Znovuzrození alexandrijské knihovny

30.11.2002

Slavná egyptská knihovna v Alexandrii, zničená požárem již v antické době, zažívá své znovuzrození.Je vybavena 200 stolními počítači Hewlwett-Packard a zatím obsahuje kopie všech veřejných webových stránek od roku 1996. Jako programové vybavení využívá systém Internet Archive vyvinutý Brewsterm Kahlem ze San Franciska. Kahle věnoval tento software Egyptu darem v důsledku ohromného dojmu, kterým na něj zapůsobila snaha Egypta zaujmout opět - jako kdysi - vedoucí roli v oblasti tvorby, uchovávání a vybavování informací. Egyptské vládě se podařilo pro tento projekt zajistit podporu mnoha informačních gigantů - včetně společností Oracle, Microsoft, Ericsson a Alcatel, které také všechny budou mít své působiště v nové technologické informační oáze o rozloze 300 akrů nedaleko pyramid v Gíze.

Výzkumníci na prodej ?

29.11.2002

Výzkumná divize společnosti IBM nabízí svou zásobu talentů v novém programu nazývaném "Inovační služby na požádání" (On Demand Innovation Services). Program startuje nabídkou databáze 200 konzultantů, které je možno si najmout pro řešení určitého výzkumného úkolu. Paul Horn, vedoucí pracovník výzkumu IBM k tomu říká : "Pomáháme našim zákazníkům realizovat takové procesy integrace jejich činnosti, které jim umožňují lépe konkurovat na trhu. Metody vyvinuté v našich laboratořích poskytované našim zákazníkům jim umožňují, aby se profilovali odlišně od konkurence."

Nemravnosti přinášejí peníze

28.11.2002

Na trh v U.S.A byla nedávno uvedena nová videohra "Grand Theft Auto: Vice City", plná násilí, prostitutek a pornohvězd. Při ceně jedné kopie 48 USD se jí za krátkou dobu prodalo 1,4 milionu kusů, čímž se stala nejrychleji prodávanou počítačovou hrou za celou dvacetiletou historii tohoto průmyslu.

Vodíkový Island

27.11.2002

Islandská vláda proto schválila velmi ambiciózní program. V příštích 25 letech nahradí elektromotory všechny spalovací motory na ostrově, a to i u rybářských traulerů. Elektřinu pro jejich pohon dodají palivové články. Tři takové autobusy se na islandských silnicích objeví již příštím rokem.

Úplný text najdete zde.

Další čínský satelit

27.11.2002

Že USA a Rusko vypouštějí satelity jako na běžícím pásu jsme si již zvykli a vypuštění jejich nové družice již pozornost médií nepřitáhne. U Číny je vypouštění družic přeci jen ještě pozoruhodností. Média proto nedávno zaznamenala vypuštění nového vědeckého satelitu ZY-2 (druhý tohoto typu), jehož cílem je dálkový průzkum ("remote sensing"). Čínští vědci plánují jeho využití pro geologický průzkum, ochranu životního prostředí, městské plánování a prevenci katastrof. Satelit byl vynesen raketou z řady nazývané "Dlouhý pochod" a jednalo se o 68 úspěšný start této rakety v nepřerušené řadě.

Nejsilnější magnet naší Galaxie?

26.11.2002

V přírodě nacházíme přerozmanitá magnetická pole, značně se odlišující od těch, se kterými se setkáváme v kosmu. V meziplanetárním prostoru existují slaboučká magnetická pole miliontiny až stamiliontiny tesla, ve slunečních skvrnách jedné až tří desetin T. Uvádí se, že v laboratoři dokážeme vytvořit magnetické pole až 40 T a na milisekundy až 1 000 T. V "obyčejných" hvězdách vládnou pole 100 T, v pulsarech až sto milionů T. Nejintenzivnější magnetická pole mají podle představ teoretiků existovat u magnetarů, což jsou pulsary s neobyčejně vysokým magnetickým polem, vysílající opakovaně záblesky měkkého záření gama. Podle předpokladu by zde mohla existovat magnetická pole i intenzitě 100 miliard T. A nyní Alaa Ibrahaim z Univerzity Georga Washingtona ve Washingtonu D.C. oznámil, že skutečně našel v naší Galaxii "magnet" mladé neutronové hvězdy o intenzitě kolem 100 miliard tesla.

Televizní tlampače

25.11.2002

Klasická podoba tlampače známého za sloupů v každé vesnici může být brzy minulostí. Inženýři v kalifornské firmě SRI v Menlo Parku (kde byla též původní Edisonova laboratoř) vyvinuli jednoúčelovou televizní obrazovku, která může plnit stejnou roli jako tlampač. Je velmi lehká a pružná, takže je ji možno přilepit na zeď nebo obtočit kolem sloupu. Plakátový tlampač je vyroben z tenké křemíkové vrstvy a vypadá tak, že při vysílání hlášení se na něm objeví hlava hovořícího hlasatele.

Gen obezity určen?

24.11.2002

Získáme v dohlednu lék na obezitu a to díky objevu genu spojeného se vznikem tlouštky? Přesvědčeni o tom jsou Donna Shattucková a Steve Stone z Myriad Genetics v utažském lt Lake City. Srovnáváním DNA zdravých a tlustých lidí i jejich rodin odhalili gen pojmenovaný HOB1 (Human Obesity 1). Když tento gen je poškozen nebo zmutován, zapřičiňuje vytváření defektního proteinu, který nutí organismus, aby tuk nespaloval při svém metabolismu, ale střádal si ho. Myriad samozřejmě doufá, že se podaří vyvinout lék, který by činnost genu blokoval a skoncoval tak s tloustnutím. Oba vědci jsou přesvědčeni, že "jejich" gen HOB1 souvisí rovněž se vznikem cukrovky. Pro farmaceutickou firmu by samozřejmě patent na účinný lék proti obezitě byl zlatým dolem, vždyť podle nových údajů Světové zdravotnické organizace žije na Západě miliarda tlustých lidí.

