Rentgenový teleskop NICER na palubě ISS, který shromažďuje data k pulsarové navigaci, foto NASA, public domain, https://en.wikipedia.org/wiki/File:NICER_on_the_ISS.jpg .

Čína v úterý 23.6. vypustila poslední družici ryze národního globálního družicového polohového systému nazvaného podle souhvězdí Velké medvědice (Beidou – 北斗), který pokryje celý svět. Stane se rovnocenný americkému GPS, ruskému GLONASSu a evropskému zpožděnému Galileu. Vývojem vlastního GPS země demonstruje technologickou vyspělost a schopnost zvládnout složité systémy. Získání takového know-how má jistě cenu. Prvořadý je vždy zájem armády, jejíž vedení neakceptuje závislost na systému možného protivníka.

Otázka je, zdali na družicích založený navigační systém není z hlediska armády zastaralý. Roky se hovoří o údajném supertajném americkém programu vývoje navigačního systému založeného na rentgenovém záření pulsarů. Známé experimenty v této oblasti dosáhly přesnosti 15 km, což není nic moc. Ale jsou to jen pokusy, a navíc civilní. Americký vojenský program může být mnohem dál. Bezpilotní raketoplán X-37B letectva Spojených států létá na oběžnou dráhu občas s programem tak tajným, že se o něm nedá skutečně nic zjistit. A světelné roky vzdálený obrovský pulsar na rozdíl od družice nesestřelíte současnou technikou.

https://www.reuters.com/article/us-space-exploration-china-satellite/china-puts-final-satellite-into-orbit-to-try-to-rival-gps-network-idUSKBN23U08P