Praha je třetí evropské město s rovnicí na fasádě

Zajímavý způsob propagace vědy spouští Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského na rozhraní Libně a Kobylis. Od června můžeme na jeho jižní stěně vidět Heyrovského-Ilkovičovu rovnici, základní vztah, který popisuje polarografické procesy. Jde o zajímavý nápad a jistě není náhoda, že rovnice se na zdi objevila u příležitosti stého výročí Heyrovského objevu. Rovnici v roce 1934 odvodil Dionýz Ilkovič, žák profesora Heyrovského. Inspirace pokrýt zdi rovnicemi pochází z nizozemských měst Leiden a Utrecht, kde zdi zdobí již osm rovnic. Trochu škoda, že k rovnici na zdi chybí hlubší vysvětlení, třeba formou QR kódu, kde by případný zvědavec našel více.

Půlvlnový potenciál

Stručné vysvětlení, co znamená rovnice na zdi, proto přinášíme zde. Popisuje závislost proudu I na vloženém potenciálu E při polarografii. Obecně má tvar vlny a je na snímku načrtnuta nad i pod rovnicí. Ilim značí limitní difuzní proud, tedy hodnotu proudu, která odpovídá výšce polarografické vlny v konkrétním systému. E1/2 s horním indexem rev, který neumím zapsat správně nad spodní index, označuje půlvlnový potenciál, tedy potenciál odpovídající proudu v polovině výšky vlny. R a F jsou konstanty, po řadě univerzální plynová konstanta a Faradayova konstanta. T značí absolutní teplotu v kelvinech a n je počet elektronů, které se vyměňují při elektrochemické reakci. Polarografická vlna je výsledkem elektrochemického děje, který probíhá mezi sloučeninou v roztoku a rtuťovou kapkovou elektrodou. Při dostatečném vloženém potenciálu se rozběhne elektrochemická reakce, díky níž vzniká elektrický proud. Ten při stále rostoucím potenciálu narůstá, až dosáhne možného maxima. Dosáhli jsme limitního proudu systému, hodnoty odpovídající vrcholu vlny.

Jak se objevila rovnice na zdi?

„Vidět, jak projekt rovnic na zdech ožívá a přináší vědecké objevy do pražských ulic, je velmi vzrušující. Je to jeden z nejkreativnějších projektů v oblasti komunikace vědy, na kterém jsem se kdy podílela, a který během pár dní vzbudil zvědavost mnoha lidí. Jsem ráda, že nástěnné malby rovnic podněcují myšlenky a rozhovory o vědě a že mají skutečný význam pro propojení vědy a společnosti,“ říká Mariana Amaro z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. Rovnice se na zdi objevila zejména díky jejímu přičinění.

https://www.avcr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/Praha-je-tretim-evropskym-mestem-s-malbou-rovnice-na-verejnem-miste/