Původního divoký americký bizon nenávratně zmizel
Doby, kdy severoamerickými pláněmi duněla kopyta možná až milionů bizonů, jsou dávno pryč. Přestože je můžeme ostrůvkovitě pozorovat po velké části oblasti původního výskytu, původní divocí původní bizoni už nejsou mezi námi. Kvůli extenzivnímu lovu jich v roce 1900 přežívalo pouhých 300 jedinců. Bizon jako druh přežil možná jen díky farmářům, kteří ho křížili s domestikovaným hovězím dobytkem, aby získali nové masité plemeno. To se jim sice nepodařilo, ale bizoni přežili. Nechtěným a nepříjemným důsledkem je, že dnes neexistuje žádný bizon, který by neměl byť jen malinkou stopu domestikovaného hovězího dobytka ve svém genomu. Geny bizonů nesou stopy domestikace. Vyplývá to z porovnání genomu 19 současných a šesti v minulosti zemřelých bizonů vybraných ze všech linií s 1.842 kusy hovězího dobytka rovněž mnoha různých linií.
Geny bizonů nesou stopy domestikace, což je lepší než úplné vyhynutí
Šéf výzkumu profesor Brian W. Davis z Texas A&M University k výzkumu svého týmu dodává: „Výsledkem je, že tyto dobře míněné hybridizační snahy zanechaly komplikované genetické dědictví. Bez soukromých stád nelze vyloučit, že by bizoni vyhynuli. Zároveň toto záměrné zavedení DNA jiného druhu vedlo ke nepatrným stopám dobytka v genomech celého současného druhu. Nyní máme výpočetní a molekulární nástroje k porovnání genomových sekvencí bizona s tisíci kusů skotu. Přesvědčivě určíme míru a distribuci genů domácího skotu u bizonů každé z historických bizoních linií.“
Bison bison
Předci bizona amerického (Bison bison, American bison) překonali suchou nohou dnešní Beringovu úžinu před 195 až 135 tisíci roky. V současnosti rozeznáváme dva podruhy, bizon prérijní (Bison bison bison) a bizon lesní (Bison bison athabascae). Současné geny bizonů nesou stopy domestikace, nicméně jich žije přes 30 tisíc. Je to zlomek původních stád, ale rozhodně lepší než vyhynutí. Bizona prérijního vidíme nahoře na obrázku, foto Jack Dykinga, Public domain, via Wikimedia Commons.
Stroupe, S., Forgacs, D., Harris, A. et al. Genomic evaluation of hybridization in historic and modern North American Bison (Bison bison). Sci Rep 12, 6397 (2022). https://doi.org/10.1038/s41598-022-09828-z
Nejnovější komentáře