprestižnější studentskou konstrukční soutěží.

Tým CTU CarTech startoval v pořadí již na druhé soutěži této sezony se dvěma formulemi: na spalovací pohon (kategorie Combustion) a na elektrický pohon (kategorie Electric). „Spalovací“ formule prošla stejně jako předminulý týden v Německu technickou přejímkou naprosto hladce, bez potíží absolvovala i povinné testy náklonu, hluku a brzd. Elektroformule měla s technickou přejímkou drobné potíže, avšak ty se týmu podařilo rychle vyřešit. Bez problémů pak prošla zkouškou brzd, náklonu a zkouškou odolnosti proti vodě. Soutěž se konala v přístavu města Györ, kde bylo závodiště organizátory postaveno na betonové ploše. Větší drsnost povrchu oproti běžnému asfaltu vyžadovala odlišné nastavení vozu, na které však byl tým připraven, a s nezvyklými podmínkami se dokázal vyrovnat u obou nasazených formulí. Statické disciplíny, ve kterých měly týmy za úkol prezentovat konstrukční návrh, analýzu nákladů a business plán, byly z české strany „okořeněny“ přímou účastí historicky první členky v jinak mužském týmu, která za CTU CarTech prezentovala business plán. V business plánu kategorie Combustion slavil tým historický úspěch, když dosáhl v této disciplíně na šesté místo. Poroty statických disciplín, které čítají povětšinou zkušené inženýry z průmyslu z celé Evropy, velmi ocenily českou formuli za celkové pojetí, technickou vyspělost, vizionářský koncept a také povedený vnější design vozu.

Pro elektroformuli byla maďarská soutěž první ostrou zkušeností, a úspěchem tak byla samotná účast ve všech disciplínách s minimem penalizací. V dynamických disciplínách si „spalovací“ formule CTU CarTech vedla perfektně. Piloti týmu si zkušeně poradili s průjezdem trati ve tvaru osmičky a v této dílčí disciplíně tak tým dosáhl na pěkné šesté místo. V disciplíně zaměřené na akceleraci skončila formule těsně druhá, v jízdě po technické trati, tedy v kvalifikaci na nedělní vytrvalostní závod, pak pátá. Elektrická formule dokázala také bodovat a to i přes to, že na papírově zkušenější týmy výkonově ztrácela. Závěrečnou disciplínou byl vytrvalostní závod na 22 km, resp. 36 kol. První z dvojice formulí ČVUT se na start postavila formule elektrická. Ta prokázala rodovou příslušnost k vytrvalým vozům CTU CarTech, dokázala náročný závod dojet až do cíle a nakonec obsadit čtrnácté místo. „Spalovací“ formule přišla jako jedna z průběžně nejlepších na řadu až těsně před koncem. I přes úmorných 36°C ve stínu předvedli týmoví piloti vyrovnaný výkon, neporazili žádný kužel a zajeli do té doby absolutně nejlepší čas. V očekávání tak bylo, jak si za doslova tropických podmínek poradí na rozpálené trati papírově nejlepší formule univerzit z Karlsruhe (Německo), Tallinnu (Estonsko) a Budapešti (domácí tým). Z počátku dosahovali jejich piloti výborných časů, všem se dokonce podařilo překonat české nejlepší kolo, avšak pravděpodobně kvůli nedostatku paliva začaly jejich formule s blížícím se cílem zpomalovat. Vůz studentů z Karlsruhe dokonce musel odstoupit v posledním kole. „Spalovací“ formule CTU CarTech tak brala ve vytrvalostním závodě první místo. Pro CTU CarTech znamenalo toto umístění zároveň celkové vítězství v dynamických disciplínách a tedy další historický milník ve fungování týmu. V součtu všech disciplín (včetně statických) brala „spalovací“ formule CTU CarTech za 835,94 bodů 3. místo v celé soutěži Formula Student Hungary. Na druhou pozici přitom chybělo nepatrných 2,22 bodu. Historicky první česká elektroformule si v premiéře nevedla vůbec špatně a dokázala bodovat ve všech soutěžních disciplínách. Ve spotřebě paliva, která se pro srovnání spalovacích vozů s elektrickými přepočítávala na emise CO2, dokonce obsadila skvělé 6. místo. V celkovém hodnocení, kde se porovnávaly všechny zúčastněné týmy bez rozdílu v typu pohonu (tedy elektro i spalovací motor), dosáhla elektroformule CTU CarTech výborného 19. místa v 40členném poli vozů konkurenčních univerzit.

Oficiální internetové stránky projektu najdete zde.

Chemické reakce jednotlivých atomů

22.8.2012

V Cavendishově laboratoři na Cambridgeské univerzitě provádí Lothar Ratschbacher, Christoph Zipkes, Carlo Sias a Michael Köhl chemické reakce s jednotlivými atomy. Za extrémně nízkých teplot nejprve pomocí magnetického pole izolují jeden ion ytterbia a jeden atom rubidia, které tlačí k sobě pomocí laseru.