Účinnější sluneční baterie

23.11.2002
Spektrum slunečního záření na zemském povrchu. Šipka znázorňuje, jakou jeho část může nový materiál přeměnit na elektřinu

Spoluprací amerických a japonských vědců vznikla slitina, nitrid indito galitý, která při určitém poměru india a galia má neobvykle úzké zakázané pásmo - 0,7 eV. To znamená, že pokud z ní sestrojíme fotovoltaický článek (sluneční baterii), bude na elektřinu přeměňovat většinu dopadajícího slunečního záření. Účinnost takového článku bude pochopitelně výrazně vyšší než doposud dosahovaných 25% u jednovrstevných a 30% u dvojvrstevných typů.

Virtuální dav

22.11.2002

Tým Barryho G. Silvermana z Pennsylvánské Univerzity vyvíjí software, jež má napomoci výcviku policejních jednotek. Program na základě nejnovějších psychologických a sociologických poznatků generuje postavy, které napodobují lidské chování. Z nich pak sestaví jakýsi virtuální dav. Na rozdíl od současných trenažérů, jež se soustředí hlavně na grafickou stránku, pro Silvermanna je nejdůležitější napodobit skutečné lidské jednání zahrnující i kulturní rozdíly. Nový program by měl umět vytvořit iluzi nejen agresivní demonstrace, ale třeba i chování osamělého teroristy v davu nic netušících cestujících. Výcviku vojenských jednotek pro účast v mírových misích může zase napomoci virtuální dav lynčující příslušníky menšiny.

Vzhledem k tomu, že při přípravě policejní oddílů na právě skončený pražský summit NATO byli v průběhu jediného dne na milovickém cvičišti hospitalizování čtyři policisté s otřesem mozku, možná trochu virtuálnosti při výcviku by nebylo na škodu. Na druhou stranu, vyhrotí-li se situace a dojde ke střetu tělo na tělo, software asi moc nepomůže...

Předpovědi o nových technologiích jsou ošidné

21.11.2002

Výbuch bublinové ekonomiky nás drasticky opět upozornil na známý fakt, že ne všechna očekávání a předpovědi se naplní. Je na čase se podívat, jak se naplnily předpovědi známých guru, kteří byli pionýry "věku nových technologií". Zakladatel Mediální laboratoře MIT (MIT Media Lab) Nicolas Negroponte, jehož názory byly v devadesátých letech považovány téměř za svaté, nyní připouští, že při svých předpovědích o budoucnosti technologické ekonomiky se několikrát zcela zmýlil. Ve skupině špatných proroků má ovšem početnou společnost. Technologický šéf společnosti Novell Alan Nuget předpokládal stejně jako Negroponte, že v současné době již několik let budou lidé komunikovat s počítači běžným jazykem. Nuget také předpovídal, že počítače budou schopné napodobovat lidské myšlení. Jediným přesvědčivým příkladem v tomto směru je počítačový hráč šachu sestrojený IBM, který skutečně dokáže porazit lidské hráče. Je to však pouze ve velmi specifickém oboru s jasnými pravidly a celková úroveň zdaleka nedosahuje Nugetových předpovědí. Vědecký ředitel společnosti Accenture (dříve Andersen) Glover Fergusson a ředitel Concept Labs Peter Cochrane, další dříve uznávaní guru, rovněž připouštějí, že se zmýlili v celé řadě svých prognóz. Michael Earl, děkan Templetonské koleje Oxfordské university, nyní říká, že hrubě přecenil možnosti e-businessu když předpokládal, že se stane hlavním zdrojem zisků. Nyní tvrdí, že Internet v budoucnosti bude mnohem více zdrojem informací než platformou pro transakce. Negroponte a Cochrane se nyní sázejí, že snahou provozovatelů Internetu bude nabízet služby, které nyní nabízejí telekomunikační společnosti. Růst Wi-Fi sítí v U.S.A. a snaha řady městských správ a universit v Evropě budovat a provozovat vlastní telekomunikační sítě změní navždy obchodní polohu telekomunikačních společností tvrdí nyní Negroponte a dodává "činnost telekomunikačních společností to může zvrátit vzhůru nohama."

A AKADEMON k tomu dodává : Již v antickém Řecku byla profese věštce vysoce váženým povoláním. Měla ovšem jeden háček - v případě nenaplnění předpovědi (spojeného zpravidla s katastrofickými důsledky) byli věštec či věštkyně většinou popraveni. Aniž bychom doporučovali takto drastický postup v dnešní době, je na místě otázka : neměli by věční majitelé pravdy být občas voláni k odpovědnosti za své špatné předpovědi ? Možná by byli příště opatrnější a společnost by si tím ušetřila hodně peněz i mentální kocoviny.

Výbuch sopky na Io

20.11.2002
Infračervené snímky měsíce Io. Sopečnou erupci vidíme jako velkou světlou skvrnu na pravém obrázku. Levý obrázek ukazuje situaci 2 dny před explozí (kroužkem je označena oblast výbuchu).

Astronomové z University of California v Berkeley při zkoumání starších infračervených snímků odhalili velkou erupci sopky Surt na Jupiterově měsíci Io, jež je znám svou vulkanickou aktivitou. Io patří mezi tzv.galileovské měsíce (čtyři největší měsíce Jupitera) a jeho složení se dosti podobá složení Země, což znamená, že ho tvoří převážně křemičitany. Výbuch, který se skutečně odehrál v únoru 2001, je největší, jaký kdy byl pozorován i na Zemi.

Rekonstrukce vývoje organismů na základě bílkovin

19.11.2002

Rekonstrukce historického vývoje organismů v geologické minulosti Země byla až donedávna závislá výlučně na paleontologickém záznamu. Fosílie totiž jako jediné podávají přímý důkaz o tom, jak vypadali a jak se vyvíjeli živočichové a rostliny v dobách před mnoha miliony let. S rozvojem molekulárně biologických metod v posledních desetiletích se však objevila možnost zjišťovat genetické rozdíly mezi organismy. Tato možnost byla samozřejmě omezena jen na dnes žijící organismy, nicméně různě velké genetické rozdíly (genetické vzdálenosti) umožňovaly teoreticky rekonstruovat příbuzenské (fylogenetické) vztahy a jejich vývoj i ve vzdálenější minulosti. Po určitou dobu se myslelo, že tato metoda umožní kompenzovat nedostatky paleontologického záznamu (jeho fragmentární povahu a diskontinuitu). Záhy se však ukázalo, že fylogenetický vývoj dedukovaný z molekulárních dat recentních organismů v mnoha případech nesouhlasí s fylogenetickým vývojem rekonstruovaným na základě geologicky relativně přesně datovaných fosílií. Například postupný vznik savců z therapsidních plazů, dokumentovaný fosíliemi do pozdního triasu (před cca 210 miliony let) byl na základě genetických rozdílů mezi recentními obratlovci extrapolován do doby před více jak půlmiliardou let, tedy před samotný vznik obratlovců.

