Svítící rosnička

19.3.2017
V přirozeném osvětlení měsíční noci žabička po excitaci svítí zeleně (nahoře). Ve středu vlastní fluorescence po odfiltrování všech ostatních vlnových délek (C.Taboada et al., Naturally occurring fluorescence in frogs, PNAS March 13, 2017 , doi: 10.1073/pnas.1701053114). Dole chemická struktura hyloinu L1.

Argentinsko-brazilský biologický tým odhalil, že jihoamerická rosnička tečkovaná (Hypsiboas punctatus) svítí vlastní fluorescencí. Excitace vlnovou délkou 405 nm způsobuje vyzařování modrého světla v oblasti 430 - 490 nm. V přirozeném osvětlení měsíční noci žabička po excitaci svítí zeleně, protože vnímáme i veškeré odražené světlo (obr. nahoře). Ve středu obrázku vidíme vlastní fluorescenci po odfiltrování všech ostatních vlnových délek (C.Taboada et al., Naturally occurring fluorescence in frogs, PNAS March 13, 2017 , doi: 10.1073/pnas.1701053114). U suchozemských obratlovců jde o velmi neobvyklý jev, pozorovaný dříve jen u některých papoušků. Za fluorescenci rosničky odpovídají sloučeniny zvané hyloiny. Chemickou strukturu jednoho z nich, hyloinu L1, vidíme dole na obrázku. Za zmínku rovněž stojí, že jde o čistě jihoamerickou vědeckou práci, jak z personálního, tak finančního hlediska. Práce vědců mimo tradiční severoamericko-evropskou oblast stále nabývá na významu.

 
Citace:
C.Taboada et al., Naturally occurring fluorescence in frogs, PNAS March 13, 2017 , doi: 10.1073/pnas.1701053114
Citace...
Diskuse
Článek: Svítící rosnička

 Jiný obrázek

Opište znaky z obrázku:

 
Zpět na přehled článků


Odeslat článek e-mailem
Článek: Svítící rosnička
 
Zpět na přehled článků

Diskuse/Aktualizace