Nervové aspekty pocitu hladu

22.8.2012

Stimulace AGRP (agouti-related peptide) vedoucí k expresi neuronů v myším hypotalamu vzbuzuje reakci na hlad, tedy intenzivní hledání potravy a hojné jídlo. AGRP-exprimující neurony potlačují oxytocin-uvolňující neurony, které se ztrácejí při Prader-Williho syndromu, což je stav neukojitelného hladu. Inhibiční okruh zahrnující oxytocinové neurony je nutný pro AGRP-exprimujícími neurony vyvolaný hlad, což ukazuje na dříve neznámý nervový okruh v regulaci pocitu hladu a poruch spojených s přejídáním.

Emise CO2 v USA nejnižší za posledních 20 let

21.8.2012

Emise oxidu uhličitého klesly ve Spojených státech na nejnižší úroveň za posledních dvacet let. V loňském roce se americké emise z výroby energie, pohybovaly okolo 5 miliard tun. Odpovídá to 16% celosvětových emisí z výroby energie. Oproti roku 2007 poklesly o jednu miliardu tun. Emise z výroby energie představují 98% veškerého CO2, jež unikne do atmosféry. Pro srovnání Čína emitovala roku 2011 z výroby energie 9 miliard tun oxidu uhličitého, 29% světových emisí. K poklesu nedošlo díky environmentalisty oblíbeným vládním zásahům a Kyotskému protokolu, ostatně Spojenými státy nikdy neratifikovanému. Způsobil to dostatek levného zemního plynu, který nahrazuje uhlí a jehož spalování je účinnější. Na vyprodukování stejného množství energie ho musíme spálit méně než uhlí. K poklesu ceny zemního plynu ve Spojených státech přispěla i těžba tzv. břidličného plynu v tamních nalezištích. Jde o zemní plyn, který je uzavřen v dutinkách vrstev břidlice, takže jeho těžba je obtížnější. Horninu je třeba nejprve rozrušit vodou pod tlakem. V některých státech v USA klesla cena zemního plynu pro malospotřebitele až na čtvrtinu. V roce 2010 bylo 20% celkové spotřeby zemního plynu pokrytou těžbou v tuzemských břidlicích. Předpokládá se, že do roku 2035 to bude 46%.

V této souvislosti by bylo zajímavé se více zabývat i těžbou břidličného plynu u nás. Jako vždy nejhlasitěji se projevují zelení odpůrci, pod jejichž vlivem se obyvatelé Náchodska se letos v březnu ostře postavili proti jakémukoli průzkumu kvůli pochopitelným obavám o znečištění svých spodních vod. Nicméně ve Spojených státech se takto těží již deset let a k žádnému znečištění spodních vod nedošlo. Jako je již v této zemi tradicí u skutečně důležitých problémů, vláda bezradně tápe a media se věnují povrchním senzacím. Přitom břidličný plyn by mohl zvýšit naši energetickou soběstačnost i napomoci k poklesu cen zemního plynu pro nás všechny. Překvapující je, že cudně mlčí i společnost Basgas Energia Czech, s.r.o., zájemce o případnou těžbu břidličného plynu a dcera významné australské těžařské společnosti. Ona v prvé řadě by měla zkusit přesvědčit veřejnost, že případná těžba přinese nejen rizika, ale i výhody.

Martin Přeček 22.8.2012: Dovoluji si vyjádřit nesouhlas k tvrzení, že v USA za posledních 10 let nedošlo v souvislost s těžbou břidličního plynu ke znečištění spodních vod. Vzhledem k intenzivnímu zájmu veřejnosti o problematice hlubinné těžby břidlicového plynu v USA (spuštěného dokumenty Gasland a nedávným Sky is Pink) vychází mnoho vědeckých studií sice ne přímo potvrzující, ale nicméně významně propojující vlivu těžby plynu na znečištění zdrojů pitné vody: http://www.propublica.org/documents/item/methane-contamination-of-drinking-water-accompanying-gas-well-drilling http://www.slopefarms.com/wp-content/uploads/2012/01/Bamberger_Oswald_NS22_in_press.pdf http://documents.foodandwaterwatch.org/doc/FrackingCrisisUS.pdf ("zelený" report, dost možná jednostranný, nicméně citující zdroje) Mediálně přitažlivé jsou zejména případy znečištění spodní vody methanem (zapalování vody z kohoutků), jež v některých případech mohou vést i k explozi obydlí. (např. vizte http://s3.amazonaws.com/propublica/assets/natural_gas/ohio_methane_report_080901.pdf ) Nedávná studie University of Texas dává známé případy znečištění do souvislosti nikoli s technikou vrtů samotných, ale zejména s nedůsledně kontrolovanými aktivitami na povrchu, které mají následky srovnatelné s klasickou těžbou zemního plynu. Velké obavy panují zejména ohledně dlouhodobé integity vrtů, zejména při nekvalitním zazátkování po ukončení težby: http://www.slb.com/~/media/Files/resources/oilfield_review/ors03/aut03/p62_76.ashx http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1745-6584.2012.00933.x/abstract http://catskillcitizens.org/learnmore/WQCC09_10RPT.pdf http://www.naturalgaswatch.org/wp-content/uploads/2011/09/well_integrity_failure_presentation.pdf Odhaduji, že vhledem k významně větší hustotě obyvatel v české kotlině oproti USA, by povrchové aktivity při těžbě břidličného plynu měly asi jen o řád menší vliv na životní prostředí obyvatel, nežli těžba uhlí (čili by byly sumárním benefitem pouze v případě, že bychom uhlí plynem nahradili).

