Prastaré svědectví

14.4.2017
Erupce  kráteru Iki havajské sopky Kilauea 5.prosince 1959 (foto USGS/J.P. Eaton).

Neočekávané složení lávy odhalili geologové po erupcích sopek na Islandu, ostrově Samoa a Havajských ostrovech. Zastoupení izotopů wolframu a helia odpovídá složení Země asi 60 milionů let po jejím vzniku, tedy zhruba před 4,5 miliardou let. Tyto rysy již dávno měly setřít geologické procesy, jež od té doby proběhly. Pro určení stáří hornin je důležitý obsah izotopu wolframu 182, který vznikl radioaktivním rozpadem nestabilního hafnia 182 během prvních 50 milionů let existence Země. Oba prvky se chovají rozdílně, wolfram dává přednost společnosti kovů, takže ho najdeme spíše v jádře. Hafnium najdeme v křemičitanových horninách, tedy v zemském plášti a kůře. Pozorované neobvyklé nízké koncentrace wolframu 182 odpovídají složení ve velké hloubce, poblíž zemského jádra. Proto u lávy na povrchu je překvapující. Vysoký obsah izotopu helia 3 naznačuje velmi starý původ takového materiálu. Možná interpretace těchto výsledků je, že existují ložiska magmatu hluboko v zemském nitru, jejichž složení se od vznik Země prakticky nezměnilo. Na obrázku vidíme erupci z kráteru Iki havajské sopky Kilauea 5.prosince 1959 (foto USGS/J.P. Eaton). Část zkoumaných vzorků pochází z tohoto výbuchu.

 
Citace:
A.Mundl et al., Tungsten-182 heterogeneity in modern ocean island basalts, Science  07 Apr 2017, Vol. 356, Issue 6333, pp. 66-69, DOI: 10.1126/science.aal4179
Citace...
Diskuse
Článek: Prastaré svědectví

 Jiný obrázek

Opište znaky z obrázku:

 
Zpět na přehled článků


Odeslat článek e-mailem
Článek: Prastaré svědectví
 
Zpět na přehled článků

Diskuse/Aktualizace