Proto se molekulární biologové v poslední době soustřeďují na to, zda by nebylo možné získat genetickou informaci přímo z fosílií. Ukázalo se, že přestože se genetická informace během procesu fosilizace záhy ztrácí, možné to je, ale pouze u fosílií pocházejících z relativně nedávné minulosti. Týmu britských a amerických vědců se podařilo izolovat mitochodriální DNA a kompletně sekvenovat jednu z bílkovin, která se podílí na procesu osifikace u savce, který žil před 55 tisíci lety. Tato bílkovina byla zjištěna v kostech až 120 tisíc let starých a lze tudíž předpokládat, že by tuto metodu bylo možné použít i u kostí starých až stovky tisíc let. V kontextu doby, po kterou existuje na Zemi život (přes 3,5 miliardy let), mnohobuněční živočichové (téměř 600 milionů let), obratlovci (více jak 500 milionů let) či samotní savci (210 milionů let) je to však stále žalostně málo.

"ÚSPĚCH" ODPůRCů GENETICKY MODIFIKOVANÝCH POTRAVIN

18.11.2002

Zambijská vláda dne 29.října 2002 rozhodla odmítnout potravinovou pomoc Spojených Států, kterou tvoří geneticky modifikovaná kukuřice, jíž dokonce prezident Levy Mwanawasa neváhal označit za jed. Stejné stanovisko zaujaly vlády Zimbabwe a Mozambiku. Učinili tak navzdory tlaku Světové zdravotnické organizace WHO. Odpůrci geneticky modifikovaných potravin mohou slavit. Jde bezesporu o významný úspěch při prosazování jejich doktríny. V důsledku tohoto rozhodnutí zemře dle odhadů WHO v nejbližších šesti měsících v Africe 300.000 lidí.

Úplný text najdete zde.

Nový výzkumný ústav pro zkoumání dopadů Internetu

18.11.2002

V Oxfordu byl nedávno otevřen nově založený Ústav pro výzkum Internetu (Oxford Internet Institute) zaměřený na studium dopadů rozvoje Internetu a jeho sociální důsledky. Ústav je strukturován jako multidisciplinární organizace, která bude mít vlastní technické zázemí, bude realizovat vlastní výzkum a bude také fungovat jako centrum pro propojování internetových projektů. Jeho ředitel Bill Dutton při zahájení uvedl, že Internet již v současné době mění řadu sociálních vztahů. Doslova prohlásil "Fundamentální dopady změn v informačních technologiích spočívají ve změně možnosti přístupu k informacím. Není to pouze o selektivním přístupu k digitální komunikaci, ale také o tom koho znáte, co znáte, kam získáte přístup a co můžete použít."

S těmito slovy do značné míry souzní varování Eli Noama, profesora ekonomie a financí na Kolumbijské universitě : "Nelze automaticky předpokládat, že Internet představuje sám o sobě definitivní dobro, které nepotřebuje žádnou vnější regulaci. Místo snižování sociální rozvrstvenosti a bourání bariér současný Internet spíše koncentruje informace v rukou menších skupin. Potřebujeme, aby akademici byli skutečnými vůdci, ne pouhými oslavovateli. Musíme osvobodit Internet od mýtů vzniklých při jeho vzniku : že je dobrem pro demokracii, že je otevřený a že nemůže být regulován."

Věda kontra iracionalita

17.11.2002

"Je až s podivem, že mnoho lidí - a to i velmi vzdělaných - se domnívá, že plody, které pěstujeme a jíme, jsou "přirozené", jakýsi "dar boží" nebo dar přírody. Od přírody jsou však jedině lesní plody, některá zvěřina a některé ryby. Ostatní je šlechtitelů. Jak vlastně šlechtitel pracuje? Mendel zjistil, že příroda má pevné zákony, jak přenášet vlastnosti z generace na generaci. Ale chybička se vloudí i sem. Předání genu se nepovede přesně a potomek má trochu jiný gen, trochu jinou bílkovinu a tedy i jinou vlastnost. Vznikla změna, učeně mutace. A to je to, na co šlechtitel čeká.

Úplný text najdete zde.

Strukturované nanodráty a jiné nanotechnologie

17.11.2002

Přestože nanotechnologie doposud do našeho běžného života nepronikají, zkoumání struktur tvořených jen malým množstvím atomů či molekul probíhá velmi intenzivně. Největším hitem jsou neustále uhlíkové nanotrubičky, miniaturní protáhlé válce s dutinou o průměru desítek nanometrů, tvořené atomy uhlíku. I když teorie připouští, že obdobné útvary může vytvářet i bor, přes usilovnou snahu se něco takového doposud připravit nepodařilo. Mnohem úspěšněji si vědci počínají při přípravě válcovitých útvarů atomárních rozměrů, leč bez vnitřní dutinky, tzv. nanodrátů (nanowires), jež vykazují unikátní elektrické či optické vlastnosti a stávají se stavebními prvky nanotechnologických zařízení.. Možnosti jejich užití sahají od elektroniky až po tkaniny či látky vystavené extrémnímu namáhání. Metodu jejich přípravy ve velkém vypracovali technologové z University of Louisville pro křemík, uhlík, oxidu či nitridu galitý. Narůstají z par na tenkém filmu z roztaveného galia. Změnou podmínek v reaktoru lze kontrolovat jejich růst. Skupině Charlese Liebera z Harvardovy Univerzity se dokonce podařilo připravit nanodrát tvořený několika vrstvami materiálu, např. z germaniového jádra obaleného křemíkem nebo trojvrstevný z křemíku, izolační vrstvy oxidu křemičitého a germania. K jejich přípravě použili tradiční technologii depozice z par na zlatých klastrech.