Jan Laifr 22.8.2012: Zmineny clanek je, slusne receno, hodne jednostranny. Problem tohoto zpusobu tezby je, ze krome uz zminene vody, se do vrtu k ni primichava kolem 1% jinych chemikalii (jejich slozeni je vyrobni tajemstvi, proc asi?). Teorii tezby a skutecnou realitu si muzete prohlednout na http://www.ne-plyn.hys.cz/. Jasne jsou to stranky "zelenych odpurcu". Je treba jednostranny nazor vyvazit :). Uz jen ta mesicni krajina mne desi, ale to je "jen na povrchu", s tim se da neco delat (to umime z Mostecka). Co je mnohem horsi jsou absolutne nesanovatelne skody tam nekde dole ..... Takze tenhle zpusob energeticke sobestacnosti je podle meho nazoru podrezavani si vetve sami pod sebou, ve smyslu nemoznosti realneho zivota v postizenych krajich po nejake nepredvidatelne udalosti, ktera muze nastat "maximalne jednou za tisic let" .... Dejme prostredky na vyzkum jaderne fuze, protoze tudy, tudy cesta k nezavislosti na Rusku nevede.

Žížalobot

20.8.2012
Robot Meshworm (foto Massachusetts Institute of Technology).

Od původní antropomorfní představy pohybu robotů po dvou nohách jsme notně pokročili. Roboti jezdí na kolech i na kouli, plují, létají. Tým robotiků z MIT, Harvard University a Soulské národní univerzity pod vedením prof. Sangbae Kima (MIT) sestrojil robota, který se plazí vpřed obdobně jako žížala. Jednotlivé segmenty jeho těla se postupně smršťují a relaxují. Zajišťuje to slitina s tvarovou pamětí z niklu a titanu. Jednotlivé segmenty vyhřívá zevnitř odporový drátek. Střídavé zahřívání a chladnutí způsobuje tvarové změny článků, v důsledku čehož se Meshworm, jak ho pojmenovali jeho tvůrci, pohybuje vpřed. Použití by mohl nalézt při průzkumu velmi stísněných prostor. Foto Massachusetts Institute of Technology.

Žížalobota v pohybu si můžeme prohlédnout zde.

Tektonické desky i na Marsu?

19.8.2012
Oblast Candor Chasma z Údolí Marinerů na Marsu. Snímek je přibližně 1 km široký (foto NASA).

Je možné, že i povrch Marsu stejně jako zemský povrch je rozlámán na několik tektonických desek, které se mohou vůči sobě navzájem pohybovat. Doposud jsme na žádné planetě kromě naší nic takového nepozorovali. Profesor geologie An Yin z University of California v Los Angeles nalezl v Údolí Marinerů známky horizontálních pohybů, což svědčí pro existenci tektonických desek. Údolí Marinerů je 4.000 km dlouhá a až 7.000 m hluboká soustava kaňonů, pojmenovaná podle amerického programu Mariner. V letech 1962 – 1973 v rámci tohoto programu NASA vypustila celkem deset sond, které zkoumaly povrch Marsu, Venuše i Merkuru. Údolí Marinerů bylo odhaleno na snímcích, které pořídil Mariner 9. Pro srovnání, největší obdobná struktura na Zemi, americký Grand Canyon, dosahuje hloubky 1.600 m a délky skoro 450 km. Foto NASA.

Glia pro rychlou pohybovou kontrolu

18.8.2012
Alfa-amino-3-hydroxy-5-methyl-4-isoxazolpropionová kyselina AMPA, neurotransmitor receptoru AMPA.

Mozkové gliové buňky, které podpírají neurony, se v poslední době dostávají do pozornosti v souvislosti s nervovou komunikací. Receptory na specifické skupině gliových buněk jsou nutné pro koordinaci jemných pohybů u myší. Pracovníci z Homburgu a Rotterdamu odstranili typ neurotransmiterových receptorů zvaný AMPA z myších Vlkových buněk (typ glií) a následkem toho přívěsky těchto buněk se stáhly od určitých synapsí a tvorby synapsí byla tak zpomalena. Tři měsíce po odstranění receptorů AMPA myši se motaly a činily chybné pohyby v testech pohybové zručnosti, stejně jako zaostávaly v pohybovém učení.

