První snímky očekávali astronomové v létě – a jsou tu!

Vesmírný teleskop Jamese Webba (angl. James Webb Space Telescope) pořídil první snímky vesmíru. Nahoře vidíme dosud nejlepší infračervený snímek vzdáleného kosmu (© NASA, ESA, CSA, STScI). Hledíme na klastr galaxií SMACS0723 v souhvězdí jižní oblohy Létající ryba (Volans) vzdálený 4,6 miliardy světelných let. Hmotnost galaxií v tomto klastru včetně temné hmoty funguje jako gravitační čočka, díky níž vidíme ještě vzdálenější galaxie za ní jako velmi krátké obloučky. Několik obloučků může zobrazovat tutéž galaxii. Světlu těchto galaxií trvalo 9,5 miliardy let, než k nám dorazilo. Aby získal obrázek i velmi dalekých, slabě zářících objektů, exponoval Webbův teleskop infračervený snímek 12,5 hodiny. Ty hvězdičky na snímku, které vypadají jako hvězdičky, jsou mnohem bližší hvězdy v naší Mléčné dráze. Jejich paprsčité zobrazení určuje geometrie beryliového zrcadla Webbova teleskopu. O významu snímku svědčí i skutečnost, že ho prezentoval americký prezident Biden osobně.

Webbův teleskop pořídil první snímky, ale i první spektra

Další významný výstup infračerveného teleskopu představuje spektrum 1.150 světelných let vzdálené planety WASP-96b. Jde o plynného obra o průměru 1,2 x větším než Jupiter. Obíhá velmi blízko své Slunci podobné hvězdě ve vzdálenosti zhruba šesti milionů kilometrů, což je výrazně blíže než Merkur ke Slunci. Kvačí opravdu rychle, jeden oběh dokončí za 3,5 našeho dne. Spektra kromě jiného prozradila přítomnost vodní páry v atmosféře. Hvězdu WASP-96 s její oběžnicí WASP-96b najdeme v souhvězdí jižní oblohy Fénix.

Carina

Další zajímavý snímek vidíme pod tímto odstavcem. Webbův teleskop pořídil první snímky v infračervené oblasti hvězdotvorné oblasti v mlhovině Carina NGC 3324 v souhvězdí Lodního kýlu rovněž na jižní obloze. Je 7.600 světelných let daleko, ve srovnání s prvním snímkem prakticky vedle. Oblast nasnímal již Hubbleův teleskop ve viditelném světle, ale infračervené snímky mají lepší rozlišení a zobrazují víc detailů.

Na poslední snímku (foto NASA, ESA, CSA, STScI, NIRCam) vidíme planetární mlhovinu NGC 3132 v souhvězdí Plachet na jižní obloze 2.500 světelných let daleko. Útvar z plynu a prachu s dutinou o průměru půl světelného roku vytvořila umírající hvězda v jeho centru.

https://apod.nasa.gov/apod/ap220714.html
https://webbtelescope.org/contents/news-releases/2022/news-2022-031
https://webbtelescope.org/contents/news-releases/2022/news-2022-038
https://webbtelescope.org/contents/news-releases/2022/news-2022-032
akademon.cz 14. ledna 2022: Tepelný štít má udržovat stálou teplotu