Průlomem v oblasti nanotechnologií může být ochranný oblek americké firmy Demron, který chrání proti rentgenovému a radioaktivnímu záření, a to alfa, beta i gama. K podobným účelům se dosud používají olověné vesty. Nový oblek je lehčí a poskytuje lepší ochranu. Dle údajů firmy, která podrobnosti pečlivě tají, byl zkonstruován na základě nejnovějších nanotechnologických poznatků.

El Nińo je periodický jev

16.11.2002
Schéma oceánského a vzdušného proudění v rovníkovém Pacifiku za normální situace (vlevo) a při jevu El Nino (vpravo). Povšimněte obráceného směru oceánského proudění, změněných teplot a intenzivnějšího výparu blíže k pobřeží.

Pracovníci ze Syracuse University, v Syracuse ve státě New York a z Union College v americkém Schenectady zjistili, že frekvence výskytu klimatického jev zvaného El Nińo se opakuje v 2000 let dlouhém cyklu. Soudí tak na základě výzkumů sedimentů jezera Pallcacocha v jižním Ecuadoru. El Nińo se objevil asi před deseti tisíci lety a jeho perioda výskytu se postupně ustálila na nynějších 2000 let. Během současného cyklu se nejčastěji objevil na přelomu osmého a devátého století n.l.

V současnosti se tedy nacházíme spíše blízko minima, bude tedy hůře. Je docela dobře možné, že vliv člověka na zemské klima není zdaleka tak významný, jak si myslíme, a že období mimořádně příznivého podnebí prostě končí. Nebylo by třeba vhodnější místo nákladných a málo efektivních programů, jaké představuje např.Kyotský protokol, vynakládat peníze na to, abychom se připravili na zlé časy?

Nová vlna "hand-held" počítačů

15.11.2002

V poslední době se objevuje celá nová vlna "hand-held" počítačů s nízkými cenami - jeden z nich (ViewSonic) stojí dokonce méně než 300 USD - a všechny mají velmi zajímavé vlastnosti. Jejich varieta se zdá bezednou a počet typů těchto počítačů, které se podařilo vystopovat např. výzkumné firmě NPD TechnoWorld, vyskočil za poslední dva roky ze 67 na 106.

Co se to děje ? Příslušný produktový manažer firmy Sony Ty Takayanagi to vysvětluje : "Naší základní obavou bylo, že trh "hand-held" počítačů neroste. Tak jsme se pokusili ho rozšířit zabudováním různých zajímavých funkcí, které by přitáhly nové zákazníky." A Michael Mace, ředitel softwarové divize společnosti Palm computer říká : "Mnoho různých typů "hand-held" počítačů existuje, protože existuje mnoho různých lidí. Neexistuje jeden univerzální typ "hand-heldu". Některé typy budou navrženy primárně jako kancelářská zařízení, jiné budou zaměřeny na multimedia a další specializované využití.