Výdaje na vědu v Latinské Americe

17.8.2012

Loňská analýza ukázala, že v oblasti Střední a Jižní Ameriky vede v podpoře vědeckého výzkum Brazílie (18,9 miliard dolarů), následovaná Mexikem (3,5 miliard dolarů), Argentinou (1,8 miliard dolarů) a Chile (0,7 miliard dolarů). Na veškeré ostatní státy zbývá okolo 2 miliard dolarů): Velkou politickou podporu, včetně nedávno zvoleného prezidenta, má nyní Mexiko.

nuclear 18.8.2012: Jižní Amerika začíná být velmi zajímavý kontinent.Zdá se že vlády téměř všech zemí tam, nalézají společnou řeč. Sice to souvisí jen okrajově, ale Petrobras asi před 2 lety získal na svoje projekty od investorů rekordní balík peněz v historii lidstva. Oni však možná si naftu šetřili na vývoz, včera v TV byla reportáž z Ekvádoru, a prý tam odjakživa jezdí auta jen na ethanol.

Katastrofa hypersonického letounu

16.8.2012
X-51A v závěsu pod křídlem bombardéru (foto U.S. Air Force, Chad Bellay).

V úterý se při testovacím letu zřítil americký hypersonický letoun X-51A Waverider, který měl dosáhnout rychlosti 5.800 km/hod. Bombardér B-52 ho nad jihokalifornským pobřežím vynesl do výše a vypustil ze závěsu pod křídlem. Dále již Waverdier pokračoval samostatně. Zapálení a oddělení urychlovací rakety proběhlo úspěšně, poté řídící středisko ztratilo nad letounem kontrolu, v důsledku čehož se letoun zřítil. Ztráty životů nemusíme litovat, protože šlo o stroj bez posádky. Přes celkový neúspěch testu jsou některá získána data použitelná. Z původních tří strojů již nyní zbývá pouze jediný. Foto U.S. Air Force, Chad Bellay.

nuclear 18.8.2012: Letadla s nadzvukovým spalováním /scramjet/ létaly už koncem studené války. Vývoj tohoto současného amerického byl důvodem, proč i jiné země oprášily tyto projekty,bude to znamenat údajně mnoho výzkumných prací a investic do zkoušek. je tam výhoda obtížné zastavitelnosti takového prostředku.

akademon.cz19.8.2012: Ano, hlavní cíle programu vývoje hypersonických letadel jsou vojenské – zasáhnout protivníka kdekoli na planetě prakticky okamžitě. Hlavním rozdílem tryskových motorů pro velké rychlosti oproti běžným je nepřítomnost kompresoru (To je to lopatkové kolo, které vidíme zepředu v tryskovém motoru). Již samotná rychlost pohybu dodá dostatek vzduchu pro řádné fungování.

nuclear 21.8.2012: Zbavit se kompresoru skutečně jinak nejde.Jediné jiné motory bez něj jsou pulzační,a ty mají údajně špatnou účinnost, a jedná se o desítky let opuštěnou konstrukci s mnoha nevýhodami-například zcela nepřijatelný hluk.

Biopaliva – chybný výpočet nebo alibismus?

16.8.2012
Acta non verba

Tisková zpráva Acta non Verba: V posledních letech byla zpochybněna celá řada předpokladů, které stály u zrodu koncepce biopaliv. Hlavním důvodem pro zavedení biopaliv bylo úsilí o snížení emisí CO2. To se neděje a výroba biopaliv naopak produkuje více tohoto plynu oproti výrobě klasických paliv.

Obecně prospěšná organizace Acta non verba po mnoha peripetiích získala studii, kterou zadalo Ministerstvo životního průmyslu. Jedná se o takzvanou LCA („LIFE CYCLE ASSESSMENT“) studii. Měla odpovědět na otázku, jak si stojí emise CO2 při výrobě biopaliv v porovnání s těmi klasickými. Ze studie jasně vyplývá, že zvýšení produkce CO2 při výrobě biopaliv je dokonce značné. Při výrobě paliva MEŘO z řepky olejky vzniká 5,3x více CO2 než při výrobě nafty. Srovnání výroby lihu (EtOH) a benzínu vyznívá jen o málo lépe. Produkce lihu ze pšenice vyprodukuje 5,1x více CO2 než výroba benzínu.

Zadavatel studie, kterým je ministerstvo životního prostředí, tedy ví, že výroba biopaliv produkuje 5x více CO2 oproti klasickým palivům. Jak to, že s tím tento úřad jako hlavní hlídač produkce CO2 něco nedělá? Je to jednoduché. Stačí zavřít obě oči a použít malý trik. Řekne se, že spalování biopaliv v motorech aut neprodukuje žádný CO2, protože rostliny jej pohlcovaly v průběhu svého růstu. Fosilním palivům se pak jen přičte k tíži CO2, který vzniká při jízdě, a je to. Pak už to vyjde a biopaliva vyhrají.

