Skvrna pod posledním zápisem v deníku polárního badatele Jørgena Brønlunda objasňuje příčinu jeho smrti. Tříčlenná výprava, jejímž účastníkem byl, se nevrátila z mapování Pearyho země na základnu v zálivu Danmarkshavn v severovýchodním Grónsku. Záchranná expedice našla roku 1908 jeho mrtvé tělo v malé jeskyňce. Dle lékařského ohledání zemřel podchlazením a vyčerpáním. V posledním zápise z listopadu 1907 Brønlund objasňuje smrt svých dvou kolegů: „Zemřeli poté, co se v listopadu pokusili překonat vnitrozemský ledový příkrov. Dorazil jsem sem, když měsíční světlo ubývalo a nemohl jsem pokračovat kvůli omrzlinám na nohou a kvůli tmě.“ Badatele, kteří zkoumali deník uložený v Královské knihovně v Kodani, zaujala tmavá skvrna z velmi viskózního materiálu pod tímto zápisem. Analýza ukázala, že jde o směs spálené gumy, petroleje a živočišných tuků. Jak takový flek v deníku objasnil tragédii ?
Jako všechny polární expedice té doby i tato využívala velmi účinný petrolejový vařič zvaný primus. Nedlouho předtím ho uvedla na trh švédská společnost Primus a šlo o první přenosný petrolejový vařič na světě. Protože fungoval na petrolejové páry, bylo pro jeho zapálení třeba nejprve tyto páry teplem vyvinout. Sloužil k tomu zapálený líh, který ohřál hořák primusu. Bez toho primus nebylo možné zažehnout. Ze složení skvrny je naprosto zjevné, že pochází ze spáleného gumové těsnění. Brønlund líh neměl a snažil se primus neúspěšně předehřát všemi možnými hořlavými materiály, které nalezl. A tak flek v deníku objasnil tragédii . Zůstal v polárním chladu zcela bez zdroje tepla. Zdali líh došel nebo o něj přišel při nějaké nehodě, říci neumíme.
Pearyho země
Pearyho země je poloostrov na samém severu Grónska. Dánská expedice tehdy mapovala poslední nezmapovaný úsek grónského pobřeží. Zároveň prověřovala, zdali je Pearyho země samostatný ostrov nebo součást Grónska. Dánskou vládu to zajímalo, protože jako součást Grónska by byla dánským teritoriem. Jako samostatný ostrov nikoliv. Pearyho zemi vidíme nahoře na satelitním snímku (NASA, Public domain, via Wikimedia Commons). Své jméno nese po americkém polárníku Robertu Pearym, který jako první dosáhl severního pólu.
K. L. Rasmussen et al., In the darkest hour ‐ Analyses of a black spot on the last page of the diary of polar explorer Jørgen Brønlund (†1907), Archaometry, 2020, doi: 10.1111/arcm.12641
Nejnovější komentáře