čtená aktualitaNacházíme řadu náznaků rozptýlených od fyziologie přes paleontologii k archeologii, že naši předci byli převážně masožravci. K rostlinné potravě se přiklonili až s vyhynutím velkých savců koncem pleistocénu. Naše dosavadní představy o vysokém podílu rostlinné potravy vznikly na základě srovnání se stravou současných lovců a sběračů. První autor publikace Dr. Miki Ben-Dor z Telaviské univerzity upozorňuje: „Toto srovnání je povrchní, protože před dvěma miliony let mohly společnosti lovců a sběračů lovit a konzumovat slony a jiná velká zvířata. Zatímco dnešní lovci a sběrači nemají k takové hojnosti přístup. Celý ekosystém se změnil a podmínky nelze srovnávat. Rozhodli jsme se použít jiné metody k rekonstrukci stravy lidí z doby kamenné: zkoumat paměť uchovanou v našem vlastním těle, náš metabolismus, genetiku a fyzickou stavbu. Lidské chování se rychle mění, ale vývoj je pomalý. Tělo si pamatuje.“

Známky masožravosti

Získávat energii z masa je méně časově, avšak intelektuálně více náročné než z rostlin. Máme velké mozky s vysokou spotřebou energie a zároveň méně času na získávání potravy kvůli náročné a dlouhé péči o potomstvo. O tom, že naši předci byli převážně masožravci, svědčí i, že máme větší sklon k tloustnutí než ostatní lidoopi. Rovněž vydržíme déle hladovět, což je pro lovce důležité. Ve srovnání se s největším lidoopím masožroutem šimpanzem naše geny vykazují větší přizpůsobení na trávení živočišných tuků než rostlinných sacharidů. Rovněž menší objem střev než u lidoopů odpovídá masitější stravě. Obsah našeho žaludku je kyselejší než u masožravců, odpovídá mrchožroutům.

Pozdnímu přechodu na rostlinou stravu odpovídá i vysoká kazivost našich zubů způsobovaná rostlinnými sacharidy. Genetické přizpůsobení na trávení podzemních škrobnatých hlíz se u rodu Homo objevuje pozdě. Příznak nedostatečného přizpůsobení na trávení rostlinných mono a disacharidů je i v současnosti často se objevující cukrovka. Rovněž zastoupení různých izotopů v pozůstatcích našich předků odpovídá spíše šelmám než býložravcům. Obrázek nahoře (upraveno podle Dr. Miki Ben-Dor) hezky znázorňuje vývoj našich mentálních schopností v souvislosti s pojídanou potravou. Lov mamutů a podobných velkých savců zvládal již Homo erectus před skoro 2 miliony let. Náš současný mozek je menší než mozky našich přírodněji žijících předků stejného druhu v posledních několika stovkách tisíců let. Domestikací zvířat a rostlin jsme zajistili zdroj potravy, nad kterým nemusíme tolik dumat jako lovci. Domestikovali jsme tak zároveň sebe a nemusíme tolik krmit nenasytného žrouta energie, jakým je lidský mozek.

Paleolitická strava

Šéf výzkumu profesor Ran Barkai z Telavivské univerzity zasazuje výsledky do širších souvislostí: „Naše studie se zabývá současným významným kontroverzním tématem, vědeckým i nevědeckým. Pro mnoho lidí je dnes paleolitická strava zásadním tématem nejen z hlediska minulosti, ale také současnosti a budoucnosti. Je těžké přesvědčit oddaného vegetariána, že jeho předkové nebyli vegetariáni. Lidé mají tendenci zaměňovat osobní víru s vědeckou realitou. Naše studium je multidisciplinární i interdisciplinární. Předkládáme popis, který je bezprecedentní šíří a hloubkou záběru. Jasně ukazuje, že lidé byli původně vrcholnými predátory, kteří se specializovali na lov velkých zvířat. Jak objevil Darwin, adaptace druhů na získávání a trávení potravy je hlavním zdrojem evolučních změn. Tudíž tvrzení, že lidé byli po většinu svého vývoje vrcholovými predátory, může poskytnout široký základ pro základní poznatky o biologické a kulturní evoluci.“

Ben‐Dor, M, Sirtoli, R, Barkai, R. The evolution of the human trophic level during the Pleistocene. Yearbook Phys Anthropol, 2021; 1– 30, https://doi.org/10.1002/ajpa.24247

Neomezený přístup k placeným článkům

Pro vaše pohodlí nabízíme čtyři varianty platby předplatného. Platbu díky tomu odešlete jedním kliknutím a celý rok budete mít přístup ke všem aktualitám na webu akademon. Díky předplatnému na celý rok budete mít nepřetržitý přístup ke všem článkům a zajímavostem o vědě, které se jinde nedozvíte.