Univerzitní profesor Ing. Miroslav Kutílek, DrSc., má podobně kritický názor: „Zásahy administrativního a upraveného ekonomického charakteru směřující ke snížení emisí CO2 nemohou vést ke zpomalení nebo dokonce k zastavení současného přírodního klimatického cyklu. Výzkum a realizace uváděných opatření vedou nejen k plýtvání penězi ale také k dosud nehodnoceným ekologickým škodám.“

Ředitel obecně prospěšné organizace Acta non verba Vojtěch Razima dodává: „Všechno nasvědčuje tomu, že ministerstvo dobře ví, že biopaliva jsou pouze drahým plýtváním a situaci jen zhoršují. Alibisticky však před skutečností zavírá oči. Proto jsme dnes vyzvali ministra Chalupu, aby jeho úřad celou záležitost s biopalivy přehodnotil. Máme za to, že vláda ČR by si měla nechat vypracovat komplexní studii na téma užitečnost biopaliv. ANV společně s týmem spolupracovníků formulovala otázky, na které by veřejnost měla znát odpovědi.“

akademon.cz 16.8.2012: Německá akademie věd Leopoldina vydala prohlášení, v němž označuje biopaliva za nejméně vhodný způsob využití obnovitelných zdrojů, navíc konkurující pěstování potravin. Leopoldina byla založena roku 1652, je tedy o osm let starší než její britská obdoba, The Royal Society. Roku 1670 začala vydávat vlastní vědecký časopis. V tom ji Royal Society předběhla, protože její vědecký časopis začal vycházet jako první na světě již roku 1665. Pojmenování nese na počest německého císaře Leopolda I, který ji roku 1677 udělil zvláštní privilegia.

nuclear 18.8.2012: Plný souhlas. Problém CO2 se dle mého názoru nadhodnocuje. Až bude k dispozici nějaký pokročilý zdroj energie, prostě k těm molekulám dodáme nazpět tu energii kterou jsme předtím vzali. Zdravý rozum by řekl, že dobře organizovaný vývoz potravin, musí být i ekonomicky výhodnější, než domácí spotřebování v nádrži auta. Takový program běžel mezi Ukrajinou a Libyí: plukovník si dohodl pronájem pěstovací půdy na potravinové obilí,protože v Libyi taková půda není. V dnešní době například Namibie má zásoby uranu, a rovněž problém velkých rozloh kde se nedá pěstovat. Navíc možná problém ozbrojených volně se pohybujících skupin lidí :),zde to asi chce komplexní pomoc.

Ing. Vojtěch Razima, ředitel společnosti Acta non verba, o.p.s. 18.9.2012: Minulý týden se Evropská unie nechala slyšet, že nejspíše omezí používání biopaliv založených na zemědělských plodinách a zastaví dotace. EU se obává, že tato paliva jsou k životnímu prostředí méně šetrná, než se předpokládalo, a že jejich masivní podpora má negativní dopad na produkci a cenu potravin. Podle plánu EU by měly být odstraněny veškeré státní dotace na biopaliva vyráběná ze zemědělských produktů jako pšenice či cukr. Dojít by k tomu mělo po vypršení současné legislativy v roce 2020. Pár dní po unii vytáhla do boje s biopalivy i francouzská vláda, která hodlá vyzvat svět k zastavení růstu jejich produkce.

ČR propásla šanci stát se lídrem jednání o biopalivech. Nyní se situace změnila. Doufáme, že ČR nebude zase jen reagovat na cizí návrhy, že zase jenom nepočkáme, co nám nařídí z Bruselu. To by byl ten nejhorší přístup. Proto jsme dnes znovu vyzvali premiéra, aby vláda nechala vypracovat komplexní studii na téma užitečnosti a budoucnosti biopaliv. Následně by měla proběhnout veřejná a odborná diskuze a potom bychom se měli dohodnout, co a jak s biopalivy v ČR dál. Měli bychom vědět, co by asi bylo nejlepší pro náš malý český rybníček. Nikoliv nejlepší pro pana Babiše nebo pro, jistě neméně roztomilé, lední medvědy. A to bychom pak měli prosazovat v Bruselu. Co si nerozhodneme sami, rozhodnou za nás jiní.

Extrakt LCA studie je možné si prohlédnout zde.

Methan uniká z mořského dna

16.8.2012
Ponorka JAGO v popředí, Maria S.Merian v pozadí (foto JAGO tým/GEOMAR).

Vědecká expedice z GEOMAR Helmholtz-Zentrum für Ozeanforschung Kiel zkoumá uvolňování methanu z usazenin na mořském dně v oblasti západně od Špicberk. Za dostatečně nízké teploty a vysokého tlaku mohou molekuly methanu CH4 zůstat zachycené v krystalové mřížce zmrzlé vody. Hovoříme o hydrátu methanu. Obecně jako hydráty plynů označujeme jejich krystalické adiční sloučeniny s vodou vznikající na základě van der Waalsových sil. Podle některých odhadů je ve formě hydrátů na mořském dně uloženo mnohem více methanu než ve všech známých klasických ložiscích zemního plynu, takže jde o jeho možný zdroj. Metody těžby zatím neexistují. Navíc je možné, že tyto látky výrazně přispívají ke zpevnění dna oceánů, takže jejich odčerpání by mohlo mít těžko předvídatelné důsledky. V oblasti, kterou zkoumá německá expedice tvořená lodí Maria S.Merian a ponorkou JAGO, se methan ze dna uvolňuje samostatně. Zatím nalezli od roku 2005 na 250 takových míst. Zatím není jasné, jak dlouho k tomu dochází. Nemůžeme proto rozhodnout, zdali zkoumaný jev souvisí s probíhajícími změnami klimatu a možným ohříváním mořské vody nebo ne. Protože methan je silnějším skleníkovým plynem než známý oxid uhličitý, jeho uvolnění do atmosféry ve velkém množství by nepochybně její teplotu zvýšilo.Foto JAGO tým/GEOMAR.

