Hojení plastů

16.6.2014
Oprava poškozené plastové destičky 2-hydroxyethylmetakrylátem, foto S. R. White et al., Restoration of Large Damage Volumes in Polymers, Science 344, 620 (2014); DOI: 10.1126/science.1251135

Materiálů, které se samy po poškození opraví, známe celou řadu a další výzkumy probíhají. Nicméně doposud jsme se nedostali dále než k zacelení prasklin. Oprava rozsáhlejší poškození, kde část materiálu chybí, je zatím doménou jenom živých organismů. S konceptem, který je napodobuje, přišli S. R. White a R. C. R. Gergely se svými kolegy z University of Illinois at Urbana-Champaign. Zhotovili plastovou desku, v níž se nacházejí oddělené trubičky jednak s vhodným monomerem, jednak s iniciátory reakce. Při větším poškození začnou vytékat do díry. Nejprve vlivem nižšího pH během několika vteřin vznikne gel. Postupně zaplní celý objem poškození a během minut zpolymeruje a vytvrdí se. Celý proces si můžeme prohlédnout na obrázku (S. R. White et al., Restoration of Large Damage Volumes in Polymers, Science 344, 620 (2014); DOI: 10.1126/science.1251135). Úsečka na obrázku A je dlouhá 5 mm a všechny obrázky jsou ve stejném měřítku. Experimenty proběhly s různými monomery, na obrázku vidíme testování 2-hydroxyethylmetakrylátu. Stejný pokus si můžeme prohlédnout i na videu.

19.5.2016: S jiným konceptem samoopravitelného plastu založeném na vrstveném materiálu přišli Scott R. Zavada a Timothy F. Scott se svými kolegy z University of Michigan. Dvě polymerní vrstvy mezi sebou svírají vrstvu monomerů. Při poškození pronikající vzdušný kyslík reaguje s tributylboranem B(CH2CH2CH2CH3)3 za vzniku radikálů, které spustí thiol-enovou polymeraci. Při ní thiol R1SH reaguje s alkenem R2-CH=CH2 za vzniku polymeru. Makroskopický průběh reakce najdeme na tomto videu.

 
Diskuse
Článek: Hojení plastů

 Jiný obrázek

Opište znaky z obrázku:

 
Zpět na přehled článků


Odeslat článek e-mailem
Článek: Hojení plastů
 
Zpět na přehled článků

Diskuse/Aktualizace