Nová naděje medicíny - defensiny, obranné látky vrozené odolnosti

14.11.2002

Každý ví, že naše tělo se brání proti infekci imunitní reakcí, při které se vytvářejí protilátky a specializované bílé krvinky. Je přitom zajímavé, že veškerý hmyz tuto imunitní reakci nemá a brání se jinak, i když stejně účinně. Tvoří v těle obranné látky, defensiny, vesměs peptidové povahy, které ničí bakterie. V posledních deseti letech se ukázalo, že takové protimikrobiální ochranné peptidy tvoří i jiní živočichové, včetně člověka. Vznikají přímo ve výstelce sliznic v ústech, v nose i jinde. Některé obranné látky se také vylučují do potu, do slz a do slin. Proto se většina poranění v ústech - jako třeba kousnutí do jazyka - obvykle velmi dobře hojí. Je tomu věnován článek v čísle The New England Journal of Medicine z 10. října 2002. Mnoho poznatků vzešlo ze studií na hmyzu. Ten, jak už řečeno, nemá imunitní systém, tvořící protilátky a aktivované bílé krvinky, a tak se musí chránit jinak, defensiny, takzvanou vrozenou imunitní reakcí. Obranné látky typu defensinů jsou velice početné, zatím jich bylo objeveno asi pět set. Příslušné peptidy mají velmi rozmanitou strukturu a některé jsou dosti jednoduché, aby se daly připravit uměle. Jsou produktem genů, stejně jako je produktem genů naše získaná imunita, tedy tvorba protilátek. Defensiny mají společné to, že obsahují struktury, které je navádějí na povrch buněk mikrobů a zahájí tak zničení mikrobů. Napadají mikrobiální membránu, povrch mikrobů a působí podobně jako některé prostředky dezinfekční. Co je zvláště pozoruhodné, že - podobně jako účinné dezinfekční prostředky - každý defensin působí na řadu mikrobů, ale také plísní a virusů a dokonce snad i vlastních poškozených nebo nějak pozměněných buněk tkání. Takové pozměněné buňky jsou ovšem i buňky nádorové, a tak se rýsuje naděje i na účinné léky protinádorové. Většina tkání tvoří ve své výstelce řadu defensinů, dokonce defensiny několika různých širších skupin, takže povrch těla je pak chráněn jakýmsi antimikrobiálním koktejlem před nejrůznějšími patogenními mikroorganismy. Protože jedním z hlavních problémů moderní léčby infekčních nemocí je narůstající rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům, která vznikla zbytečným, příliš krátkodobým nebo příliš slabým podáváním antibiotik, mohou představovat defansiny významný pokrok v léčbě infekcí. Důležité je, že rezistence mikrobů vůči defensinům vzniká méně snadno než vůči antibiotikům. Defensiny jsou přítomny i na povrchu některých primitivních ryb a kupodivu tytéž defensiny má i člověk, takže je to zřejmě velice stará a přetrvávající vymoženost přírody. Už dříve se vědělo, že takové obranné látky jsou přítomny v kůži některých jihoamerických žab, kterých se tam užívá v lidovém léčitelství. Antimikrobiální účinek defensinů však není vše, co nám v nich příroda nabízí. Defensiny také brání odlučování buněk z výstelky rtů, jazyka a konečníku, a dokonce i buněk z povrchu kůže. Přispívají tak k hojení ran i dalším, nejen antimikrobiálním působením. Některé mají dokonce účinky růstové a vyvolávají tvorbu cév - opět asi proto, aby se rány lépe hojily. Navíc defensiny přitahují do ohrožené tkáně bílé krvinky, a tak se kombinuje ta stará, vrozená obrana s novější a složitější obranou imunitní - s tvorbou bílých krvinek a protilátek. Už jsou dokonce známy i receptory v tkáních, které rozeznají přítomnost mikrobů a dají povel k tvorbě defensinů. Jen člověk má asi deset typů takový receptorů, rozeznávajících různé typy bakteriálního ohrožení. Už jsou také známa onemocnění, při kterých je tvorba defensinů narušena a nemocný je pak více ohrožen těžkou infekcí. Je tomu tak například při cystické fibróze, genetickém onemocnění s tvorbou příliš hustého hlenu v plicích i ve vývodech žláz, včetně slinivky břišní. V témž čísle citovaného časopisu se píše o změnách působení defensinů při lupénce a při alergickém ekzému, dokonce i při astmatu. Máme tedy naději na nové léky i u těchto obtížných chorob. Ale ani to ještě není vše. Ukázalo se totiž, že léčba protizánětlivými hormony kortikosteroidy nebo jejich syntetickými deriváty může tvorbu defensinů narušit, a to zčásti vysvětluje, proč je někdy použití kortikosteroidů spojeno se zvýšeným rizikem infekce. Takže nejen rezistence bakterií proti antibiotikům, ale i infekci povzbuzující účinky kortikosteroidů by snad bylo možno ovlivnit na základě poznatků o defensinech. Naděje na léky na bázi defensinů asi není příliš vzdálená - snad jen pár let. Už dnes ale z jejich studia plynou zdravotní poučení: některé defensiny vznikají za spoluúčasti bakterií, žijících v normálních zdravých ústech, a tak přílišné ničení těchto bakterií - například systematickým cucáním "protiinfekčních" bonbonů, které jsou běžně na trhu, pokud k němu není důvod jako angina - může působit škodlivě. Ona vůbec přítomnost bakterií na našich tělech a v dýchacích cestách nemusí mít jen škodlivý účinek a může nám prospívat - tyto neškodné bakterie pomáhají tvořit defensiny a když je nadměrnou dezinfekcí poškodíme, je to ku škodě. Dokonce lékaři už po desetiletí vědí, že děti žijící na farmách ve styku se zvířaty nebo ve špinavých slumech chudiny mají méně často astma než děti, držené v úzkostlivé čistotě. Říká se tomu "hygienická hypotéza" o vzniku astmatu a už se vedou úvahy, jak těm v čistotě drženým dětem trochu té špíny z okolí neškodně nahradit.

Nokia uvedla na trh první 3G mobilní telefony

13.11.2002

Finský výrobce mobilních telefonů Nokia začal předvádět své první 3G (třetí generace) mobily a barevným displayem - Model 6650. Odhodlal se k tomuto kroku přesto, že se nepředpokládá, že tento typ bude na trhu okamžitým hitem. Generální ředitel finského telekomunikačního operátora Sonera se k tomu vyjádřil: Evropští zákazníci, na rozdíl od zákazníků třeba v Japonsku, nepřijmou mobilní síť, která by pracovala pouze na 3G síti. Navíc mobilní operátoři nemohou nabízet službu, které by mohl využívat pouze jeden typ mobilů. Je nutno více typů, jeden typ nestačí pro vytvoření masové poptávky. Nokia 6650 má zabudovaný digitální fotoaparát, velkou barevnou obrazovku a pracuje současně jak na stávajícím GSM standardu tak i na 3G WCDMA (Wideband Code Division Multiple Access) systému, umožňuje tedy i zasílat MMS (Multimedia Message Systém).

Imunita proti malárii

12.11.2002

Mezinárodnímu týmu vědců se podařilo odhalit mutaci či polymorfismus genu NOS2, jež způsobuje odolnost vůči malárii. Jde o gen, který kontroluje produkci oxidu dusnatého NO v lidském organismu, kde tato malá molekula hraje důležitou roli při regulaci tělních pochodů. Zdá se, že vyšší koncentrace NO zabraňuje množení plasmodii, nebezpečných jednobuněčných parazitů, kteří žijí v červených krvinkách a vyvolávají malárii. Konečným cílem je nová metoda léčby této rozšířené choroby, která však nejspíš nebude vypadat tak, že by nemocní inhalovali oxid dusnatý, ale spíše se lékaři budou snažit o povzbuzení jeho tvorby v těle. Studie provedené v Keni a Tanzánii ukázaly, že lidé s vhodnou mutací genu NOS2 mají výrazně nižší šanci, že se u nich vyvine těžká forma choroby. Pro změnu kavkazské národy, kterým taková mutace chybí, vykazují zvýšené riziko onemocnění. Studie bohužel nebyla provedena u kmene Tharuů z jižního Nepálu, kteří jsou proti malárii zcela imunní.

Zvýšenou odolnost vůči malárii vykazují rovněž nemocní srpkovitou anemií, což je choroba způsobená mutací genu odpovědného za strukturu krevního barviva hemoglobinu. Hemoglobin pak krystaluje v podlouhlých útvarech, které zcela deformují červené krvinky, takže místo obvyklého kulatého tvaru připomínají spíše půlměsíčky (proto srpkovitá anemie). V takto deformovaných krvinkách pak parazitické plasmodie mohou jen obtížně žít. Je to ovšem vyhánění ďábla belzebubem, protože srpkovitá anemie je sama o sobě dosti závažná choroba výrazně ovlivňující život postižených.

