Kývání slunečnic

5.8.2016
Květ slunečnice na fotografii Jona Sullivana (via Wikiemdia Commons).

Mechanismus, který otáčí vršky slunečnic (Helianthus) ke Slunci popsala prof. Stacey L. Harmer se svým týmem z University of California z Davisu a z Universtiy of Virgina v Charlottesville. O pohybu vrcholů rostoucích bylin přes den od východu k západu a v noci naopak rozhoduje jejich vnitřní cirkadiánní (24 hodinový) rytmus. Narušíme-li ho zásadním způsobem, slunečnice svou schopnost ztratí. Pěstujeme-li je v uzavřeném prostoru s nepohyblivým zdrojem světla, kývají se ještě několik dní. Dopadající světlo má pouze podružnou, regulační roli při slaďování celého procesu se slunečním časem. Naklánění vršku byliny způsobuje střídavý nerovnoměrný růst jejího stonku na západní a východní straně. Povyroste-li více na západě, skloní se k východu a naopak. Způsobuje to rozdílná exprese genů zodpovědných za produkci rostlinných růstových hormonů auxinů. Po dosažení dospělosti, kdy je třeba přilákat opylující hmyz, zůstávají slunečnice stočené trvale východním směrem. Při této orientaci jsou jejich květy teplejší, což mají opylující včelky rády. Na obrázku vidíme fotografii květu slunečnice od Jona Sullivana (via Wikiemdia Commons).

Vlastislav Výprachtický 6.8.2016: Nepodcenil bych vliv tepelného záření na otáčení vrcholu slunečnic.

 
Diskuse
Článek: Kývání slunečnic

 Jiný obrázek

Opište znaky z obrázku:

 
Zpět na přehled článků


Odeslat článek e-mailem
Článek: Kývání slunečnic
 
Zpět na přehled článků

Diskuse/Aktualizace