Nahoře na snímku vidíme ledovou kroupu
Barvy odpovídají orientaci krystalků ledu. Kroupa pochází z bouřek, které 27. – 28. července roku 2013 postihly německé univerzitní město Tübingen a řadu dalších oblastí. Tehdy právě krupobití způsobilo značné škody, celkové škody dosáhly šest miliard euro. Kroupy vznikají při bouřkách ve vzestupných proudech ve výškách kolem 12.000 metrů. Během pádu dolů na nich namrzají další koncentrické vrstvy. Na obrázku tübingenské kroupy rozeznáme kromě jádra ještě další tři vrstvy, byť ne zcela rovnoměrné a symetrické. Můžeme říci, že každá barevná skvrna odpovídá jednomu krystalku ledu různé orientace. Vodní led krystaluje v hexagonální soustavě.
Krupobití způsobilo značné škody, ale jak zkoumáme kroupy?
Výzkum krup probíhal na přístroji jménem AITA, což je zkratka z anglického Automatic Ice Texture Analyzer, automatický analyzátor struktury ledu. Automaticky natáčí zkoumaný kus ledu a kamerami zaznamenává odrazy světla z ledek (LED). Jádro kroupy na obrázku tvoří malé skvrny uprostřed. Ve skutečnosti jsou krystalky v celé kroupě zhruba stejně velké, ale jinak orientované. Střídají se orientace kolmo a rovnoběžně k radiálnímu směru. Software vyhodnotí naměřená data a vytvoří obrázek, jaký vidíme nahoře. Při podlouhlém tvaru pohledem podél nejdelší osy vypadají krystalky výrazně menší než při pohledu kolmo na nejdelší osu. Jádro obklopuje kompletní koncentrická vrstva krystalů pootočených zhruba o 90 °. Další, tenčí, ještě kompletní vrstvu tvoří opět krystalky ledu orientované podobně jako ty v jádru kroupy. Nejsvrchnější vrstva ledových krystalků už není kompletní, na obrázku nahoře chybí. Krupobití způsobilo značné škody, ale obrázek kroupy nahoře působí jak umělecké dílo.
Studium krup není jednoduché
Spoluautor publikace Paul D. Bons z Eberhard Karls University Tübingen vysvětluje: „Vzorky ledu bychom měli vždy skladovat při teplotě pod -28 stupňů, jinak se vnitřní struktura může během týdnů změnit.“
Montagnat M, Bourcier M, Philip A, Bons PD, Bauer CC, Deconinck P, Hereil P (2021). Texturcharakterisierung einiger großer Hagelkörner mit einer automatisierten Technik. Journal of Glaciology 1-15. https://doi.org/10.1017/jog.2021.66
Nejnovější komentáře