"Nemocný" virus Bugbear není tak nebezpečný

11.11.2002

Nově se šířící virus "bugbear" využívá známé zranitelnosti MS Internet exploreru a proniká do počítačů po celém světě. Objevuje se pod různými jmény, jeho typickým projevem však je dvojitá extenze názvu souboru, např. ".doc.pif". Jak ukazují poslední analýzy, není však ani zdaleka tak nebezpečný, jak by mohl být, kdyby se v jeho samotném kódu nenalézala chyba. (Toto sdělení zní obzvláště komicky v angličtině, kde se opisuje termínem "bug in the bugbear".). Tato chyba mu totiž ztěžuje převzetí adresářů v napadeném počítači a rozesílání svých kopií dalším adresátům. Z tohoto důvodu jej také antivirové firmy zařadily pouze do kategorie "středního rizika".

A AKADEMON k tomu dodává : nenalezla se tady náhodou nová cesta boje proti počítačovým virům ? V biologickém světě je docela běžné, že se proti škůdcům bojuje tzv. "konkurenčním vytěsněním", např. vypuštěním množství sterilizovaných samců, kteří soutěží o pozornost samiček s plodnými samci a ve výsledku tak snižují natalitu společenstva. Dočkáme se i u počítačových sítí nákazy účelově "sterilizovanými" počítačovými viry ?

PŘÍSPĚVEK SDRUŽENÍ ENVIRONMENTALISTŮ PRO JADERNOU ENERGII (EFN) NA SVĚTOVÉM SUMITU V JOHANNESBURGU ( SRPEN 2002 )

10.11.2002

Víme, že plynné oxidy uhlíku včetně methanu obsažené v zemském ovzduší nejsou pro infračervené záření dosti průchodné. Země musí zůstat v teplotní rovnováze pod vlivem infračerveného záření, které stále dostává ze Slunce a přijaté teplo se proto musí vyzářit zpět do prostoru, aby nevzrůstala teplota zemského povrchu, což způsobuje známý, tak zvaný skleníkový jev. Odborná světová veřejnost je v následcích tohoto jevu ještě v oblastech předpokladů, jejichž cíle jsou ve vidění kataklysmatických katastrofálních událostí brzkých i dlouhodobých. Pravděpodobnost těchto dramat a závažnost jejich následků mohou umožnit vznik rozumných závěrů a dát podnět k preventivním opatřením.

Úplný text najdete zde.

Jak hledat ukryté zbraně?

10.11.2002

Širokou spoluprací amerických odborníků pod patronací Ministerstva Energetiky vzniklo detekční zařízení, jež pomocí milimetrových vln dokáže najít ukryté zbraně, trhaviny či další kontraband. Citlivý detektor snímá odražené milimetrové záření, na jehož základě pak počítač vybavený speciálním programem zrekonstruuje třírozměrný hologram sledovaného objektu. Neuniknou ani keramické či plastikové zbraně ani plastické trhaviny.

Ke zvýšení bezpečnosti přispěje i práce vědců z Argonne National Laboratory, kteří zkonstruovali prototyp přenosného detektoru neutronů, jež umožní odhalit i v terénu skryté jaderné zbraně. Radioaktivní materiály použité pro jejich zhotovení totiž vždy vyzařují neutrony. Jádrem detektoru je čip z arsenidu galitého, pokrytý borem nebo lithiem. Pokud je tato vrstva zasažená neutronem, vznikne kaskáda nabitých částic, kterou již je snadné zdetekovat. Nové zařízení je mnohem menší, než klasické Geiger-Müllerovy přístroje (trubice naplněná plynem, ve které prolétající elementární částice způsobí elektrický výboj) a spotřebuje méně energie a vydrží déle než polovodičový křemíkový detektor. Zařízení včetně napájení bude přenosné, takže jím mohou být vybaveni i zbrojní inspektoři při své práci.

Válka ve všech řečech

9.11.2002

Americká armáda se začíná vybavovat PDA počítači a dalšími přenosnými zařízeními vybavenými tlumočnickým softwarem. Kapitán poručík Kathy DeBolt, velící důstojník v technologické laboratoři armádních výzvědných služeb to vysvětluje otázkou : "Měli bychom, proboha, jít do Iráku aniž bychom uměli položit otázky : "Jsou zde nějaké chemikálie ?" nebo "Jsou zde nějaká zařízení určená k výrobě chemických nebo biologických zbraní ?" Překladatelský software byl vyvinut pro usnadnění konverzace mezi hovořícími v angličtině, arabštině, kurdštině a farsi. Americká armáda také dostala jako vybavení 1500 skenerů velikosti aktovky určených ke skenování a souběžnému překladu,které mohou být použity pro hrubý překlad dokumentů psaných v arabštině, paštunštině a jazyku dari do angličtiny.

A AKADEMON k tomu dodává : "Ty překlady možná nebudou úplně přesné a jejich styl asi stěží bude vytříbený. Našim vojákům by však možná pro začátek stačilo, kdyby je někdo informoval, že uvedené jazyky vůbec existují".

