V siluru houby hleděly na rostliny svrchu

Nálezy fosilního dřevěného uhlí prozrazují, že krajinné požáry hořely na naší Zemi již před stovkami milionů let. Úmyslně nepoužívám termín lesní požár, protože v silurské době nic podobného našim lesům neexistovalo. Ploché rostliny se nad terén zvedaly nanejvýš několik centimetrů, vzácně výrazně více. Krajně dominovaly Prototaxity dorůstající šesti metrů výšky a možná i devíti. Nefotosyntezovaly a řadíme je mezi houby. Zelené rostliny bez kořenů rostly jen ve stále vlhkých oblastech. Sezónní sucho tehdy ještě nemohly přežít. Ale i v tak vlhkém prostředí vypukl čas od času rozsáhlý požár. Dokládají to fosilizované vrstvy dřevěného uhlí leckde po světě. Nejstarší z nich nalezli vědci ve vrtech provedených ve velšké lokalitě Pen-y-lan Mudstone a polské Winnice poblíž Kielců. Jsou 430 milionů let staré. Nahoře na mikroskopickém snímku vidíme zuhelnatělý Prototaxit, foto Ian Glasspool. Světlé proužky tvoří minerál pyrit FeS, který často doprovází zuhelnatělé materiály.

Dřevěné uhlí v elektronovém mikroskopu

Na následujícím obrázku vidíme snímky vzorků zuhelnatělých silurských organismů pořízené rastrovacím elektronovým mikroskopem. Nahoře vidíme vzorky z Walesu, dole polské. Písmeno (A) označuje uhlí vzniklé z hub Prototaxitů, (B) označuje vnější kůru silurských rostlin Pachytheca, (C) zbytky rostlin Tristratothallus.

Krajinné požáry hořely a jejich pozůstatky poskytují informace

První autor publikace Ian J. Glasspool z Colby College v mainském Waterville soudí: „Krajinné požáry jsou nedílnou součástí procesů zemského ekosystému po dlouhou dobu a jejich roli v těchto procesech jsme téměř jistě podceňovali.“ Na Zemi krajinné požáry hořely jistě už v době silurské a hrály významnou roli při utváření sedimentů a v cyklech uhlíku a fosforu. Ze struktury a složení zuhelnatělého materiálu lze určit obsah kyslíku v atmosféře při požáru. Ačkoliv během vývoje Země hodně kolísal, v době zkoumaných požárů byl velmi blízký dnešnímu.

Ian J. Glasspool; Robert A. Gastaldo, Silurian wildfire proxies and atmospheric oxygen, Geology, 2022, https://doi.org/10.1130/G50193.1, CC BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/
https://www.geosociety.org/GSA/News/pr/2022/22-34.aspx