Je-li teorie biotické pumpy správná, musíme zásadně přehodnotit naše představy o fungování klimatu. Podle klasické teorie koloběhu vody na Zeměkouli (water cycle) lesy pouze pasivně přijímají srážky ze vzduchu. Podle nové teorie mají aktivní podíl na přenosu vlhkosti z moře do nitra kontinentů. V místě srážek klesá tlak, protože plynná vodní pára zkondenzuje a zmizí z atmosféry. Proto tam proudí vzduch z okolí, kde nepršelo. Zároveň mnoho vodní páry stoupá z lesů vzhůru, čímž vzduch vlhne a jeho tlak roste. Řetězení oblastí srážek a odpařování vytváří biotickou pumpu, která zvlhčuje a žene vzduch do vnitrozemí. Biotická pumpa funguje obdobně jako běžné peristaltické čerpadlo, ovšem v mnohem větším rozměru. Podrobné vysvětlení fungování biotické pumpy a vlivu na klima a koloběh vody najdeme na videu se zhruba hodinovou přednáškou Doc.Jana Pokorného z ENKI o.p.s. „Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu“, kterou přednesl na půdě Učené společnosti ČR 9.4.2019:

Nad Amazonií teče setrvalý vzdušný proud od Atlantiku k západu, který nese tolik vzduchu jako řeka sama opačným směrem. Andy ho stočí k jihu, takže na jihovýchod Jižní Ameriky přináší 30% tamních srážek. Zastoupení izotopu kyslíku 18O ve vodních parách nad Amazonii dokládá vznik vodní páry v lesích a nikoliv nad oceánem. Obdobné vzdušné řeky tečou po Zeměkouli všude, kde rostou rozsáhlé lesy, např. podél sibiřské tajgy k východu do Číny anebo z Konžské pánve na Etiopskou vysočinu, odkud teče Nil. Z tohoto pohledu je pro pravidelné záplavy v Egyptě klíčová existence pralesů v povodí Konga. „Lesy jsou složité soběstačné dešťové systémy a hlavní hybná síla atmosférického oběhu na Zemi,“ shrnuje Anastasja Makarjeva (v angl. přepisu Anastassia Makarieva) z Petersburgského ústavu jaderné fyziky.

Biotická pumpa motorem klimatické změny

Podle teorie biotické pumpy je motorem klimatické změny odlesňování a nikoliv nárůst koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, což je v zásadním rozporu s převládajícími klimatickými modely. Jenže současné klimatické modely dokážou popsat jen známou minulost a žalostně selhávají v ověřitelných předpovědích dalšího vývoje klimatu. Od devadesátých let se klima nevyvíjí podle tehdejších předpovědí, takže teorie biotické pumpy není bez šancí. Na Západě má jen málo stoupenců, ale stojí za ní Ruská akademie věd. „Některé zástupce ruské správy lesů biotická pumpa ovlivnila, takže chtějí zavést novou kategorii“ (míněno kategorii ochrany lesů), uvádí Anastasja Makarjeva.

Nemáte-li dostatek času ke shlédnutí úvodního videa s přednáškou, doporučuji alespoň anotaci.

M.C.Hansen et al.,High-Resolution Global Maps of 21st-Century Forest Cover Change, Science, 2013, 342, Issue 6160, pp. 850-853, DOI: 10.1126/science.1244693