Riziko genové terapie

8.11.2002

Genová terapie je založena na přenosu nukleových kyselin do cílových buněk organismu, za účelem přerušení patologických procesů nebo pro nastartování určité deficitní biologické funkce. Genová terapie je prováděna ve všech zemích, kde poznatky molekulární medicíny dosáhly takového stupně, že přenos nukleových kyselin lze provést za přesně definovaných podmínek. V Evropě je na předním místě Necker Hopital v Paríži, kde pod vedením Dr.Alaina Fischera genová terapie byla úspěšně aplikována u zhruba deseti pacientu. U jednoho chlapečka po aplikaci genové terapie se objevily příznaky leukemie, což samozřejmě vyvolalo velké znepokojení jak u lékařů a pacientů, tak i u veřejnosti. Níže mám v úmyslu zvážit do jaké míry tato nova situace ovlivní další vývoj genové terapie, a pokusím se přispět k uklidnění v tomto rozruchu. Pointu celé záležitosti řeknu předem: zpomalení nebo zastavení dalšího použití genové terapie by způsobilo neodčinitelnou škodu na zdraví a životě u všech těch pacientů, kteří čekají na léčení, a pro které jiná alternativní terapie neexistuje. Nyní však k věci: Existuje onemocnění SCID (severe combined immunodeficiency), kde organismus nemá žádný fungující imunitní systém. Vzhledem k tomu, ze jde o genetický deficit, který se projeví okamžitě po narození jedince (v krevním oběhu nejsou přítomny žádné bílé krvinky), dítě je schopno přežití jen v zcela sterilním prostředí, obvykle v 'sterilní bublince'. Mimochodem určitý typ této nemoci, tzv. SCIDX1 se projevuje jen u chlapečků (v Američtině se pro male pacienty SCIDX typu ujal pojem 'bubble boy'). Chlapeček, který celý svůj krátký život musí trávit v bublince, protože jakákoli infekce by pro něho byla smrtelná, dostává přes genovou terapii naději vytvořit během několika týdnů dobře fungující imunitní systém. Dr.Alain Fischer zcela uzdravil devět chlapečků z jedenácti, a dalších sedm je nyní v terapii.Dr .Fischer odebral chlapečkům vzorek kostní dřeně, a ve zkumavce přidal genetickými metodami upravený úsek nukleové kyseliny, která obsahuje genetickou informaci pro vytvoření imunitního systému. Předešlá úprava useku nukleové kyseliny spočívala v tom, že se zmíněný gen propojil s nukleovou kyselinou retroviru. Retrovirus je 'organismus' skládající se ze speciální nukleové kyseliny (zvané RNA) a několika málo bílkovinných molekul. Sám o sobě není schopen rozmnožování, ale uvnitř buněk je schopen buďto přežít nebo se pomnožit vytvořením dceřiných retrovirových kopii. Retrovirus je pro genovou terapii vektorem, který 'léčivý gen' přenáší a umožňuje jeho zabudování do genomu buňky kostní dřeně. Jen male procento buněk 'obdrží' záchranný gen, a ještě menší procento se zabuduje do genomu buněk kostní dřeně na správném místě. Ale i těch několik málo promile 'úspěšných' buněk stačí k tomu, aby tyto buňky se mohly rozmnožit, vytvořit plnou diverzitu specificit (různorodost), a po zhruba dvou týdnech získá organismus funkční imunitní systém, a ten se natolik ustálí, že chlapeček může opustit bublinku a je zdráv, a odolný proti infekci. Pro čtenáře začíná být asi jasné, že problém spočívá v tom, že retrovirální vektor může dosednout i na jiná místa než si lékař přeje. Tato jiná místa mohou byt takové spínače, které případně umožňují vznik leukemie nebo jiného abnormálního stavu. Molekulární medicína se s ohromným zápalem věnuje vytvoření vektoru, který je více specifický, tedy je schopen přesněji zakotvit. Možná, že poměr počtu vektorů k počtu buněk kostní dřeně bude nutno upravit. Je pravděpodobné, že paralelně budou existovat různé přístupy, a že snad některé z nich se ukáží jako zcela bezpečné. Důležité je vidět, že malí pacienti, kteří obdrží genovou terapii nejsou pokusnými králíky, ale je to pro ně ten jediný způsob, který je osvobodí z bubliny a vrátí mamince a tatínkovi.

Závěrem tři body: a) výše popsaný případ leukemie u tříletého chlapečka je specifický pro SCIDX onemocnění. Jiné genové terapie se vyznačují jiným postupem, a riziko nutno zvážit pro každý typ terapie zvlášť. b) úspěch genové terapie u imunitního deficitu je proto tak výrazný, že buňky, do kterých se léčivý gen integroval, mají nesmírnou selektivní výhodu při buněčné reduplikaci, a že nově vzniklé buňky zaplaví zcela 'prázdný krevní oběh'; tato selektivní výhoda (selective advantage) je ovsem i výhodou pro buňky, ve kterých se vektor zabudoval na nevhodném místě. Jestli je tomu tak, pak jiné genové terapie (kde nejde o tak enormní pomnožení buňěk) jsou méně rizikové. Faktem zůstává, že Dr.Alain Fischer zcela uzdravil devět chlapečků z jedenácti. I kdyby někteří z nich se stali nosiči leukemního potenciálu, jejich život teď a nyní stojí za všechna rizika v budoucnosti. c) Genová terapie by měla mít zelenou všude, kde jsou prvotřídní odborníci, a tím tedy zcela jistě i v Česku a Slovensku.

Hřejivý plankton

7.11.2002

Není sporu o tom, že fytoplankton, mikroskopické rostliny vznášející se při hladině světového oceánu, tvoří velmi důležitou součást ekosystému naší Země. Je vůbec největším producentem kyslíku, v těsném závěsu následován Amazonii. Pomocí počítačových modelů a vyhodnocením družicových snímků odhalili pracovníci Scrippsova oceánografického ústavu v kalifornském San Diegu další důležitou roli fytoplanktonu. Protože absorbuje sluneční záření, významným způsobem přispívá k ohřívání Zeměkoule. Je možné, že průměrnou teplotu zvyšuje až o desetinu stupně Celsia. Bez významu není ani jeho vliv na albedo oceánů.

Tato zjištění vrhají zcela nové světlo na jednu z navrhovaných možností boje se skleníkovým efektem. Hnojení oceánů hlavně ionty železa by mělo zvýšit množství planktonu, který by pak poutal více oxidu uhličitého z atmosféry a snižoval tak jeho skleníkové působení a tudíž teplotu Země. Jak se ukázalo, zároveň by však více planktonu absorbovalo více slunečního záření s přesně opačným výsledkem.

Motorola vyvinula nový GPS čip

6.11.2002

Motorola dala dohromady nový GPS čip (určený na příjem družicového signálu umožňujícího přesnou lokalizaci polohy přijímače), který je údajně tak malý a levný, že bude využitelný v běžných přístrojích spotřební elektroniky, jako jsou mobily nebo notebooky. Tento čip měří pouze 49 čtverečních milimetrů a při masové výrobě nebude dražší než 10 USD. Mobily s tzv. "enganced 911 capability" - komunikačním systémem pro záchranáře - budou využívat tohoto čipu (nazývaného "Instant GPS chip") pro okamžité stanovení polohy volajícího. Své využití najde i v PDA a notebook počítačích při jejich tzv. vertikálních aplikacích - např. při navigaci pomocí mapy nebo sledování trasy nákladu.