Studenti na Hockenheimringu

16.8.2012
Studentský monopost FS.04 na Hockenheimringu.

Tisková zpráva CTU (ČVUT): Studentský tým CTU CarTech pod záštitou Českého vysokého učení technického v Praze dosáhl na německém Hockenheimringu 19. místa v mezinárodní konkurenci. Český tým porazil 58 univerzitních týmů z celého světa. Šlo o historicky nejnabitější podnik mezinárodní soutěže Formula Student/SAE. Celkem se jej účastnilo 109 týmů z 25 států a 5 kontinentů, z toho 6 posledních vítězů, a přes 3000 studentů. Na příštím závodě v maďarském Györu představí CTU CarTech první českou studentskou elektroformuli. Podnikem Formula Student Germany na německém Hockenheimringu ve dnech 31. července až 5. srpna zahájil tým CTU CarTech soutěžní sezonu 2012. Soutěžilo se ve dvou kategoriích – Combustion (formule se spalovacím motorem) a Electric (formule s elektromotorem). Do kategorie Combustion nastoupilo 77 týmů, do kategorie Electric 32 týmů. Český tým startoval v kategorii Combustion. V historicky nejnabitější konkurenci, ve které nechyběli vítězové posledních šesti světových soutěží Formula Student/SAE, dosáhl tým CTU CarTech úspěchu v podobě celkového 19. místa. Dokázal tak porazit 58 týmů mnohdy věhlasných univerzit, což představuje ve světových měřítkách výborný výsledek.

Tým CTU CarTech vyslal do soutěže monopost s označením FS.04. Ač vychází z předchozí konstrukce FS.03, jde z velké části o novou konstrukci. Na základě loňských zkušeností byla vylepšena geometrie rámu, došlo k optimalizaci sacích a výfukových kanálů motoru nebo k významnému odlehčení celého vozu díky použití nejmodernějších technologií zpracování kompozitních materiálů. Formula Student Germany začala jako každá soutěž seriálu Formula Student/SAE technickou přejímkou, kde komisaři sledovali zejména bezpečnostní parametry vozu. Český monopost FS.04 prošel hned v první den přejímek, což však pro další týmy nebylo zdaleka takovou samozřejmostí – mnoho z nich muselo formuli ještě dodatečně upravovat, aby úvodní požadavky vůbec splnily. Díky důkladné předchozí přípravě a hladkému průběhu přejímky však čeští studenti získali den volna navíc pro testování a ladění.

Soutěžit se začalo v pátek 3. srpna. Tento den byl věnován tzv. statickým disciplínám, ve kterých měli studenti za úkol prezentovat před komisí konstrukční návrh, analýzu nákladů a business plán. CTU CarTech se v této části soutěže pohyboval ve středu pole – v obrovské konkurenci šlo o dobrý základ pro následné disciplíny. Další na programu byly dynamické disciplíny. V jízdě na čas na trati ve tvaru osmičky (pro zhodnocení kvalit podvozku) se Češi umístili na 22. místě, v akceleraci na 75 metrů s pevným startem (pro zhodnocení výkonu motoru a trakce) na perfektním 6. místě. V jízdě po technické trati, disciplíně Autocross, jejíž výsledek zároveň sloužil jako kvalifikace pro účast v hlavní dynamické disciplíně, vytrvalostním závodě (Endurance), dosáhl český tým na 25. místo. Najisto se tak umístil v první třetině startovního pole. Poslední den se nesl ve znamení vyvrcholení celé soutěže: vytrvalostním závodě na 22 kilometrů. Ten ověřoval všechny parametry vozu a zejména kvalitu jeho konstrukce. Závod ztraktivnil i online livetiming a přímý internetový videopřenos, takže kroužící formule mohli diváci sledovat živě na internetu. 38 týmů ze 77 startujících tuto závěrečnou disciplínu vůbec nedokončilo, a to včetně největšího favorita na celkové vítězství, aliančního týmu univerzit DHBW Ravensburg a Oregon State University. O to cennější bylo, že CTU CarTech dosáhl se svou formulí 16. místa, do kterého se započítalo i hodnocení spotřeby, ve kterém česká formule patřila mezi ty lepší týmy.

