Myška zabiják

13.1.2017
Myš lovící cvrčka po působení klozapin-N-oxidu  (foto Ivan de Araujo). Jeho chemická struktura leží v pravém horním rohu.

Vyvolat u obyčejné laboratorní myšky chování predátora lze ovlivněním centrálního jádra amygdaly., což je párová mozková struktura obratlovců. Najdeme ji ve střední části spánkového laloku . Dosáhl toho Ivan de Araujo z John B.Pierce Laboratory v New Havenu v Connecticutu se svým americko-brazilským týmem. Chování mozkových neuronů ovlivnili pomocí bílkoviny channelrhodopsin2 z jednobuněčných mořských řas. Do buněčných membrán příslušných nervových buněk ho zabudovali ve spojení s virovými proteiny. Na správné místo mozku je vpravili pomocí speciální injekce. Po osvícení pomocí voperovaného světlovodu otevírá channelrhodopsin2 skrze buněčnou membránu iontový kanál, čímž ovlivňuje přenos nervových vzruchů. Myš se začne chovat jako predátor, pronásleduje cvrčky i umělé modely kořisti a žere je. Po zhasnutí světla toto chování okamžitě zmizí. Spuštění loveckého chování lze dosáhnout i působením klozapin-N-oxidu na laboratorně připravené speciální receptory. Do membrán mozkových buněk proniknou obdobně jako channelrhodopsin2. Na obrázku vidíme myš lovící cvrčka po působení klozapin-N-oxidu (foto Ivan de Araujo). Jeho chemická struktura leží v pravém horním rohu.

Martin Suchý 15.1.2016: myš vám může vychytat myši (ale to přece jde, potkan to umí - vybije ostatní potkany a myši).

Martin Zdravibrandacz 16.1.2016: lze se jen dohadovat, jaké dárečky v sobě nesou všeliké "virové" infekce a čím se pak spouští nově vybudované info.struktury. jisto je, že se populace chová už dost podivně..

 
Diskuse
Článek: Myška zabiják

 Jiný obrázek

Opište znaky z obrázku:

 
Zpět na přehled článků


Odeslat článek e-mailem
Článek: Myška zabiják
 
Zpět na přehled článků

Diskuse/Aktualizace