A AKADEMON k tomu dodává : při ceně 10 USD za kus je jenom otázkou času, kdy bude na trhu speciální sledovací zařízení určené manželkám pro dálkové sledování pohybu jejich miláčků. To ještě zažijeme legrace !

Světový hlad nemizí

5.11.2002

Přes četná optimistická oficiální prohlášení hlad z naší planety stále nemizí. Údaje publikované v říjnu Organizací spojených národů konstatují, že na světě, mimo Čínu, přibylo za minulých šest let dalších 50 milionů nedostatečně živených lidí. Přitom se z tribuny nedávného Světového summitu v Johannesburgu prohlašovalo, že počet hladovějících pozemšťanů naopak poklesl a to konkrétně o dvacet milionů. Čísla publikovaná Organizací OSN pro výživu a zemědělství se zdají být bohužel neotřesitelná. Pouze v Číně se situace zlepšila a dostatečně se tam nají o 70 milionů obyvatel navíc než dřív. Celkem ve světě však má nedostatečně zajištěnou potravu na 840 milionů lidí a v současnosti jich přibývá především v centrální Africe.

Přes hrozivě vypadající čísla se však situace neustále zlepšuje. Od roku 1960 do dneška poklesl podíl hladovějící populace z 35% na 18% a do roku 2010 nejspíše poklesne na 12%. Vzhledem k nárůstu světové populace však hladovějících lidí v absolutních číslech přibývá. Nejhorší je situace v subsaharské Africe, kde za poslední desítky let došlo jen k nepatrnému zlepšení.

Dnešní problémy s ochranou autorských práv: jak žalovat virtuální společnost?

4.11.2002

Poté, co synchronizovaný tlak mediálních gigantů dohnal ke krachu společnost Napster, která distribuovala software umožňující zdarma stahovat z Internetu hudební nahrávky, její místo ihned zaujala společnost KaZaA. I tu Americká asociace záznamového průmyslu (Recording Industry Association of America) okamžitě žalovala pro porušení autorských práv u federálního soudu v Los Angeles. Vyskytly se však nečekané potíže. Společnost KaZaA je totiž tak trochu všude a tak trochu nikde : její distributor, firma Sharman Networks, je registrována na jihopacifickém ostrově Vanuatu, je řízena z Austrálie, její počítačové servery jsou v Dánsku a její developerské centrum se vůbec nepodařilo odhalit. Kromě toho jsou zde problémy jurisdikce : právníci společnosti Sharman Networks tvrdí : žalobci hledají soud, který by aplikoval přísné americké zákony pro ochranu autorských práv na celém světě. To však nelze. Vyvstávají zde otázky suverenity legislativy, které musí rozhodnout diplomaté a znalci mezinárodního práva. Navíc je zde principiální otázka - je poskytování nástrojů na porušení autorského práva, což je služba poskytovaná společností KaZaA, samo o sobě narušením autorského práva ? Je zřejmé, že soudní proces proti KaZaA vůbec nebude jednoduchý.

A AKADEMON k toku dodává : To je globalizace jako řemen. Jedno je však jisté - v nadcházející době bude nejvhodnější být právníkem.

Natankujte přes noc ve vlastní garáži

3.11.2002

Torontská společnost FuelMaker Corp. zavádí novinku pro majitele vozů na zemní plyn: tankovací zařízení o velikosti mikrovlnné trouby, které umístíte do vlastní garáže. Máte-li běžnou domovní plynovou přípojku, přes noc z ní pomocí nové aparatury naplníte nádrž. Vzhledem k tomu, že dvacetiprocentní podíl společnosti FuelMaker Corp. vlastní American Honda Motor Co., jde zřejmě o pilotní projekt dalekosáhlého významu.

Automobily na zemní plyn mají řadu výhod, nicméně infrastruktura, jaká je pro ně k dispozici, je nesrovnatelná s infrastrukturou pro běžná vozidla s benzínovými či naftovými motory. Velkým problémem např.zůstává, že podzemní parkoviště, kterých je ve městech stále více a více, jsou plynovým automobilům uzavřena, kvůli nebezpečí ničivých následků případné exploze.

Elektřina z teplé vody

3.11.2002
termoelektrický článek thermator

Prof. Thorstein Sigmarsson z Islandské univerzity zkonstruoval prakticky využitelný, kompaktní článek, vyrábějící elektřinu z teplé vody na základě termoelektrického jevu. Skutečnost, že v některých látkách vzniká elektrické napětí, pokud se v nich objeví gradient teploty, je známa již dlouhou dobu. Elektřinu tímto způsobem získávají např. některé družice, kde se však jako zdroje tepla využívá radioaktivního rozpadu. Sigmarssonův polovodičový "thermator" je však jednoduché zařízení, do kterého stačí pouze dolévat teplou vodu (té na Islandu rozhodně není nedostatek). Výhodou je, že tímto způsobem lze elektřinu vyrábět z tzv.zbytkového tepla, které již nedostačuje pro pohon parních turbín.

Možná známější než popsaný termoelektrický jev je tzv.Peltierův jev, kdy elektrické napětí vyvolá rozdíl teplot. Pokud z jedné strany Peltierova článku teplo odvádíme, můžeme celé zařízení použít ke chlazení. Běžně se toho užívá v automobilových ledničkách a uvažuje se i o využití v ohnivzdorných oblecích pro hasiče.

Zabezpečí kvantová kryptografie důvěrnost telekomunikačního spojení ?

1.11.2002

Britští vědci vyhlásili, že jsou schopni komunikovat až na vzdálenost 23 km pomocí kvantové kryptografie používající klíčů zakódovaných ve světelných fotonech. Věří, že v březnu příštího roku budou schopni zvětšit dosah tohoto spojení až na 1000 km, což zcela postačuje pro zajištění spojení se všemi zemskými družicemi na nízkých orbitách (LEO). Vzhledem k tomu, že každý měřící zásah pozměňuje kvantové vlastnosti fotonu, je při příjmu zakódovaného signálu možno jednoznačně identifikovat jakýkoliv pokus o jeho zachycení a dekódování.

Diskuse/Aktualizace