Po součtu všech disciplín se tým CTU CarTech umístil v kategorii Combustion na celkovém 19. místě. Vítězem kategorie Combustion se stal tým stuttgartské univerzity, v kategorii Electric prvenství slavila nizozemská technická univerzita v Delftu. „Jsem hrdý na celý náš tým, odvedl perfektní práci. Celý víkend jsme prošli bez potíží, byli jsme jedním z prvních týmů, který prošel nejtěžší technickou přejímkou ze všech technických přejímek v sérii Formula Student. Celkové umístění na 19. místě považuji za úspěch, protože 19. místo na letošním ročníku FSG je srovnatelné s 19. místem na celém světě,“ říká Ing. Nikita Astraverkhau, šéfkonstruktér týmu CTU CarTech. Do příští soutěže Formula Student/SAE, která se koná 17. – 20. srpna na okruhu v maďarském Györu, vstoupí tým CTU CarTech již také v kategorii Electric. Bude se jednat o českou premiéru studentské formule na elektrický pohon.

Bohatství jazyků

9.8.2012

Analýza světových jazyků o jejich geografickém rozložení ukázala, že okolo 6900 jazyků je rozloženo ze 70% pouze na 24% zemského povrchu. Zvláště bohaté oblasti jsou v částech západní Afriky, jihovýchodní Asie a na některých indonéských ostrovech, kde se v malé oblasti vyskytuje okolo 250 jazyků, často zcela unikátních a jinde neznámých.

Sníh z oxidu uhličitého na Marsu

7.8.2012
Pohled na jižní pól Marsu v pozdním létě roku 2011. Foto NASA/JPL/University of Arizona.

Bylo zjištěno, že oblaka sněhu z oxidu uhličitého na pólech Marsu se skládají z částeček 8-44 mikrometrů v průměru. Po téměř deseti letech výzkumu s pomocí Mars Global Surveyor a Mars Reconnaissance Orbiter bylo objeveno, že akumulace sněhu je větší na jižním pólu a že oblaka se šíří na půl cesty k rovníku, dříve než začnou na jaře ustupovat.Foto NASA/JPL/University of Arizona.

Methylace DNA reguluje paměť

6.8.2012
struktura adeninu (nahoře) a N6-methyladeninu, který se vyskytuje v methylované DNA.

Při stárnutí živočichů se připojování methylových skupin k DNA v mozku snižuje. Toto snížení způsobuje zhoršení paměti. Badatelé z Heidelbergu ukázali, že gen rozhodující pro methylaci Dnmt3a2 kontroluje poznávací schopnost u myší. Byl-li tento gen více exprimován v hipokampální oblasti mozku starších myší, zvířata získala vyšší schopnost paměti při delších testech. Strukturu methylcytosinu si můžeme prohlédnout v aktualitě ze 5.9.2011.

Vliv stresu přesáhne i smrt

5.8.2012

Život ve stresu výrazně ovlivní chemické složení těla. Prokázal to Dror Hawlena se svými kolegy z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který choval luční kobylky spolu s dravými pavouky. Jejich ústní ústrojí byla zalepená, takže kobylkám nemohli ublížit. Kobylky tento detail nerozpoznaly a chovaly se, jako by byly v ohrožení. Projevilo se to i na jejich stravě. Konzumovali stravu s větším obsahem sacharidů, takže jejich těla obsahovala méně dusíku, který pochází z bílkovinné potraviny. Po jejich uhynutí přirozeným způsobem menší obsah dusíku zpomaloval růst bakterií, takže se jejich těla rozkládala pomaleji. Nedostatek dusíku zpomalil růst bakterií, a tedy rozklad odumřelých rostlin, i v okolí těl mrtvých kobylek. Propojení různých procesů probíhajících v půdě je zřejmě mnohem komplexnější, než jsme se doposud domnívali. Vypadá to, že přísun dusíku v tělech živočichů není pro půdní bakterie zanedbatelný. O koloběhu dusíku v půdě viz též akademon.cz 1.7.2012.

Tři soutěsky v plném výkonu

3.8.2012
přehrada Tři soutěsky ve stavbě 22.7.2009, foto Hugh, Wikimedia Commons, licence  Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 Generic.

Čínská přehrada Tři soutěsky, největší hydroelektrická stavba na světě, teď funguje s plnou kapacitou 22,5 gigawattů po připojení poslední 32. turbiny. Konstrukce této přehrady o délce 2,3 km, započatá v roce 1994, vedla k přesídlení více než milionu obyvatel. Nedávno čínská státní rada připustila, že přehrada je postižena znečištěním, hromaděním kalu a ekologickými škodami v okolí, včetně zásobování vodou a plavby na dolním toku řeky. Foto Hugh, Wikimedia Commons.

