Mangrovníkové porosty v Karibiku skrývají lecjaká tajemství

čtená aktualitaNejvětší bakterii světa uvidíme pouhým okem. Je dlouhá 0,9 milimetru. Thiomargarita magnifica, jak zní její pojmenování, pochází z mangrovníkových porostů Karibiku. Ve srovnání s americkou deseticentovou mincí ji vidíme na obrázku nahoře. Jsou to takové ty dlouhé světlé špagetky nad mincí. Americký deseticent neboli dime má průměr 17,91 mm. Velikosti bakterií se standardně pohybují v mikrometrech, takže tento bakteriální obřík je několik set krát větší. Omezená velikost bakterií má dobrý důvod, se kterým se i Thiomargarita magnifica musí nějak vypořádat. Bakterie totiž získávají živiny a vylučují odpadní sloučeniny difuzí do a z buňky. Příliš velká buňka by se neuživila a zahynula by ve vlastních odpadech. Obrovská T. magnifica to řeší velkou vakuolou, která vyplňuje většinu jejího těla a vytlačuje ostatní buněčný obsah k povrchu. Celý metabolismus bakterie se vlastně odehrává v tenké vrstvě pod buněčnou membránou, který difuse stačí obsloužit.

Největší bakterii světa uvidíme pouhým okem, ale není jediná

I když T. magnifica je největší známá bakterie, známe i další z bakteriálního pohledu pořádné macky. Její příbuzná je Thiomargarita namibiensis, 0,75 mm dlouhá bakterie nalezená v mořských sedimentech při pobřeží Namibie. Epulopiscium fishelsoni vyniká mohutností. Je dlouhá nanejvýš 0,7 mm, ale průměr má 0,08 mm. Žije v trávicím traktu bodlokovitých ryb.

Další zvláštnost

T. magnifica se vyznačuje další zvláštností oproti ostatním bakteriím. Bakterie a bakterie připomínající jednobuněčné organismy zvané Archea řadíme mezi prokaryontní živočichy. Jejich deoxyribonukleová kyselina DNA, nositelka dědičné informace, se volně vznáší uvnitř buňky. Všechny ostatní organismy, od prvoků po nás, jsou eukaryontní. Mají DNA pečlivě uschovanou v buněčném jádru. Thiomargarita magnifica má svou DNA ve speciální vakuole, byť ještě nelze mluvit o buněčném jádře. Vývojové leží mezi prokaryontními a eukaryontními organismy. Chris Greening, mikrobiolog z australské Monash University, který se na výzkumu nepodílel, k tomu dodává: „Zpravidla bakterie považujeme za malé, jednoduché, nevyvinuté formy života, takzvané pytle bílkovin. Ale tato bakterie ukazuje, že nic nemůže být vzdálenější pravdě.“ Největší bakterii světa uvidíme pouhým okem, ale není to zdaleka její jediná zvláštnost.

Jean-Marie Volland et al., A centimeter-long bacterium with DNA compartmentalized in membrane-bound organelles, bioRxiv, 2022, doi: https://doi.org/10.1101/2022.02.16.480423

akademon.cz 12. února 2021: Naprosto neuvěřitelný počet

akademon.cz 19. června 2010: Obří bakterie na poštovní známce