Ruiny v boji pro CO2

2.8.2012

Velmi zajímavé výsledky poskytly geochemické studie, které provedli Carla-Leanne Washbourne a prof. David Manning z Newcastle University ve spolupráci s Philem Renforthem z University of Oxford na tzv. brownfieldech, opuštěných průmyslových pozemcích ve městech. Důkladně prozkoumali desetihektarový pozemek v centru Newcastlu, kde se původně těžilo uhlí a pak sloužil jiným průmyslovým účelům. Zjistili, že taková opuštěná a zanedbaná místa díky nejrůznějším kovovým i stavebním zbytkům původních průmyslových konstrukcí, pohltí velké množství oxidu uhličitého z atmosféry kvůli nejrůznějších chemickým reakcím, které vedou ve vzniku uhličitanů. Konkrétně studovaný pozemek zatím pohltil 38.000 tun CO2. Chemické analýzy ukazují, že může z atmosféry odstranit ještě dalších 27.000 tun, celkem tedy 65.000 tun. Každý metr čtvereční brownfieldu zreaguje s 6,5 kg oxidu uhličitého. Zajímavé je, že jde o podstatně vyšší čísla, než pohltí rostlin při svém růstu.

Přehled chutí

1.8.2012
struktura glutamové kyseliny zodpovědné za chuť umami.

Schopnost jazyka rozeznávat chuťové vjemy je dávno známa a již Aristoteles okolo 359 př. Kr. popsal sladkost a hořkost, spolu se slaností a kyselostí. Ke čtyřem běžně známým chutím (sladké, kyselé, hořké a slané) byla v roce 1908 přidána chuť umami podle chuti glutamátu sodného. Skutečné receptory chuti byly popsány s použitím označení TIR v roce 2000 pro hořkost (T2R), v roce 2001 pro sladkost (TIR2 a TIR3), v roce 2002 pro umami (TIR1 a TIR3), v roce 2006 pro kyselost (PKD2L1) a v roce 2010 pro slanost (ENaC). Díky snaze nahradit sacharosu (nebo fruktosu a glukosu) v dietě umělým sladidlem byla objevena řada látek, které se v mnoha případech osvědčily jako „náhražka cukru“, konkrétně v roce 1879 sacharin (400x sladší než cukr), v roce 1931 steviosid či stevia (350x sladší), v roce 1937 cyklamát (30x sladší), v roce 1965 aspartam (200x sladší), v roce 1967 acesulfam draselný (200x sladší), v roce 1976 sukralosa (600x sladší) a v roce 1998 neotam (8000x sladší než cukr).

Jan Konečný 2.8.2012: Kromě základních pěti chutí už na konci 70. let byla navržena chuť šestá - kovová. (Bartoshuk, 1978) Nedávné studie na myších a krysách ukazují, že k těmto chutím lze přidat rovnou další dvě - vápníkovou chuť a tučnou chuť. Chuť vápníku na jazyku detekují dva buněčné receptory. CaSR (calcium-sensing receptor) je přítomen i v některých vnitřních orgánech, na jazyku ale detekuje vápníkovou chuť - nelibost některých zelenin, jako kapusty či hořkého melounu, dokonce koreluje s obsahem vápníku. V mléku vápník tolik necítíme, protože je vázán na molekuly tuku a bílkovin. Druhý receptor T1R3 se účastní i čití sladkého. Tordorf, Michael G. (2008) Na rozpoznání tučné chuti se nejspíše podílí receptor CD36 (Cluster of Differentiation 36). Má velmi široké buněčné působení, jako buněčně-povrchový protein váže kolagen přes lipoproteiny po mastné kyseliny. Mimojiné je exprimován i chuťovými pohárky. Receptor tuku v ústní dutině má vliv na rozpoznání tučného i na přípravu zažívacího traktu na exkreci trávicích šťáv a tedy trávení tuků. Besnard et al (2011)

bodomil 25.9.2012: Ještě mi tu chybí chuť: trpká, pálivá (ostrá, štiplavá) a chuť salmiaku (lékořicová, pendreková). Máte výborné internetové stránky - perfektní a tručné, věcné pravé informace. S těmi chutěmi - nejde o pocit pálení na jazyku ale o to nutkání sníst určitou chuť či si ji pravidelně dopřávat. Časem vědci určí zodpovědné receptory. S tím salmiakem - do finských pendreků se přidává a kupují jej speciální sorta zákazníků "závislých" na pendreku. Napoprvé nechutná nic moc, ale proč se k tomu pořád vrací?

akademon.cz 25.9.2012: Opravdu věřím, že salmiak nechutná nijak zvláštně ?. S vnímáním chutí je to složitější. Jde totiž o kombinovaný vjem z chuťových receptorů na jazyku a vůně, jíž vnímáme nosem. Existuje jen několik základních opravdových chutí (sladká, slaná…) , pro něž známe receptory. Samozřejmě je docela dobře možné, že nevíme úplně o všech a v budoucnu se podaří objevit i další. Tento základním vjem pak doladí vůně do konečné podoby. Pálivou chuť vnímáme receptory bolesti. Pokud jde o závislost, ta může vzniknout na základě působení na úplně jiné než chuťové receptory. Drogy nemají libé chutě, a přesto na ně závislost vzniká.

Diskuse/Aktualizace